I keď príslušné výbory obidvoch snemovní Federálneho zhromaždenia prerokovali rôzne aspekty zmluvy s pozornosťou plne zodpovedajúcou jej významu, dovoľte mi, aby som na tomto mieste opäť pripomenul, že zásady zmluvy, týkajúce sa údržby československo-rakúskyoh hraničných tokov, medzinárodnej spolupráce príslušných odborných orgánov obidvoch strán, ako aj ďalšie otázky s tým spojené sú riešené tak, že môžeme označiť dohodnutú zmluvnú úpravu za modernú a vzornú. Možno ju takto kvalifikovať z tej príčiny, lebo zmluva vychádza z najnovších poznatkov medzinárodnej zmluvnej úpravy tejto problematiky a umožňuje operatívnosť styku vodohospodárskych orgánov obidvoch strán.

Uspokojivo pre československú stranu je riešená likvidácia vyššie uvedených vzájomných finančných pohľadávok, vzniklých pri vykonávaní tzv. Generálneho projektu rieky Moravy. Podľa zmluvy bude pasívne saldo československej strany likvidované bez devízových výloh, t.j. pracovnými výkonmi československej strany. Ku dnu podpisu zmluvy, t.j. koncom roku 1967 predstavovalo toto pasívne saldo asi 500 000 pracovných hodín. Doteraz sa ho podarilo znížiť na 230 000 hodín a vodohospodárski odborníci predpokladajú, že zvyšok dlhu bude odpracovaný najneskoršie do r. 1971.

Tento systém vyrovnávania pracovných výkonov sa zakotvil v zmluve aj pre likvidáciu nákladov, ktoré v oblasti vodohospodárskych prác vzniknú priebežne v budúcnosti.

Som presvedčený, že Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Rakúskou republikou o úprave vodohospodárskych otázok na hraničných vodách spolu so Zmluvou o režime na štátnych hraniciach, ktorá je zatiaľ v štádiu príprav, bude tvoriť významný moment v rozvoji československo-rakúskych vzťahov. Odstraňuje niektoré nedorozumenia a spory a prispieva k vytvoreniu priaznivej atmosféry i pre riešenie iných, doteraz otvorených otázok v našich vzájomných vzťahoch s Rakúskou republikou.

Odporúčam preto v mene vlády Československej socialistickej republiky, aby Snemovňa národov vyslovila súhlas so Zmluvou medzi Československou socialistickou republikou a Rakúskou republikou o úprave vodohospodárskych otázok na hraničných vodách.

Predseda SN prof. dr. Hanes: Ďakujem ministrovi zahraničných vecí Ing. Markovi. Spravodajskú správu prednesie poslanec Ing. Jiří Kabelka. Prosím, aby sa ujal slova.

Zpravodaj posl. ing. Kabelka: Vážená Sněmovno národů, vážení poslanci a poslankyně!

Dovolte, abych vám předložil k posouzení a schválení vládní návrh, kterým se předkládá Sněmovně národů ČSSR k souhlasu Smlouva mezi ČSSR a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek v hraničních vodách podepsaná ve Vídni dne 7. prosince 1967.

Vodohospodářské otázky na hraničních vodách se řeší z hlediska technického a ekonomického jako ve vnitrozemí. Přitom však vzájemná vodohospodářská opatření jsou závislá na druhém mezistátním partneru, kterým je sousední stát, jehož zájmy mohou komplikovat naše zájmy. Je tedy řešení vodohospodářských otázek na hraničních vodách obtížnější, složitější a je nutné hledat cesty, které by vedly k optimálním výsledkům pro oba partnery.

Dříve upravovala vodohospodářské otázky mezi oběma smluvními stranami Smlouva mezi Československou republikou a Rakouskou republikou o úpravě technicko-hospodářských otázek v hraničních úsecích Dunaje, Moravy a Dyje ze dne 12. prosince 1928; podle této smlouvy se do značné míry postupovalo i po roce 1945. Později bylo postupováno dle dílčích bilaterálních technických dohod. Protože smlouva z roku 1928 byla překonána a protože byly určité rozpaky nad otázkou její platnosti, bylo žádoucí, aby nutná spolupráce byla upravena novou mezinárodní smlouvou. Formulování zásad smlouvy, týkající se vodohospodářských opatření na hraničních vodách nečinilo při mezinárodních jednáních žádné potíže. Smlouva přitom řeší i úhradu pohledávek za práce, vykonané v minulých letech na řece Moravě, a to velmi výhodně pro naši republiku. Saldo, které zní v neprospěch ČSSR, má být uhrazeno in natura. Stejný princip je zakotven i pro likvidaci nákladů, které vzniknou v budoucnu.

