Chtěl bych to uvést na jednom příkladu z odvětví pro národní hospodářství zvlášť významného, z energetiky. Integrovaný výkon naší energetické soustavy je dostatečný proto, abychom už dnes mohli stavět elektrárenské bloky o výkonu 500 MW, kdybychom je měli vyvinuty. Přičemž zpoždění ve vývoji, zpoždění ve výrobě elektrárenských bloků nezavinili výzkumníci a konstruktéři z plzeňské Škodovky, ani ostatní naše závody, které se podílejí na vývoji a výrobě energetických zařízení. Chyběla zde v uplynulých letech především potřebná rozhodnutí centrálních orgánů. Všichni víme, že k oslabení věcného řízení národního hospodářství i věcného řízení výzkumu a vývoje došlo u nás v uplynulých letech v souvislosti s nesprávnými představami spojenými s tzv. tržním modelem. Mezitím nás praxe přesvědčila, jak iluzorní byly představy o možnostech vytvoření jakéhosi ekonomického automatu, který by na základě ekonomických nástrojů a jakéhosi podnikatelského klimatu věci rozhodoval za nás. Musíme proto také problém urychleného využití bloku 500 MW v naší energetické soustavě vhodnými opatřeními řešit sami. Je to záležitost značného hospodářského významu, protože bloky s větším jednotkovým výkonem vyrábějí elektrickou energii mnohem hospodárněji. U nás v Československu zatím spotřebujeme pro výrobu jedné KW elektrické energie 450 gr měrného paliva, zatímco např. v energetické soustavě Sovětského svazu činí potřeba měrného paliva pro výrobu 1 KW elektrické energie v současné době 400 gr a publikovaný návrh směrnic pro 9. sovětskou pětiletku předpokládá velmi podstatné snížení měrné spotřeby na výrobu 1 KW, do roku 1975 až na hodnotu 340 gr. Přitom stav je takový, když půjdeme cestou vlastního samostatného vývoje, že první prototypový blok, provozně ověřený, bude až v r. 1978 a teprve potom bychom mohli začít stavět nové elektrárny s bloky 500 MW namísto s bloky 200 MW. Začali jsme proto společně s ministerstvem strojírenství a hutí a v dohodě s našimi příslušnými podniky jednat se sovětskými soudruhy o možnostech rychlejšího uplatnění bloků 500 MW v naší energetické soustavě na základě spolupráce našich strojařů se sovětským energetickým strojírenstvím. Jde nám o to, abychom ve větší míře daleko rychleji uplatnili bloky 500 MW v naší energetické soustavě na základě spolupráce našich strojařů se sovětským energetickým strojírenstvím.

Zabezpečit účinnější využívání mezinárodní spolupráce při řešení problémů našeho výzkumu není jednoduchý úkol. Mohou vznikat konfliktní situace. Abychom jim předcházeli, musíme se přičinit o to, aby význam integrace našeho výzkumu, vývoje i výroby s ostatními socialistickými zeměmi správně pochopily pracovní kolektivy na závodech a ve výzkumných ústavech a spatřovaly v ní základní cestu, jak pomoci zvýšit efektivnost československého výzkumu i výroby.

Usilujeme také o aktivní přístup k licenční politice. V této pětiletce hodláme nakoupit řadu licencí, zejména v chemickém průmyslu, ve stavebnictví a v oblasti spotřebního zboží tak, abychom rychle a s nevelkými prostředky pozvedli naši technickou úroveň a zabezpečili vyšší efektivnost výroby.

Pouze ze státních prostředků hodláme na nákup licencí v této pětiletce vynaložit více než 1 miliardu devizových korun.

Za klíčovou otázku příštího období pokládáme otázku realizace výsledků výzkumu a vývoje ve výrobní praxi. Chceme, aby úkoly v pětiletém plánu postihly celý proces, od výzkumu až do zavedení do výroby. Již při sestavování plánu jsme kladli důraz na to, aby od samotného počátku byl znám příští realizátor úkolu.

Usilujeme o to, abychom dosáhli sepětí plánu rozvoje vědy a techniky s národohospodářským plánem, aby se národohospodářský plán stal zároveň základním nástrojem realizace technické politiky. K tomu musíme ještě hodně udělat zejména ve spolupráci se Státní plánovací komisí a s odvětvovými ministerstvy.

Velmi stručně řečeno - příprava kvalifikovaného plánu rozvoje vědy a techniky nemůže být založena jen na intuici sebetalentovanějších jednotlivců: vyžaduje velký rozsah informací, variantní řešení a umění dohlédnout do realizace výsledků výzkumu a vývoje.

