Predseda SN Mihálik: Ďakujem ministrovi s.
Štancľovi. Praje si ešte slovo spravodajca súdruh
poslanec Malina?
Spravodajca poslanec Malina: Vzdávam sa slova.
Predseda SN Mihálik: Ako ste počuli, spravodajca
navrhol, aby Snemovňa národov schválila zákon
o úprave niektorých nízkych dôchodkov
a o ďalších zmenách v sociálnom
zabezpečení v znení vládneho návrhu
s formulačnou zmenou čl. IV, ods. 2, ktorú
odporúča i Ústavnoprávny výbor
SN. Minister práce a sociálnych vecí s touto
úpravou súhlasil. Podľa čl. 42 ods.
2 ústavného zákona č. 143/69 Zb. o
československej federácii v spojitosti s čl.
22 toho istého zákona treba aj o tomto návrhu
v Snemovni národov hlasovať s vylúčením
možnosti majorizácie. To znamená, že na
prijatie zákona je potrebná nadpolovičná
väčšina všetkých poslancov v oboch
častiach snemovne. Po prestávke je v zasadacej sieni
prítomných 46 poslancov zvolených v Českej
socialistickej republike a 45 poslancov zvolených v Slovenskej
socialistickej republike. Nechám najprv hlasovať poslancov
zvolených v SSR. Kto z týchto poslancov súhlasí
s návrhom zákona o úprave niektorých
nízkych dôchodkov a o ďalších zmenách
v sociálnom zabezpečení, a to v znení,
ktoré uviedol spravodajca, nech zdvihne ruku. /Hlasuje
sa - schválené jednomyseľne./ Konštatujem,
že poslanci zvolení v SSR vyslovili jednomyseľný
súhlas s návrhom zákona.
Prosím teraz o hlasovanie poslancov zvolených v
ČSR. Kto z týchto poslancov súhlasí
s predneseným návrhom, nech zdvihne ruku. /Hlasuje
sa - schválené jednomyseľne./ Konštatujem
teda, že v obidvoch častiach Snemovne národov
bol návrh schválený jednomyseľne.
Pokiaľ ide o pripomienky s. posl. Peška, týkajúce
sa ťažkostí s letenkami a ubytovaním,
chcel by som mu oznámiť, že Kancelária
FZ prešetrí túto sťažnosť a
podá o tom správu.
Pristúpime teraz k prerokovaniu 4. bodu programu, ktorým
je
Ako písomné podklady dostali poslanci SN tlač
č. 43 a spoločnú správu Ústavnoprávneho
výboru SN a Výboru SN pre hospodársku politiku,
tlač č. 30/SN. V mene vlády ČSSR návrh
odôvodní minister dr. Bohuslav Kučera. Udeľujem
mu slovo.
Minister dr. Kučera: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci. Jak je vám dobře známo,
byl vývoj našeho národního hospodářství
v posledních letech provázen řadou vážných
nedostatků. Tyto nedostatky se projevily ve značné
míře i na úseku tzv. drobného socialistického
podnikání v činnosti družstev, hospodářských
zařízení, společenských organizací
a národních výborů. Spočívaly
zejména v tom, že se podnikatelská činnost
těchto organizací rozšiřovala značně
živelně a zaměřovala se stále
více na dosahování co nejvyšších
zisků.
Kromě jiných příčin byla tato
situace umožněna i tím, že řada
organizací nebyla řádně registrována,
u dalších organizací nebyl registrován
předmět jejich činnosti, který v důsledku
toho nebyl státním orgánům znám.
To umožňovalo nebo alespoň podstatně
snižovalo možnost kontroly, zda organizace vyvíjejí
svou činnost v souladu s právními předpisy
a celospolečenským zájmem. Situaci komplikovala
okolnost, že předmět podnikání
těchto organizací byl často měněn
i v rozporu s jejich stanovami popř. v rozporu s právními
předpisy. Vláda ČSSR vedena snahou obnovit
na tomto úseku státní disciplínu a
ekonomickou kázeň, provedla podrobný rozbor
podnikatelské činnosti těchto organizací.
Z rozboru vyplynul závěr, že vážným
negativním jevům je možno čelit jednak
důsledným využíváním těch
prostředků regulace drobného socialistického
podnikání, které dává platný
právní řád, jednak novými právními
úpravami těch oblastí, kde právní
úprava buď vůbec scházela nebo byla
nedostatečná.
Jednou z oblastí, jíž se tento poznatek týkal,
a kde se projevuje nedostatečné využívání
dosavadní právní úpravy, a je třeba
tuto úpravu i v některých směrech
rozšířit, je oblast podnikového rejstříku.
