Projednáme nyní čtvrtý bod programu,
kterým je
Prosím státní tajemnici vlády ČSSR
v ministerstvu práce a sociálních věcí
s. dr. Vlastu Brablcovou, aby jménem vlády ČSSR
odůvodnila předložený návrh.
Státní tajemnice dr. Brablcová: Vážená
Sněmovno národů, federální
vláda vám předkládá k projednání
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákoník práce. Dovolte,
abych vás stručné seznámila s důvody,
které vedly k vypracování návrhu a
s jeho hlavními záměry a také s některými
zásadními změnami, ke kterým přijetím
tohoto zákona má dojít v našem pracovním
plánu.
Zákoníkem práce, který vstoupil v
platnost dne 1. ledna 1966, byla u nás dovršena kodifikace
pracovního práva. Zákoník představuje
v této významné právní oblasti
skutečně pokrokový dokument své doby.
Jeho cílem bylo nejen zaručit práva pracujících,
ale také stanovit povinnosti vedoucích pracovníků
i ostatních pracujících a přispět
tím ve společenském pracovním procesu
k rozvoji našeho národního hospodářství.
Je samozřejmé, že v každé právní
normě se odráží doba jejího vzniku.
Proto je nutné ve vhodné době přikročit
k provedení změn těch ustanovení,
která jsou vývojem překonaná a která
už neodpovídají potřebám naší
společnosti. Tato situace nyní nastala v zákoníku
práce.
Po důkladném zvážení všech
příčin zaostávání naší
ekonomiky za potřebami společnosti a po zvážení
možností pracovního práva přispět
ke konsolidaci našeho hospodářského
a politického života, vytyčila vláda
ČSSR základní směrnici pro novelizaci
zákoníku práce svým usnesením
ze dne 6. června t.r., které mělo zabezpečit
úkoly vyplývající z plenárního
zasedání ÚV KSČ z května 1969.
V souladu s touto směrnicí je novelizace zákoníku
práce zaměřena především
na upevnění pracovní kázně
a zvýšení autority vedoucích pracovníků.
Je tomu tak proto, že současný stav pracovní
disciplíny je opravdu neuspokojivý a vyvolává
řadu obtíží v našem hospodářském
životě. Je ovšem nesporné, že upevnění
pracovní kázně nemůže být
dosaženo pouze právními předpisy, ale
že je nutno soustavně odstraňovat všechny
příčiny nepříznivě ovlivňující
pracovní morálku, např. v oblasti ekonomiky
a řízení. Při tomto základním
zaměření novelizace byla však věnována
pozornost i úpravám využívajícím
dosavadní pracovní podmínky a pracovně
právní postavení pracujících,
ovšem v rámci možností daných naší
současnou ekonomickou situací.
Pokládám za účelné stručně
zdůvodnit, proč federální vláda
navrhuje provést novelizaci zákoníku práce
zákonem FS. Základní úprava účasti
občanů na společenské práci
obsažená v zákoníku práce musí
být nezbytně pro celé území
ČSSR jednotná. Proto je třeba považovat
úpravu pracovně právních vztahů
obsaženou v zákoníku práce a její
změny za jednotné zásady úpravy pracovně
právních vztahů, jejichž stanovení
přísluší podle článku
22 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o čs. federaci v působnosti ČSSR.
Z toho důvodu federální vláda doporučila
přijmout navrhovanou novelizaci zákoníku
práce zákonem FS tak, aby nový zákon
měl bezprostřední obecnou právní
závaznost vůči všem organizacím
i občanům. Nyní dovolte, abych přešla
k nejdůležitějším navrhovaným
změnám zákoníku práce.
Za nejzávažnější opatření
k upevnění pracovní kázně je
nutno považovat zejména nové znění
§ 46 odst. 1 písm. e a f a § 53 odst. 1 písm.
c/. Smysl navrhovaných změn spočívá
v tom, usnadnit rozvazování pracovního poměru
výpovědí a v nejzávažnějších
případech i okamžitým zrušením
s takovými pracovníky, kteří si nezaslouží,
aby jim bylo zajištěno setrvání v dosavadním
zaměstnání. Má se také umožnit
rozvázání pracovního poměru,
aby se zlepšila kvalifikační struktura kolektivu
pracovníků závodů i jiných
organizací.
Jelikož dne 31. prosince t.r. skončí platnost
zákonného opatření předsednictva
FS č. 99/69 Sb., o některých přechodných
opatřeních nutných k upevnění
a ochraně veřejného pořádku,
dospělo se po zhodnocení situace k závěru,
že zájem naší společnosti vyžaduje,
aby některá pracovně právní
ustanovení týkající se rozvázání
pracovního poměru působila dále a
byla proto přijata do uvedených ustanovení
novely zákoníku práce.
