Osobitnú pozornosť budeme v rozpočtových pravidlách venovať dotáciám z federálneho rozpočtu národným rozpočtom. Sme presvedčení, že je možné vytvoriť finančné vzťahy, ktoré umožnia federácii, aby ovplyvňovala vývoj obidvoch národných ekonomík, pričom nebude obmedzovať právomoc a zodpovednosť národných orgánov.

Osnova zákona o rozpočtových pravidlách, ktorú vláda predloží Federálnemu zhromaždeniu, sa neobmedzuje len na riešenie vzťahov medzi federálnym rozpočtom a rozpočtami národných republík, ale chce zároveň vytvoriť prehľadný rozpočtový režim, ktorý by zákonodarným zborom uľahčil plniť ich významnú úlohu pri tvorbe a kontrole rozpočtu a vláde by umožnil finančné zásahy do hospodárstva, ktoré sú potrebné pre jeho plánovitý a efektívny vývoj.

V tomto duchu sa navrhuje aj spôsob zostavovania, čerpania a kontroly federálneho rozpočtu.

V súvislosti s prácami na ďalšom rozvíjaní sústavy štátneho rozpočtu hodláme zakotviť v zákone o rozpočtových pravidlách tiež zriadenie štátnej pokladnice. Doteraz sa z bežného rozpočtu uskutočňovalo návratné i nenávratné financovanie. V budúcnosti sa má zo štátneho rozpočtu uskutočňovať len nenávratné financovanie, zatiaľ čo operácie spojené so správou štátneho majetku, zárukou, pôžičkou a budú prebiehať štátnou pokladnicou.

V aktívach a pasívach štátnej pokladnice budú vykazované peňažné prostriedky, všetky pohľadávky a záväzky a ostatné hodnoty, spracované Ministerstvom financií. Úlohou štátnej pokladnice bude tiež uskutočňovanie operácií úverového charakteru.

So štátnou pokladnicou sa tiež počíta ako s činiteľom zakladateľskej činnosti štátu. Štát sa bude podieľať na podnikaní, skôr je však potrebné doriešiť celý rad otázok organizačného, ekonomického, právneho a inštitucionálneho charakteru. Od výsledku tohto doriešenia bude závisieť aj rozsah a spôsob uplatnenia štátnej pokladnice, najmä pri vypisovaní štátnych dlhopisov, rozmiestení a použití prostriedkov z minulých rokov, zakladateľskej činnosti a pod.

Tieto otázky súvisia tiež i s pripravovaným rozdeľovaním doterajších štátnych aktív a pasív medzi federáciu a národné republiky.

Rozpočtové pravidlá tvoria súčasť chystaného celého súboru finančno-ekonomických zákonov, o ktorom by som sa rád zmienil.

Federalizácia a nové úlohy našej hospodárskej politiky vyžadujú aj nové organizačné usporiadanie bánk a peňažných ústavov. V pripravovanom zákone o menovom systéme a v zákone o peňažníctve sa budeme snažiť uplatniť zásady, ktoré by zvýšili úlohu československej koruny a umožnili peňažným ústavom účinnejšie pôsobiť na podnikové hospodárenie a investičnú výstavbu.

Vzhľadom na kľúčový význam zahraničného obchodu venujeme veľkú pozornosť príprave devízového zákona. Ide o zabezpečenie plánovitého rozvoja nášho zahraničného obchodu a devízového hospodárstva s využitím všetkých pružných foriem a ekonomických nástrojov, ktoré zodpovedajú daným podmienkam.

Teraz sa naša pozornosť sústreďuje na prípravu hospodárskej smernice a rozpočtového výhľadu na rok 1970. Vychádzame pritom zo stavu prác na päťročnom pláne a na konsolidačnom programe a tiež z opatrení, ktoré práve prijala federálna vláda a národné vlády na stabilizáciu národného hospodárstva. Uvedomujeme si, že štátne rozpočty predstavujú dve tretiny národného dôchodku a majú teda veľký vplyv na vývoj vzťahov medzi ponukou a dopytom. Úlohou dna je reštriktívny štátny rozpočet, ktorý má k dispozícii potrebné rezervy a ktorý by zároveň podporoval priority konsolidačného programu.

Počítame s tým, že rozpočtový projekt na rok 1970 bude predložený zákonodarným zborom, aby ich informoval jednak o základných objemoch a proporciách v pripravovaných návrhoch štátnych rozpočtov republík a federácie a jednak o problémoch s tým spojených.

