Spôsoby zabezpečenia vyrovnaného štátneho hospodárenia sú známe a v socialistickej praxi vyskúšané. Je to dodržiavanie zásady prepojenia vyrovnaného štátneho rozpočtu na sústavu vybilancovaných národohospodárskych plánov, ako sú finančné plány podnikov v zmysle ich finančného a materiálneho vybilancovania, ďalej vyrovnaná bilancia príjmov a výdavkov obyvateľstva v zmysle tovarového krytia príjmov a konečne dlhodobe vyrovnaná platobná bilancia so zahraničím. Všetky tieto bilancie vyrovnáva navzájom úverový plán banky. On nevytvára a nemal by vytvárať peniaze. On ich len ako zdroj dočasne presúva. To sú všetko staré známe pravdy z teórie i praxe marxistickej politickej ekonómie. Zvýrazňujú systém plánovitosti, dlhodobý pohľad na plán a koordináciu plánov. Napriek tomu sa v minulých rokoch nevytvorili podmienky pre realizáciu týchto zásad. Štátny záverečný účet za rok 1969 a jeho zvyšok, aj keď má negatívne prvky, dáva nádej pre pozitívny dlhodobý obrat. Verím, že vďaka víťazstvu marxisticko-leninského jadra v KSČ sa marxistická ekonomická teória znovu v najbližších rokoch naplní skutočnosťou. Odporúčam, aby úsilie ministra financií a federálnej vlády v tomto smere poslanci podporili.

Predseda SN Mihálik: Ďalej hovorí súdruh poslanec Příhoda.

Poslanec Příhoda: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci. K projednávanému státnímu závěrečnému účtu mám jenom pouhý dotaz. V stanovisku ÚKLK k závěrečnému účtu je uvedena rada příkladů, z nichž je vidět, že hospodářské výsledky za rok 1969 by mohly být ještě značně lepší, kdyby byla důsledněji plněna vládní usnesení, kdyby rada institucí nebo podniků účelně hospodařila se státními prostředky a nedocházelo k porušování státní disciplíny a finanční kázně. Jeden příklad uvedl sám ministr Rohlíček ve svém expozé. Citoval bych pouze další příklad ze stanoviska, které jsme dostali k dispozici.

Problematiku výstavby metra v Paříži jelo studovat několik skupin odborníků, z nichž poslední měla 41 členů. Trasa zájezdu zahrnovala i místa, kde podzemní dráha vůbec není. V závěru zprávy ÚKLK je uvedeno, že závady i nedostatky, které byly zjištěny, byly orgány projednány včetně návrhu na opatření.

Vzhledem k závažnosti příkladů, o nichž již zde bylo hovořeno, mám dotaz, zda-li nemůžeme být alespoň s některými závěry seznámeni. Nejde jenom o pouhou informaci nás, kteří jsme zde, ale také o doklad toho, jakou cestou se přistupuje ke zjištění komise lidové kontroly.

Jinak pochopitelně s radostí vítám závěry, které vyplynuly z projednávání celého rozpočtu a budu pro něj s radostí hlasovat.

Predseda SN Mihálik: Ďakujem poslancovi Příhodovi. Udeľujem teraz slovo poslancovi Hájkovi.

Poslanec Hájek: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi jen několik poznámek ke státnímu závěrečnému účtu ČSSR z hlediska hospodaření národních výborů, i když jsem si vědom, že těžiště diskuse bude v samotných národních radách. Ovšem vzhledem k tomu, že zde byly o tom některé připomínky, chtěl bych říci několik slov.

Posuzujeme-li výsledky hospodaření národních výborů podle uváděných celkových údajů o dosažené výši příjmů a výdajů a podle dosaženého přebytku, můžeme je hodnotit kladně a národní výbory pochválit zejména za to, že těchto výsledků dosáhly v mimořádné politické i hospodářské situaci ve státě.

