Poslanec Pelnář: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, byl vám rozeslán písemný návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSSR na volbu soudců Nejvyššího soudu ČSSR a na soudce z povolání vojenských vyšších a vojenských obvodových soudů /tisk č. 37/.

Podle ústavního zákona č. 155/1969 Sb. a zákona č. 36/1964 o organizaci soudců a o volbách soudců ve znění zákona č. 156/1969 Sb. volí tyto soudce Federální shromáždění ČSSR na návrh příslušného orgánu Národní fronty. Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSSR mne na svém zasedání pověřilo, abych jeho jménem návrh odůvodnil.

Volba soudců Nejvyššího soudu ČSSR dovrší výstavbu československého soudnictví na federálním principu a přispěje na úseku soudnictví k systematickému úsilí KSČ o konsolidaci poměrů v naší socialistické vlasti. Tyto volby včetně voleb soudců z povolání vojenských soudů prohloubí a upevní naše socialistické soudnictví.

Při této příležitosti si dovoluji podtrhnout myšlenku, která byla sledována při jednání o návrhu ve vedoucích orgánech Národní fronty, a to aby u navrhovaných kandidátů bylo dosaženo optimálního souladu odborných a politických kvalit navrhovaných soudců z hlediska potřeb socialistického soudnictví.

Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSSR při projednávání návrhu na volby soudců posoudilo také politické postoje navrhovaných kandidátů v letech 1968 - 1969. Konstatovalo, že kandidáti, které vám předkládá ke zvolení, mají předpoklady, aby jak Nejvyšší soud, tak vojenské soudy splnily své základní úkoly. Zejména jde o ochranu socialistického státu, jeho společenského zřízení a vztahu ke světové socialistické soustavě, o ochranu práv zákonem chráněných zájmů občanů, státních, společenských a hospodářských organizací a o ochranu bojeschopnosti ozbrojených sil a ozbrojených sborů. A právě v posouzení politických postojů v uvedené době je nutno spatřovat jeden z důvodů, proč je navrhován nižší počet kandidátů na soudce.

Předsednictvo Federálního shromáždění ČSSR stanovilo počet soudců a funkcionářů Nejvyššího soudu ČSSR na 36 členů. Předkládáno je 22 kandidátů na soudce Nejvyššího soudu ČSSR včetně dnes dodatečně navrhovaných. Ministr národní obrany předložil 52 kandidátů pro volbu soudců z povolání vojenských soudů. Po důkladném zvážení odborných a politických kvalit budou další kandidáti předloženi v pozdější době.

Výběr kandidátů je o to náročnější, že soudci z povolání jsou voleni na dobu 10 let. Tím je bezesporu na jedné straně prohloubena soudcovská nezávislost, ale na druhé straně stoupá náročnost na výběr kandidátů, jak jsem již uvedl.

Jsme si vědomi, že se zvýšila i odpovědnost orgánů Národní fronty za navrhované soudce Federálního shromáždění ČSSR. Právě tato skutečnost vedla předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSSR, i při snaze navrhnout maximální počet kandidátů na soudce u těchto soudů, aby byla vytvořena možnost perspektivně naplňovat duch ústavy, ve které se stanoví, že soudci Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky jsou voleni zpravidla ze stejného počtu občanů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSSR je si plně vědomo, že v tomto směru má předkládaný návrh hlavní slabinu, neboť jsou navrhováni pouze 4 kandidáti na soudce Nejvyššího soudu ČSSR z řad občanů Slovenské socialistické republiky. Na druhé straně nebylo možné naléhat na naplnění či podstatné zvýšení těchto návrhů, neboť skutečný stav v justičních službách na Slovensku to ani neumožňuje.

Částečně příznivější poměr je v řadách soudců z povolání vojenských soudů, kde z celkového počtu 52 kandidátů je 13 kandidátů - občanů Slovenské socialistické republiky. Ovšem i v tomto směru pokládalo předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSSR za nutné upozornit ministra národní obrany, i když zákon v tomto směru neukládá žádné pravidlo, že rovněž počet soudců vojenských soudů občanů Slovenské socialistické republiky není úměrný. Postupně bude nutno zlepšovat tento poměr tak, aby odpovídal i národnímu složení vojsk v okruhu jednotlivých vojenských soudů.