Tento požadavek - umění dohlédnout do realizace - by snad bylo nejlépe doložit jedním příkladem: soudruzi z Agrostroje Prostějov nás přesvědčují, že jsou schopni vyvinout obilní kombajn s velmi dobrými parametry. Nemám důvod prostějovským nevěřit.

Jaké podmínky pro výrobu

- rozhodující je: jsme schopni vyrábět za stejné náklady a ceny?

- dobře kalkulovat, jen s nadšením bychom v řízení rozvoje vědy techniky nevystačili.

Jsme si vědomi toho, že to není věc jednoduchá, že souvisí s celkovým procesem zdokonalování systému plánovitého řízení. Důsledek z minulých let, kdy se z plánu postupně vytlačila jeho věcná náplň, nyní postupně odstraňujeme.

Domníváme se, že úspěch úsilí za zvýšení efektivnosti výzkumu a vývoje a zajišťování realizace jeho výsledků je podmíněn také doceněním významu lidského faktoru v této oblasti. Práce s technickou inteligencí založená na správném pochopení funkce vědy a techniky v socialistické společnosti pak nemůže být jednorázovou kampaní, ale trvalou součástí praktické realizace politiky Komunistické strany Československa.

V této souvislosti považujeme za potřebné usilovat o

- prohloubení dosavadních způsobů hodnocení pracovníků výzkumu i vývoje

postupné reálné řešení problému nivelizace v jejich odměňování.

Přitom je třeba respektovat skutečnost, že právě u tvůrčích pracovníků má velký význam také morální ocenění výsledků jejich práce a že oprávněné roztrpčení nad případným nevyužitím objevů a vynálezů nelze kompenzovat ani hmotnou odměnou.

Musíme usilovat o účelnější rozmístění tvůrčích odborníků vědy a techniky do jednotlivých oblastí vědy, výzkumu a vývoje tak, aby odborníci s vědeckou kvalifikací se více uplatnili ve výzkumu a vývoji přímo na podnicích.

Nelze zanedbat ani skutečnost, že průměrný věk našich vědců a techniků ve výzkumu a vývoji je znatelně vyšší, než by odpovídalo obecně přijímaným názorům na průběh výkonnostní křivky v rámci celoživotní dráhy tvůrčích pracovníků. To bude vyžadovat zintenzívnění péče o výběr nadaných absolventů vysokých škol pro vědeckou výchovu a větší plánovitost v jejich výchově i z hlediska skladby podle vědních oborů.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, důraz, který klademe na růst výkonnosti vědeckovýzkumné základny nám umožňuje, abychom se v této pětiletce obešli bez rychlých temp jejího kvantitativního rozvoje, abychom náročné úkoly zabezpečili při minimálním nárůstu počtu pracovníků i nákladů.

V letech 1971-75 se má počet pracovníků ročně zvyšovat pouze asi o 2 %. Koncem roku 1975 má pracovat ve vědeckovýzkumné základně 162 tis. pracovníků, což je tolik, kolik jich v ní mělo být podle původního dlouhodobého záměru již v roce 1970. Nepočítáme ani s výrazným růstem prostředků na výzkum a vývoj. Jsme si tedy vědomi, nemůžeme chodit pouze s nastavenou dlaní. Naopak provedeme ještě opatření vedoucí ke snížení výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací vědeckovýzkumné základny ve smyslu příslušného usnesení vlády. Úspory podle tohoto usnesení nebudeme však zabezpečovat nějakou všeobecnou administrativní restrukcí, ale v souladu s celým komplexem systémových opatření v řízení, plánování a financování výzkumu a vývoje, aby byla zajištěna jejich žádoucí účinnost.

Chtěl bych ještě stručně informovat o opatřeních. která provádíme nebo připravujeme v zájmu zdokonalení soustavy plánovitého řízení výzkumu a vývoje. Za důležité pokládáme:

- zásadu, aby v programech technického rozvoje byla zahrnuta i příslušná pracoviště akademie věd, pokud řeší navazující problémy pracoviště základního výzkumu budou takto více zainteresována na řešení úkolů podle potřeb praxe;

- prakticky u všech úkolů majících průmyslově aplikační charakter uplatňujeme zásadu podílového financování, při kterém část nákladů hradí budoucí uživatel;

