Ďakujem za pozornosť.
Místopředseda SN Kouba: Děkuji ministrovi
prof. dr. Boďovi a prosím společného
zpravodaje výborů prof. dr. Jaromíra Langa,
aby přednesl svou zprávu.
Zpravodaj poslanec prof. dr. Lang: Soudruhu předsedo,
soudružky a soudruzi poslanci Sněmovny národů,
dostali jste společnou zprávu ústavně
právní a kulturních výborů
SL i SN s doporučením schválení v
obou sněmovnách FS.
Chci k tomu poznamenat, že kulturní výbory
obou sněmoven zasedající včerejšího
dne, po zdůvodňující informaci člena
federální vlády ČSSR ministra prof.
dr. Kolomana Bodi, DrSc., a po naprosto pozitivní diskusi
z řad poslanců doporučily jednomyslně
navrhovanou novelu zákona č. 19/1966 Sb. ke schválení.
Diskuse v ústavně právním výboru,
v níž vystoupili povíce odborníci, vysokoškolští
učitelé /prof. Knapp a prof. Hatala/, po odborné
expertíze navrhované novely, kterou přednesl
náměstek ministra školství ČSR
ing. Podroužek, upřesnila pak některé
formulace navrhovaného opatření a byl rovněž
s novelou zákona vysloven souhlas. Tyto upřesněné
formulace obsahuje společná zpráva vám
rozdaná, tisk 23.
Dovolte mi nyní, jako zpravodaji k předkládané
novele, abych vzhledem k povaze navrhovaného opatření,
které se sice dotýká vnitřního
života našich vysokých škol, ale má
přitom hluboce celospolečenský význam,
učinil ještě několik poznámek.
Jejich smyslem je objasnit politické i legislativní
aspekty předkládané novely vysokoškolského
zákona č. 19.
Je třeba říci, že od začátku
školního roku 1969 - 1970 české ministerstvo
školství se několikrát zabývalo
politickými a odbornými otázkami naší
socialistické školy a právem zdůraznilo
společenskou zodpovědnost učitele za výchovu
a vzdělávací proces, i význam politické
stranické práce. Tato skutečnost se dotýká
i naší vysoké školy. Požadavek nejvyšší
náročnosti na politickou, odbornou a morální
způsobilost všech, kteří působí
v našem vysokém školství, který
by ministerstvo školství vytyčilo jako předpoklad
formování nové generace v duchu socialistických
marxisticko-leninských zásad, je po zkušenostech
loňského roku 1968 i letošního roku
1969 zcela na místě.
Přivítali jsme proto některá energická
opatření českého ministerstva školství,
jež - vycházeje z realizační směrnice
ÚV KSČ a plně ji respektuje - chtějí
zvýšit efektivitu vzdělávacího
i výchovného procesu našich vysokých
škol i efektivitu práce resortu a beze zbytku hodlá
překonat krizi, která se ujala i v této oblasti
našeho života jako výraz pravicových oportunistických,
protisocialistických a antisovětských tendencí.
V tomto smyslu byl ministerstvem školství kriticky
zhodnocen akční program MŠ přijatý
v roce 1968.
Navrhovaná opatření, se kterými dnes
předstupujeme před SN, mají zdůraznit
tento nový kurs naší školské politiky
a její státní, celospolečenskou odpovědnost.
Jde o některé doplňky k zákonu o vysokých
školách č. 19. Tento zákon je třeba
neodkladně novelizovat. Jako otevřený úkol
si zde zároveň MŠ uvědomuje, že
připravená novela k vysokoškolskému
zákonu z r. 1966 je pouze opatření nouzové
a přechodné. Toto nové opatření
neruší platnost ostatních částí
vysokoškolského zákona. Obě MŠ
zamýšlí proto urychleně předložit
vládě a zákonodárným sborům
nový zákon, který definitivně vyjádří
problémy současné etapy života našich
vysokých škol. Stane se tak v zájmu naší
jednotné cílevědomé stranické
a státní politiky. Již dnes můžeme
zodpovědně říci, že konsolidace
života na našich vysokých školách
je velmi složitý proces, který zřejmě
potrvá delší dobu.
Dovolte mi přitom malou poznámku. Nejde jen o vysoké
školy. Jde stále o celou naši kulturní
a školskou politiku. Byl jsem upozorněn některými
soudružkami poslankyněmi a soudruhy poslanci /s. Kaplanovou,
Gavlíkem, Lakomým a jinými/ zde v sále
na tu skutečnost, že včera shlédli v
Komorním divadle hru, která se jmenuje Křehká
rovnováha, kteréžto představení
uváděné v prosinci 1969 má ostře
antisovětský charakter. Domnívám se,
že je mou povinností poslance i místopředsedy
kulturního výboru SN, abych na tuto skutečnost
upozornil.