Uvedené skutečnosti svědčí o tom, že je třeba soustředit na závažné problémy s tím spojené pozornost ze strany obou národních ministerstev spravedlnosti tak, aby soustavně, houževnatě a trpělivě byla vytvářena jak krátkodobá, tak i dlouhodobá opatření k překonání této situace.

Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSSR se ještě po předložení návrhu /tisk č. 37/ zabývalo návrhem na doplnění počtu kandidátů. Dospělo k závěru, že z hlediska odborných i politických kvalit jsou dány předpoklady, aby počet kandidátů na soudce Nejvyššího soudu ČSSR byl doplněn o

JUDr. Vojtěcha Přichystala a

JUDr. Bohumila Repíka.

Charakteristika těchto dvou kandidátů vám byla rozdána před zahájením dnešní schůze.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, navrhuji jménem předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSSR:

1. aby byli zvoleni za soudce Nejvyššího soudu ČSSR kandidáti uvedení v tisku č. 37 písmeno A/1 a další kandidáti, které jsem navrhl ústně, to jest

JUDr. Vojtěch Přichystal a

JUDr. Bohumil Repík,

2. aby byli zvoleni za soudce z povolání vojenských soudů kandidáti uvedení v tisku č. 37 písmeno A/2;

3. aby byli zvoleni soudci zvláštních senátů, kandidáti uvedení v tisku č. 37 písmeno B/1-2.

Místopředseda SN Kouba: Děkuji posl. Pelnářovi za zdůvodnění. Má někdo dotaz nebo připomínky? /Nikdo./

Soudružky a soudruzi, veřejným hlasováním - aklamací - rozhodne nyní Sněmovna národů o návrhu předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSSR na volbu soudců Nejvyššího soudu ČSSR a soudců z povolání vojenských soudů. Odůvodnění tohoto návrhu jste slyšeli a charakteristiky kandidátů vám byly rozeslány spolu s tiskem č. 37. K tomu byl rozdán dodatek, kde se navrhují další dva kandidáti, a to dr. Přichystal a dr. Repík.

Kdo souhlasí s návrhem podle citovaného tisku FS včetně dodatku a podle zprávy s. posl. Pelnáře, ať zdvihne ruku. /Hlasuje se./

Děkuji vám. Je někdo proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Tím Sněmovna národů zvolila soudce Nejvyššího soudu ČSSR, soudce z povolání vojenských soudů, soudce zvláštních senátů vojenského kolegia Nejvyššího soudu ČSSR a soudce zvláštních senátů vyšších vojenských soudů podle písemného návrhu.

Za předpokladu, že o jejich volbě rozhodne stejně kladně i Sněmovna lidu, vykonají zvolení soudci Nejvyššího soudu ČSSR a soudci z povolání vojenských soudů ústavou předepsaný slib do rukou předsedy Federálního shromáždění.

Prosím nyní s. posl. Pelnáře, aby jménem předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSSR přednesl návrh na volbu předsedy Nejvyššího soudu ČSSR, na volbu místopředsedy Nejvyššího soudu ČSSR a příslušných náměstků Nejvyššího soudu ČSSR.

Poslanec Pelnář: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, poněvadž jsme zvolili soudce Nejvyššího soudu ČSSR, navrhuji jménem předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSSR podle § 44/a odst.2 zák. č. 36/64 Sb. o organizaci soudů a volbu soudců ve znění zákona č. 156/69 Sb.:

1. Do funkce předsedy Nejvyššího soudu ČSSR dr. Vojtěcha Přichystala,

2. do funkce místopředsedkyně Nejvyššího soudu ČSSR a současně do funkce náměstkyně předsedy Nejvyššího soudu ČSSR dr. Annu Vaškovou,

3. do funkcí náměstků Nejvyššího soudu ČSSR dr. Karla Matyse, plk. dr. Františka Helešice. Kandidatura navrhovaných byla pečlivě uvážena a přikračuje se k ní po všestranném zhodnocení jejich odborné připravenosti a dosavadních zkušeností ze soudcovské praxe. Zejména byla hodnocena jejich angažovanost na prosazování a zabezpečování socialistické zákonnosti.