- Způsob hospodaření organizací výzkumné a vývojové základny bude přizpůsoben potřebám praxe a zájmům efektivního využívání rozpočtových zdrojů. Proto část stávajících rozpočtových organizací přejde od r. 1972 na formu organizací příspěvkových. I u pracovišť zaměřených na oblast základního výzkumu se uvažuje s možností, aby ze státního rozpočtu nebyla financována veškerá jejich činnost, abychom i tato pracoviště zainteresovali na vytvoření přímých vztahů k průmyslové a výrobní praxi;

- od r. 1972 se počítá s tím, že v těch VHJ a podnicích, kde dochází k nepříznivému vývoji v tvorbě vlastních zdrojů na technický rozvoj bude zavedeno závazné limitování minimální tvorby těchto zdrojů plánem. V průběhu dalších let 5. pětiletého plánu se počítá také s centralizací části podnikových zdrojů na technický rozvoj na úrovni odvětvových ministerstev. Z těchto zdrojů by pak mohly být financovány zejména úkoly resortních plánů výzkumu a vývoje.

Tolik, soudružky a soudruzi poslanci, k nejdůležitějším prováděným anebo připravovaným změnám v řízení výzkumu a vývoje. Při zabezpečování uvedených úkolů přísluší značná odpovědnost našemu ministerstvu. Počítáme s tím, že v nejbližší době ukončíme jeho organizační výstavbu, aby mohlo plnit svoje základní úkoly ve smyslu ústavního zákona. Z toho, co jsem uvedl, je zřejmé, že nejde o úkoly malé.

Přitom však účinné řízení vědeckotechnického rozvoje není a nemůže být jenom věcí našeho ministerstva, ale celého státního hospodářského aparátu. Jen při účinné spolupráci mezi všemi ústředními hospodářskými orgány, federálními i národními, lze zabezpečit nezbytné vazby ve vědeckotechnickém rozvoji, základním výzkumem počínaje a výrobou konče. Děkuji vám za pozornost.

Predseda SN Mihálik: Ďakujem ministrovi lng. Šupkovi za jeho výklad. Prosím teraz spoločného spravodajcu Výboru pre hospodársku politiku, Výboru pre plán a rozpočet a Kultúrneho výboru Snemovne národov poslanca prof. Rosu, aby podal Snemovni národov správu o tom, ako sa s touto problematikou zaoberali výbory.

Poslanec prof. ing. Rosa, DrSc.: Vážená Snemovňa národov, milí hostia, z poverenia troch výborov Snemovne národov, a to Výboru pre plán a rozpočet, Kultúrneho výboru a Výboru pre hospodársku politiku dovoľte mi, aby som predniesol stanovisko k problematike koncepcie vedeckotechnického rozvoja na základe písomných materiálov, ktoré sa prediskutovali v spomenutých výboroch, ako i na základe správy súdruha ministra, resp. úvodných referátov zástupcov Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj. Na podklade uvedených materiálov odznela vo výboroch Snemovne národov pomerne rozsiahla diskusia s celým radom pripomienok, stanovísk a podnetných návrhov jednotlivých poslancov. Súdruhovia poslanci pri diskusii vo výboroch pristupovali k danej problematike so znalosťou veci, čerpajúc svoje poznatky zo svojich volebných obvodov a aj zo svojich pracovísk.

Výsledky diskusie spracovali jednotlivé výbory do návrhov uznesení, z ktorých vznikol spoločný návrh uznesenia k predmetnej problematike. Z tohto spoločného návrhu uznesenia vychádza i stanovisko, ktoré ako spoločný spravodajca z poverenia uvedených troch výborov prednesiem.

Predovšetkým mi dovoľte konštatovať, že problematika vedeckotechnického rozvoja, ktorou sa dnes na pléne Snemovne národov zaoberáme, je mimoriadne významná z hľadiska vytvárania podmienok pre intenzívny rozvoj čs. národného hospodárstva. Vo vzťahu k zabezpečovaniu rastu spoločenskej produktivity práce a maximálneho využívania všetkých zdrojov národného hospodárstva má vedeckotechnický rozvoj objektívne stále väčší význam. Pre najbližšiu budúcnosť treba vedeckotechnický rozvoj považovať za jeden z rozhodujúcich potencionálnych zdrojov rozvoja a zvyšovania efektívnosti národného hospodárstva pre zabezpečenie cieľov hospodárskej politiky, vytýčených Komunistickou stranou Československa.