Jako jeden z projevů složitosti života na vysokých
školách můžeme uvést tu skutečnost,
že akademičtí funkcionáři, kteří
měli nastoupit do funkcí 1. září
1969, nemohli být až dodnes, až na některé
výjimky, do těchto funkcí uvedeni.
Uskutečňování některých
potřebných opatření na vysokých
školách naráží na ustanovení
některých zákonů. Například
při realizaci usnesení předsednictva ÚV
KSČ o nové organizaci výuky marxismu-leninismu
na vysokých školách. Proto se ukazuje jako
nutné provést novelizaci zákoníku
práce, kterou jsme se v některých našich
výborech zabývali. Speciálně je nutno
novelizovat zákon, o němž hovořím.
Předkládaný návrh novely zákona
o vysokých školách má posílit
postavení MŠ při ústředním
řízení vysokých škol, a to v
oblasti kádrové i organizační, neboť
právě tato oblast byla narušena autonomistickými
a decentralizačními snahami sledujícími
přenášení všech práv na
rektory, děkany a vědecké rady.
Tak se stalo, jak je to konstatováno v informaci k našemu
navrhovanému textu novely, informace z předsednictva
vlády ze dne 9. 12. 1969, že přímé
prosazování úkolů a cílů
socialistické kulturní revoluce a socialistického
státu bylo narušeno a znemožněno. Svou
úlohu tu pohříchu sehrály směrnice
MŠ vydané pro vysoké školy za správy
resortů v minulosti, právě v osudném
roce 1968.
Úvodem je třeba poznamenat, že při vypracování
návrhu této novely k zákonu č. 19
bylo použito vzorů, kterými se řídilo
vysoké školství ve spřátelených
socialistických zemích v nedávné minulosti
a jež se plně osvědčily. Jde především
o zkušenosti polského vysokého školství
/zákon z r. 1968/, kde problémy po roce 1956 byly
obdobné našim současným problémům.
Jde však také o zkušenosti čerpané
z tzv. III. etapy vysokoškolské reformy v Německé
demokratické republice, která řeší
rozvoj tamního vysokého školství velmi
úspěšně, do roku 1975. Zejména
nařízení NDR o povolávání
a postavení vysokoškolských učitelů
/ze 6. listopadu 1968 uveřejněné v "Gesetzblatt
der Deutschen Demokratischen Republik" 13. 2. 1968/ je pro
československé poměry nadmíru poučné
a zejména je poučné pro přípravu
nového vysokoškolského zákona, před
kterou stojíme. Také Maďarská lidová
republika - je právě přítomen Miklos
Nagy, vedoucí ideologického oddělení
vysokých škol - řešila otázky vysokých
škol obdobně a v duchu týchž zásad
přistupuje právě nyní k reorganizaci
práce tamní akademie věd a také vysokých
škol. Dr. Miklos Nagy o těchto otázkách
minulý týden referoval v Maďarském kulturním
středisku.
Co sleduje návrh předkládané novely.
Budu zde opakovat to, co řekl ministr federální
vlády dr. Boďa, ale vzhledem k tomu, že jde o
opatření, které se týká organizování
vysokých škol, je potřebí uvést
podrobnosti. Návrh omezuje délku pracovních
poměrů vysokoškolských učitelů
na 65 let. Obdobné ustanovení omezující
délku pracovního poměru profesorů
70. rokem věku obsahoval již zákon o vysokých
školách z roku 1956. Do zákona o vysokých
školách nyní platného nebylo takové
ustanovení pojato s ohledem na zákoník práce.
V praxi vysokých škol však v důsledku
toho vznikaly potíže, které má nyní
navrhované řešení odstranit. Jde o speciální
ustanovení /lex specialis/, které stanoví
jednoznačně věkovou hranici 65 let, upřesňující
formulace vám byla předložena z ústavně
právních a kulturních výborů.
Tato věková hranice 65 let je závaznou pro
odchod do starobního důchodu, zatímco zákoník
práce takové ustanovení nemá. Tam
se počítá s neomezenou věkovou hranicí.
Je nutno poznamenat, že předkládaná
novela dovoluje ministru školství povolit výjimky,
takže v případě odborné a společenské
užitečnosti učitelů vysoké školy
může vykonávat své povinnosti i po překročení
věkové hranice 65 let.
§ 46 odst. 4 stanoví, že členy vědeckých
rad jsou dosud ze zákona vedoucí všech kateder
a všech vědeckých pracovišť na fakultách.