Na zabezpečenie príjmov štátnych rozpočtov a na zlepšenie regulácie podnikových dôchodkov pripravujeme reformu podnikových daní. Navrhovaný daňový systém je založený na zdaňovaní zisku, ktorý je doplnený zdaňovaním miest a podnikového majetku. Zároveň sa počíta so zavedením príspevku na sociálne zabezpečenie z podnikových prostriedkov. Tento spôsob zdaňovania bol prediskutovaný veľmi obšírne s podnikmi a s pracovníkmi z oblasti teórie a štátnej správy. Nezakrývam fakt, že daňové zaťaženie podnikov bude pomerne vysoké. Ak sa však majú úplne pokryť rastúce štátne výdavky a zároveň upevniť ekonomické podmienky podnikom, ako i optimálne vyregulovať zdroje podnikov a celých odvetví, je toto opatrenie nevyhnutné.

Pokračujeme tiež v zjednocovaní sadzieb dane z obratu v súlade s koncepciou cenovej politiky.

Nad všetkými finančnými problémami teraz premýšľame z hľadiska federálneho usporiadania Československej socialistickej republiky, ktoré prináša mnoho nových pohľadov.

Za jednu z najdôležitejších nových otázok považujeme zabezpečenie finančnej a rozpočtovej rovnováhy pri existencii troch štátnych rozpočtov. Danami a inými nástrojmi sú rozpočty zviazané s tvorbou zdrojov podnikovej sféry, pričom vplyv výsledkov hospodárenia na jednotlivé rozpočty môže byť rozdielny, a to v závislosti od konštrukcie príjmov, od dynamiky zdrojov a stupňa uspokojovania potrieb a od ďalších faktorov.

Preto aj pri relatívnej samostatnosti rozpočtov je nutné postarať sa o to, aby už od začiatku rozpočtových prác bol postup koordinovaný, pokiaľ ide o objektívne ohodnotenie tvorby zdrojov a potrieb.

Federálny rozpočet má pritom špecifické postavenie, ktoré je dané tak jeho objemom, ako aj jeho väzbami na obidve národné ekonomiky. Hlavnú funkciu federálneho rozpočtu vedľa uspokojovania potrieb na úsekoch, ktoré patria do kompetencie federácie, vidíme v podpore a presadzovaní integračných procesov, a to smerom k zvyšovaniu životnej úrovne obyvateľstva cez efektívnosť celej československej ekonomiky.

V podmienkach obmedzenia vnútorného trhu a v závislosti od rozvíjania vzťahov k zahraničiu je ekonomicky nevyhnutné využiť ekonomický potenciál a možnosti ďalšieho rozvoja v obidvoch republikách na dosiahnutie vyššieho národohospodárskeho optima, ako by bol len jednoduchý súhrn a súčet za obidve národné ekonomiky. Kritériom pre vydávanie prostriedkov, ktoré bude federálny rozpočet vkladať do hospodárstva, či už vo forme dotácií na vybrané investičné akcie, na podporu technického rozvoja, alebo inými formami, bude ich prínos pre rozvoj celej československej ekonomiky z hľadiska súčasného aj perspektívneho. Ide o to, aby takto vynaložené prostriedky viedli k rastu znovu vytvorených hodnôt, k vyššej produkcii, a nie aby sa stratili bez efektu v kolobehu reprodukčného procesu. Vedľa toho bude federálny rozpočet pôsobiť na postupné ekonomické a sociálne vyrovnanie Slovenskej socialistickej republiky na úroveň Českej socialistickej republiky. V podmienkach nerozvinutého peňažného trhu je, a zrejme aj naďalej ešte zostane, významným nástrojom tohto vyrovnávania. V tomto zmysle plní federálny rozpočet nielen hospodárske, ale aj politické úlohy.

Bolo by chybou chápať proces vyrovnávania ako jednoduchý účtovnícko-technický presun vytvoreného národného dôchodku z jednej oblasti do druhej prostredníctvom federálneho rozpočtu. Finančná politika smeruje k takému organizačnému prerozdeleniu prostriedkov cez federálny rozpočet, ktorý bude kladne ovplyvňovať rozvoj oboch národných republík. Nejde teda o jednostranné umiesťovanie federálnych prostriedkov. Absolútna prevaha dotácií a subvencií smerom na Slovensko je konkrétnym prejavom uskutočňovania vyrovnávacej politiky. Pritom nám ide zvlášť o to, aby sme dotáciami a subvenciami vytvárali predpoklady pre vyššiu tvorbu zdrojov v súlade s celospoločenskými záujmami.

