Predseda SN Mihálik: Ďakujem ministrovi s. Štancľovi. Praje si ešte slovo spravodajca súdruh poslanec Malina?

Spravodajca poslanec Malina: Vzdávam sa slova.

Predseda SN Mihálik: Ako ste počuli, spravodajca navrhol, aby Snemovňa národov schválila zákon o úprave niektorých nízkych dôchodkov a o ďalších zmenách v sociálnom zabezpečení v znení vládneho návrhu s formulačnou zmenou čl. IV, ods. 2, ktorú odporúča i Ústavnoprávny výbor SN. Minister práce a sociálnych vecí s touto úpravou súhlasil. Podľa čl. 42 ods. 2 ústavného zákona č. 143/69 Zb. o československej federácii v spojitosti s čl. 22 toho istého zákona treba aj o tomto návrhu v Snemovni národov hlasovať s vylúčením možnosti majorizácie. To znamená, že na prijatie zákona je potrebná nadpolovičná väčšina všetkých poslancov v oboch častiach snemovne. Po prestávke je v zasadacej sieni prítomných 46 poslancov zvolených v Českej socialistickej republike a 45 poslancov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. Nechám najprv hlasovať poslancov zvolených v SSR. Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom zákona o úprave niektorých nízkych dôchodkov a o ďalších zmenách v sociálnom zabezpečení, a to v znení, ktoré uviedol spravodajca, nech zdvihne ruku. /Hlasuje sa - schválené jednomyseľne./ Konštatujem, že poslanci zvolení v SSR vyslovili jednomyseľný súhlas s návrhom zákona.

Prosím teraz o hlasovanie poslancov zvolených v ČSR. Kto z týchto poslancov súhlasí s predneseným návrhom, nech zdvihne ruku. /Hlasuje sa - schválené jednomyseľne./ Konštatujem teda, že v obidvoch častiach Snemovne národov bol návrh schválený jednomyseľne.

Pokiaľ ide o pripomienky s. posl. Peška, týkajúce sa ťažkostí s letenkami a ubytovaním, chcel by som mu oznámiť, že Kancelária FZ prešetrí túto sťažnosť a podá o tom správu.

Pristúpime teraz k prerokovaniu 4. bodu programu, ktorým je

Ako písomné podklady dostali poslanci SN tlač č. 43 a spoločnú správu Ústavnoprávneho výboru SN a Výboru SN pre hospodársku politiku, tlač č. 30/SN. V mene vlády ČSSR návrh odôvodní minister dr. Bohuslav Kučera. Udeľujem mu slovo.

Minister dr. Kučera: Vážené soudružky a soudruzi poslanci. Jak je vám dobře známo, byl vývoj našeho národního hospodářství v posledních letech provázen řadou vážných nedostatků. Tyto nedostatky se projevily ve značné míře i na úseku tzv. drobného socialistického podnikání v činnosti družstev, hospodářských zařízení, společenských organizací a národních výborů. Spočívaly zejména v tom, že se podnikatelská činnost těchto organizací rozšiřovala značně živelně a zaměřovala se stále více na dosahování co nejvyšších zisků.

Kromě jiných příčin byla tato situace umožněna i tím, že řada organizací nebyla řádně registrována, u dalších organizací nebyl registrován předmět jejich činnosti, který v důsledku toho nebyl státním orgánům znám. To umožňovalo nebo alespoň podstatně snižovalo možnost kontroly, zda organizace vyvíjejí svou činnost v souladu s právními předpisy a celospolečenským zájmem. Situaci komplikovala okolnost, že předmět podnikání těchto organizací byl často měněn i v rozporu s jejich stanovami popř. v rozporu s právními předpisy. Vláda ČSSR vedena snahou obnovit na tomto úseku státní disciplínu a ekonomickou kázeň, provedla podrobný rozbor podnikatelské činnosti těchto organizací. Z rozboru vyplynul závěr, že vážným negativním jevům je možno čelit jednak důsledným využíváním těch prostředků regulace drobného socialistického podnikání, které dává platný právní řád, jednak novými právními úpravami těch oblastí, kde právní úprava buď vůbec scházela nebo byla nedostatečná.