Napříště by byli členy vědecké
rady jen tehdy, budou-li děkanem jmenováni. Jde
o to, aby vědecké rady sehrály v životě
vysokých škol aktivní, pozitivní politickou
činnost v rámci celkové celospolečenské
konsolidace a nebyly zřídlem nesprávných,
liberalizačních bezintegrujících tendencí,
jež brání celospolečenskému zájmu
a jsou s ním v rozporu a rozcházejí se také
se zásadami funkční kádrové
politiky.
K § 55 a/. Rektor vysoké školy je dosud jmenován
presidentem republiky na návrh, na němž se
usnesla vědecká rada vysoké školy tajným
hlasováním. Napříště budou
mít ministři školství možnost předložit
v odůvodněných případech i
návrh, na němž se vědecká rada
vysoké školy neusnesla. Obdobně tomu má
být také u prorektorů vysokých škol,
děkanů fakult i samostatných fakult a proděkanů
samostatných fakult, kteří jsou nyní
voleni příslušnou vědeckou radou a ministrem
školství potvrzováni. Proděkani fakult
jsou dosud také voleni vědeckou radou fakulty, avšak
potvrzováni rektorem. Návrh má ministru školství
umožnit, aby je rovněž mohl v odůvodněných
případech jmenovat, popřípadě
odvolat.
Zřizování kateder a ostatních organizačních
útvarů vysokých škol bylo dosud v pravomoci
rektorů vysokých škol. Zkušenosti však
ukázaly, že mnohdy docházelo k neodůvodněnému
a neekonomickému zřizování těchto
útvarů. Navržené řešení
má umožnit ministrům školství,
aby v potřebných případech mohli provést
nutné zásahy.
K bodu d/. Sjednávání pracovních smluv
a rozvazování pracovních poměrů
s pracovníky vysokých škol je dosud v kompetenci
vysokých škol a fakult. Podle novely bude tato pravomoc
v odůvodněných případech příslušet
ministrům školství. I toto ustanovení
je speciální, neboť ministr zde sjednává
pracovní smlouvy a rozvazuje pracovní poměry
za organizaci, to je vysokou školu nebo fakultu. Podle zákoníku
práce je k tomu oprávněna jen organizace.
Toto je jediná odchylka od zákoníku práce,
jehož ostatní ustanovení platí i v tomto
případě.
K písm. e/. Podle platného zákona o vysokých
školách mohou být docenti jmenováni
ministrem školství po habilitačním řízení
konaném před vědeckou radou fakulty. Řádní
a mimořádní profesoři jsou jmenováni
po jmenovacím řízení, které
se koná před vědeckou radou fakulty a projednává
i ve vědecké radě vysoké školy.
Vědecké rady fakult a vysokých škol
rozhodují při projednávání
těchto návrhů tajným hlasováním.
Návrh novely zákona má posílit vliv
ministra na kádrové otázky i v tomto směru.
Soudružky a soudruzi poslanci, plně funkci zpravodaje
k navrhované novele, jsem přesvědčen,
že předkládaný návrh ministra
školství obsahující novelu zákona
č. 19/1966 znamenala velký zásah do tzv.
tradiční autonomie vysokých škol. Doufám
však pevně, že uznáte v souhlase s politikou
strany a vlády jeho plnou opodstatněnost, neboť
urychlené přijetí této novely znemožní
bezintegrační výsledky tzv. autonomní
výjimečnosti našich vysokých škol,
jež je mimo jiné dovedly do vážné
krize. Tento proces bezintegrace a liberalizačně
postupující autonomizace i na našich vysokých
školách to byl, který vážně
přispěl k tomu, jak se praví v informaci
k naší novele, že "podíl vysokoškolských
učitelů při dezorientaci vysokoškolské
mládeže při šíření
protisocialistických a protisovětských nálad
a postojů v uplynulém období byl značný".
Má-li se okamžitě přistoupit k řešení
vážné situace na našich vysokých
školách - a taková je nutnost - "aby se
mohl rozvíjet proces diferenciace mezi učiteli,
aby bylo skoncováno se stagnací a pasivní
rezistencí, které se tam nyní projevují,
aby vysoké školy mohly vykročit do konstruktivní,
výchovné a vzdělávací práce
v duchu marxismu-leninismu, je nutno v plném rozsahu doporučit
schválení navržené novely zákona".
Jako zpravodaj k navrhovanému opatření a
jako vysokoškolský učitel, prosím, soudružky
a soudruzi poslanci, abyste se s navrženou novelou zákona
plně ztotožnili. Náměstek ministra školství
s. Podroužek o tomto opatření včera
prohlásil, že s ním chtějí na
ministerstvu hospodařit uvážlivě, ale
nekompromisně.
