528 mil. na kulturní a sociální opatření /pouze půl mld proto, že těžiště financování těchto opatření je v národních rozpočtech/;

11 mld 925 mil., tedy více než čtvrtina, na obranu a bezpečnost, které jsou téměř celé financovány z rozpočtu federace;

851 mil. na správu federace.

Federace doplňuje účelově národní rozpočty republik

Tyto údaje o objemu a struktuře rozpočtu jsou závažné proto, že navrhované řešení rozhodovalo o funkci, významu a váze federálního rozpočtu, a tedy i významu federální vlády v této tak důležité oblasti. Řešením této otázky se současně rozhodovalo i o problému otevřenosti státního rozpočtu obou republik vůči federálnímu rozpočtu. Z předloženého návrhu je vidět, že zvítězil v jednání federální vlády s vládami obou republik zájem na řešení společných otázek, objem rozpočtu byl stanoven tak, že přes státní rozpočet federace se budou financovat nejenom oblasti spadající podle ústavního zákona do její přímé kompetence, tedy především armáda a bezpečnost, ministerstvo zahraničních věcí a ostatní federální správa, ale i akce celostátního významu a odstraňování rozdílu ve společenské spotřebě mezi oběma republikami.

Zásada otevřenosti rozpočtů obou republik otevírá prostor pro koncepci federace jako vyšší jednoty, která se z republik nejen skládá, ale která násobí jejich síly tím, že organizuje integrační procesy, vytváří perspektivně podmínky pro to, aby federální vláda mohla rozpočtem v budoucnosti ještě více usměrňovat celkový vývoj národního hospodářství v ČSSR.

Dovolte mi vyslovit při této příležitosti snad až nadměrně tvrdě názor, že ti, kdo by chtěli vidět, ať už jen jako existující, nebo snad dokonce jako žádoucí hlavní stránku československé federace v dezintegraci hospodářství, zastávají odborně zaostalé a politicky vysloveně škodlivé názory.

Pouhých šest měsíců a devět dní zkušeností k dnešnímu dni s platností ústavního zákona o čs. federaci nás přesvědčuje o tom, že federální uspořádání není v žádném směru krokem k oddělení našich národů, ale naopak základnou ke spojení jejich sil. A nemá přitom jít o statické spojení po vzoru legendárních prutů Svatoplukových, ale pokoušíme se najít a musíme najít moderní, dynamický přístup, při kterém je hlavní politický obsah federace, využití národní iniciativy obou našich národů ke společnému úsilí o řešení ekonomických problémů naší republiky.

Soudruzi poslanci, nechci rozebírat jednotlivá čísla federálního rozpočtu - udělal to už dosti obsáhle soudruh státní tajemník a máte také předložen podrobný přehled - ale přesto je, myslím, nezbytné si připomenout strukturu příjmů i způsob jejich rozdělení podle teritorií a zejména interpretaci tohoto rozdělení. Uvedu tedy několik čísel.

Počítá se v příjmech z daní z české oblasti celkem se 17,7 mld Kčs, z daní ze slovenské oblasti celkem s 6,1 mld Kčs a s ostatními příjmy federace se 17 mld Kčs. Z toho dotace, kterou jsem již uvedl, českému národnímu rozpočtu 1,11 mld, slovenskému rozpočtu bez 5 miliónů Kčs 11 mld Kčs. Vlastní vydání federace tedy činí 28,8 mld Kčs.

Zdánlivě značně vyšší výnos federálních daní z ČSR je ovšem dán nejen rozdíly v úrovni zaměstnanosti a vyššími průměrnými výdělky u daně ze mzdy, ale i rozdílnou úrovní finalizace, která snižuje objem daně z obratu a zkresluje tak v neprospěch Slovenska hospodářské výsledky slovenských podniků.

