Přicházíme proto s návrhem, aby vedle
dosavadních sociálních dávek poskytovaných
ženám v mateřství byl zaveden mateřský
příspěvek. Má usnadnit matkám
rozhodnutí mezi zaměstnáním nebo dočasnou
plnou péči o nejmenší děti.
Předložená osnova zákona, jímž
má být zavedeno poskytování mateřského
příspěvku, byla podrobně projednána
ve všech příslušných výborech
Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Zopakuji
proto jen stručně základní principy.
Mateřský příspěvek se má
podle navrhovaného zákona poskytovat ekonomicky
činným ženám, jestliže pečují
aspoň o 2 děti, z nichž jedno nedosáhlo
roku 1 roku. Požaduje se, aby žena byla ekonomicky činná
před porodem po stejnou dobu, jaká je stanovena
pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství.
Další podmínkou je - a v této podmínce
je hlavní smysl úpravy - aby se žena věnovala
řádné péči o dítě
celodenně, a to na místě svého zaměstnání
nebo jiné pracovní činnosti.
Výše mateřského příspěvku
byla stanovena podle ekonomických možností
na 500 Kčs na jedno dítě, 700 Kčs
na 2 děti, např. dvojčata, a 900 Kčs
na 3 a více dětí do jednoho roku.
Lze očekávat, že o mateřský příspěvek
požádají především ženy
s nízkými příjmy. U nich bude totiž
mateřský příspěvek ve výši
500 Kčs měsíčně do určité
míry náhradou mzdy. Příspěvek
bude ve většině případů
navazovat na ukončení výplaty peněžité
pomoci v mateřství.
Proto je provádění zákona svěřeno
těm orgánům, které také rozhodují
o poskytování této pomoci. Jsou to odborové
orgány, závody a jednotná zemědělská
družstva. Nebude-li takového orgánu, například
u studentek, které nepobírají sociální
stipendium, u uchazeček o zaměstnání,
bude rozhodovat o mateřském příspěvku
okresní národní výbor.
Počet ekonomicky činných žen se dvěma
nebo více dětmi činí asi 76 tis. Odhaduje
se, že z tohoto počtu žen využije mateřského
příspěvku asi 85 %, tj. zhruba 65 tis. žen,
propočítáno na celoroční průměr
asi 38 tis. žen. V tomto počtu jsou již zahrnuty
ženy, které už dnes zůstávají
po vyčerpání peněžité
pomoci v mateřství na neplacené dovolené.
Odhadujeme, že úbytek pracovních sil z důvodů
poskytování mateřského příspěvku
bude činit ročně asi 20 - 25 tisíc
osob. V roce 1970 to bude zhruba jen polovina tohoto počtu.
To v jednotlivých odvětvích národního
hospodářství představuje většinou
jen několik desetin procenta celkového počtu
pracujících.
Navrhované opatření si vyžádá
náklad asi 230 miliónů Kčs ročně,
tj. v roce 1970 při účinnosti od 1. července
pouze polovinu uvedené částky. Zavedením
příspěvku ovšem vzniknou také
úspory, například na nemocenských
dávkách, vyplácených matkám
v době nemoci malého dítěte apod.
Kromě toho se sníží tlak na umísťování
dětí v jeslích.
Dovolte, vážené soudružky a soudruzi poslanci,
abych vám závěrem poděkovala za zájem
i aktivní pomoc při tvorbě a projednávání
předloženého návrhu zákona. Mateřský
příspěvek znamená závažný
krok k zlepšení péče o malé děti
a k podpoře příznivějšího
populačního klimatu.
Jménem vlády ČSSR navrhuji, aby Federální
shromáždění zákon o mateřském
příspěvku schválilo.
Místopředseda SN Kouba: Děkuji s.
Brablcové a žádám společnou zpravodajku
výboru pro sociální politiku, výboru
pro hospodářskou politiku a výboru ústavně
právního posl. Elenu Pastorkovou, aby podala sněmovně
zprávu o projednání osnovy ve výborech.