Túto úlohu zohrajú predovšetkým dotácie na investície, ktoré považujeme za základnú formu, akou bude federálny rozpočet prispievať k ekonomickému vyrovnávaniu.

S ohľadom na doterajšie rozdiely na úrovni spoločenskej spotreby počítame s poskytovaním dotácií a subvencií do tejto sféry. S postupným vytváraním podmienok pre vyššiu tvorbu národného dôchodku bude klesať podiel, ktorým sa kryje spoločenská spotreba v Slovenskej socialistickej republike z federálneho rozpočtu, a ťažisko dotácií sa bude čím ďalej tým viac presunovať na podporu štrukturálnych zmien pri presadzovaní integračných hľadísk.

Súdružky a súdruhovia poslanci,

dovoľte mi, aby som na záver zdôraznil niektoré základné rysy návrhu federálneho rozpočtu:

a/ Domnievam sa, že za daných okolností sa podarilo stanoviť objem federálneho rozpočtu na optimálnej úrovni; tento štátny rozpočet umožňuje plniť vytýčené úlohy vo vzťahu k národným ekonomikám, pričom sa neoslabuje pôsobenie národných rozpočtov.

b/ Pri zostavovaní federálneho rozpočtu sa postupovalo v duchu zákona o československej federácii tak, že príjmy boli konštruované ako taxatívne stanovené dane alebo ich podiel, a nie na príspevkovom princípe.

c/ Vychádza sa zo vzájomnej otvorenosti a vzájomného pôsobenia federálneho rozpočtu a národných rozpočtov, teda zo zjednocovacej a integrujúcej funkcie federácie.

d/ Nakoniec, z politického hľadiska považuje vláda za významnú tú skutočnosť, že sa pri rozdelení štátneho rozpočtu na rok 1969 dosiahla dohoda zainteresovaných partnerov vo všetkých základných otázkach. V tom treba vidieť prínos pre ďalšie rozvíjanie vzťahov medzi federálnymi a národnými orgánmi.

Navrhujem v mene vlády Československej socialistickej republiky, aby Snemovňa národov schválila návrh federálneho rozpočtu na rok 1969.

Predseda SN prof. dr. Hanes: Ďakujem štátnemu tajomníkovi súdruhovi Gajdošíkovi.

Vládny návrh zákona o štátnom rozpočte čs. federácie na rok 1969 prerokoval Rozpočtový a Ústavnoprávny výbor. Obidva výbory sa uzniesli, aby spravodajcom k tomuto návrhu bol predseda Rozpočtového výboru Snemovne národov doc. Ing. Josef Toman, CSc. Prosím, aby sa ujal slova.

Posl. doc. ing. Toman, CSc.: Vážená Sněmovno národů, soudružky a soudruzi poslanci, nechci podlehnout občasnému omylu referenta přeceňovat předmět referování, tím spíše, že poslanci poněkud prořídli v průběhu dnešního jednání. Přesto časové a věcné souvislosti, ve kterých se projednává vlastně už podruhé letošní státní rozpočet, staví jeho význam do zvláštního světla.

Za prvé, předmětem našeho jednání není meritorní projednávání ve smyslu rozdělení zdrojů na jednotlivé kapitoly a účely - to už fakticky i po právní stránce udělalo bývalé Národní shromáždění. Jednáme o rozdělení unitárního rozpočtu na federální rozpočet a národní rozpočty. V tom je těžiště našeho rozhodování.

Za druhé, projednáváme první praktický krok k organizačnímu zabezpečení hospodářství československé federace.

Stojí před námi otázka reálnosti a uskutečnitelnosti federačního zákona na tak důležitém, a v každém spořádaném státě klíčovém ekonomickém úseku, jako je státní rozpočet.

Vzhledem k tomu, že ČSSR není jakoukoliv, ale socialistickou federací, stojí před státním rozpočtem řešení problematiky rozsáhlejší a důležitější - jde totiž nejen o státní hospodářství v úzkém slova smyslu, ale o širokou hospodářsko-organizátorskou činnost socialistického státu, která se v rozpočtu odráží.

Naše finanční orgány - federální ministerstvo a obě ministerstva národní - skládaly tedy první zkoušku z provádění federace - nejen první svoji zkoušku; ale vůbec první zkoušku ze všech vládních orgánů. Rozpočtové výbory obou sněmoven chtě nechtě se dostaly do role zkušebních komisí.

Chtěl bych za náš výbor prohlásit, že jsme si neusnadnili ani svůj úkol, ani jsme jej neulehčovali svým vládním partnerům. Sami jsme se učili, ale také jsme nevynechali v rozpravě nic, co bylo třeba k porozumění celé té velké práce.

