Chtěl bych to uvést na jednom příkladu
z odvětví pro národní hospodářství
zvlášť významného, z energetiky.
Integrovaný výkon naší energetické
soustavy je dostatečný proto, abychom už dnes
mohli stavět elektrárenské bloky o výkonu
500 MW, kdybychom je měli vyvinuty. Přičemž
zpoždění ve vývoji, zpoždění
ve výrobě elektrárenských bloků
nezavinili výzkumníci a konstruktéři
z plzeňské Škodovky, ani ostatní naše
závody, které se podílejí na vývoji
a výrobě energetických zařízení.
Chyběla zde v uplynulých letech především
potřebná rozhodnutí centrálních
orgánů. Všichni víme, že k oslabení
věcného řízení národního
hospodářství i věcného řízení
výzkumu a vývoje došlo u nás v uplynulých
letech v souvislosti s nesprávnými představami
spojenými s tzv. tržním modelem. Mezitím
nás praxe přesvědčila, jak iluzorní
byly představy o možnostech vytvoření
jakéhosi ekonomického automatu, který by
na základě ekonomických nástrojů
a jakéhosi podnikatelského klimatu věci rozhodoval
za nás. Musíme proto také problém
urychleného využití bloku 500 MW v naší
energetické soustavě vhodnými opatřeními
řešit sami. Je to záležitost značného
hospodářského významu, protože
bloky s větším jednotkovým výkonem
vyrábějí elektrickou energii mnohem hospodárněji.
U nás v Československu zatím spotřebujeme
pro výrobu jedné KW elektrické energie 450
gr měrného paliva, zatímco např. v
energetické soustavě Sovětského svazu
činí potřeba měrného paliva
pro výrobu 1 KW elektrické energie v současné
době 400 gr a publikovaný návrh směrnic
pro 9. sovětskou pětiletku předpokládá
velmi podstatné snížení měrné
spotřeby na výrobu 1 KW, do roku 1975 až na
hodnotu 340 gr. Přitom stav je takový, když
půjdeme cestou vlastního samostatného vývoje,
že první prototypový blok, provozně
ověřený, bude až v r. 1978 a teprve
potom bychom mohli začít stavět nové
elektrárny s bloky 500 MW namísto s bloky 200 MW.
Začali jsme proto společně s ministerstvem
strojírenství a hutí a v dohodě s
našimi příslušnými podniky jednat
se sovětskými soudruhy o možnostech rychlejšího
uplatnění bloků 500 MW v naší
energetické soustavě na základě spolupráce
našich strojařů se sovětským
energetickým strojírenstvím. Jde nám
o to, abychom ve větší míře daleko
rychleji uplatnili bloky 500 MW v naší energetické
soustavě na základě spolupráce našich
strojařů se sovětským energetickým
strojírenstvím.
Zabezpečit účinnější využívání
mezinárodní spolupráce při řešení
problémů našeho výzkumu není
jednoduchý úkol. Mohou vznikat konfliktní
situace. Abychom jim předcházeli, musíme
se přičinit o to, aby význam integrace našeho
výzkumu, vývoje i výroby s ostatními
socialistickými zeměmi správně pochopily
pracovní kolektivy na závodech a ve výzkumných
ústavech a spatřovaly v ní základní
cestu, jak pomoci zvýšit efektivnost československého
výzkumu i výroby.
Usilujeme také o aktivní přístup k
licenční politice. V této pětiletce
hodláme nakoupit řadu licencí, zejména
v chemickém průmyslu, ve stavebnictví a v
oblasti spotřebního zboží tak, abychom
rychle a s nevelkými prostředky pozvedli naši
technickou úroveň a zabezpečili vyšší
efektivnost výroby.
Pouze ze státních prostředků hodláme
na nákup licencí v této pětiletce
vynaložit více než 1 miliardu devizových
korun.
Za klíčovou otázku příštího
období pokládáme otázku realizace
výsledků výzkumu a vývoje ve výrobní
praxi. Chceme, aby úkoly v pětiletém plánu
postihly celý proces, od výzkumu až do zavedení
do výroby. Již při sestavování
plánu jsme kladli důraz na to, aby od samotného
počátku byl znám příští
realizátor úkolu.
Usilujeme o to, abychom dosáhli sepětí plánu
rozvoje vědy a techniky s národohospodářským
plánem, aby se národohospodářský
plán stal zároveň základním
nástrojem realizace technické politiky. K tomu musíme
ještě hodně udělat zejména ve
spolupráci se Státní plánovací
komisí a s odvětvovými ministerstvy.
Velmi stručně řečeno - příprava
kvalifikovaného plánu rozvoje vědy a techniky
nemůže být založena jen na intuici sebetalentovanějších
jednotlivců: vyžaduje velký rozsah informací,
variantní řešení a umění
dohlédnout do realizace výsledků výzkumu
a vývoje.
