Soudružka státní tajemnice dr. Brablcová
ve své úvodní zprávě uvedla,
že do novelizace zákoníku práce byla
přejata některá pracovně právní
ustanovení týkající se rozvázání
pracovního poměru ze zákonného opatření
č. 99/1969 Sb., o některých přechodných
opatřeních nutných k upevnění
a ochraně veřejného pořádku.
Víme, že tato opatření směřují
k urychlení konsolidace vnitropolitických i hospodářských
poměrů u nás, zároveň jsme
si však při projednávání ve výborech
byli vědomi politického dosahu a významu
těchto opatření a upozornili na to v usnesení,
které jsme přijali při projednávání
této novelizace. Kvitujeme, že představitelka
vlády na naše upozornění ve svém
úvodním slově reagovala.
Tuto novelu je třeba pokládat za první etapu
novelizace zákoníku práce. Proto výbory
pro sociální politiku obou sněmoven zároveň
doporučily federálnímu ministerstvu práce
a sociálních věcí, aby při
příští novelizaci zákoníku
práce, která se očekává v průběhu
asi dvou let, bylo využito jednak připomínek
z průzkumu poslanců výboru pro sociální
politiku Sněmovny lidu a Sněmovny národů,
jakož i poslanců zdravotních výborů
České a Slovenské národní rady
z roku 1969; jednak připomínky výborů
Národního shromáždění
z roku 1965 při vzniku zákoníku práce,
zejména pokud se týká pracovních smluv,
a to jak z hlediska zájmu jednotlivce, tak i zejména
z hlediska zájmů socialistické společnosti.
Závěrem jako společný zpravodaj výboru
ústavně právního, výboru pro
hospodářskou politiku, výboru kulturního
a výboru pro sociální politiku Sněmovny
národů doporučuji, schválit předložený
vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákoník
práce ve znění společné zprávy
výborů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda SN Kouba: Než uděláme
přestávku, sděluji, že členové
ústavně právního výboru se
sejdou na žádost svého předsedy ke krátké
schůzi nyní v kuřárně.
Nyní přerušuji schůzi na 20 minut a
žádám o dochvilnost.
/Schůze přerušena v 15.09 hod./
/Schůze opět zahájena v 15.28 hod./
Místopředseda SN Kouba: Soudružky a
soudruzi, než budeme pokračovat v dalším
projednávání novely, k níž hovořila
státní tajemnice Brablcová a náš
zpravodaj, chtěl bych se s vámi poradit a odsouhlasit,
další náš postup.
Časové limity nám zatím dobře
vycházejí. Doporučuji proto - vzhledem k
tomu, že justiční zákony už byly
ve Sněmovně lidu schváleny a že místopředseda
vlády Laco už přišel - abychom probrali
dnes ještě další dva body, a to vládní
návrh ústavního zákona, kterým
se mění a doplňuje hlava 8 ústavy,
kde je třeba hlasovat odděleně při
zákazu majorizace kvalifikovanou většinou,
a dále ještě vládní návrh
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 36/1964. Když se nám to podaří,
mohli bychom jednání Sněmovny národů
zítra dopoledne skončit. Souhlasíte s tím?
/Projevy souhlasu./
Přeje si někdo slovo?
Poslankyně RSDr. Kašičková: Vážené
súdružky a súdruhovia, pri diskusii o predloženej
vládnej novele Zákonníka práce na
spoločnom zasadaní siedmich výborov SNR bola
veľká diskusia okolo problematiky sprísnenia
pracovnej a štátnej disciplíny, teda konkrétne
okolo § 46 a 53. Vynorili sa otázky, či v tejto
súvislosti nie je možné zneužitie v neprospech
pracujúcich zo strany hospodárskych pracovníkov.
Vzhľadom na to, že ani štátna tajomníčka,
ani spravodajca sa o tejto veci nevyjadrili, chcela by som k tomu
povedať niekoľko slov.