Při jejich podrobnějším zkoumání však vidíme přes tyto nesporné klady, také některé závažné nedostatky a problémy, spočívající v celkové úpravě a metodice finančního hospodaření národních výborů i v jejich praktickém provádění. Zabýval jsem se příčinami tohoto stavu. Chci se o nich také stručně zmínit.

V letech 1966-1967 byla ve finančním hospodaření národních výborů uplatněna nová, možno říci progresívní opatření, která měla přispět k posílení pravomoci NV, zejména městských a místních, a ke zvýšení jejich finanční a ekonomické samostatnosti.

Bylo to zejména zavedení souhrnného finančního vztahu, zavedení fondu rezerv a rozvoje a další opatření. Skutečnosti a výsledky hospodaření NV z minulých let a z loňského roku dokazují, že se jejich zavedení v podstatě osvědčilo. Podnítilo u národních výborů větší iniciativu v hledání a využívání místních materiálových, finančních i pracovních zdrojů pro řešení naléhavých potřeb obcí a měst. Nesplnila se však jedna z nejdůležitějších podmínek k tomu, aby těchto nástrojů mohlo být využito ještě účinněji.

Hlavní podmínkou účinného využití nové úpravy vztahů mezi rozpočtem národních výborů a ústředním rozpočtem bylo zavedení relativně dlouhodobější stability do plánování hospodářského rozvoje. V roce 1967 byl sice stanoven souhrnný finanční vztah na období do r. 1970. Avšak v jednotlivých letech docházelo k takovým změnám, které vážně oslabily jeho význam pro dlouhodobější realizaci záměrů národních výborů.

Velmi nepříznivě se tu promítly důsledky chaotické situace v letech 1968 a zčásti i v roce 1969, zejména živelný růst cen a mezd. Za situace, kdy se nebylo možno opřít o dlouhodobější výhled, kdy byla vážně narušena autorita státního plánu, docházelo samozřejmě i u NV ke snahám vybojovat co nejvíce z centrálních zdrojů, využít možností, často i neregulérních, k rozšíření svých mimorozpočtových příjmů a tvořit si z nich rezervy. Svědčí o tom poznatky, s kterými se setkáváme ve svých volebních obvodech i poznatky z problematiky drobného socialistického podnikání aj.

Přehled o výsledcích hospodaření národních výborů ukazuje, že i v roce 1969 značně podhodnotily řádné rozpočtové příjmy a k tomu realizovaly značný objem tzv. nerozpočtových příjmů z takových činností, které nebyly v souladu se zásadami socialistického hospodaření ani se socialistickou morálkou. Šlo zejména o příjmy plynoucí z nesprávného zaměření drobných provozoven NV a ze svérázných praktik při uplatňování zvláštního zapojení v podnicích místního hospodářství. Přitom NV na druhé straně zdaleka nevyužily svých možností k postihu neoprávněných zisků a výdělků této oblasti.

Proto je třeba při projednávání výsledků hospodaření přihlížet k těmto skutečnostem a vyvozovat z nich závěry pro další připravovaná opatření i pro vlastní hospodářsko-organizátorskou a kulturně výchovnou práci národních výborů.

Národní výbory budou muset nadále vynakládat velké úsilí, aby odstranily ve sféře jimi řízeného hospodářství takové projevy jako spekulace, porušování právních norem, nekázeň, neodpovědnost a naopak důsledně orientovat toto hospodářství tak, aby plnilo své hlavní poslání, zejména v rozvoji služeb obyvatelstvu.

Setkáváme se na základě těchto jevů často s názory, které odsuzují zavedení souhrnného finančního vztahu a fondu rezerv a rozvoje u NV. Objevuje se často i snaha po radikálním omezení nebo dokonce zrušení mimorozpočtového hospodaření. Argumentuje se často vysokými částkami, které mají NV ve fondech rezerv a rozvoje. Na druhé straně je celá řada národních výborů, které mají poměrně velký dluh u státní spořitelny. Takové názory rovněž nelze přijmout,

Je třeba vzít v úvahu, že národní výbory vložily v souladu s ustanovením zákona o státním rozpočtu, který jsme schválili, ze svých fondů rezerv a rozvoje na úhradu řádných rozpočtových příjmů v letošním roce jen v ČSR 1 757 mil. Kčs. Tím výrazně pomohly při řešení problémů, které při sestavování státního rozpočtu na rok 1970 byly.