Tento požadavek - umění dohlédnout do
realizace - by snad bylo nejlépe doložit jedním
příkladem: soudruzi z Agrostroje Prostějov
nás přesvědčují, že jsou
schopni vyvinout obilní kombajn s velmi dobrými
parametry. Nemám důvod prostějovským
nevěřit.
Jaké podmínky pro výrobu
- rozhodující je: jsme schopni vyrábět
za stejné náklady a ceny?
- dobře kalkulovat, jen s nadšením bychom v
řízení rozvoje vědy techniky nevystačili.
Jsme si vědomi toho, že to není věc
jednoduchá, že souvisí s celkovým procesem
zdokonalování systému plánovitého
řízení. Důsledek z minulých
let, kdy se z plánu postupně vytlačila jeho
věcná náplň, nyní postupně
odstraňujeme.
Domníváme se, že úspěch úsilí
za zvýšení efektivnosti výzkumu a vývoje
a zajišťování realizace jeho výsledků
je podmíněn také doceněním
významu lidského faktoru v této oblasti.
Práce s technickou inteligencí založená
na správném pochopení funkce vědy
a techniky v socialistické společnosti pak nemůže
být jednorázovou kampaní, ale trvalou součástí
praktické realizace politiky Komunistické strany
Československa.
V této souvislosti považujeme za potřebné
usilovat o
- prohloubení dosavadních způsobů hodnocení pracovníků výzkumu i vývoje
postupné reálné řešení
problému nivelizace v jejich odměňování.
Přitom je třeba respektovat skutečnost, že
právě u tvůrčích pracovníků
má velký význam také morální
ocenění výsledků jejich práce
a že oprávněné roztrpčení
nad případným nevyužitím objevů
a vynálezů nelze kompenzovat ani hmotnou odměnou.
Musíme usilovat o účelnější
rozmístění tvůrčích
odborníků vědy a techniky do jednotlivých
oblastí vědy, výzkumu a vývoje tak,
aby odborníci s vědeckou kvalifikací se více
uplatnili ve výzkumu a vývoji přímo
na podnicích.
Nelze zanedbat ani skutečnost, že průměrný
věk našich vědců a techniků ve
výzkumu a vývoji je znatelně vyšší,
než by odpovídalo obecně přijímaným
názorům na průběh výkonnostní
křivky v rámci celoživotní dráhy
tvůrčích pracovníků. To bude
vyžadovat zintenzívnění péče
o výběr nadaných absolventů vysokých
škol pro vědeckou výchovu a větší
plánovitost v jejich výchově i z hlediska
skladby podle vědních oborů.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
důraz, který klademe na růst výkonnosti
vědeckovýzkumné základny nám
umožňuje, abychom se v této pětiletce
obešli bez rychlých temp jejího kvantitativního
rozvoje, abychom náročné úkoly zabezpečili
při minimálním nárůstu počtu
pracovníků i nákladů.
V letech 1971-75 se má počet pracovníků
ročně zvyšovat pouze asi o 2 %. Koncem roku
1975 má pracovat ve vědeckovýzkumné
základně 162 tis. pracovníků, což
je tolik, kolik jich v ní mělo být podle
původního dlouhodobého záměru
již v roce 1970. Nepočítáme ani s výrazným
růstem prostředků na výzkum a vývoj.
Jsme si tedy vědomi, nemůžeme chodit pouze
s nastavenou dlaní. Naopak provedeme ještě
opatření vedoucí ke snížení
výdajů rozpočtových a příspěvkových
organizací vědeckovýzkumné základny
ve smyslu příslušného usnesení
vlády. Úspory podle tohoto usnesení nebudeme
však zabezpečovat nějakou všeobecnou administrativní
restrukcí, ale v souladu s celým komplexem systémových
opatření v řízení, plánování
a financování výzkumu a vývoje, aby
byla zajištěna jejich žádoucí účinnost.
Chtěl bych ještě stručně informovat
o opatřeních. která provádíme
nebo připravujeme v zájmu zdokonalení soustavy
plánovitého řízení výzkumu
a vývoje. Za důležité pokládáme:
- zásadu, aby v programech technického rozvoje byla
zahrnuta i příslušná pracoviště
akademie věd, pokud řeší navazující
problémy pracoviště základního
výzkumu budou takto více zainteresována na
řešení úkolů podle potřeb
praxe;
- prakticky u všech úkolů majících
průmyslově aplikační charakter uplatňujeme
zásadu podílového financování,
při kterém část nákladů
hradí budoucí uživatel;
- Způsob hospodaření organizací výzkumné
a vývojové základny bude přizpůsoben
potřebám praxe a zájmům efektivního
využívání rozpočtových
zdrojů. Proto část stávajících
rozpočtových organizací přejde od
r. 1972 na formu organizací příspěvkových.