Chcela by som zdôrazniť, že v tomto smere nie
sú žiadne zmeny v predloženom návrhu novely,
takže platia dosiaľ práva odborovej organizácie,
a to v tom zmysle, že každá zmena, respektíve
uvolnenie pracovníka zo zamestnania, ak to nie je pre porušenie
socialistického poriadku, je záležitosťou,
o ktorej sa odborová organizácia vyjadruje.
Teda nie sú jej práva nijak dotknuté a pri
diskusii o týchto otázkach v odborových orgánoch
i organizáciách sme mali na zreteli, že naďalej
budeme dôsledne dodržovať práva, ktoré
Zákonník práce poskytuje odborovým
orgánom a organizáciám, že sa teda budeme
vyjadrovať všade tam, kde ide o rozviazanie pracovného
pomeru, tak, aby nemohlo dôjsť k porušeniu alebo
svojvoľnému výkladu niektorých týchto
právnych noriem, ktoré sa sprísňujú
v návrhu novely Zákonníka práce.
I pokiaľ ide o § 136 novoformulované úlohy
odborov v oblasti ochrany a bezpečnosti pri práci,
plne sa odborové organizácie a orgány stotožňujú
s týmto návrhom i s úlohami, ktoré
sú tam pre odbory stanovené, aby uplatňovali
spoločenský dozor v tejto oblasti až do takého
stupňa, že majú právo pozastaviť
prácu v tom prípade, keď by išlo o ohrozenie
zdravia a života pracujúcich.
Myslíme si, že tieto návrhy sú správne,
a že v plnom rozsahu ich budeme v spoločnosti uplatňovať.
Ďakujem za pozornosť.
Místopředseda SN Kouba: Děkuji s.
posl. Kašičkové. Hlásí se ještě
někdo do rozpravy? /Nikdo se nehlásí./ Prosím
tedy s. státní tajemnici dr. Brablcovou, aby zaujala
stanovisko.
Státní tajemnice dr. Brablcová: Řekla
bych, že pokud jde o § 46 a 53, nemůže dojít
podle našeho názoru k svévoli a práva
odborů zůstávají zachována.
Místopředseda SN Kouba: Nyní, soudruzi,
na základě závěrečných
návrhů zpravodaje posl. Ungráda budeme hlasovat.
Podle čl. 42 odst. 2 písm. 1/ úst. zákona
o čs. federaci, ve spojitosti s ustanovením čl.
22 tohoto ústavního zákona, je třeba
hlasovat o zákonech, které ustanovují jednotné
zásady pracovně právních vztahů
s vyloučením možnosti majorizace. Protože
novelizaci zákoníku práce počítáme
mezi tyto zákony, je třeba, abychom o ní
hlasovali zvlášť - česká část
a slovenská část. Prosím skrutátory,
aby se připravili ke sčítání
hlasů a hlásili výsledky u předsednické
tribuny.
Počet přítomných v této chvíli
z ČSR je 47, ze SSR 47, jsme tedy schopni usnášení.
Prosím o hlasování poslanců zvolených
v ČSR. Kdo z těchto poslanců souhlasí
s návrhem zákona, kterým se mění
a doplňuje zákoník práce, a to v znění
společné zprávy ústavně právního
výboru, kulturního výboru a výboru
pro sociální politiku, nechť zvedne ruku. Kdo
je proti? /Nikdo./ Zdržel se někdo hlasování?
/Nikdo./ Výsledek je 48 hlasů, tzn., že se
někdo zřejmě dostavil z kuloárů
do zasedací síně.
Nyní žádám poslance ze SSR o hlasování.
Děkuji. Kdo je proti? /Nikdo./ Zdržel se někdo
hlasování? /Nikdo./ Výsledek je 47 hlasů.