Smlouva je koncipována moderně a dotýká se všech záležitostí, které nutno vzít v úvahu při úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách. Jde o toky, které buď protínají hranice, nebo jimiž probíhají hranice mezi smluvními stranami. Z celkové délky Československo-rakouských hranic 578 km tvoří 75 toků hraniční čáry v délce 49 km, což je cca 43%. Dalších 43 toků státní hranice protínají. Za hraniční vody jsou považovány též vody stojaté a podzemní, které protínají státní hranice, jakož i vody v blízkosti hraniční čáry, pokud by vodohospodářská opatření podstatně ovlivnila poměry na území druhé strany.

Smlouva je rozdělena do několika částí. Vypočítává, kterých otázek a opatření se týká na tocích. Jde hlavně o úpravu změn říčního režimu, úpravy toků, stavby hrází proti velké vodě, ochrany před velkou vodou a ledy, udržování čistoty vody, využívání vodní energie a dalších záležitostí mimo to, že se netýká rybářství a využití vodní energie, pokud má pro energetické hospodářství význam.

Smlouvou se smluvní státy zavazují žádným způsobem neovlivňovat nepříznivé vodní poměry na území druhého smluvního státu. Zároveň je také určena dispozice s polovinou odtékajícího přirozeného množství vod a ochrana vod před znečištěním. Dále se oba smluvní státy zavazují pečovat o to, aby provozem vodohospodářských zařízení na hraničních vodách neutrpěly škodu vodohospodářské zájmy druhého státu.

Smlouva dále stanoví, že oba smluvní státy budou nejen pečovat o údržbu a zlepšení staveb, děl a zařízení na těchto vodách, ale určuje i způsob, jakým se bude o uvedená zařízení pečovat, jakým způsobem se budou provádět opatření a jakým způsobem se budou vzájemně hradit vzniklé náklady, i které náklady se budou hradit a jak.

Vyúčtování se provede tak, že se práce, výkony i materiál vyrovnají in natura. Pokud vznikne během delšího období zůstatek ve prospěch jednoho smluvního státu, který nelze in natura vyrovnat, vyrovná se zpravidla převodem dle devizových kursů, v té době úředně znamenaných. Dojde-li však přitom ke zřejmému nepoměru mezi výkony obou smluvních států, komise odstraní nepoměr při hodnocení, případně se usnese na vyrovnávání dodávkou materiálu nebo poskytnutím prací v rámci účelu smlouvy.

Smlouva řeší také vodoprávní ustanovení. Podle této Smlouvy se vodoprávní záležitosti posuzují dle zákona a orgánem onoho smluvního státu, na jehož území se řízení v daném případě vztahuje. Pokud jde o díla, která jsou umístěna na území obou smluvních států, uděluje povolení orgán příslušný pro tu část, která je na jeho území, přičemž se dbá, aby účast na řízení byla oboustranná. Pokud realizace vodohospodářského opatření podstatně nepříznivě ovlivňuje poměry druhé strany, je třeba předem vodohospodářské řízení projednat v komisi, která potom dále tuto záležitost dovede do konce. Důležité je ujednání, že vodohospodářské orgány se mohou ve vodoprávních záležitostech stýkat přímo.

Dále se Smlouva zmiňuje o varovné službě a stanoví způsob a obsah této služby. Rovněž je stanoven způsob údržby a obnovy typografických znaků na obou březích, vodočtů a způsob provádění hydrometrické práce. V článku 14 je zakotven vznik československo-rakouské komise pro hraniční vody, která řeší vodohospodářské otázky mezi oběma smluvními státy, které se týkají státu, který je dále uveden.

V dalších článcích je stanoven způsob celního odbavování při pracích nutných na údržbě děl a zařízení, jakož je dále stanoven i způsob, za jakých podmínek je možné překračovat státní hranici při plnění úkolů, vyplývajících ze Smlouvy.

Vzniklé rozpory z rozdílného výkladu Smlouvy nebo z provádění Smlouvy budou řešeny příslušnými místy obou smluvních států. Je však možné řešení diplomatickou cestou. V případě, že nedojde touto cestou k dohodě, je možné se obrátit na rozhodčí soud, který se skládá z jednoho rozhodce za každý smluvní stát a z předsedy, příslušníka třetího státu, na kterém se oba rozhodci dohodnou. Tento rozhodčí soud rozhoduje dle této Smlouvy, jakož i s použitím mezinárodního obyčejového práva a obecně uznaných právních zásad. Smlouva vstupuje v platnost 30. den po výměně ratifikačních listin a nelze ji do 5 let vypovědět. Pokud jeden smluvní stát Smlouvu nevypoví, zůstává v platnosti i po uplynutí pětiletého období. Jestliže smlouva bude vypovězena, výpověď nabude účinnosti koncem kalendářního roku, který následuje po roce, kdy výpověď byla oznámena.