Pracovník, který dostane výpověď
nebo s nímž organizace zruší okamžitě
pracovní poměr, má samozřejmě
jako dosud právo, nesouhlasí-li s tímto opatřením,
obrátit se na soud, aby tento spor rozhodl. Tím
je a bude dostatečně zajištěna právní
jistota pracovníků, která je jedním
ze základních principů celého systému
našeho pracovního práva.
Je všeobecně známo, že k porušování
disciplíny dochází také ve vedení
jednotlivých organizací. Projevuje se to výrazně
např. v přetahování pracovníků
a v uzavírání pracovního poměru
s nimi, aniž tito pracovníci řádně
rozvázali pracovní poměr u dosavadní
organizace. Tento vysloveně škodlivý jev je
jednou z nejčastějších příčin
nežádoucí fluktuace. Proto se navrhuje v §
270 písm. a/ umožnit ukládání
pokut organizacím za porušení povinností
vyplývajících z pracovně právních
předpisů, včetně mzdových předpisů.
Je samozřejmé, že vedení organizace
nebo orgán nadřízený organizaci bude
požadovat úhradu pokuty přímo od pracovníků,
kteří porušení zákonu zavinili.
Ke stabilizaci pracovních poměrů má
přispět nové znění § 143
a § 227. Nová úprava dává organizaci
možnost, aby na základě dohody s pracovníkem,
kterému umožnila získání nebo
zvýšení kvalifikace, požadovala od něho
úhradu takto vzniklých nákladů, jestliže
nesetrvá v organizaci v pracovním poměru
po sjednanou dobu. Obdobné řešení u
učňů má zabránit přetahování
kvalifikovaných pracovníků jinými
organizacemi tím, že budou povinny nahradit původní
organizaci náklady vynaložené na výchovu
v učebním poměru. K odstranění
typických negativních důsledků dvojího
zaměstnání, kdy často ani v jednom
z nich pracovník neplní řádně
své pracovní povinnosti se navrhuje upravit §
70 odst. 2 a § 237 odst. 3 tak, aby možnost sjednání
vedlejšího pracovního poměru a dohody
o pracovní činnosti byla vázána na
předchozí písemný souhlas organizace,
u níž je již pracovník v hlavním
pracovním poměru.
Zmocnění uvedené v § 26 odst. 1 návrhu
zákona umožní vládám obou národních
republik mimo jiné uložit organizacím povinnost
hlásit okresnímu národnímu výboru
pracovníky, s nimiž byl rozvázán pracovní
poměr pro porušování pracovní
kázně, a to ještě před skončením
pracovního poměru, popř. takovou povinnost
uložit i pracovníkům samým. Tím
získají okresní národní výbory
přehled o neukázněných pracovnících,
měnících zaměstnání,
a budou mít možnost účinně ovlivňovat
jejich další pracovní zapojení.
Porušování kázně na úseku
odměňování má zabránit
navrhované doplnění § 112 odst. 2, které
rozšiřuje zákaz poskytování jiné
mzdy, než odpovídá mzdovým nebo jiným
předpisům, i na poskytování jakýchkoliv
jiných plnění v souvislosti s výkonem
práce. Tímto výslovným zákazem
bude možno čelit dnes velmi častému
způsobu porušování mzdové kázně.
Organizace, které tento zákaz poruší,
bude možno postihovat rovněž pokutami. Vedle
těchto opatření k upevňování
pracovní kázně přináší
novelizace zákoníku práce i některá
zlepšení pracovních podmínek. Chtěla
bych tu upozornit zejména na tuto úpravu:
K významné změně dochází
v § 195 na úseku odškodňování
pracovních úrazů a nemocí z povolání
tím, že se zvyšují limity pro náhradu
za ztrátu na výdělku po skončení
pracovní neschopnosti jednotně na částku
2500 Kčs. Pracovníkům, jejichž dřívější
průměrný výdělek byl vyšší
než tento limit, se z rozdílu uhradí ještě
50 %.
Pro nárok na prodloužení dovolené na
zotavenou bude napříště rozhodující
každá doba odpracovaná v pracovním poměru
po 18. roce věku; úpravou § 104 dojde totiž
k odstranění rozdílů vzniklých
zápočtem pouze tzv. stop nároků ke
dni 1. ledna 1966, kdy zákoník práce vstoupil
v účinnost. Toto opatření má
nesporně značný význam, i když
u značné částky pracujících
organizace již tento zápočet provedly na podkladě
zmocnění umožňujícího
výjimečně provést takový zápočet.
Pro délku dovolené se ovšem nebudou započítávat
doby zaměstnání v cizině, jestliže
se pracovník zdržoval mimo republiku bez povolení
příslušných státních orgánů.