Nedostatky v praktickém využívání
platné právní úpravy spočívají
především v tom, že se rejstříku
všeobecně málo užívá pro
informaci o skutečnostech, jejichž znalost je pro
hospodářské organizace z hlediska jejich
právních úkonů žádoucí.
Nedostatek legislativního řešení je
ten, že se do podnikového rejstříku
podle dosavadní úpravy nezapisuje s výjimkou
podniků zahraničního obchodu předmět
podnikání. Tento nedostatek se projevuje zejména
u družstev, jimž předmět činnosti
a jeho změny určují pouze stanovy, které
schválila členská schůze a k nímž
dal souhlas nadřízený družstevní
orgán, u JZD příslušný okresní
národní výbor.
Podobně je tomu u podniků a hospodářských
zařízení společenských organizací.
Není zde dostatečný právní
instrument, zabezpečující přehled
o rozsahu jejich podnikání, k němuž
by měla přístup právně interesovaná
veřejnost, zejména kontrolní orgán.
Tím je znesnadněno posouzení, zda provozovaná
činnost těchto organizací nevybočuje
z mezí daných povoleným předmětem
k podnikání a zda je v souladu se společenskými
zájmy. U JZD a jejich přidružené výroby
je situace ještě o to horší, že se
na ně nevztahuje ustanovení § 19 hospodářského
zákoníku, podle něhož může
organizace nabývat práv a zavazovat se teprve od
doby zápisu do podnikového rejstříku.
Podobná situace je i u drobných provozů národních
výborů, kde právní regulace zabezpečující
evidenci těchto zařízení a předmětů
jejich podnikání vůbec chybí.
Vláda ČSSR, vycházejíc z této
situace, navrhuje proto provedení potřebné
právní úpravy obsažené v předloženém
vládním návrhu. Smyslem této právní
úpravy je především rozšířit
konstitutivní charakter zápisu do podnikového
rejstříku i na JZD a jejich přidruženou
výrobu, takže oprávnění nabývat
práv a zavazovat se bude i u těchto organizací
vznikat teprve jejich zápisem. Tím bude zvýšena
právní jistota v jejich hospodářských
vztazích a budou mít stejné postavení
jako ostatní organizace zapisované do rejstříku.
Dalším důsledkem předloženého
návrhu bude povinný zápis předmětu
podnikání, jeho změn u všech družstevních
organizací a podniků i hospodářských
zařízení společenských organizací.
To podstatně usnadní přehled i kontrolu o
tom, zda tyto organizace vyvíjejí podnikatelskou
činnost v souladu s právními předpisy.
Spolu s existující již neplatností právních
úkonů, které jsou v rozporu s plněním
jejich společenských úkolů a sankcemi
na to navazujícími / § 18 a 24 hospodářského
zákoníku/ přispěje tato úprava
i k dodržování disciplíny v jejich
činnosti.
Konečně se v návrhu zavádí
povinný zápis do podnikového rejstříku
i u všech národních výborů, které
provozují hospodářskou činnost v tzv.
drobných provozovnách. Tato úprava zabezpečí
potřebnou evidenci těchto provozoven i ostatní
cílem, o nichž jsem se právě zmínil.
To jsou hlavní zásady předloženého
návrhu. K jejich zakotvení je potřeba zákona,
neboť se zákonnou úpravou mění
některá ustanovení hospodářského
zákoníku. Osnova přitom řeší
některé související otázky,
a to tak, aby nebylo třeba vydávat k zákonu
prováděcí předpis.
Pokud jde o náklady, které si provedení zákonné
právní úpravy vyžádá,
jsou vyčísleny v důvodové zprávě.
Považuji za nutné zpřesnit údaje tam
uvedené pokud se týkají SSR v tom směru,
že realizace zákona si vyžádá na
Slovensku trvalé zvýšení počtu
pracovníků o 6 osob, z toho o 3 hospodářsko-správní
a o tři vedoucí hospodářské
pracovníky. Měsíční náklad
na toto zvýšení bude činit cca 10 tis.
Kčs, tj. 122 400 Kčs ročně. Na zvládnutí
zvýšeného nápadu agendy v r. 1970 budou
zapotřebí další tři hospodářsko-správní
pracovníci na dobu asi 6 měsíců. Celkový
náklad na tyto pracovníky se odhaduje kolem 28 800
Kčs.
Závěrem bych chtěl vyslovit přesvědčení,
že navrhované zvýraznění hospodářské
funkce podnikového rejstříku, zesílením
právní povahy zápisů a stanovením
povinností zapisovat do podnikového rejstříku
s konstitutivním účinkem předmět
podnikání u všech organizací provozujících
především drobné socialistické
podnikání, současně přispěje
k utužení právní jistoty ve vztazích
socialistických organizací a bude účinnou
brzdou nezdravé živelnosti v podnikání
na tomto úseku. Doporučuji proto jménem vlády
ČSSR, aby Sněmovna národů předložený
vládní návrh se změnami navrženými
ústavně právními výbory obou
sněmoven schválila.