Navrhovaní kandidáti splňují v tomto směru předpoklady. Navrhovaný předseda Nejvyššího soudu ČSSR je občanem ČSR, navrhovaná místopředsedkyně je občankou SSR. Tím je splněn požadavek čl. 101 ústavy. Se svou kandidaturou vyslovili navrhovaní souhlas.

Jménem předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSSR doporučuji provedení volby.

Místopředseda SN Kouba: Děkuji posl. Pelnářovi. Vyslechli jste návrh, aby do funkce předsedy Nejvyššího soudu ČSSR byl zvolen dr. Vojtěch Přichystal, do funkce místopředsedkyně a zároveň do funkce náměstkyně předsedy Nejvyššího soudu ČSSR dr. Anna Vašková a do funkce dalších náměstků předsedy Nejvyššího soudu ČSSR dr. Karel Matys a plk. František Helešic.

Kdo s tímto návrhem souhlasí? /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování /Nikdo./

Návrh byl schválen jednomyslně.

Pokračujeme nyní v projednávání dalšího bodu pořadu, kterým je

Tento návrh odůvodní ministr zahraničních věcí ing. J. Marko.

Minister zahraničných vecí Ing. Marko: Vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, na súhlas Federálneho zhromaždenia sa predkladá Dohoda o nepremlčateľnosti vojnových zločinov a zločinov proti ľudskosti. Táto Dohoda bola prijatá na XXIII. zasadnutí Valného zhromaždenia OSN dna 26. novembra 1968. Tento úspech sa dosiahol predovšetkým vďaka iniciatíve a aktívnemu presadzovaniu prijatia Dohody socialistickými štátmi a vďaka podpore, ktorú Dohode poskytla väčšina rozvojových krajín.

Socialistické štáty presadzovali prijatie Dohody preto, lebo práve

ich národom priniesli zločiny nacistických agresorov a ich pomocníkov v poslednej svetovej vojne najväčšie utrpenie.

Socialistické štáty sledovali so znepokojením najmä rast aktivity revanšistických a neonacistických živlov v niektorých krajinách, ako aj toleranciu, s ktorou bola táto činnosť trpená. Dôvodom k znepokojeniu je aj neuspokojivá situácia v niektorých štátoch, predovšetkým v Nemeckej spolkovej republike, lebo v jej právnom poriadku nie je zakotvená nepremlčateľnosť vojnových zločinov a zločinov proti ľudskosti, čo len umožnilo, aby páchateľ týchto zločinov unikal spravodlivosti. Napríklad podľa právneho poriadku NSR zahrnujú sa vojnové zločiny pod zločiny vraždy. Tento zločin je v Nemeckej spolkovej republike premlčateľný a až v roku 1969 navzdory reakčným kruhom sa rozhodla Nemecká spolková republika pod silným tlakom svetovej verejnej mienky predĺžiť lehotu premlčania zločinov vraždy. Toto riešenie je neuspokojivé. Jeho nedostatočnosť je o to závažnejšia, že v NSR - ako je známe - je najvyšší počet vojnových zločincov z druhej svetovej vojny, ktorí dodnes unikajú spravodlivosti.

Zástupcovia ČSSR preto neraz zdôrazňovali na zasadnutiach Valného zhromaždenia OSN a na zasadnutiach iných orgánov OSN, že Československo, ktoré sa stalo jednou z prvých obetí nacistickej agresie a ktorého ľud poznal hrôzy nacistických zločinov, plne podporuje vtelenie zásady nepremlčateľnosti vojnových zločinov a zločinov proti ľudskosti do medzinárodne záväznej dohody. Táto podpora bola motivovaná nielen pevným úmyslom urobiť všetko, aby páchatelia vojnových zločinov a zločinov proti ľudskosti, ktoré sú najťažšími zločinmi vôbec, neušli zodpovednosti za svoje jednanie, ale aj odhodlaním, aby sa takéto zločiny už nikdy nemohli opakovať. Prijatie Dohody je významným úspechom v boji proti agresívnym silám imperializmu a proti tým, ktoré hlásajú rasovú a národnostnú nenávisť, ako aj proti všetkým, ktorí tieto zhubné myšlienky rozširujú a podporujú. V Dohode sa potvrdzuje zásada medzinárodného práva, podľa ktorej pre vojnové zločiny a zločiny proti ľudskosti neexistuje premlčanie. Zmluvné štáty súčasne vyslovujú presvedčenie, že účinné potrestanie vojnových zločinov prispieva k tomu, aby sa im predchádzalo. Prispieva k ochrane základných ľudských práv, k povzbudzovaniu dôvery a rozvíjaniu spolupráce medzi národmi a k podpore mieru a bezpečnosti.