V § 157 odst. 2 se pracujícím matkám
dává právo žádat o prodloužení
neplacené mateřské dovolené místo
do jednoho roku věku dítěte až do věku
dvou let; organizace bude povinna této žádosti
vyhovět.
Účastníkům odboje se v § 50 zajišťuje
zvýšená ochrana jejich pracovního poměru
tím, že k jeho rozvázání ze strany
organizace bude nutný předchozí souhlas ONV.
Ke zvýšení právní jistoty pracujících
přispěje ustanovení § 32, podle něhož
bude organizace povinna uzavřít pracovní
smlouvu písemně, půjde-li o pracovní
poměr delší než 1 měsíc.
To však nebude platit pro pracovní smlouvy uzavřené
před 1. lednem 1970.
V § 207 a dalších se upravuje nově postup
při rozhodování pracovních sporů.
Na žádost odborů se upouští od
rozhodčího řízení a zavádí
se smírčí řízení, které
budou provádět komise pro pracovní spory
v závodech. Ustavení těchto smírčích
orgánů bude upraveno i zvláštní
vyhláškou.
Celkové finanční náklady spojené
s realizací navrhovaných opatření
se odhadují asi na 170 mil. Kčs ročně.
Toto zvýšení nákladů je však
spojeno s takovými opatřeními, jejichž
přijetí i v současné ekonomické
situaci je vzhledem k jejich závažnosti plně
odůvodněné.
Závěrem mi dovolte, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, abych vám poděkovala. Vaše
podnětné a cenné připomínky
nesporně přispěly k tomu, aby navrhovaný
zákon ještě lépe mohl plnit cíle
jim sledované.
Jménem vlády ČSSR navrhuji proto, aby FS
schválilo předložené změny a
podporovalo tak úsilí vlády o konsolidaci
hospodářského života naší
země.
Místopředseda SN Kouba: Děkuji s.
dr. Brablcové. Společným zpravodajem výborů,
kterým byl návrh přikázán k
projednání, je v zastoupení za poslance Mikesku,
předseda výboru pro sociální politiku
SN poslanec Ungrád. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj poslanec Ungrád: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, vážení hosté. Dovolte mi,
abych se ve své zpravodajské zprávě
vrátil k naší výborové schůzi,
která se konala 22. května 1969, na které
jsme projednávali stav přípravy novelizace
zákoníku práce a dalších pracovně
právních předpisů. Přípravě
naší výborové schůze předcházel
průzkum prováděný ve spolupráci
s poslanci - členy výboru pro sociální
politiku SL, na kterém se všichni účastníci
podrobně seznámili s problematikou pracovního
práva.
Výbor pro sociální politiku SN tehdy konstatoval,
že příprava novelizace zákoníku
práce musí vycházet z potřeb ekonomické
reformy národního hospodářství
a dále pak i z federativního uspořádání
našeho státu. V té době nebyly ještě
shodné názory v určitých zásadách,
zejména mezi ROH a federálním ministerstvem
práce a sociálních věcí a taktéž
i mezi federálním výborem pro zemědělství.
Náš výbor uložil poslancům, aby
dále sledovali postup prací upravujících
novelizaci zákoníku práce a aby průběžně
konsultovali další výsledky jednání.
Tento úkol byl splněn a nyní přistupujeme
k projednávání vládního návrhu
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákoník práce.
Novela vychází především z usnesení
federální vlády čl. 122 ze dne 6.
června 1969, podle kterého bylo uloženo ministru
práce a sociálních věcí zapracovat
do novely taková zákonná opatření,
která by odpovídala upevňování
pracovní kázně, zvyšovala autoritu vedoucích
pracovníků na podnicích a závodech
a vyzvedla zejména ty skutečnosti, které
je nutno v rámci novelizace zákoníku práce
stanovit jako neodkladné.
Vládní návrh zákona skutečně
obsahuje právní opatření, která
posílí pracovní kázeň a zvýší
autoritu vedoucích. Podrobně je rozvedla ve svém
úvodním slově soudružka státní
tajemnice Brablcová, a proto si mohu dovolit vypustit je
ve své zprávě, aniž bych sněmovnu
o cokoliv ošidil.
Jak jsem zpočátku uvedl, obsahuje tato sféra
novely zákoníku práce ustanovení,
která mají zvýšit autoritu a pracovní
kázeň. Novela zákoníku práce
však také - a to myslím, že je velmi důležité
- obsahuje ustanovení, která mají zlepšit
pracovní podmínky a také zlepšit postavení
pracovníka. V těchto úpravách se zavádí
všeobecná povinnost uzavírat pracovní
smlouvy písemně, např. v § 32 odst.
