Závěrem se chci trochu omluvit, že jsem opustil toto zasedání. Byl jsem spolu s dr. Grospičem vyzván, abych se zúčastnil jednání ústavně právního výboru Sněmovny lidu, protože tato sněmovna vzhledem k řadě připomínek k jednacímu řádu přerušila své jednání. Sněmovna lidu návrh tohoto zákona schválila s vypuštěním paragrafu, který vám dr. Grospič sdělí. V tomto smyslu jsme také v ústavně Právním výboru a potom i ve Sněmovně lidu jednali.

Z pověření skupiny poslanců, která návrh zákona o jednacím řádu FS předložila, doporučuji schválit návrh zákona se změnami, které jsou obsaženy ve společné písemné zprávě a s dodatkem, který ještě předloží zpravodaj dr. Grospič, vyplývajícím z dopoledního jednání Sněmovny lidu.

Predseda SN prof. dr. Hanes: Ďakujem podpredsedovi SN s. Koubovi. Spoločným spravodajcom výborov mandátového a imunitného, ústavnoprávneho, zahraničného, branného a bezpečnostného, rozpočtového, pre hospodársku politiku, kultúrneho a pre sociálnu politiku je posl. dr. Grospič.

Zpravodaj posl. dr. Grospič, CSc.: Iniciativní návrh zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění, který byl navržen poslanci obou našich sněmoven, stanoví celý soubor základních organizačních a procedurálních pravidel, která přímo navazují na ustanovení ústavního zákona o československé federaci a konkretizují je. Je to nezbytný předpoklad pro efektivní fungování socialistického parlamentu, tím spíše, že jde o složitější systém dvoukomorového zastupitelského sboru, který má důsledně zajišťovat rovnoprávnost našich národů a jako dělná složka socialistické politické a státní soustavy kvalitně plnit své poslání zákonodárce, orgánu ústavně politické kontroly. a zastupitelské iniciativy.

Tento cíl sledovala důkladná příprava navrhovaného zákona a jeho zevrubné projednání ve všech výborech naší sněmovny a opětovné jeho projednání v ústavně právním výboru.

Při tomto projednání byla též vzata na zřetel stanoviska, která zaujala k návrhu zákona vláda ČSSR, nakolik zákon upravuje vztahy Federálního shromáždění a jeho orgánů k federální vládě a rovněž stanoviska a připomínky České národní rady a Slovenské národní rady. Jednací řád v nezbytné míře upravuje též vztahy Federálního shromáždění k těmto zastupitelským sborům České a Slovenské socialistické republiky. Příznivě tu působila i okolnost, že Slovenská národní rada i Česká národní rada již přijaly své procedurální zákony - jednací řády - a tak mohlo být při přípravě jednacího řádu Federálního shromáždění využito i jejich poznatků. Tím též prakticky byla navázána spolupráce s národními radami při přípravě zákonodárných návrhů.

Stanoviska a připomínky federální vlády i národních rad projednal ústavně právní výbor za účasti delegací ostatních výborů sněmovny. Výsledkem tohoto jednání jsou změny, obsažené v písemné společné zprávě všech výborů Sněmovny národů, kterou jste obdrželi. Tato společná zpráva je též výsledkem společného jednání s ústavně právním výborem Sněmovny lidu a zástupců ostatních výborů této sněmovny. V tomto společném jednání jsme věcně posoudili některá rozdílná stanoviska a dospěli jsme k jejich shodnému řešení, jak je to ve společné zprávě vyjádřeno. Tím jsme vytvořili též podmínky pro shodné usnesení obou sněmoven o předkládaném návrhu zákona a tím i pro jeho platné přijetí.

Protože písemná společná zpráva je vám všem k dispozici, omezím se ve své zprávě jen na zdůvodnění významnějších změn projednávaného návrhu zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění.