Jednou z oblastí, jíž se tento poznatek týkal, a kde se projevuje nedostatečné využívání dosavadní právní úpravy, a je třeba tuto úpravu i v některých směrech rozšířit, je oblast podnikového rejstříku. Nedostatky v praktickém využívání platné právní úpravy spočívají především v tom, že se rejstříku všeobecně málo užívá pro informaci o skutečnostech, jejichž znalost je pro hospodářské organizace z hlediska jejich právních úkonů žádoucí. Nedostatek legislativního řešení je ten, že se do podnikového rejstříku podle dosavadní úpravy nezapisuje s výjimkou podniků zahraničního obchodu předmět podnikání. Tento nedostatek se projevuje zejména u družstev, jimž předmět činnosti a jeho změny určují pouze stanovy, které schválila členská schůze a k nímž dal souhlas nadřízený družstevní orgán, u JZD příslušný okresní národní výbor.

Podobně je tomu u podniků a hospodářských zařízení společenských organizací. Není zde dostatečný právní instrument, zabezpečující přehled o rozsahu jejich podnikání, k němuž by měla přístup právně interesovaná veřejnost, zejména kontrolní orgán. Tím je znesnadněno posouzení, zda provozovaná činnost těchto organizací nevybočuje z mezí daných povoleným předmětem k podnikání a zda je v souladu se společenskými zájmy. U JZD a jejich přidružené výroby je situace ještě o to horší, že se na ně nevztahuje ustanovení § 19 hospodářského zákoníku, podle něhož může organizace nabývat práv a zavazovat se teprve od doby zápisu do podnikového rejstříku. Podobná situace je i u drobných provozů národních výborů, kde právní regulace zabezpečující evidenci těchto zařízení a předmětů jejich podnikání vůbec chybí.

Vláda ČSSR, vycházejíc z této situace, navrhuje proto provedení potřebné právní úpravy obsažené v předloženém vládním návrhu. Smyslem této právní úpravy je především rozšířit konstitutivní charakter zápisu do podnikového rejstříku i na JZD a jejich přidruženou výrobu, takže oprávnění nabývat práv a zavazovat se bude i u těchto organizací vznikat teprve jejich zápisem. Tím bude zvýšena právní jistota v jejich hospodářských vztazích a budou mít stejné postavení jako ostatní organizace zapisované do rejstříku.

Dalším důsledkem předloženého návrhu bude povinný zápis předmětu podnikání, jeho změn u všech družstevních organizací a podniků i hospodářských zařízení společenských organizací.

To podstatně usnadní přehled i kontrolu o tom, zda tyto organizace vyvíjejí podnikatelskou činnost v souladu s právními předpisy. Spolu s existující již neplatností právních úkonů, které jsou v rozporu s plněním jejich společenských úkolů a sankcemi na to navazujícími / § 18 a 24 hospodářského zákoníku/ přispěje tato úprava i k dodržování disciplíny v jejich činnosti.

Konečně se v návrhu zavádí povinný zápis do podnikového rejstříku i u všech národních výborů, které provozují hospodářskou činnost v tzv. drobných provozovnách. Tato úprava zabezpečí potřebnou evidenci těchto provozoven i ostatní cílem, o nichž jsem se právě zmínil.

To jsou hlavní zásady předloženého návrhu. K jejich zakotvení je potřeba zákona, neboť se zákonnou úpravou mění některá ustanovení hospodářského zákoníku. Osnova přitom řeší některé související otázky, a to tak, aby nebylo třeba vydávat k zákonu prováděcí předpis.

Pokud jde o náklady, které si provedení zákonné právní úpravy vyžádá, jsou vyčísleny v důvodové zprávě. Považuji za nutné zpřesnit údaje tam uvedené pokud se týkají SSR v tom směru, že realizace zákona si vyžádá na Slovensku trvalé zvýšení počtu pracovníků o 6 osob, z toho o 3 hospodářsko-správní a o tři vedoucí hospodářské pracovníky. Měsíční náklad na toto zvýšení bude činit cca 10 tis. Kčs, tj. 122 400 Kčs ročně. Na zvládnutí zvýšeného nápadu agendy v r. 1970 budou zapotřebí další tři hospodářsko-správní pracovníci na dobu asi 6 měsíců. Celkový náklad na tyto pracovníky se odhaduje kolem 28 800 Kčs.

Závěrem bych chtěl vyslovit přesvědčení, že navrhované zvýraznění hospodářské funkce podnikového rejstříku, zesílením právní povahy zápisů a stanovením povinností zapisovat do podnikového rejstříku s konstitutivním účinkem předmět podnikání u všech organizací provozujících především drobné socialistické podnikání, současně přispěje k utužení právní jistoty ve vztazích socialistických organizací a bude účinnou brzdou nezdravé živelnosti v podnikání na tomto úseku. Doporučuji proto jménem vlády ČSSR, aby Sněmovna národů předložený vládní návrh se změnami navrženými ústavně právními výbory obou sněmoven schválila.