1. Při výpovědi pak bude poskytována
zvýšená ochrana účastníkům
odboje. Tato úprava spočívá v tom,
že se bude vyžadovat předem souhlas ONV /§
50/. Pracovníkovi po 18. roku se započtou do nároku
na délku dovolené všechny pracovní poměry
do 1. ledna 1966 podle § 104. Po skončení pracovní
neschopnosti způsobené pracovním úrazem
nebo nemocí z povolání se zvyšují
limity na výši náhrady škody poskytované
za ztrátu na výdělku /§ 195 odst. 2/.
Při převedení zaměstnance na jinou
práci pro ohrožení nemocí z povolání
se bude poskytovat mzdové vyrovnání místo
dosavadních 6 měsíců jeden rok /§
115 odst. 5/.
Rodiče, kteří se zúčastní
svatby svých dětí, mají nárok
na náhradu mzdy za jeden den. Toto ustanovení je
zakotveno v prováděcím nařízení.
Příslušní resortní ministři
se zmocňují stanovit dobu potřebnou k očistě
po skončení práce, která se bude započítávat
do pracovní doby horníků, kteří
pracují pod zemským povrchem. Zavedení této
úlevy bude prováděno tehdy, dovolí-li
to ekonomické podmínky.
Za velmi závažné ustanovení považuji
rozšíření okruhu poskytnutí dodatkové
dovolené, zejména na ty případy, kde
lze zjistit spolehlivá kritéria pro škodlivost
výkonu zaměstnání, kterou pak může
poskytnutá dovolená snížit nebo omezit.
Toto ustanovení obsahuje vládní nařízení
/§ 13 odst. 1/.
V novele však jsou upraveny ještě i další
otázky. Je to zejména zrušení rozhodčího
řízení ve sporech pracovních a mzdových
nároků, která se prováděla
na půdě závodních výborů,
a zavádí se smírčí řízení
před volenými orgány.
Novelizace se týká hlavy 9, počínaje
§ 206. Zákaz noční práce mladistvých
je upraven tak, že mohou pracovat jednu hodinu v noci denně,
pokud je to nezbytné pro výkon budoucího
povolání /§ 166 zákona odst. 1/. Před
ukončením školní docházky bude
možné uzavírat s mládeží
učební, popř. i pracovní smlouvy,
což se pak promítne do pracovní úpravy
§ 11 odst. 1. Také doručování
v pracovně právních věcech se upravuje
proto, aby změna pobytu bez udání nové
adresy nemohla ztěžovat rozvázání
pracovního poměru. Toto ustanovení je důležité
při počítání času k
rozvázání pracovního poměru.
Bude zakotveno v § 266. Myslím, že tato novelizace
bude dobrá pro takové pracovníky, kteří
se vyhýbají i alimentačním povinnostem,
neboť podnik bude moci poskytnout přesnou adresu bydliště.
Až potud jsem stručně uvedl úpravy provedené
v zákoníku práce, které mají
vytvořit právní předpoklady pro ekonomičtější
výrobní proces. Platnost ustanovení zákoníku
práce se má vztahovat též na členy
výrobních družstev.
Další skupina úprav pak vyplývá,
jak jsem se již v úvodu zmínil, z federativního
uspořádání státu. Jsou to zmocnění,
která se dávají v zákoníku
práce k provedení některých jeho ustanovení
vládě nebo některým ústředním
orgánům a musí být vytvořením
federace upraveny na příslušnost podle federativního
uspořádání.
Náklady, které vzniknou provedením novelizace
zákoníku práce, představují
částku 164 mil. Kčs. Ovšem je nutné
podotknout, že tato částka je odhadována
a nemůžeme nyní přesně stanovit
její přesnou výši. Vždyť některé
úpravy povedou naše podniky k prohloubení hospodárnosti,
k omezení neproduktivních výdajů a
v důsledku upevnění pracovní kázně
i ke snižování přesčasových
hodin, což znamená snížení nákladovosti.
Výbor pro sociální politiku Sněmovny
národů projednával předložený
vládní návrh novelizace zákoníku
práce a dodatek federálního ministerstva
práce a sociálních věcí k němu
na společné schůzi s výborem pro sociální
politiku Sněmovny lidu a dospěl - po poradě
s experty - k řadě připomínek, které
v průběhu dalšího projednávání
uplatnil v ústavně právních výborech
obou sněmoven. Většina těchto připomínek
byla vtělena do společné zprávy výborů,
která vám byla rozdána.
Cílem těchto připomínek je jednak
zpřesnit navrhovanou novelizaci, jednak zpřísnit
pracovně právní podmínky zavedením
sankcí jak pro jednotlivce, tak i pro organizace, to je
zvýšit nejen odpovědnost organizace vůči
pracovníku, ale i odpovědnost pracovníka
vůči socialistické společnosti. Z
jednání komise expertů a výborů
o této novele znovu vyvstala obecná připomínka,
jak naléhavé je vydat již konečně
zákon o působnosti federálních orgánů
a vymezit kompetenci mezi federálními a národními
orgány.