Místopředseda SN Kouba: Děkuji zpravodaji
poslanci dr. Langovi za přednesenou zprávu. Sněmovna
národů vyslechla závěrečný
návrh zpravodaje prof. dr. Langa, aby zákon, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
19/1966 Sb., o vysokých školách, byl schválen
ve znění vládního návrhu /tisk
27/.
Kdo z přítomných poslanců souhlasí
s tímto návrhem, nechť zvedne ruku! /Děje
se./
Kdo je proti? /Nikdo./
Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./
Tím Sněmovna národů schválila
zákon, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 19/1966 Sb. K poznámce se hlásí
posl. Štencl.
Poslanec Štencl: Súdružky a súdruhovia,
súdruh prof. Lang nás okrem iného upozornil,
že v jednom pražskom divadle prebieha hra s ostrým
antisovietskym zameraním. Oznámil nám to
bez stanoviska. Neviem, či to máme vziať na
vedomie, a tým túto hru legalizovať. Neviem
tiež, do akej miery táto vec podlieha ministrovi kultúry
alebo ministrovi vnútra a či by sa nemalo zaujať
stanovisko, aby sa vyvodili príslušné závery
podľa zákona.
Místopředseda SN Kouba: Děkuji poslancovi
Štenclovi za jeho faktickou připomínku. Myslím,
že prof. Lang, s nímž se ztotožňuje
s. posl. Štencl, by měl upozornit ministra kultury
České socialistické republiky, aby se podíval
nejen na toto divadlo, nýbrž i na pořady dalších
divadel a provedl náležitá opatření.
Předseda vlády ČSR poslanec Kempný:
Já to s ním projednám.
Místopředseda SN Kouba: Soudruh předseda
vlády ČSR Kempný, který je jako poslanec
naší sněmovny přítomen, projedná
s ministrem kultury připomínky posl. Langa a Štencla
a poslancům Sněmovny národů bude podána
zpráva. Souhlas, s. Štencle? /Posl. Štencl: Ano./
Děkuji.
Můžeme pokračovat. Projednáváme
Jménem vlády ČSSR odůvodní
tento návrh státní tajemnice vlády
ČSSR v ministerstvu práce a sociálních
věcí s. dr. Vlasta Brablcová, které
současně uděluji slovo.
Státní tajemnice dr. Brablcová: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, dovolte, abych uvedla návrh zákona o mateřském
příspěvku, který Sněmovně
lidu a Sněmovně národů předkládá
vláda ČSSR k projednání. Tímto
návrhem plní vláda jeden ze svých
závazků, uvedených ve vládním
prohlášení, že bude provádět
politiku postupného zlepšování situace
pracujících žen a rodin s více dětmi.
Mimořádný význam tohoto úkolu
je dán neustále se zhoršující
situací v populačním vývoji. Tato
nepříznivá situace byla vyvolána mnoha
faktory. Proto se vláda zaměřuje na postupné
a systematické řešení hlavních
problémů, které vývoj natality, výchovu
dětí v rodinách a vývoj rodin všeobecně
ovlivňují nejsilněji.
Návrh na zavedení mateřského příspěvku
směřuje zejména k řešení
problémů vyplývajících z mimořádně
vysokého zapojení žen ve fertilním věku
do pracovního procesu. Účast ženy ve
společenském pracovním procesu má
velký význam pro socialistický stát
i pro ženy samotné. Teprve účast ve
společenském pracovním procesu vytváří
podmínky pro skutečné zrovnoprávnění
muže a ženy. Toto marxistické hledisko bych ráda
podtrhla. Současně však nutnou společenskou
funkcí ženy je mateřství. V této
úloze je žena nenahraditelná.
Ekonomická funkce ženy může být
rozložena na období 30 - 40 let, avšak reprodukční
funkce se soustřeďuje do poměrně krátkého
období několika let. Právě v tomto
období je nutno respektovat prioritu reprodukční
funkce.
Pro Československo byla charakteristická poměrně
vysoká zaměstnanost žen i v minulosti. K jejímu
rychlému vzestupu došlo po roce 1945. Postupně
vzrostl podíl žen v národním hospodářství
na 47 %. Zaměstnaností žen jsme tak na jednom
z předních míst na světě. Zaměstnanost
je relativně vysoká právě u mladých
žen v období reprodukce a výchovy nejmenších
dětí. Dochází ke střetávání
zájmů pracovních a rodinných. Pro
ženy se staršími nebo odrostlými dětmi
je tato situace méně závažná.
Mladé rodiny často řeší tuto
situaci tím, že zůstávají bezdětné,
nebo se rozhodují jen pro jedno dítě. Vláda
se snaží jim tuto situaci usnadnit. Přitom
sleduje celospolečenský zájem na růstu
populace.