Mohlo by se namítnout, že snad šlo o jednoduché početní úkony. Skutečnost je však jiná:

Předkládaný návrh rozdělení státního rozpočtu je modelem hospodářských vztahů federace, avšak nikoliv modelem se smyšlenými čísly, ale se skutečnými z hospodářského života vzatými veličinami tak, jak se do letošního roku vytvořily.

Není také prostým přepočtem, protože bral v úvahu skutečnost prvních měsíců roku, problémy vzniklé ve finanční praxi v nesnadném a nejednoduchém vývoji našeho národního hospodářství.

Dovolte, abych nyní uvedli základní metodický přístup ke konstrukci nového federálního rozpočtu.

V první řadě jde o charakter příjmů. Ze dvou možností - tvořit příjmy z příspěvků národních republik nebo zajistit originální příjmy federace z daní - byl zvolen v souladu s ústavním zákonem o čs. federaci způsob druhý.

Není to prostá volba jednoho z fiskálních instrumentů. Jde o principiální politické a ekonomické rozhodnutí. Naše federace není totiž volným sdružením republik, které "si vydržují" společné orgány, ale pevnou politickou jednotkou, v níž federální orgány jsou vykonavateli federální svrchovanosti, s vlastními cíli i prostředky k jejich dosažení. To je již dnes realizováno v činnosti nejvyššího zastupitelského sboru a plně se také promítá do finančního hospodaření federace.

Navíc platí pro metodu originálních příjmů federálního rozpočtu důvody ekonomické. Jde o to, aby federace stála finančně na vlastních nohou, aby její zdroje odpovídaly tvorbě hodnot na celém jejím území, a to podle jednotných kritérií. V konkrétním případě letošního rozpočtu je hlavní část zdrojů tvořena celým výnosem daně ze mzdy a podílem na dani z obratu v rozsahu 8,05%. Je samozřejmě nutné dodat, že toto konkrétní řešení platí jen pro letošek. Pro rok 1970 nemůže být použito, už vzhledem k připravované reformě daní a vůbec novému konstituování finančního hospodářství podniků, ale také proto, že dochází a ještě dojde k dalším změnám hospodářských čísel a tedy i ke změnám struktury rozpočtu. Ani to však nesnižuje význam praktického vyzkoušení základního principu originálních příjmů federace.

Nyní k některým obsahovým otázkám a k číslům rozpočtu. Původní unitární vyrovnaný rozpočet dosahoval na straně příjmů a výdajů částky 156 298 mil. Kčs. Objem rozpočtů federace a obou republik, které jsou rovněž vyrovnány, činí 155 968 mil. Kčs. Snížení o 329 653 mil. Kčs je odůvodněno rozdělením unitárního rozpočtu, zejména odstraněním některých redistribucí mezi některými VHJ, prováděných doposud přes státní rozpočet, a delimitací v oblasti srážek a přirážek v sektoru zahraničního obchodu. Vyrovnanost unitárního státního rozpočtu nebyla tedy porušena.

I v ostatních proporcích rozdělené státní rozpočty nevykazují významnější změny ve srovnání s proporcemi původního unitárního rozpočtu. Týká se to zejména finančního limitu na investiční výstavbu financovanou ze státního rozpočtu a rozdělení objemu rozpočtových prostředků vynakládaných na vědu a výzkum. Jedině u rozdělení rozpočtových výdajů na státní správu dochází k překročení neinvestičních výdajů na správu z původních 1701 mil. Kčs na 1805 mil. Kčs, tj. o 104 mil. Kčs. Podotýkám, že tato částka se týká všech tří rozpočtů. Důvody předložené vládou, tj. nutnost financovat rozšířené a nově vzniklé ústřední orgány, jsou přijatelné. Na toto překročení bylo také pamatováno účelovou rezervou na federální uspořádání a je z ní také kryto. Je také třeba ocenit, že počet pracovníků ústředních orgánů v novém státoprávním uspořádání se pohybuje zhruba na úrovni plánované pro unitární orgány na rok 1969.

Proti unitárnímu rozpočtu 156 mld. dosahuje nynější rozpočet federální vlády výše pouze 40 mld 840 mil. Kčs.

Vlastní vydání federálních orgánů přitom činí

28 mld 736 mil., z toho 15 mld 432 mil. na hospodářství, tak, jak je to rozvedeno v tabulce č.2 předkládaného souhrnného materiálu;