Spravodajca poslankyňa Pastorková: Vážená
Snemovňa národov, súdružky poslankyne,
súdruhovia poslanci, vážení prítomní!
Federálnemu zhromaždeniu a výborom obidvoch
snemovní pre sociálnu politiku predložila vláda
ČSSR počiatkom decembra t.r. paragrafovaný
návrh zákona o materskom príspevku. Po pripomienkach
výborov ho máme teraz pred sebou. Jeho základné
princípy sú súčasťou zásad
programu celkovej koncepcie rozvoja sociálneho zabezpečenia
obyvateľstva, na ktorej pracuje federálne Ministerstvo
práce a sociálnych vecí. Dovoľujem si
tvrdiť, že tento program by sme mohli rozširovať
v kvalite i kvantite, keby sme nemuseli prizerať na vyčlenenie
finančného krytia.
Zásada sociálneho programu ukazuje na nutnosť
analyzovať vývoj rôznych sociálnych potrieb
i na nutnosť ich riešenia, samozrejme so zreteľom
na ekonomické možnosti nášho národného
hospodárstva. Samozrejme i pri tejto úvahe, ako
riešiť niektoré sociálne potreby, treba
mať na pamäti, ako sa dnes vynaložené náklady
prejavia v blízkej alebo vzdialenej budúcnosti.
Táto úvaha sa nepochybne dotýka i problematiky
pomoci štátu rodinám s deťmi.
Hovoríme, že deti sú naša budúcnosť.
K tomu by som dodala toľko, že budú také,
aké ich vychováme v rodine, škole a spoločnosti.
Som hlboko presvedčená, že každá
položka, ktorú dnes štát môže
venovať na zvýšenie populácie a na zastavenie
dosial trvajúceho poklesu, na zdravú výživu,
na cieľavedomú výchovu v rodine, v jasliach
a tiež v školách všetkých stupňov,
každá táto položka je pre ďalší
život našich národov veľmi významná.
Som však tiež presvedčená, že k takému
realizovaniu riešenia sociálnej problematiky môže
naša spoločnosť dospieť jedine v rámci
svojich finančných možností a ich racionálneho
využitia. Domnievam sa preto, že by sme mali práve
z týchto dvoch hľadísk, to znamená z
hľadiska nutnosti sociálneho riešenia i z hľadiska
našich súčasných ekonomických
možností pristupovať k posúdeniu predloženého
návrhu zákona o materskom príspevku.
Keď posudzujeme predložený návrh zákona
ako celok, zo stanoviska zásad pripravovaného sociálneho
programu, neprekvapuje a ani nepôsobí nejakým
veľkorysým riešením problému štátnej
pomoci rodinám s deťmi, skôr je nutné
povedať, že len malým dielom prispieva k rozvíjaniu
doterajšej právnej úpravy. Dnešný
stav starostlivosti o matky s malými deťmi poskytuje
zamestnaným matkám, ktoré v posledných
dvoch rokoch pred narodením dieťaťa boli aspoň
270 dní v nemocenskom poistení, nárok na
peňažitú pomoc vo výške 90 % čistej
mzdy po dobu pol roka.
Podobný zákon platí pre členky výrobných,
poľnohospodárskych družstiev a pre poistené
žiačky a študentky, poberajúce sociálne
štipendium. Táto právna úprava sa však
zatiaľ nevzťahuje na samostatne hospodáriace
roľníčky, na spolupracujúce členky
rodín samostatne hospodáriacich roľníčok,
na iné samostatne hospodáriace ženy a na ženy,
poskytujúce služby na základe povolenia národných
výborov.
Ženy, ktoré majú teraz nárok na peňažitú
pomoc v materstve, môžu po vyčerpaní
materskej dovolenky zažiadať o ďalšiu neplatenú
dovolenku až do dosiahnutia prvého roka dieťaťa.