Konstatuji, že jak poslanci zvolení v ČSR,
stejně tak i poslanci zvolení v SSR schválili
jednomyslně návrh zákona, kterým se
mění a doplňuje zákoník práce,
a to ve znění společné zprávy
výborů. Vyčerpali jsme tedy další
bod našeho programu.
Jako další bod, který též zdůvodní
za federální vládu státní tajemnice
vlády ČSSR v ministerstvu práce a sociálních
věcí s. dr. Brablcová, projednáme.
Státní tajemnice dr. Brablcová: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, uvolňování výjezdů
čs. občanů do ciziny od počátku
60. let mělo za následek některé negativní
důsledky, které dosáhly vrcholu v r. 1968.
V tomto roce vyjelo do kapitalistických států
na 450 tis. čs. občanů, jimž byl povolen
pobyt v cizině především za soukromými
účely. Ačkoli po srpnových událostech
se převážná většina čs.
občanů, kteří v té době
dleli v cizině, vrátila, rostl počet těch,
kteří překročili povolenou délku
svého pobytu v cizině. Odhaduje se, že v současné
době se v cizině zdržuje asi 50 tis. občanů.
Vláda se vícekráte zabývala problematikou
pobytu čs. občanů v cizině a posléze
přijala řadu opatření na všech
dotčených úsecích státní
správy, které mají řešit vzniklou
situaci a mají zejména čelit neoprávněnému
pobytu čs. občanů v kapitalistických
státech.
Předložený návrh řeší
důsledky neoprávněného pobytu pracovníků
v cizině pro oblast nemocenského pojištění
a důchodového zabezpečení a pro oblast
mzdovou. Podle předloženého návrhu zákona
nemá být doba zaměstnání vykonávaného
za ilegálního pobytu mimo území ČSSR
započítávána do doby praxe požadované
pro stanovení výše platu a pro výkon
a pro vznik nároku na dávky nemocenského
pojištění a důchodového zabezpečení
a pro určení výše těchto dávek.
Návrh se zásadně vztahuje na všechny
případy ilegálního pobytu v cizině.
Ilegálním pobytem v cizině se rozumí
pobyt mimo území ČSSR bez platného
povolení příslušného státního
orgánu. Dobou ilegálního pobytu v cizině
ovšem není doba strávená v cizině
účastníky odboje, protože složky
zahraničního odboje byly řízeny čs.
orgány, působícími tehdy v zahraničí,
účast na tomto odboji byla také pozdějšími
právními předpisy legalizována jako
činnost záslužná a účastníkům
odboje byly přiznány některé preference.
Vyskytnou se ovšem též případy,
v nichž jiným občanům bude třeba
povolit výjimky a započíst dobu zaměstnání
v cizině bez povolení příslušného
orgánu. Jde tu zejména o dělníky,
kteří již za 1. republiky odešli za prací
do ciziny a zanedbali obnovení cestovního průkazu,
nebo o občany, kteří uprchli do ciziny před
fašismem, byli v cizině zaměstnáni a
teprve později se zúčastnili zahraničního
odboje. Proto se v návrhu zákona zmocňují
nadřízené ústřední orgány
k povolení výjimek pro případy hodné
zvláštního zřetele.
Jménem vlády Československé socialistické
republiky navrhuji, aby Federální shromáždění
schválilo předložený vládní
návrh zákona o některých důsledcích
neoprávněného pobytu pracovníků
v cizině.
Místopředseda SN Kouba: Děkuji státní
tajemnici dr. Brablcové a uděluji slovo společnému
zpravodaji výboru ústavně právního,
branného a bezpečnostního a výboru
pro sociální politiku poslanci Oldřichu Burgerovi.
Zpravodaj poslanec Burger: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vážení hosté! Vláda
ČSSR po zjištění, že větší
počet občanů naší republiky se
zdržuje zejména v kapitalistické cizině
mimo povolenou dobu svého tamního pobytu, přijala
několik opatření, zaměřených
proti tomuto neoprávněnému pobytu našich
občanů v cizině. Mezi ně náleží
také předložená osnova zákona.