Nevidím žádnou závadu, bude-li tato čísla znát široká veřejnost, je ale také nutné vidět zkreslující vlivy současné cenové, finanční a daňové soustavy. Je to vážný argument pro dokončení reforem na tomto úseku, protože bez přesných výpočtů a pravdivého vyjádření ekonomických čísel není možné dobré hospodaření, ani vyjasněné a trvalé vztahy mezi národními a federálními orgány.

To pokud jde o příjmy.

Ve vydáních je opět nutné vidět jejich ekonomický obsah.

Z dotací federace necelých 12 mld. slovenskému rozpočtu činí

1 mld. 164 mil. financování vybraných akcí, tedy realizace federálních cílů

3 mld. 890 mil. na vyrovnání ekonomických rozdílů mezi oběma republikami

5 mld. 065 mil. na vyrovnání úrovně společenské spotřeby

874 mil. na redistribuci mezi VHJ.

Tyto finanční příspěvky slovenskému rozpočtu mají perspektivní cíl, samy sebe zmenšit odstraněním rozdílů, zvýšením efektivnosti a využitím zdrojů.

Položka 5 mld 65 mil. dotací a subvencí na vyrovnání úrovně společenské spotřeby ve Slovenské socialistické republice zajišťuje alespoň v zásadě stejná práva občanů federace na celém jejím území. Nelze na ně ale hledět jen jako na vydání; jsou to položky, které mají uvést do pohybu zdroj z hlediska budoucnosti naší země nejdůležitější: pracovní sílu a vůli lidí, jejich iniciativu opírající se o pocit sociální bezpečnosti, rovných nároků na vzdělání, kulturu a zdravotní péči. Racionální použití těchto peněz v rozpočtu Slovenské socialistické republiky se může stát tou nejúčinnější investicí, protože výzva nastupující vědeckotechnické revoluce je především výzvou k mobilizaci lidského faktoru, tvořivých sil člověka, k využití lidského intelektu jako nejpůvodnější, nejstálejší a v současné době nejúčinnější výrobní síly.

Soudružky a soudruzi poslanci,

všechny tyto úvahy a celý průběh přípravy i projednávání rozděleného rozpočtu na letošní rok odhalují zajisté mnoho problémů. Jedním z nich, snad nejdůležitějším, je další posílení příjmů federace na principu využívání dynamiky vytvářených zdrojů k zajištění prostředků pro růst ekonomické aktivity federální vlády.

Naproti tomu je možné konstatovat, že obavy z neřešitelnosti finančních problémů federálního uspořádání se ukázaly liché, že naše obtíže nemají zdroj v tomto uspořádání, ale spíše v ne dost důrazném tlaku na efektivnost hospodaření, na uvolňování pramenů ekonomického růstu a na zahrazování kanálů, jimiž zdroje prostředků unikají svému účelnému použití.

Pokud tedy jde o finanční zajištění čs. federace, mohu jako zpravodaj s dobrým svědomím odpovědět na zpředu položenou otázku, jak naše finanční orgány složily zkoušku z praktického fungování federace, kladně.

Jménem rozpočtového i ústavně právního výboru doporučuji plénu Sněmovny národů, aby státní rozpočet ČSSR na rok 1969 schválilo.

Predseda SN prof. dr. Hanes: Ďakujem spravodajcovi súdruhovi Ing. Tomanovi za prednesenú správu.

Teraz by sme mali otvoriť rozpravu. Bolo by však treba urobiť prestávku. Myslím, že je o čom diskutovať, a preto by bolo správne, aby sme mali prehľad o tom, koľko poslancov sa prihlásilo do rozpravy.

Kto sa hlási do rozpravy? /Nikto sa nehlási./

Odporúčam preto, aby sme si teraz prestávku neurobili.

Prv než pristúpime k hlasovaniu, pýtam sa ešte štátneho tajomníka súdruha Gajdošíka, či chce urobiť ešte krátku poznámku.

Štátny tajomník vlády ČSSR v Ministerstve financií Gajdošík: Nie, ďakujem, úplne sa stotožňujem so spravodajcom.