Predseda SN Mihálik: Ďakujem súdruhovi ministrovi Kučerovi a prosím spoločného spravodajcu výborov poslanca Karla Poláčka, aby sa ujal slova.

Zpravodaj poslanec Poláček: Vážené soudružky a soudruzi poslanci. Vládní návrh zákona o některých opatřeních, týkajících se podnikového rejstříku je nevelkého rozsahu. Přesto však jde o návrh, který má napomoci konsolidaci hospodářství, má zabezpečit získání jasného přehledu o organizacích, zejména družstevních a hospodářských zařízení národních výborů a společenských organizací a jejich činnosti. Dále má uvést pořádek a jednotný režim do zakládání nových organizací či uvedených zařízení.

Konsolidační opatření v navrhovaném zákoně mají dále zdůraznit a upevnit pozitivní rysy vývoje podnikání uvedených drobných organizací a současně zamezovat živelně vznikajícím negativním jevům, opírajícím se o dosavadní neusměrněnost či značnou volnost při vzniku a rozšiřování nežádoucí činnosti či nežádoucího předmětu podnikání u zmíněných drobných organizací, jež často odporují stanovám těchto organizací nebo obecně právním předpisům. Tato skutečnost je nesporně jednou z příčin přispívajících k neuspokojivému vývoji stavu celkové ekonomické nerovnováhy, zejména k narůstání tendence po dosahování maximálního zisku na úkor veřejného či společenského zájmu. Na tyto případy, kde roste bohatství takovýchto organizací z nikoli kalé činnosti, nelze totiž vztahovat obecnou zásadu, že růstem bohatství podniků roste i blahobyt lidu, protože nekaká činnost jde nejen na úkor společnosti, ale postihuje zpravidla i jednotlivé občany jako spotřebitele neúměrným růstem nákladů a tím i tlakem na růst cen zboží atp.

Návrh předloženého zákona spadá do řady vládních opatření směřujících k regulaci socialistického podnikání. Hospodářský život vyžaduje, aby tato regulace byla opřena o vyhovující právní normy. Proto tam, kde současně platné právní předpisy, tj. hospodářský zákoník č. 109 Sb. z roku 1964 a vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 114 Sb. z roku 1964 nevyhovují a nepřispívají ke sledování a usměrňování podnikatelské činnosti jak družstevních organizací, tak hospodářských zařízení společenských organizací a národních výborů, je třeba učinit vhodnou právní úpravu, do které náleží také předpisy o zřizování a právních poměrech těchto organizací a jejich zápisu do podnikového rejstříku. K této úpravě je ve smyslu čl. 24 odst. 2 písm. a/ ústavního zákona č. 143 Sb. z roku 1968 o československé federaci zapotřebí federálního zákona.

Vzhledem k tomu, že vládní návrh předloženého zákona svým uspořádáním umožňuje řešit dotčené otázky a nevyžaduje podrobnější provedení jiným obecně právním předpisem jako společný zpravodaj výboru ústavně právního a výboru SN pro hospodářskou politiku, navrhuji Sněmovně národů jeho přijetí s úpravami v jednotlivých paragrafech, jak jsou uvedeny ve společné zprávě.

Úprava paragrafu 1 odst. 1 neznamená věcnou změnu, nýbrž srozumitelnější vyjádření.

V § 2 vsunutí slova "pouze" vyjadřuje vztah navrhovaného zákona k § 108 hospodářského zákoníku. Je nutno vyloučit, aby nebylo možno vykládat ustanovení tohoto zákona jako doplněk ustanovení hospodářského zákoníku o obsahu zápisu do podnikového rejstříku.

V § 3 odst. 1 doporučuji vypustit slova "byla organizace zřízena" poněvadž jde o značně nepřesné vyjádření. Uvedené právní akty neznamenají někdy zřízení organizace. Věcně je třeba zajistit, aby do podnikového rejstříku byly zapsány ty právní věty, kterými se stanoví předmět

činnosti. Proto se doporučuje uvedené zpřesnění formulací.

.

V § 4 část první věty před středníkem. Vsunutím slov "podle článku 2 a 3" se jasně vyjadřuje, že § 4 se vztahuje i na národní výbory, které se zapisují podle § 2. Dále doporučuji doplněk slovy "nebo zánik", protože v jiných ustanoveních tohoto zákona se vždy v souvislosti se změnami mluví také o zániku.