Navrhovaný zákon se dotýká jen úseku
mzdového a sociálního zabezpečení,
zatímco na úseku pracovně právním
byl řešen v projednávané novele zákoníku
práce vložením nového, čtvrtého
odstavce do § 103 zákoníku.
V podstatě jde, soudružky a soudruzi poslanci, o omezení
práv v neprospěch pracovníka, který
se neoprávněně zdržuje v cizině.
Omezení spočívá v tom, že doba
neoprávněného pobytu se nezapočítává
do doby, pokud je tato doba rozhodná pro určení
dávek nemocenského pojištění,
pro zabezpečení v nemoci, zabezpečení
matky a dítěte, pro vznik nároku na důchod
a určení jeho výše podle příslušných
předpisů, a také do doby uznávané
praxe na úseku mzdovém, podle zvláštních
předpisů např. v terciární
sféře.
Vláda volila formu jednotné úpravy nepřímou
novelizací všech výše zmíněných
právních předpisů, a proto předkládá
návrh jediného zákona, aby nebylo nutno předkládat
několik novel prakticky stejného znění
/např. zákona č. 101 Sb. z roku 1964 o sociálním
zabezpečení nebo zákona č. 103 Sb.
z roku 1964 o sociálním zabezpečení
družstevních rolníků apod./. Výjimku
učinila vláda pouze u zákoníku práce
zmíněnou úpravou § 103, a to jen proto,
že tato novela se současně projednává
jako komplexní úprava.
Předložený zákon nezvyšuje požadavky
na státní rozpočet a naopak omezuje nároky
pracovníků na zápočet doby jejich
neoprávněného pobytu v cizině do rozhodující
doby pro vznik nároků finančního charakteru.
Uplatňování tohoto zákona může
tedy znamenat pouze úspory v našem hospodářství.
Je také v plném souladu se zájmy naší
socialistické společnosti.
Proto navrhuji, aby s účinnosti ode dne vyhlášení
byl předložený návrh zákona o
některých důsledcích neoprávněného
pobytu pracovníků v cizině plénem
Sněmovny národů schválen.
Místopředseda SN Kouba: Děkuji zpravodaji
posl. Burgerovi. Chce někdo hovořit k předloženému
návrhu zákona? /Nikdo se nehlásí./
Návrh zákona se týká pracovně
právních poměrů. Je proto potřebné
hlasovat o něm ve smyslu článku 42 a 22 ústavního
zákona č. 143/68 rovněž v obou částech
Sněmovny národů odděleně.
Kdo z poslanců zvolených v ČSR souhlasí
s návrhem zákona o některých důsledcích
neoprávněného pobytu pracovníků
v cizině, a to ve znění společné
zprávy výborů, nechť zvedne ruku! /Hlasuje
se./ Je někdo proti? /Nikdo. / Zdržel se někdo
hlasování? /Nikdo./ Konstatuji, že poslanci
zvolení v ČSR schválili návrh tohoto
zákona jednomyslně.
Kdo z poslanců zvolených SSR souhlasí s tímto
zákonem, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Je někdo
proti? /Nikdo./ Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./
Také poslanci zvolení v SSR schválili jednomyslně
tento zákon.
Nyní, soudružky a soudruzi, jak jsem vám oznámil,
projednáme komplex justičních zákonů,
které Federálnímu shromáždění
předložila vláda ČSSR a které
odůvodní místopředseda vlády
prof. dr. Karol Laco.
Sněmovna národů vyslovila při schvalování
pořadu dnes ráno souhlas s tím, aby soudruh
prof. dr. Laco přednesl svou zprávu najednou k vládním
návrhům zákonů, které jsou
uvedeny ve schváleném pořadu jako body 7
- 14.
Prosím soudruha prof. dr. Laco, aby se ujal slova.