Ak ženy po uplynutí tejto doby pokračujú
v opatrovaní dieťaťa do jeho tretieho roku, započíta
sa jej táto doba do doby zamestnania, rozhodujúcej
pre vznik nároku na dôchod, pre vyššiu
sadzbu nemocenského a pre dĺžku dovolenky. Po
vyčerpaní materskej dovolenky len malá časť
žien využíva výhody neplateného
voľna a väčšina sa z ekonomických
dôvodov vracia do zamestnania. Ide o rodiny mladé
alebo sociálne slabšie. Preto úroveň
starostlivosti matky o dieťa do tretieho roku je dnes veľmi
nízka a často problematická a odráža
sa na citovom vzťahu, na výchove dieťaťa
a niekedy aj na jeho zdravotnom stave.
Z tohto aspektu by som chcela uvítať i tento malý
krok, ktorý prináša predložený
návrh zákona o materskom príspevku. Navrhovaný
zákon umožní ekonomicky činným
ženám využiť po ukončení materskej
dovolenky zbytok doby do jedného roku, u druhého
či ďalšieho dieťaťa ako dovolenku s
tým, že im bude poskytnutý materský
príspevok vo výške 500 Kčs mesačne,
prípadne u dvojčiat 700 Kčs a trojčiat
900 Kčs mesačne.
Tento zákon sa však z dôvodov podpory populácie
vzťahuje nielen na matky, ktoré majú nárok
na peňažitú pomoc v materstve, ale i na ostatné
ekonomicky činné ženy, ktorým táto
pomoc dosial nenáleží. Podmienkou tohto nároku
na materský príspevok je, že aspoň jedno
dieťa, o ktoré sa matka okrem dojčaťa
stará, neukončilo ešte školskú
dochádzku, alebo nemá 26 rokov, pokiaľ je invalidné
a potrebuje príslušnú starostlivosť.
Len výnimočne umožňuje navrhovaný
zákon poskytovať materský príspevok
i pri starostlivosti o jedno dieťa do jedného roku
jeho veku, keď ide o osamelú matku v ťažkej
hospodárskej situácii alebo pri adoptovaní
dieťaťa. Predpokladom nároku na príspevok
je, že matka i dieťa majú československé
štátne občianstvo a že žijú
na území našej republiky. Ekonomickým
stimulom práva na tento príspevok je, že žena
po dobu opatrovania dieťaťa nemá nárok
na mzdu, ani iný príjem a ani nepoberá dávky
nemocenského poistenia. Výnimka je uvedená
pri osamelých ženách, pokiaľ sa im nepodarí
umiestniť dieťa do jedného roku jeho veku v jasliach
a na svoj vlastný náklad obstarajú pre dieťa
opatrovanie inou cudzou osobou.
Uvedené ekonomické viazanie na materský príspevok
malo sa podľa môjho názoru opierať o predpoklad,
že by sa matka aspoň v rozpätí prvých
dvoch rokov veku dieťaťa plne venovala jeho výchove.
Ďalej podľa môjho názoru, pri braní
do úvahy aj politických aspektov, mal by sa tento
zákon vzťahovať i na prvé dieťa v
rodine, a tak by často mladá matka za 3 - 4 roky
vychovávala 2 deti. Odpadli by problémy, kde zohnať
babičku, tak isto ako zohnať jasle a predišli
by sme neuróze matiek i detí.
Lenže obrovská nákladnosť takto široko
realizovanej požiadavky by zaťažila štátny
rozpočet, a to tak priamymi nákladmi pri príspevku
matkám, ako aj stratami v tvorbe národného
dôchodku, a tým aj v daňovom odvode do štátnej
pokladnice. Práve tieto aspekty bránia akémukoľvek
širšiemu riešeniu a nútia vládu i
nás pristúpiť zatiaľ k realizácii
aspoň čiastočného návrhu v
predloženej osnove. I takto sú finančné
náklady značne vysoké. Federálne Ministerstvo
práce a sociálnych vecí v dôvodovej
správe usudzuje, že príspevky zo štátnej
pokladnice by robili za rok približne 230 mil. Kčs
a začali by sa vyplácať 1. júla 1970
/za pol roka, teda 115 mil. Kčs/.