Dále je třeba vzít v úvahu, že provedenými úpravami v drobném socialistickém podnikání, zavedením pořádku do státního zapojení, do investiční výstavby a dalších opatření, která byla přijata k rozpočtovému hospodaření národních výborů v tomto roce, jako je změna v odvodu důchodové části zemědělské daně a zrušení přirážky ke stabilizačnímu odvodu, se značně omezily zdroje mimorozpočtových příjmů. Avšak i přesto se hospodaření národních výborů v I. polovině tohoto roku vyvíjí příznivě. Svědčí to o jejich usilovné snaze co nejvíce pomoci v konsolidaci hospodářského i politického života.

S přihlédnutím k těmto skutečnostem by bylo třeba promýšlet další úvahy o existenci fondu rezerv a rozvoje i o celkových způsobech hospodaření národních výborů.

V závěru doporučuji předložený návrh usnesení k státnímu závěrečnému účtu ČSSR za r. 1969 schválit.

Predseda SN Mihálik: Ďakujem posl. Hájkovi. Tým by sme mali vybavené všetky písomné prihlášky k diskusii. Želá si ešte niekto slovo? /Nikto./ Pýtam sa teda s. ministra Rohlíčka, či si želá zaujať stanovisko k predneseným námetom, prípadne otázkam, alebo či chce odpovedať písomne.

Minister Ing. Rohlíček: Vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci! V diskusii sa nevyskytli k samotnému štátnemu záverečnému účtu a k návrhu uznesenia žiadne opravné alebo nesúhlasné námety. Niektoré myšlienky - ak by sa k nim snáď nezaujalo stanovisko - môžu zostať v povedomí poslancov ako nezodpovedané, nevyjasnené a neriešené. Domnievam sa preto, že z tohto hľadiska, hoci len telegraficky, treba k niektorým pripomienkam urobiť zopár poznámok.

Predovšetkým pokiaľ ide o poľnohospodárstvo. Ministerstvo financií si je vedomé toho, že vo výdavkoch štátneho rozpočtu sú okrem iného značné prostriedky, majúce pôvod v cenových vzťahoch v poľnohospodárstve. Len dotácie neinvestičného charakteru sa v minulom roku rovnali 9,5 mld Kčs a tak isto sa zabezpečujú tieto potreby úmerne rozvoju výroby v tomto roku. V minulom roku sa cenové dotácie pre poľnohospodárstvo a výživu rovnali 3,110 miliónom Kčs. Podľa možností zdrojov štátneho rozpočtu federácie sa zabezpečujú podmienky, aby sa poľnohospodárstvo mohlo rozvíjať. Z toho istého hľadiska skúmame aj dane doteraz pôsobiace v poľnohospodárstve. Konkrétne mám na mysli zdaňovanie spoločných družstevných podnikov a zdaňovanie organizácií poľnohospodárskych služieb, kde máme maximum dobrej vôle rešpektovať pripomienky funkcionárov a pracovníkov v poľnohospodárstve a kde chceme maximálne vyjsť v ústrety oprávneným pripomienkam, ktoré majú poľnohospodárski funkcionári. Už vo federálnej vláde - kde sa o tejto téme diskutovalo - som poznamenal, že príslušné návrhy na úpravu finančných vzťahov v poľnohospodárstve budeme pripravovať v spolupráci s týmito súdruhmi a že budeme pritom pracovať len na základe čísel. Lenže možnosti tohto štátu sú samozrejme obmedzené a naše prostriedky na podporu poľnohospodárstva majú svoje hranice. Úprava zdaňovania organizácií poľnohospodárskej povahy, t.j. JRD a štátnych majetkov sa skúma a uskutoční v súvislosti s úpravou ekonomických nástrojov poľnohospodárstva. V pripravovaných zmenách zákona o podnikových daniach navrhujeme, aby podniky potravinárskeho priemyslu - podobne ako niektoré podniky spotrebného priemyslu a výroby stavebných hmôt, ktoré dosial majú jednotnú sadzbu dane zo zisku, a to 65 % - mali sadzbu zníženú. Hodláme v tejto oblasti nášho hospodárstva okrem selektívnej finančnej politiky - ako to tu pripomenul súdruh poslanec Píš - vyjsť na budúci rok maximálne v ústrety, i pokiaľ ide o zdaňovanie. Znova však zdôrazňujem, môžeme tu postupovať len v rámci možností, ktoré v našej ekonomike sú. Rozhodne nechceme meniť, a dosiaľ sme ani nemenili v priebehu roku finančné vzťahy medzi štátom a podnikmi. Preto zmeny pripravujeme v rámci celkových príprav plánu a rozpočtu na budúci rok.