Dohoda vychádza z predošlých rezolúcií Valného zhromaždenia OSN, ktoré majú za ciel stíhať a trestať nacistických vojnových zločincov, ako aj z Charty Norimberského medzinárodného vojenského tribunálu. Dohoda tak nadväzuje na predošlé medzinárodné dokumenty, smerujúce k potrestaniu a úplnému zamedzeniu vojnových zločinov a zločinov proti ľudskosti a predstavuje významný krok na ceste k tomuto cieľu.

Dohoda sa vzťahuje tak na predstaviteľov štátnej moci, ako aj na súkromné osoby. ktoré zločiny vymedzené Dohodou spáchali, alebo sa na nich podieľali, či k nim podnecovali alebo sa k ich spáchaniu spolčovali. Okrem týchto osôb sa Dohoda vzťahuje i na predstaviteľov štátnej moci, ktorí páchanie takýchto zločinov tolerujú. Dohoda zaväzuje zmluvné štáty, aby uskutočnili všetky potrebné vnútorné opatrenia, ktoré umožnia vydanie osôb, ktoré sa dopustili uvedených zločinov, príslušnému štátu na potrestanie.

Z Dohody ďalej vyplýva pre zmluvné štáty záväzok v zhode so svojím ústavným zriadením prijať všetky legislatívne alebo iné opatrenia potrebné na zabezpečenie toho, aby sa zákonné alebo iné premlčanie nevzťahovalo na stíhanie a potrestanie zločinov, uvedených v Dohode, a osôb, na ktoré sa ustanovenia Dohody vzťahujú. V československom právnom poriadku sa urobila legislatívna úprava, ktorá vyhovuje tejto požiadavke Dohody.

Dohoda bola otvorená na podpis do 31. decembra 1969. Po tomto termíne je otvorená na pristúpenie všetkým štátom, ktoré môžu byt jej stranami. Podlieha ratifikácii.

Dohodu dosial podpísalo 10 socialistických krajín. Za ČSSR bola Dohoda podpísaná 25. mája 1969. Pri podpise sa uskutočnilo vyhlásenie k článkom V. a VII. Dohody, ktoré tým, že okruh štátov, ktoré sa môžu stať stranami Dohody, obmedzuje na členské štáty OSN, odborné organizácie OSN, medzinárodné agentúry pre atómovú energiu, účastníkov Štatútu Medzinárodného súdneho dvora a na štáty, ktoré sú k tomu vyzvané Valným zhromaždením OSN - znemožňuje niektorým socialistickým štátom, aby sa stali stranami Dohody.

Dohoda o nepremlčateľnosti vojnových zločinov a zločinov proti ľudskosti sa tak stáva dôležitým nástrojom medzinárodného práva.

Značný je i význam Dohody ako aktu, ktorý pôsobí na predchádzanie vojnovým zločinom a zločinom proti ľudskosti práve tým, že zabezpečuje dôsledné stíhanie a trestanie ich páchateľov. O tom, že tieto zločiny doteraz nepatria minulosti, nás presviedčajú posledné udalosti v juhovýchodnej Ázii, na Strednom východe a v tých častiach afrického kontinentu, ktoré sa doteraz nachádzajú pod vládou rasistických a koloniálnych režimov. Preto je nutné, aby ČSSR pokiaľ možno čo najskôr ratifikovala túto Dohodu, a tak prispela k tomu, aby nadobudla platnosť.