Z uvedených dôvodov je veľmi správne a významné, že Predsedníctvo Snemovne národov a Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia rozhodli zaradiť úlohy vedeckotechnického rozvoja so zreteľom na 5. paťročný plán do programu dnešného zasadnutia. Sledujú sa tým dva ciele:

Predovšetkým ide o to, aby poslanci podporili úsilie strany, ako i ostatných orgánov v tejto oblasti v súvislosti so zložitými úlohami 5. pätročného plánu, ale i v súvislosti s riešením dlhodobých problémov rozvoja národného hospodárstva. I touto formou by mali poslanci prispieť k oslavám 50. výročia založenia KSČ.

Druhým cieľom je aktivizovať pracovníkov vedeckovýskumnej základne, podnietiť ich ďalšiu tvorivú činnosť, vynachádzavosť a vzťah k vedeckému výskumu a technickému rozvoju vytváraním priaznivých podmienok pre ich zodpovednú prácu, avšak nielen všetkých vedeckovýskumných pracovníkov, ale širšie povedané - podporiť tvorivú prácu robotníkov a majstrov vo výrobe, všetkých tých, ktorí dennodenne prinášajú cenné námety na racionalizáciu výroby.

Chceme konkrétnymi činmi dokumentovať, že strana, štátne orgány a celá socialistická spoločnosť si vysoko vážia ich prácu a vkladajú do ich tvorivej činnosti veľké nádeje z hľadiska budúceho rozvoja národného hospodárstva a celej socialistickej spoločnosti.

Z diskusie vo výboroch Snemovne národov vyplynulo, že poslanci vrelo vítajú a podporujú program a koncepciu vedeckotechnického rozvoja tak, ako nám boli predložené v písomných materiáloch a v úvodnom referáte. Uvedomujeme si, že program vedeckotechnického rozvoja na najbližšiu päťročnicu, i keď nie je celkom dopracovaný, už existuje, že sú pomerne presne vytypované ťažiskové okruhy problémov, ktorými sa bude riadiť štátna vedeckotechnická politika v najbližších rokoch, že sa buduje jednotná sústava plánovitého riadenia vedy a techniky v Československu s prihliadnutím nielen na naše skúsenosti, ale i na skúsenosti štátov socialistickej sústavy a zvlášť Sovietskeho zväzu. Vyslovujeme nádej, že špecificky v tejto oblasti bude vláda dôsledne a dôkladne uplatňovať prvky dlhodobosti.

V diskusii vo výboroch sa konštatovalo, že v uplynulých rokoch sa v Československu vybudovala výskumná a vývojová základňa, ktorá svojimi výsledkami a svojím tvorivým potenciálom má schopnosť zabezpečovať v najbližších rokoch potreby rozvoja národného hospodárstva. Znepokojuje nás však tempo ďalšieho rozvoja výskumnej a vývojovej základne a dosial nezodpovedajúca účinnosť výsledkov vedeckotechnického rozvoja. Pokiaľ ide o tempo rastu vedeckovýskumnej základne v 5. päťročnici, vyjadrené v počte pracovníkov, považujeme prírastok 16 tisíc pracovníkov v budúcej päťročnici za minimálny vo vzťahu k potrebám intenzifikácie národného hospodárstva, ale i vo vzťahu k tempám rastu tejto základne v ostatných socialistických štátoch. To znamená, že zo súčasného stavu 140 tis. všetkých pracovníkov vedeckovýskumnej základne by mal počet pracovníkov v tejto oblasti vzrásť do roku 1975 na plánovaných 162 tis. pracovníkov. Treba urobiť organizačné opatrenia v pláne pracovných síl na zabezpečenie tohto minimálneho spomaleného rozvoja už i vzhľadom na to, aby sme umožnili tvorivým, schopným mladým absolventom vysokých škôl realizovať svoje schopnosti, a tým prispieť v dlhodobom pohľade k zlepšeniu štruktúry vedeckovýskumných pracovníkov z hľadiska kvality, ale i veku.

Tým nechceme nejako neúmerne akcentovať kvantitatívnu stránku vedeckovýskumnej základne, ba naopak, v súlade s koncepciou Federálneho ministerstva pre technický a investičný rozvoj sa domnievam, že treba v najbližších rokoch vyvinúť veľké úsilie na to, aby sa zvýšila intenzita a účinnosť vedeckovýskumnej práce, aby sa zvýšila miera realizácie výsledkov výskumu v celom reprodukčnom procese. Z týchto hľadísk treba však reálne rátať s tým, že najbližšia päťročnica bude hlavne programom vytvárania predpokladov pre zvýšenie intenzifikácie ekonomiky.