Pokiaľ ide o publicitu materiálov o štátnom záverečnom účte, ako odporúča súdruh poslanec Vybral, tu treba zvážiť, v akom rozsahu. Materiály, ktoré ste dostali, majú tajný charakter; na ústny výklad, ktorý som predniesol, sa nevzťahuje povinnosť utajovania a z toho hľadiska môžu poslanci tento materiál využiť.

K dotáciám:

Oprávnená kritika je na adresu veľkého rozsahu neinvestičných dotácií. Sme si vedomí toho, i keď sme to vo federálnej vláde neprediskutovali - hovorím teda len za seba - že bez pomoci všetkých orgánov a najmä tiež bez národných vlád a ich orgánov túto vec nevyriešime. Každý totiž všeobecne uznáva, že treba krátiť neinvestičné dotácie. Lenže keď ide o konkrétnu dotáciu zhromaždia sa intervencie zo všetkých stupňov a od najrôznejších predstaviteľov a od volených orgánov a tí všetci vznášajú množstvo argumentov, prečo nemožno dotácie krátiť. Z toho dôvodu aj s neúspechom zatiaľ skončila previerka neinvestičných dotácií v tomto roku. Stojíme teraz pred touto úlohou v súvislosti s prípravou rozpočtu na budúci rok. Budeme nútení jednoducho odmietnuť niektoré dotácie a donútiť rezorty, aby svoje dotačné návrhy odôvodnili, pretože opačný postup, keď Ministerstvo financií muselo vlastnými argumentmi vyvrátiť uplatnené požiadavky, presahuje pracovné možnosti federálneho Ministerstva financií. Pritom však musia zároveň zohrať svoju úlohu aj príslušné národné orgány, t.j. národné ministerstvá. Na federálnom Ministerstve financií nemáme dosť možností preveriť uplatňované argumenty, ktoré bráni blok orgánov, dokazujúcich samozrejme opak toho, čo my považujeme za správne. Stávalo sa často, že z previerok, majúcich znížiť dotácie, dodatočne vychádzali ďalšie nároky.

My si, súdružky a súdruhovia, na tomto úseku nijaké konkrétne predsavzatie nedávame. Čo sme napísali do príslušných materiálov o potrebe realistického štátneho hospodárenia a čo som Povedal v ústnom výklade, to je objektívna nutnosť vo finančnej politike. Iný prístup nemáme, a ani ho neodporúčame. Ak však nebude tento sprísnený prístup realizovaný, dostaneme sa nutne do neriešiteľných problémov vo finančnej situácii štátu. Preto sa domnievame, že to, čo navrhujeme, je nevyhnutne potrebné splniť a že sa pri príprave plánu a rozpočtu na budúci rok musíme do reálnych čísiel a zámerov vmestiť.