I u pracovišť zaměřených na oblast
základního výzkumu se uvažuje s možností,
aby ze státního rozpočtu nebyla financována
veškerá jejich činnost, abychom i tato pracoviště
zainteresovali na vytvoření přímých
vztahů k průmyslové a výrobní
praxi;
- od r. 1972 se počítá s tím, že
v těch VHJ a podnicích, kde dochází
k nepříznivému vývoji v tvorbě
vlastních zdrojů na technický rozvoj bude
zavedeno závazné limitování minimální
tvorby těchto zdrojů plánem. V průběhu
dalších let 5. pětiletého plánu
se počítá také s centralizací
části podnikových zdrojů na technický
rozvoj na úrovni odvětvových ministerstev.
Z těchto zdrojů by pak mohly být financovány
zejména úkoly resortních plánů
výzkumu a vývoje.
Tolik, soudružky a soudruzi poslanci, k nejdůležitějším
prováděným anebo připravovaným
změnám v řízení výzkumu
a vývoje. Při zabezpečování
uvedených úkolů přísluší
značná odpovědnost našemu ministerstvu.
Počítáme s tím, že v nejbližší
době ukončíme jeho organizační
výstavbu, aby mohlo plnit svoje základní
úkoly ve smyslu ústavního zákona.
Z toho, co jsem uvedl, je zřejmé, že nejde
o úkoly malé.
Přitom však účinné řízení
vědeckotechnického rozvoje není a nemůže
být jenom věcí našeho ministerstva,
ale celého státního hospodářského
aparátu. Jen při účinné spolupráci
mezi všemi ústředními hospodářskými
orgány, federálními i národními,
lze zabezpečit nezbytné vazby ve vědeckotechnickém
rozvoji, základním výzkumem počínaje
a výrobou konče. Děkuji vám za pozornost.
Predseda SN Mihálik: Ďakujem ministrovi lng.
Šupkovi za jeho výklad. Prosím teraz spoločného
spravodajcu Výboru pre hospodársku politiku, Výboru
pre plán a rozpočet a Kultúrneho výboru
Snemovne národov poslanca prof. Rosu, aby podal Snemovni
národov správu o tom, ako sa s touto problematikou
zaoberali výbory.
Poslanec prof. ing. Rosa, DrSc.: Vážená
Snemovňa národov, milí hostia, z poverenia
troch výborov Snemovne národov, a to Výboru
pre plán a rozpočet, Kultúrneho výboru
a Výboru pre hospodársku politiku dovoľte mi,
aby som predniesol stanovisko k problematike koncepcie vedeckotechnického
rozvoja na základe písomných materiálov,
ktoré sa prediskutovali v spomenutých výboroch,
ako i na základe správy súdruha ministra,
resp. úvodných referátov zástupcov
Federálneho ministerstva pre technický a investičný
rozvoj. Na podklade uvedených materiálov odznela
vo výboroch Snemovne národov pomerne rozsiahla diskusia
s celým radom pripomienok, stanovísk a podnetných
návrhov jednotlivých poslancov. Súdruhovia
poslanci pri diskusii vo výboroch pristupovali k danej
problematike so znalosťou veci, čerpajúc svoje
poznatky zo svojich volebných obvodov a aj zo svojich pracovísk.
Výsledky diskusie spracovali jednotlivé výbory
do návrhov uznesení, z ktorých vznikol spoločný
návrh uznesenia k predmetnej problematike. Z tohto spoločného
návrhu uznesenia vychádza i stanovisko, ktoré
ako spoločný spravodajca z poverenia uvedených
troch výborov prednesiem.
Predovšetkým mi dovoľte konštatovať,
že problematika vedeckotechnického rozvoja, ktorou
sa dnes na pléne Snemovne národov zaoberáme,
je mimoriadne významná z hľadiska vytvárania
podmienok pre intenzívny rozvoj čs. národného
hospodárstva. Vo vzťahu k zabezpečovaniu rastu
spoločenskej produktivity práce a maximálneho
využívania všetkých zdrojov národného
hospodárstva má vedeckotechnický rozvoj objektívne
stále väčší význam. Pre
najbližšiu budúcnosť treba vedeckotechnický
rozvoj považovať za jeden z rozhodujúcich potencionálnych
zdrojov rozvoja a zvyšovania efektívnosti národného
hospodárstva pre zabezpečenie cieľov hospodárskej
politiky, vytýčených Komunistickou stranou
Československa.