Predseda SN Mihálik: Ďakujem súdruhovi
ministrovi Kučerovi a prosím spoločného
spravodajcu výborov poslanca Karla Poláčka,
aby sa ujal slova.
Zpravodaj poslanec Poláček: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci. Vládní návrh
zákona o některých opatřeních,
týkajících se podnikového rejstříku
je nevelkého rozsahu. Přesto však jde o návrh,
který má napomoci konsolidaci hospodářství,
má zabezpečit získání jasného
přehledu o organizacích, zejména družstevních
a hospodářských zařízení
národních výborů a společenských
organizací a jejich činnosti. Dále má
uvést pořádek a jednotný režim
do zakládání nových organizací
či uvedených zařízení.
Konsolidační opatření v navrhovaném
zákoně mají dále zdůraznit
a upevnit pozitivní rysy vývoje podnikání
uvedených drobných organizací a současně
zamezovat živelně vznikajícím negativním
jevům, opírajícím se o dosavadní
neusměrněnost či značnou volnost při
vzniku a rozšiřování nežádoucí
činnosti či nežádoucího předmětu
podnikání u zmíněných drobných
organizací, jež často odporují stanovám
těchto organizací nebo obecně právním
předpisům. Tato skutečnost je nesporně
jednou z příčin přispívajících
k neuspokojivému vývoji stavu celkové ekonomické
nerovnováhy, zejména k narůstání
tendence po dosahování maximálního
zisku na úkor veřejného či společenského
zájmu. Na tyto případy, kde roste bohatství
takovýchto organizací z nikoli kalé činnosti,
nelze totiž vztahovat obecnou zásadu, že růstem
bohatství podniků roste i blahobyt lidu, protože
nekaká činnost jde nejen na úkor společnosti,
ale postihuje zpravidla i jednotlivé občany jako
spotřebitele neúměrným růstem
nákladů a tím i tlakem na růst cen
zboží atp.
Návrh předloženého zákona spadá
do řady vládních opatření směřujících
k regulaci socialistického podnikání. Hospodářský
život vyžaduje, aby tato regulace byla opřena
o vyhovující právní normy. Proto tam,
kde současně platné právní
předpisy, tj. hospodářský zákoník
č. 109 Sb. z roku 1964 a vyhláška ministerstva
spravedlnosti č. 114 Sb. z roku 1964 nevyhovují
a nepřispívají ke sledování
a usměrňování podnikatelské
činnosti jak družstevních organizací,
tak hospodářských zařízení
společenských organizací a národních
výborů, je třeba učinit vhodnou právní
úpravu, do které náleží také
předpisy o zřizování a právních
poměrech těchto organizací a jejich zápisu
do podnikového rejstříku. K této úpravě
je ve smyslu čl. 24 odst. 2 písm. a/ ústavního
zákona č. 143 Sb. z roku 1968 o československé
federaci zapotřebí federálního zákona.
Vzhledem k tomu, že vládní návrh předloženého
zákona svým uspořádáním
umožňuje řešit dotčené otázky
a nevyžaduje podrobnější provedení
jiným obecně právním předpisem
jako společný zpravodaj výboru ústavně
právního a výboru SN pro hospodářskou
politiku, navrhuji Sněmovně národů
jeho přijetí s úpravami v jednotlivých
paragrafech, jak jsou uvedeny ve společné zprávě.
Úprava paragrafu 1 odst. 1 neznamená věcnou
změnu, nýbrž srozumitelnější
vyjádření.
V § 2 vsunutí slova "pouze" vyjadřuje
vztah navrhovaného zákona k § 108 hospodářského
zákoníku. Je nutno vyloučit, aby nebylo možno
vykládat ustanovení tohoto zákona jako doplněk
ustanovení hospodářského zákoníku
o obsahu zápisu do podnikového rejstříku.
V § 3 odst. 1 doporučuji vypustit slova "byla organizace zřízena" poněvadž jde o značně nepřesné vyjádření. Uvedené právní akty neznamenají někdy zřízení organizace. Věcně je třeba zajistit, aby do podnikového rejstříku byly zapsány ty právní věty, kterými se stanoví předmět
činnosti. Proto se doporučuje uvedené zpřesnění formulací.
.
V § 4 část první věty před
středníkem. Vsunutím slov "podle článku
2 a 3" se jasně vyjadřuje, že § 4
se vztahuje i na národní výbory, které
se zapisují podle § 2. Dále doporučuji
doplněk slovy "nebo zánik", protože
v jiných ustanoveních tohoto zákona se vždy
v souvislosti se změnami mluví také o zániku.