Ďalej sa usudzuje, že by výhody materského
príplatku využívalo asi 85 % žien. I keď
pripustíme, že počet žien, ktoré
by využívali materský príspevok na starostlivosť
o dieťa do jedného roku, je sporný, predsa
len treba si uvedomiť, že zavedením materského
príspevku odpadne tlak na jasle a že vzniknú
úspory pre štátny rozpočet na nemocenských
dávkach vyplácaných matkám po dobu
nemoci dieťaťa. Pritom nám musí byť
jasné, že po uplynutí jedného roku dieťaťa,
keďže sa matka vráti do práce a nevyužije
práva na neplatenú dovolenku, bude žiadať
umiestnenie dieťaťa v jasliach.
Na návrh Výboru SN pre sociálnu politiku
je v spoločnej správe výborov zakotvená
zmena v § 5 ods. 1 a 2, a to zvýšenie materského
príspevku na 2 deti /dvojčatá/ na 800 Kčs
a na 3 a viacej detí 1200 Kčs. Dôvodom tejto
zmeny je vyjadriť vo zvýšenom príspevku
námahu matky, spojenú s opatrovaním a výchovou
dvoch alebo troch detí do jedného roku. Túto
pripomienku bolo však možno pojať do zákona
predovšetkým preto, že je z celkového
počtu druhorodených detí málo dvojčiat
a trojčiat, takže táto zmena nebude vyžadovať
vyššie náklady ako tých 115 mil. Kčs,
s ktorými sa v rozpočte na rok 1970 počíta.
Na záver svojej správy by som si dovolila poďakovať
vláde ČSSR a federálnemu Ministerstvu práce
a sociálnych vecí, že našli aspoň
čiastočné riešenie problému pomocou
štátu niektorým rodinám s deťmi.
Veríme, že zavedenie materského príspevku
bude mat predovšetkým vplyv na rast kvality populácie,
a že konsolidácia ekonomiky nášho národného
hospodárstva pomôže nám postupne realizovať
celý finančne náročný sociálny
program, na ktorého konečnom znení sa intenzívne
pracuje. Obidva výbory pre sociálnu politiku, ktoré
tento návrh zákona prerokovávali spoločne
a rozpočtový výbor obidvoch snemovní
ma poverili, aby som predložila plénu Snemovne národov
na schválenie návrh uznesenia, ktorého text
vám bol rozdaný. Toto uznesenie je tiež obsiahnuté
v spoločnej správe výborov. Cieľom tohto
uznesenia Federálneho zhromaždenia, až bude prijaté
v obidvoch snemovniach, je odporučiť vláde
ČSSR, aby v budúcnosti postupne rozširovala
poskytovanie materského príspevku, samozrejme v
súlade s rozvojom národného hospodárstva.
Dovoľte mi, aby som vám návrh uznesenia prečítala:
6. schôdzka Snemovne národov navrhuje, aby Federálne
zhromaždenie prijalo toto uznesenie: Federálne zhromaždenie
odporúča vláde ČSSR, aby
1. v súlade, ako sa bude rozvíjať národné
hospodárstvo, vytvárala predpoklady a postupne zabezpečovala,
aby sa materský príspevok poskytoval
a/ pri starostlivosti o jedno dieťa do jedného roku veku,
b/ pri starostlivosti o dieťa do skončenia tretieho roku jeho veku,
c/ všetkým ženám, i keď nie sú pracovne činné,
d/ vyššou sumou než určuje zákon
o materskom príspevku, prípadne odstupňovanou
podľa počtu detí.
2. vyhodnotila na konci roku 1970 pôsobenie zákona
o materskom príspevku, zvlášť z hľadiska
úbytku ekonomicky činných žien.