Podpredseda vlády ČSSR prof. dr. Laco, DrSc.:
Vážené súdružky, vážení
súdruhovia poslanci! Včera na spoločnej schôdzi
výborov Snemovne národov a Snemovne ľudu som
sa snažil uviesť vám príčiny, časové
a vecné súvislosti návrhov zákonov,
ktoré vláda ČSSR predložila najvyššiemu
zastupiteľskému zboru ČSSR, jeho snemovniam,
orgánom a výborom so žiadosťou, aby im
dali ústavnú sankciu, aby sa po schválení
čo najskôr stali platnou a účinnou
súčasťou československého právneho
poriadku.
Domnievam sa, vážené súdružky a
súdruhovia, že je výrazom konsolidácie
a normalizácie pomerov, ak Federálne zhromaždenie
začína v takomto obsahu a rozsahu plniť svoju
zákonodarnú funkciu ako typickú funkciu orgánu,
ktorý reprezentuje suverenitu československého
ľudu, a ak medzi viacerými návrhmi je i taká
legislatívna matéria, ako je návrh ústavného
zákona o zmene ôsmej hlavy československej
Ústavy, ktorou sa má trvale upraviť významná
súčasť celého československého
štátneho systému a štátneho aparátu,
ako sú súdy a prokuratúra, ak v počte
týchto návrhov je aj návrh rozpočtu
na budúci rok a iné významné právne
úpravy, s ktorými, pravda, už nepočítame
ako s provizóriami, s mimoriadnymi prechodnými opatreniami
a pod., i keď pravda, na druhej strane napr. návrh
zákona o prečinoch sa môže stať
málo používanou normou, čo si iste všetci
želáme a k čomu vlastne tento návrh
svojím poslaním generálnej prevencie smeruje.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, príslušné výbory starostlivo,
dôkladne a na vysokej politickej a odbornej úrovni
prerokovali všetky predložené návrhy,
zaujali k nim kladné stanovisko, pripravili k nim správu
vrátane cenných návrhov, ktoré skvalitňujú
po obsahovej i formálnej stránke predložené
návrhy.
Cennou pomocou pri prerokúvaní návrhov vo
Federálnom zhromaždení, prípadne už
pri príprave návrhov, boli stanoviská národných
orgánov, vlád ČSR a SSR a v ďalšom
rokovaní Českej národnej rady a Slovenskej
národnej rady a ich výborov, i keď žiaľ,
stanovisko Českej národnej rady k justičným
zákonom prišlo už neskoro a ústavnoprávne
výbory sa k nemu už - po uzavretí rokovania
o predmetnej veci - nemohli meritórne vrátiť.
Je však skutočnosťou, že toto stanovisko,
teda stanovisko Českej národnej rady, je v podstate
prakticky v zhode so zákonmi, návrhmi, ktoré
máte k dispozícii v správach príslušných
výborov.
V mene vlády ČSSR ďakujem orgánom Federálneho
zhromaždenia, výborom, ich predsedom a členom,
ktorí venovali predloženým návrhom plný
záujem, za pochopenie a za to, že v najlepšom
zmysle slova v nadpráci zodpovedne splnili svoju úlohu,
urobili zadosť, svojmu právu i povinnosti, vyplývajúcim
z postavenia orgánov najvyššieho zastupiteľského
zboru, z práv i povinností, ktoré im dáva
ústava a rokovací poriadok Federálneho zhromaždenia.
Je totiž potrebné konštatovať, že prerokúvanie
predložených návrhov vo výboroch, ktorých
som sa zúčastnil, i v tých, z ktorých
máme správy, malo skutočne svoj zmysel i
význam, že to nebolo formálne, bezúčelné,
tzv. vybavenie veci. Konečné znenie návrhov
s navrhovanými zmenami alebo bez nich, teda s odobrením
pôvodného znenia, je potvrdením tohto faktu.