Pokud jde ve společné zprávě o navržené nové znění §§ 3 a 4, vychází toto znění z dosavadní naší parlamentní praxe ustavujících schůzí. Vyžaduje tudíž, aby poslanci nejprve potvrdili přijetí svého mandátu, který jim byl voliči svěřen, složením ústavního slibu do rukou předsedajícího a poté zvolí volební komisi pro zjišťování výsledků hlasování a zvolí mandátový a imunitní výbor. To předpokládá, že nato by měla být schůze přerušena, aby mohl mandátový a imunitní výbor prozkoumat volební spisy a připravit zprávu pro plenární schůzi. Tento postup také stanoví, že ústavní orgány volí sněmovna v zásadě až po ověření platnosti volby poslanců.

V § 8 se doporučuje doplnit lhůtu, do kdy má předseda svolat schůzi sněmovny v tom případě, požádá-li o svolání schůze alespoň třetina poslanců sněmovny. Doporučuje se stanovit přímo v zákoně lhůtu nejpozději třicetidenní.

§ 12 odst. 4 návrhu zákona se doplňuje o záruku minimální řečnické lhůty, pokud by se sněmovna rozhodla řečnickou lhůtu limitovat.

V § 20 odst. 1 návrhu zákona je upraveno, v jakém pořadí se má hlasovat o předložených návrzích. Z původní formulace písm. a/ vyplývá, že by sněmovna musela hlasovat odděleně o jednotlivých částech návrhu vždy, navrhl-li by to některý poslanec. Tato formulace by přiznávala poslanci neúměrné právo, což nebyl ani záměr navrhovatelů. Proto výbory navrhují upravit § 20 písm. a/ jako odst. 2 a přeformulovat jej tak, že každý poslanec má právo navrhnout, aby se o jednotlivých částech návrhu v plénu hlasovalo odděleně. O takovém návrhu by rozhodla sněmovna hlasováním, jak to vyplývá z § 19 odst. 1 návrhu zákona.

Další významnější změna týká se § 21 odst. 4 a § 23 odst. 1 navrhovaného zákona. Původní návrh pokud jde o vyslovení nedůvěry vládě ČSSR nebo jejímu jednotlivému členu stanovil způsob hlasování podle jmen jen pro Sněmovnu národů. Z toho vyplývá, že ve Sněmovně lidu by bylo možno hlasovat o návrhu na vyslovení nedůvěry jiným způsobem, třeba i tajným hlasováním. Výbory proto navrhují upravit toto ustanovení tak, že se o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky nebo jejímu jednotlivému členu hlasuje v obou sněmovnách stejným způsobem podle jmen.

Hlasování podle jmen by se mělo provádět podle návrhu ústavně právního a dalších výborů hlasovacími lístky, na nichž jsou uvedena jména poslanců. Podrobnosti si upraví každá sněmovna svým usnesením.

Navržené změny se dále týkají upřesnění a doplnění ustanovení o interpelacích a otázkách v § 31 a § 33 návrhu zákona. V novém znění § 33 se výslovně vyjadřuje, že je interpelovaný povinen odpovědět na interpelaci nejpozději do 30 dnů předsednictvu sněmovny i interpelujícímu - pokud ovšem nejde o interpelaci naléhavou. Naléhavé interpelace by měl interpelovaný zodpovědět na téže schůzi. V případě, že nemůže odpovědět, musí se na této schůzi k interpelaci vyjádřit a může si k podrobnější odpovědi vyžádat lhůtu, kterou určí sněmovna. Tato změna se navrhuje v zájmu kvality odpovědí na naléhavé interpelace, které budou složitějšího rázu.

Podstatná změna, kterou výbory navrhují, se týká některých ustanovení o projednávání návrhů zákonů.

Navržené změny obsažené v písemné společné zprávě všech výborů vycházejí ze zásady, že se i nadále bude jednání o návrzích zákonů skládat z projednávání zásad zákona a z projednávání osnovy zákona /tj. paragrafovaného znění zákona/. Tento způsob projednávání zákonů v posledním volebním období přinesl pozitivní zkušenosti a výsledky a není tedy důvodu jej v zásadě měnit. V návrhu zákona však jsou obsažena některá ustanovení, která by mohla znamenat značné zformalizování instituce projednávaných zásad a mohla by negativně ovlivňovat i cely legislativní proces. Na tyto skutečnosti upozornila též federální vláda i Česká národní rada. Proto se navrhuje zjednodušit příslušná ustanovení předloženého návrhu zákona. To se tyká zejména § 38 odst. 4, jehož původní formulace naznačovala značně složitý postup při vyslovení souhlasu s tím, že navrhovatel nemusí předložit zásady připravovaného zákona. Rovněž sjednocovací řízení o stanoviscích výborů upravené v § 41 odst. 3 a § 42 návrhu zákona by mohlo nežádoucím způsobem omezovat zákonodárnou iniciativu orgánů uvedených v ústavním zákonu o československé federaci. Navrhuje se proto zjednodušit i ustanovení §§ 40 - 41.