V § 5 doporučujeme upravit vzhledem k ustanovení § 2 text tak, že se do podnikového rejstříku zapisují také národní výbory provozující podnikatelskou činnost ve svých drobných provozovnách. Původní text se dostává se zněním § 2 do rozporu, přičemž z textu § 4 vyplývá, že i národní výbory ve smyslu tohoto zákona jsou organizacemi, jakmile mají drobné provozovny.

V § 6 v odst. 3 navrhujeme úpravu, která znamená jen legislativně technickou úpravu.

V § 7 doporučujeme písm. a/ upravit takto: "a/ v § 19 hospodářského zákoníka č. 109/1964 Sb. první věta."Touto částí se vyjasňuje vztah tohoto zákona k hospodářskému zákoníku, protože § 1 odst. 1 nahrazuje plně celou první větu § 19 hospodářského zákoníku, přičemž je formulován poněkud odchylně. Kdyby nebyla zrušena celá první věta § 19 hosp. zákoníku, platily by vedle sebe dva předpisy a při jejich aplikaci by mohlo docházet k pochybnostem.

§ 8 doporučujeme upravit takto: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1970."

S těmito úpravami vám doporučují oba výbory Sněmovny národů návrh přijmout. Děkuji za pozornost.

Predseda SN Mihálik: Do diskusie sa nikto písomne neprihlásil. Praje si ešte niekto hovoriť? Hlási sa súdruh poslanec ing. Horák.

Poslanec Ing. Horák: Soudružky a soudruzi poslanci. Zde už bylo řečeno dosti slov, ve kterých se zdůrazňovala potřeba zajistit pořádek v podnikání. Chtěl bych hovořit o některých aspektech, které mají dopad i do oblasti celé naší ekonomiky a které určitým způsobem s projednávaným návrhem zákona souvisejí.

Jde mi o skutečnost, že v poslední době, v posledních dvou letech nám odchází z rozhodujících míst v ekonomice řada vysoce kvalifikovaných lidí do jiných výrobních oblastí. Odcházejí z oblastí nesmírně důležitých pro naši ekonomiku do oblastí, které mají omezeny význam, nehrají rozhodující úlohu při zajišťování našeho hospodářství. Nejde zde o problém množství, kvantity, jde zde o problém kvality.

Tak např. v letošním roce odešlo z odvětví ústředně plánovaného stavebnictví ve Východočeském kraji zhruba asi 800 lidí a přitom všichni víme, jak důležité úkoly má tento úsek zajišťovat a s jakými potížemi při zajišťování pracovních sil bojuje. Stejně je to v oblasti průmyslu, kde odchází vysoce kvalifikovaní lidé, kteří provádějí pak méně kvalifikovanou práci, a to i v různých drobných provozovnách, která je ale pro ně z hlediska mzdového výhodnější. Vytvořila se nežádoucí disproporce v oblasti mzdové, vyvolaná tím, že různé oblasti výroby mají různé odvodové povinnosti. Jiné odvodové povinnosti mají odvětví, která zajišťují služby, jiné odvodové povinnosti ta, která zalištují výrobu, která má charakter drobné výroby. Tato disproporce dosahuje již značných rozměrů a já si myslím, že právě zavedení pořádku v tom, co budou jednotlivé podniky provádět, přispěje i částečně k tomu, že se nám nepříznivý odliv vysoce kvalifikovaných sil z rozhodujících odvětví ekonomiky zbrzdí, že se nám podaří vzájemně vytvořit správné ekonomické proporce mezi mzdovými hladinami jednotlivých oblastí. Proto se také domnívám, že projednávaný návrh zákona umožní nejen lépe organizovat výrobu, která má sloužit lidem, výrobu drobného charakteru, ale umožní zčásti řešit některé problémy, které dopadají na hlavní odvětví naší ekonomiky.

Predseda SN Mihálik: Ďakujem súdruhovi Ing. Horákovi. Hlási sa ešte niekto do rozpravy? /Nikto sa nehlási./ Nikto sa nehlási. Vyhlasujem teda rozpravu za ukončenú a pýtam sa súdruha ministra Kučeru, či si praje slovo?

Minister dr. Kučera: Vzdávám se slova.

Predseda SN Mihálik: Prosím spravodajcu poslanca Poláčka, či si praje záverečné slovo.