Vážené poslankyně a poslanci, seznámil jsem vás s důvody, které vedly k uzavření této Smlouvy, i s jejím obsahem. Protože nehrozí nebezpečí, že jejím schválením vznikne Československé socialistické republice ze Smlouvy ať v přítomné době nebo v budoucnu nějaká škoda, doporučuji, aby byla ve smyslu čl.7 ústavního zákona č.143/1968 Sb. schválena a aby bylo usnesení přijato. Děkuji za pozornost.

Predseda SN prof. dr. Hanes: Ďakujem poslancovi Kabelkovi za spravodajskú správu. Otváram rozpravu. Kto sa hlási do rozpravy o tomto bode? /Nikto./ Konštatujem, že sa nikto nehlási.

Vypočuli sme návrh spravodajcu. Prv než dám hlasovať, treba, aby som oznámil Snemovni národov, že zmluvu s Rakúskou republikou, ktorá je predmetom rokovania Federálneho zhromaždenia, prerokovala Slovenská národná rada na svojej schôdzi 10. júna 1969 a Česká národná rada na svojej schôdzi 7. júla 1969. Obidve národné rady vo svojich uzneseniach, ktoré boli predložené Federálnemu zhromaždeniu, vyslovujú súhlas so Zmluvou medzi Československou socialistickou republikou a Rakúskou republikou o úprave vodohospodárskych otázok na hraničných vodách podľa článku 107 ods. 1 písm. b/ ústavného zákona o čs. federácii.

Boli teda splnené všetky ústavné predpoklady a požiadavky rokovacieho poriadku. Môžeme teda o návrhu vlády hlasovať.

Kto súhlasí s tým, aby Federálne zhromaždenie ČSSR vyslovilo súhlas so Zmluvou medzi Československou socialistickou republikou a Rakúskou republikou o úprave vodohospodárskych otázok na hraničných vodách, podpísanou vo Viedni dna 7. decembra 1967, nech zdvihne ruku. /Deje sa./ Je niekto proti? /Nikto./ Kto sa zdržal hlasovania? /Nikto./

Konštatujem, že Snemovňa národov vyslovila súhlas so Zmluvou medzi Československou socialistickou republikou a Rakúskou republikou o úprave vodohospodárskych otázok na hraničných vodách, podpísanou vo Viedni dna 7. decembra 1967.

Môžeme pristúpiť k poslednému bodu programu, ktorým sú:

6. Otázky a interpelácie poslancov

Na 2. schôdzi Snemovne národov dna 5. júna 1969 predniesol interpelačné otázky poslanec Ing. Emil Píš.

Písomná odpoveď ministra-predsedu Federálneho výboru pre poľnohospodárstvo a výživu prof. MVDr. Kolomana Boďu, DrSc., došla dna 6. júla 1969. Ďalej došiel dodatok k ústnej odpovedi ministra práce a sociálnych vecí súdruha Michala Štancľa dna 7. júla 1969. Obidve písomné správy boli rozdané všetkým poslancom a na návrh hociktorého poslanca môže byť o nich otvorená rozprava. Chce niekto z prítomných poslancov predložiť taký návrh? Nikto sa nehlási.

Snemovňa národov vzala teda odpoveď ministra-predsedu prof. dr. Kolomana Boďu a ministra Štancľa na interpelácie poslanca Ing. Píša bez rozpravy na vedomie. Podotýkam, že poslanec Ing. Píš sa na dnešnú schôdzu ospravedlnil.

Na dnešnej schôdzi neboli Predsedníctvu Snemovne národov predložené žiadne interpelácie. Chce niekto z prítomných položiť otázku vláde ČSSR, alebo niektorému z jej členov vo veci svojej pôsobnosti? Hlási sa poslanec Hübl.

Posl. Hübl: Vážené soudružky a soudruzi, měl bych dotaz, který pravděpodobně bude třeba adresovat federálnímu výboru pro průmysl, i když si nejsem jist - nechť vláda rozhodne. Je to dotaz, týkající se diskutované otázky tzv. federalizace železnic. Patřím mezi lidi, kteří se vždy zasazovali za federalizaci Československa. Považuji federalizaci Československa za správné a spravedlivé řešení. Ovšem některé články, které se k tomuto konkrétnímu problému objevují v poslední době, vyvolávají značné zneklidnění. Myslím, že bychom v této věci neměli vyvolávat emoce a vášně, ale měli bychom ji především svěřit odborníkům, ať oni posoudí, jak se nové státoprávní zřízení má projevit na úseku železnic. Ale neměli bychom se v žádném případě ukvapovat a především bychom měli studovat zkušenosti zemí, které jsou z hlediska státoprávního rovněž federalizované, při tom ovšem mají jednotné železnice.