Z uvedených dôvodov je veľmi správne
a významné, že Predsedníctvo Snemovne
národov a Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia
rozhodli zaradiť úlohy vedeckotechnického rozvoja
so zreteľom na 5. paťročný plán
do programu dnešného zasadnutia. Sledujú sa
tým dva ciele:
Predovšetkým ide o to, aby poslanci podporili úsilie
strany, ako i ostatných orgánov v tejto oblasti
v súvislosti so zložitými úlohami 5.
pätročného plánu, ale i v súvislosti
s riešením dlhodobých problémov rozvoja
národného hospodárstva. I touto formou by
mali poslanci prispieť k oslavám 50. výročia
založenia KSČ.
Druhým cieľom je aktivizovať pracovníkov
vedeckovýskumnej základne, podnietiť ich ďalšiu
tvorivú činnosť, vynachádzavosť
a vzťah k vedeckému výskumu a technickému
rozvoju vytváraním priaznivých podmienok
pre ich zodpovednú prácu, avšak nielen všetkých
vedeckovýskumných pracovníkov, ale širšie
povedané - podporiť tvorivú prácu robotníkov
a majstrov vo výrobe, všetkých tých,
ktorí dennodenne prinášajú cenné
námety na racionalizáciu výroby.
Chceme konkrétnymi činmi dokumentovať, že
strana, štátne orgány a celá socialistická
spoločnosť si vysoko vážia ich prácu
a vkladajú do ich tvorivej činnosti veľké
nádeje z hľadiska budúceho rozvoja národného
hospodárstva a celej socialistickej spoločnosti.
Z diskusie vo výboroch Snemovne národov vyplynulo,
že poslanci vrelo vítajú a podporujú
program a koncepciu vedeckotechnického rozvoja tak, ako
nám boli predložené v písomných
materiáloch a v úvodnom referáte. Uvedomujeme
si, že program vedeckotechnického rozvoja na najbližšiu
päťročnicu, i keď nie je celkom dopracovaný,
už existuje, že sú pomerne presne vytypované
ťažiskové okruhy problémov, ktorými
sa bude riadiť štátna vedeckotechnická
politika v najbližších rokoch, že sa buduje
jednotná sústava plánovitého riadenia
vedy a techniky v Československu s prihliadnutím
nielen na naše skúsenosti, ale i na skúsenosti
štátov socialistickej sústavy a zvlášť
Sovietskeho zväzu. Vyslovujeme nádej, že špecificky
v tejto oblasti bude vláda dôsledne a dôkladne
uplatňovať prvky dlhodobosti.
V diskusii vo výboroch sa konštatovalo, že v
uplynulých rokoch sa v Československu vybudovala
výskumná a vývojová základňa,
ktorá svojimi výsledkami a svojím tvorivým
potenciálom má schopnosť zabezpečovať
v najbližších rokoch potreby rozvoja národného
hospodárstva. Znepokojuje nás však tempo ďalšieho
rozvoja výskumnej a vývojovej základne a
dosial nezodpovedajúca účinnosť výsledkov
vedeckotechnického rozvoja. Pokiaľ ide o tempo rastu
vedeckovýskumnej základne v 5. päťročnici,
vyjadrené v počte pracovníkov, považujeme
prírastok 16 tisíc pracovníkov v budúcej
päťročnici za minimálny vo vzťahu
k potrebám intenzifikácie národného
hospodárstva, ale i vo vzťahu k tempám rastu
tejto základne v ostatných socialistických
štátoch. To znamená, že zo súčasného
stavu 140 tis. všetkých pracovníkov vedeckovýskumnej
základne by mal počet pracovníkov v tejto
oblasti vzrásť do roku 1975 na plánovaných
162 tis. pracovníkov. Treba urobiť organizačné
opatrenia v pláne pracovných síl na zabezpečenie
tohto minimálneho spomaleného rozvoja už i
vzhľadom na to, aby sme umožnili tvorivým, schopným
mladým absolventom vysokých škôl realizovať
svoje schopnosti, a tým prispieť v dlhodobom pohľade
k zlepšeniu štruktúry vedeckovýskumných
pracovníkov z hľadiska kvality, ale i veku.
Tým nechceme nejako neúmerne akcentovať kvantitatívnu
stránku vedeckovýskumnej základne, ba naopak,
v súlade s koncepciou Federálneho ministerstva pre
technický a investičný rozvoj sa domnievam,
že treba v najbližších rokoch vyvinúť
veľké úsilie na to, aby sa zvýšila
intenzita a účinnosť vedeckovýskumnej
práce, aby sa zvýšila miera realizácie
výsledkov výskumu v celom reprodukčnom procese.
Z týchto hľadísk treba však reálne
rátať s tým, že najbližšia päťročnica
bude hlavne programom vytvárania predpokladov pre zvýšenie
intenzifikácie ekonomiky.