Důležitější změna se týká též disciplinárního řízení vůči poslancům. Návrh zákona vychází v § 81 a 88 ze zásady, že disciplinární řízení provádí mandátový a imunitní výbor, který bude současně v disciplinárních věcech i rozhodovat. Po obsáhlé diskusi ve výborech sněmovny se navrhuje, aby šetření v disciplinárním řízení prováděl mandátový a imunitní výbor, který předloží své návrhy předsednictvu sněmovny. To znamená, že nebude sám rozhodovat. Oprávnění rozhodovat v disciplinárních věcech poslanců by mělo příslušet předsednictvu sněmovny a poslanec má v konečné instanci právo podat proti rozhodnutí předsednictva odvolání plénu sněmovny.

Ve společné zprávě v bodě 56 se rovněž navrhuje upravit dosavadní § 86 odst. 2 tak, že "disciplinární řízení se zahájí na návrh předsednictva sněmovny nebo na návrh uraženého". Tato navržená formulace je však nevhodná, protože přiznává předsednictvu sněmovny právo navrhnout zahájení disciplinárního řízení, ačkoliv podle nové formulace tohoto ustanovení má předsednictvo sněmovny současně v disciplinárních věcech rozhodovat.

Ústavně právní výbor mi proto ve své poslední schůzi uložil, abych na tuto skutečnost upozornil. Výbor současně doporučuje, aby byl dosavadní § 86 odst. 2 upraven takto: "Disciplinární řízení se zahájí na návrh uraženého nebo z iniciativy mandátového a imunitního výboru." S tímto návrhem našeho ústavně právního výboru se též ztotožnil ústavně právní výbor Sněmovny lidu a v tomto znění jej přijal.

Další doplněk se navrhuje v § 83, a to tak, že by se k tomuto paragrafu připojil nový odstavec 2, který obsahuje direktivu pro rozesílání písemných podkladů pro jednání sněmoven a jejích orgánů i pro jednání předsednictva Federálního shromáždění s minimální lhůtou sedm dní předem, což má zřejmý význam pro kvalitnější přípravu jednání.

Konečně se navrhuje upravit i § 84, a to tak, že by se vypustil odst.1, poněvadž možnost sdružovat se v poslanecké kluby vyplývá ze stranické příslušnosti poslanců, je otázkou, která se týká Národní fronty a není třeba ji upravovat v zákoně.

Soudružky a soudruzi poslanci! Návrh zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění patří nesporně k důležitým osnovám, jak to odůvodnil jménem navrhovatelů místopředseda Sněmovny národů soudruh Kouba. Projednáním a přijetím návrhu zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění splníme jednu z položek významného politického úkolu zdůrazněného listopadovým usnesením z loňského roku a nedávným květnovým usnesením ÚV KSČ, úkolu spojeného s přestavbou našeho státoprávního uspořádání na federativních základech. Proto doporučuji jménem všech výborů Sněmovny národů předložený návrh zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění ke schválení se změnami, které jsou obsaženy v písemné zprávě.

Jménem ústavně právního výboru dále navrhuji upravit § 86 odst. 2 takto:

"Disciplinární řízení se zahájí na návrh uraženého nebo z iniciativy mandátového a imunitního výboru."

Při projednávání návrhu zákona o jednacím řádu FS ve Sněmovně lidu, na její dnešní schůzi, bylo navrženo vypustit z dosavadního § 84 návrhu jednacího řádu FS také odstavec druhý. Tento pozměňovací návrh SL přijala a vzhledem k této změně se § 84 z návrhu vypouští. Další paragrafy návrhu zákona by byly příslušně přečíslovány.