Neumím si představit, že by v Sovětském svazu měli zvláštní železnice ruské, ukrajinské, litevské, a totéž nakonec i na druhé straně ve Spolkové republice, kde neexistují železnice bavorské, ale společné, spolkové. Také se domnívám, že v této věci bychom neměli rozviřovat žádné velké kampaně, ale současně by bylo velmi potřebné, aby k tomu bylo určité stanovisko fundované a odborně podložené zaujato.

Když jsem u pultu, ještě jeden dotaz, pravděpodobně pro prof. Boďu. V poslední době se značně zhoršuje zásobování některými potravinami, zejména vejci a ve veřejnosti vznikají dost velké panické nálady, že snad zásobování vejci na podzim bude ještě horší. Pokud je možné dát odpověď hned, bylo by nejlepší, pokud ne, tak snad v příští schůzi.

Predseda SN prof. dr. Hanes: Ďalej sa hlási o slovo poslanec Gacík.

Poslanec Gacík: Vážená Snemovňa národov, vzhľadom na skutočnosť, že výstavba Vysokých Tatier sa dostáva do štádia rozhodujúcej fázy, v ktorej sa rozhoduje o tom, či naša republika aj pripravenosťou objektov vybraných a nevyhnutne potrebných pre zdarný priebeh tohto vrcholného športového podujatia splní všetky požiadavky svetových pretekárov a návštevníkov. A pretože dodávky materiálov, výrobkov, ale aj devízové sumy sa rozdeľujú v rámci ČSSR a aj devízové prostriedky na zubačku patria do kompetencie federálnej vlády, pýtam sa, kedy sa bude federálna vláda zapodievať otázkou prípravy Vysokých Tatier pre svetové majstrovstvo za prítomnosti vlády ČSR a SSR. Je to otázka pre predsedu vlády súdruha Černíka.

Túto otázku kladiem preto, lebo sa domnievam, že príprava Tatier pre svetové majstrovstvo, konané budúceho roku, je vecou celej republiky a federálnej vlády, a aj preto, lebo uznesenia, ktorá k tomuto bodu prijala bývalá vláda, sú aj pre dnešnú federálnu vládu záväzné.

Predseda SN prof. dr. Hanes: O slovo sa hlási poslanec Jonáš.

Poslanec Jonáš: Vážená Snemovňa národov, súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci. Prv než položím otázku, dovoľte mi ju v krátkosti zdôvodniť. Naše poľnohospodárstvo stojí teraz pred začiatkom sezónnych každoročných prác, t.j. pred žatvami. Predbežné odhady v našej republike dokazujú, že úroda bude tohto roku veľmi dobrá. Od nej bude závisieť ďalšia výživa obidvoch našich národov.

Dovoľte mi položiť túto otázku: Ako chce rezortné ministerstvo a vláda ČSSR riešiť uskladnenie tohto obilia, ktoré sa zoberie pri tohoročných žatvách. Urobili sme prieskum v jednotlivých okresoch a zistili sme, že sotva bude možné uskladniť kontrahované množstvo obilia, ktoré je záväznou spoločenskou objednávkou pre našich poľnohospodárov. Nie je doriešený skladovací priestor pre výkup obilia.

Upozorňujem Snemovňu národov, že dovážame do republiky viac ako milión ton obilia. Predpoklady, ktoré naznačujú, že tohoročná úspešná úroda dáva možnosť znížiť dovoz obilia do republiky, ukazujú na to, že sa tým zlepší na budúci rok aj celková ekonomika nášho národného hospodárstva a dôjde k jeho postupnej konsolidácii.

Na poslednom zasadaní Poľnohospodárskeho výboru Slovenskej národnej rady informoval námestník ministra poľnohospodárstva a výživy, že sa predbežne vyjednávalo s Ministerstvom národnej obrany o uvoľnenie určitých skladovacích kapacít pre obilie. V mene poľnohospodárov celej ČSSR prosím, aby sa vláda, ako aj rezortné ministerstvá touto otázkou veľmi seriózne zapodievali, pretože každé množstvo obilia poškodeného nesprávnym uskladnením bude znamenať stratu pre celé národné hospodárstvo, a teda i pre postupnú konsolidáciu.