Predseda SN prof. dr. Hanes: Ďakujem. Počuli ste závery a návrhy spravodajcu. Odporúčam, aby o návrhu uznesenia, ktoré je uvedené v písomnej správe Rozpočtového výboru Snemovne národov - tlač 8/6 SN - hlasovala Snemovňa národov podobným spôsobom ako o návrhu na schválenie štátneho záverečného účtu, t.j.

1/ aby rozhodla o schválení návrhu zákona v znení, ktoré predložila vláda ČSSR a ktoré navrhuje schváliť spravodajca,

2/ aby hlasovala o bode 1 písomnej správy ako o samostatnom uznesení Snemovne národov, a konečne

3/ aby rozhodla o tej časti uznesenia, ktorá sa navrhuje schváliť ako uznesenie Federálneho zhromaždenia ČSSR.

O týchto návrhoch budeme postupne hlasovať. Prosím pracovníkov Kancelárie FS, aby znova zistili počet poslancov prítomných v sále.

Upozorňujem, že aj pri tomto hlasovaní platí podľa čl.42 ústavného zákona č. 143/1968 zákaz majorizácie. Budú preto o návrhu hlasovať napred poslanci zvolení v ČSR.

Prosím skrutátorov, aby sa pripravili na sčítanie hlasov.

Zisťujem, že v tejto chvíli je prítomné 59 poslancov zvolených v ČSR a 49 poslancov zvolených v SSR.

Pristúpime k hlasovaniu.

Kto z poslancov zvolených v ČSR súhlasí s návrhom na schválenie zákona o štátnom rozpočte čs. federácie na rok 1969 v znení vládneho návrhu a podľa správy spoločného spravodajcu Rozpočtového a Ústavnoprávneho výboru, nech zdvihne ruku. /Deje sa./

Za návrh hlasovalo 59 poslancov zvolených v ČSR, teda všetci prítomní poslanci, to znamená väčšina potrebná na schválenie zákona.

Kto je proti? /Nikto./

Kto sa zdržal hlasovania? /Nikto./

Prosím, aby sa na hlasovanie pripravili poslanci zvolení v SSR. Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom? /Hlasuje sa./

Za návrh hlasovalo podľa sčítania hlasov 49 poslancov zvolených v SSR, t.j. nadpolovičná väčšina. Konštatujem, že zákon o štátnom rozpočte čs. federácie na rok 1969 Snemovňa národov schválila podľa správy rozpočtového výboru v znení návrhu vlády ČSSR.

Rozpočtový výbor ďalej navrhuje, aby Snemovňa národov prijala ako svoje vlastné uznesenie, prijaté pri rokovaní o štátnom rozpočte čs. federácie na rok 1969 tú časť správy, ktorá je uvedená v tlači 8/6 SN ako bod I. Text navrhovaného uznesenia, o ktorom bude Snemovňa národov hlasovať naraz, pred hlasovaním prečítam:

"Snemovňa národov po prerokovaní vládneho návrhu zákona o štátnom rozpočte čs. federácie na rok 1969 a s prihliadnutím na stanovisko Ústrednej komisie ľudovej k tomuto návrhu zisťuje, že

1/ vzhľadom na niektoré nedoriešené organizačné zmeny tento rozpočet zatiaľ nevyjadruje skutočné pomery v rozdelení potrieb a zdrojov v novom štátoprávnom usporiadaní a nemôže sa preto použiť na porovnávacie účely pri posudzovaní rozpočtového projektu na rok 1970,

2/ spôsob stanovenia príjmov štátneho rozpočtu federácie na rok 1969 je pre tento rok špecifický, a preto tento rozpočet neprejudikuje spôsob stanovenia príjmov pre budúce roky."

Kto súhlasí s týmto návrhom uznesenia Snemovne národov, nech zdvihne ruku. Hlasujeme spoločne. /Hlasuje sa./

Kto je proti? /Nikto./

Kto sa zdržal hlasovania? /Nikto./

Uznesenie Snemovne národov bolo schválené jednomyseľne.