Vážené súdružky a súdruhovia,
po prerokovaní vládneho návrhu zákona
o materskom príspevku v zmysle spoločnej správy
výboru ústavnoprávneho, rozpočtového,
pre poľnohospodárstvo a výživu a pre sociálnu
politiku odporúčam, aby tento návrh bol v
Snemovni národov schválený. Vážené
súdružky a súdruhovia, ďakujem vám
za pozornosť.
Místopředseda SN Kouba: Děkuji s.
Pastorkové. Do diskuse není nikdo přihlášen.
Táži se proto, zda si někdo z poslanců
přeje slovo. Nikdo. Prosím proto státní
tajemnici dr. Brablcovou, zda si přeje zaujmout stanovisko
ke zpravodajské zprávě.
Státní tajemnice dr. Brablcová: Myslím,
že není třeba zaujmout zvláštní
stanovisko, vzdala bych se svého příspěvku,
jenom si nejsem jista, zdali jsem nepostřehla nepravdivé
informace ve zprávě zpravodajky s. Pastorkové,
proto bych to ráda uvedla na správnou mez. Domnívám
se, že s. poslankyně naznačila, že zavedení
mateřského příspěvku se nevztahuje
na samostatně hospodařící rolnice
a na manželky jednotně hospodařících
rolníků. To by bylo nesprávné, mateřský
příspěvek se vztahuje i na tyto ženy,
ale ony nedostávají dávky v mateřství,
takže se na ně bude vztahovat výplata mateřského
příspěvku od prvého dne po porodu.
Tolik na upřesnění informací.
Místopředseda SN Kouba: Děkuji s.
dr. Brablcové. Nikdo se do rozpravy dále nehlásí.
Společná zpravodajka výborů s. posl.
Pastorková navrhla, aby vládní návrh
zákona o mateřském příspěvku
byl schválen ve znění společné
zprávy výborů, který vám byl
rozdán na počátku dnešní schůze.
Rozhodneme nejdříve o tomto návrhu, protože
se jedná o návrh zákona, upravující
otázky sociální politiky ve federální
působnosti, je třeba o něm rozhodnout podle
čl. 42 odst. 2, písm. 1 ústavního
zákona 143/68 Sb. s vyloučením možnosti
majorizace. Budou tedy hlasovat obě části
Sněmovny národů odděleně. Prosím
poslance, aby se připravili na hlasování
a prosím skrutátory, aby se připravili na
sčítání hlasů. V zasedací
síni je přítomno 45 poslanců z ČSR
a 50 poslanců ze SSR.
Žádám poslance, zvolené v ČSR;
kdo souhlasí, aby zákon o mateřském
příspěvku byl schválen ve znění
společné zprávy výborů ústavně
právního, pro sociální politiku a
pro hospodářskou politiku, nechť zvedne ruku.
/Hlasuje se./
Konstatuji, že poslanci Sněmovny národů,
zvolení v ČSR vyjádřili s návrhem
souhlas potřebnou nadpoloviční většinou.
Kdo je proti? /Nikdo./ Kdo se zdržel hlasování?
/Nikdo./
Prosím nyní o hlasování poslance zvolené
v SSR. Kdo z těchto poslanců souhlasí s návrhem,
nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./
Také slovenská část Sněmovny
národů vyslovila jednomyslný souhlas s návrhem
zákona o mateřském příspěvku.
Tím Sněmovna národů schválila
zákon o mateřském příspěvku.
Rozhodneme nyní, soudružky a soudruzi, o druhém
návrhu zpravodajky s. Pastorkové, je to návrh
na usnesení Sněmovny národů, který
s. zpravodajka odůvodnila a přečetla jej,
a který vám byl také rozdán písemně
na začátku dnešní schůze. O tomto
návrhu usnesení budou hlasovat obě části
sněmovny současně. Kdo souhlasí s
návrhem usnesení, nechť zvedne ruku. /Hlasuje
se./ Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./ Byl
někdo proti? /Nikdo./ Děkuji. Tím Sněmovna
národů schválila usnesení v souvislosti
s přijetím zákona o mateřském
příspěvku, adresované vládě
ČSSR.