V § 5 doporučujeme upravit vzhledem k ustanovení
§ 2 text tak, že se do podnikového rejstříku
zapisují také národní výbory
provozující podnikatelskou činnost ve svých
drobných provozovnách. Původní text
se dostává se zněním § 2 do rozporu,
přičemž z textu § 4 vyplývá,
že i národní výbory ve smyslu tohoto
zákona jsou organizacemi, jakmile mají drobné
provozovny.
V § 6 v odst. 3 navrhujeme úpravu, která znamená
jen legislativně technickou úpravu.
V § 7 doporučujeme písm. a/ upravit takto:
"a/ v § 19 hospodářského zákoníka
č. 109/1964 Sb. první věta."Touto částí
se vyjasňuje vztah tohoto zákona k hospodářskému
zákoníku, protože § 1 odst. 1 nahrazuje
plně celou první větu § 19 hospodářského
zákoníku, přičemž je formulován
poněkud odchylně. Kdyby nebyla zrušena celá
první věta § 19 hosp. zákoníku,
platily by vedle sebe dva předpisy a při jejich
aplikaci by mohlo docházet k pochybnostem.
§ 8 doporučujeme upravit takto: "Tento zákon
nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1970."
S těmito úpravami vám doporučují
oba výbory Sněmovny národů návrh
přijmout. Děkuji za pozornost.
Predseda SN Mihálik: Do diskusie sa nikto písomne
neprihlásil. Praje si ešte niekto hovoriť? Hlási
sa súdruh poslanec ing. Horák.
Poslanec Ing. Horák: Soudružky a soudruzi poslanci.
Zde už bylo řečeno dosti slov, ve kterých
se zdůrazňovala potřeba zajistit pořádek
v podnikání. Chtěl bych hovořit o
některých aspektech, které mají dopad
i do oblasti celé naší ekonomiky a které
určitým způsobem s projednávaným
návrhem zákona souvisejí.
Jde mi o skutečnost, že v poslední době,
v posledních dvou letech nám odchází
z rozhodujících míst v ekonomice řada
vysoce kvalifikovaných lidí do jiných výrobních
oblastí. Odcházejí z oblastí nesmírně
důležitých pro naši ekonomiku do oblastí,
které mají omezeny význam, nehrají
rozhodující úlohu při zajišťování
našeho hospodářství. Nejde zde o problém
množství, kvantity, jde zde o problém kvality.
Tak např. v letošním roce odešlo z odvětví
ústředně plánovaného stavebnictví
ve Východočeském kraji zhruba asi 800 lidí
a přitom všichni víme, jak důležité
úkoly má tento úsek zajišťovat
a s jakými potížemi při zajišťování
pracovních sil bojuje. Stejně je to v oblasti průmyslu,
kde odchází vysoce kvalifikovaní lidé,
kteří provádějí pak méně
kvalifikovanou práci, a to i v různých drobných
provozovnách, která je ale pro ně z hlediska
mzdového výhodnější. Vytvořila
se nežádoucí disproporce v oblasti mzdové,
vyvolaná tím, že různé oblasti
výroby mají různé odvodové
povinnosti. Jiné odvodové povinnosti mají
odvětví, která zajišťují
služby, jiné odvodové povinnosti ta, která
zalištují výrobu, která má charakter
drobné výroby. Tato disproporce dosahuje již
značných rozměrů a já si myslím,
že právě zavedení pořádku
v tom, co budou jednotlivé podniky provádět,
přispěje i částečně
k tomu, že se nám nepříznivý
odliv vysoce kvalifikovaných sil z rozhodujících
odvětví ekonomiky zbrzdí, že se nám
podaří vzájemně vytvořit správné
ekonomické proporce mezi mzdovými hladinami jednotlivých
oblastí. Proto se také domnívám, že
projednávaný návrh zákona umožní
nejen lépe organizovat výrobu, která má
sloužit lidem, výrobu drobného charakteru,
ale umožní zčásti řešit
některé problémy, které dopadají
na hlavní odvětví naší ekonomiky.
Predseda SN Mihálik: Ďakujem súdruhovi
Ing. Horákovi. Hlási sa ešte niekto do rozpravy?
/Nikto sa nehlási./ Nikto sa nehlási. Vyhlasujem
teda rozpravu za ukončenú a pýtam sa súdruha
ministra Kučeru, či si praje slovo?
Minister dr. Kučera: Vzdávám se slova.
Predseda SN Mihálik: Prosím spravodajcu poslanca
Poláčka, či si praje záverečné
slovo.