Podarilo sa prekonať doterajšie teoretické názory, ktoré ešte do nedávna boli hlásané a ktoré tvrdili, že je prednosťou socialistickej ekonomiky, keď skončí jej rozpočtové hospodárstvo deficitom, miesto aby sme ho mali v rovnováhe. Domnievame sa však, že je to nepoužiteľné pre prax; robíme všetky prípravy, aby sme pracovali so zvyškom rozpočtu. Túto zásadu považujeme za program budúcich rozpočtových prác. Nepovažujeme za účelné - a je to priamo škodlivé v konkrétnych podmienkach ČSSR, aby sme pracovali s deficitným rozpočtom, pretože to by v podstate znamenalo emitovať peniaze, za ktorými by nestáli žiadne hodnoty.

Pokiaľ ide o porušovanie finančnej disciplíny i ostatných disciplín, na ktoré som upozornil a na ktoré upozorňuje správa Ústrednej komisie ľudovej kontroly, informoval som predsedu vlády a odporučil som, aby sme potrebné opatrenia prerokovali v Predsedníctve vlády a postupovali tak v súlade so zákonmi ČSSR, ako aj v spolupráci s národnými vládami, pretože sa hrubé porušovanie finančnej disciplíny i ostatných disciplín týka ich pôsobnosti.

K finančnému hospodáreniu národných výborov:

Vážené súdružky a vážení súdruhovia, žiadne snahy obmedziť právomoci národných výborov vo finančnej oblasti nikto ani nepresadzuje, ani neorganizuje, ani nenastoluje. V komisii federálnej vlády pre administratívne teritoriálne členenie štátu a pre sústavu národných výborov - vedenej podpredsedom vlády s. dr. Lacom - sme sa na prvom zasadnutí, keď sa posudzovali základné materiály, celkom jednoznačne zhodli , že postavenie a pôsobnosť národných výborov aj vo finančnej oblasti treba posilniť, upevniť, zvýšiť ich právomoci. Malo by sa to prejaviť aj v tom, aby občania, keď sa na národný výbor v súlade s platnými zákonmi tohto štátu obrátia, mohli svoje veci včas prerokovať a vybaviť v konečnom štádiu, či už ide o mestský alebo okresný národný výbor.

Pravda, to nie je v nijakom rozpore s tým, ak vravíme, že treba zabezpečiť celospoločenské hľadiská aj v rozpočtovom hospodárení národných výborov. Mám na mysli hlavne tie príjmy, ktoré-ako som už povedal - sú súčasťou príjmov národných výborov z titulu centrálnych rozhodnutí, príslušných zákonov o daniach a pod., ktoré dosiaľ tvoria tzv. nerozpočtované príjmy a ktoré sú veľkým priestorom a základnou pre subjektívne, náhodilé využívanie nezviazané s plánom a rozpočtom. Máme snahu zabezpečiť, aby národné výbory používali tieto príjmy koncepčne v zhode s celoštátnymi potrebami. Sú príklady, že sa finančná disciplína porušuje pri čerpaní prostriedkov z fondov rezerv a rozvoja. Ide niekedy o veľmi náhodilé použitie, ktoré vždy nezodpovedá dlhodobejšie plánovaným a rozpočtovým úlohám a výdavkom. V niektorých prípadoch úložkami do fondu rezerv a rozvoja sa celý rad národných výborov zabezpečuje pre každý prípad. Z tohto hľadiska je nevyhnutné - nemáme v úmysle to zmeniť radikálnym zásahom zo dňa na deň, z roka na rok - postupne zaviesť do tohto úseku rozpočtového hospodárenia celospoločenské zretele a kritériá.

Samozrejme sme si vedomí, že finančná situácia národných výborov je veľmi diferencovaná. Preto nechceme voliť žiadny frontálny rovnostársky postup zabraním prostriedkov národných výborov v prospech centrálnych rozpočtov, ale rozhodne je nevyhnutné vziať túto diferencovanú situáciu do úvahy a podľa toho s národnými výbormi pracovať.