Konečne bude Snemovňa národov hlasovať o treťom uznesení, ktoré sa navrhuje prijať ako výsledok rokovania o štátnom rozpočte čs. federácie na rok 1969 zhodne v obidvoch snemovniach, takže by toto uznesenie bolo tlmočené vláde ČSSR ako uznesenie Federálneho zhromaždenia.

Text tohto uznesenia je vám známy. Praje si niekto, aby som tento návrh prečítal? /Nikto./ Nikto si to nepraje, nebudem ho preto čítať.

O návrhu budeme hlasovať tak ako o návrhu predošlom.

Kto súhlasí s predneseným návrhom uznesenia, nech zdvihne ruku. /Hlasuje sa./

Kto je proti? /Nikto./

Kto sa zdržal hlasovania? /Nikto./ Návrh uznesenia prijala Snemovna národov jednomyseľne. Tým sme vyčerpali 4. bod programu.

Ďalší bod programu je:

5. Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu ČSSR na súhlas Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Rakúskou republikou o úprave vodohospodárskych otázok na hraničných vodách, podpísaná vo Viedni dna 7.decemhra 1967 /tlač 236/.

Návrh odôvodní minister zahraničných vecí Ing. Ján Marko. Prosím, aby sa ujal slova.

Minister Ing. Marko:

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v mene vlády Československej socialistickej republiky predkladá sa na schválenie Snemovni národov Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Rakúskou republikou o úprave vodohospodárskych otázok na hraničných vodách, ktorá bola podpísaná vo Viedni dna 7. decembra 1967.

Rozvoj a prehlbovanie vzájomných vzťahov medzi Československou socialistickou republikou a susedným Rakúskom je v záujme československej zahraničnej politiky. Ide nám o to, aby vzťahy medzi ČSSR a Rakúskou republikou sa vyvíjali na zásadách mierového spolunažívania, rovnoprávnosti, nezasahovania do vnútorných záležitostí, obojstrannej úcty a vzájomného pochopenia.

V tomto smere venuje vláda ČSSR sústavnú pozornosť rozvoju dobrých susedských stykov a spolupráce.

Usilujeme o to, aby všetky otázky, vrátane stále otvorených majetko-právnych rokovaní, boli riešené v rámci celého kontextu rozvoja vzájomných vzťahov s optimálnym rešpektovaním záujmov obidvoch strán.

Sme toho názoru, že vzťahy medzi ČSSR a Rakúskou republikou by sa mali rozvíjať tak, aby sa stali dobrým príkladom spolupráce medzi štátmi s rôznym spoločenským zriadením v Európe. Domnievame sa, že pre to existujú priaznivé predpoklady a široká základňa v doterajších hospodárskych, kultúrnych, školských a vedeckých stykoch.

Jedným z nich sa stáva aj zmluva, ktorú dnes vláda predkladá na prerokovanie Snemovni národov.

Po schválení ústavnými orgánmi obidvoch zmluvných strán sa stane dokumentom, upravujúcim dôležité hospodárske otázky medzi Československom a jeho južným rakúskym susedom.

O tejto skutočnosti svedčia najmä dva dôvody:

V oblasti vodného hospodárstva na bohatých československo-rakúskych hraničných tokoch sa zmluvnou cestou vytvára vhodný vodohospodársky režim. Tým vlastne končí dve desaťročia trvajúce provizórium, keď boli otázky vodného hospodárstva na hraničných vodách riešené len čiastočným spôsobom na základe technických dohôd medzi vodohospodárskymi orgánmi obidvoch krajín s obmedzeným významom ad hoc.

Zmluva upravuje aj spôsob likvidácie vzájomných finančných pohladávok, ktoré vznikli z prác vykonaných v uplynulých tridsiatich rokoch pri regulačných úpravách dolného toku rieky Moravy, t.j. pri vykonávaní tzv. Generálneho projektu na regulácii rieky Moravy. Tento projekt bol s rakúskou stranou dohodnutý už pred druhou svetovou vojnou v r. 1935.