S ohledem na to, že všechny výbory SN už navrhly, podle společné písemné zprávy, vypustit odstavec první tohoto paragrafu, bylo by ponechání druhého odstavce téhož ustanovení neústrojné.

Proto v dohodě s navrhovateli, místopředsedou SN s. Koubou a předsedou ústavně právního výboru s. Hatalou, doporučuji SN přijmout analogii změny návrhů zákona o jednacím řádu FS v souladu s usnesením SL.

Navrhuji proto vypustit celý dosavadní § 84 návrhu jednacího řádu FS a přiměřeně tomu přečíslovat další paragrafy návrhu tohoto zákona.

Závěrem, ve smyslu závěrečného odstavce písemné společné zprávy výborů, která je vám k dispozici, navrhuji, aby SN přijala usnesení k § 38, odst. 4 zákona o jednacím řádu FS:

"Sněmovna ukládá svému předsednictvu, aby před vyslovením souhlasu podle § 38 odst. 4 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění ČSSR, že vláda ČSSR nepředloží zásady připravovaného zákona, si vyžádalo stanovisko příslušných výborů Sněmovny."

Tento návrh je v souladu se zásadou ústavního zákona o čs. federaci zakotvenou v jeho článku 46, podle něhož přísluší každé sněmovně upravovat si vnitřní poměry vlastním usnesením.

A v tomto smyslu doporučuji jeho přijetí.

Predseda SN prof. dr. Hanes: Ďakujem spravodajcovi dr. Grospičovi.

Otváram rozpravu k predloženému návrhu zákona, ktorý má veľký význam pre ďalšiu prácu našej snemovne, jej orgánov i poslancov, ako aj pre celé FZ. Do rozpravy sa prihlásil posl. Zdeněk Jičínský. Prosím, aby sa ujal slova.

Posl. doc. dr. Jičínský, DrSc.: Vážená sněmovno! Myslím, že skutečnost, že přijímáme zákon o jednacím řádu v červnu, není v tomto případě svědectvím nečinnosti orgánů FS, ale svědčí o složitosti úkolů, které při utváření tohoto zákona byly.

Bylo třeba stanovit pravidla projednání dvoukomorového parlamentu, při čemž pro tato pravidla není precedent, ze kterého bychom mohli vyjít, kdy bylo třeba řadu otázek, stanovených ústavním zákonem, domyslet a dopracovat. Zároveň ovšem i při schválení tohoto zákona zde nesporně budou vznikat praktické problémy v práci sněmoven, v jejich vzájemných vztazích. Myslím, že bude třeba na to předem myslet, abychom včas nacházeli vhodné metody i jejich řešení.

Nechci teď, vzhledem k tomu, že zpravodaj odůvodnil změnu stanoviska, které naše výbory zaujaly - mám na mysli § 84 návrhu - trvat na tom, abychom snad na tomto původním stanovisku setrvávali a vyvolávat dohodovací řízení mezi oběma sněmovnami. Povaha věci to nevyžaduje.

Myslím, že by neodpovídalo povaze vztahů obou sněmoven, aby SN měnila svá usnesení jen proto, že je změnila SL. To neodpovídá zásadám rovnoprávnosti obou sněmoven. Je zároveň problém, myslím, že z praxe parlamentu dobře známý, že je obtížné měnit návrh zákona, pokud jde o jednotlivé formulace, v plénu. Není pochyb o tom, že není pak dost času na promýšlení všech souvislostí a důsledků, které změna jednotlivých formulací může znamenat. Prosím, aby to nebylo chápáno jako omezování demokratického práva, kteréhokoli poslance přijít s jakýmkoli stanoviskem, i v plénu. O to nejde. Jde o praktické problémy, které zde jsou, jestliže se projednávají návrhy zákonů. Jde o to, že se budeme muset snažit, zejména jde-li o jednání o zákonodárných osnovách, aby těžiště věcných jednání bylo ve výborech a tam aby se řešily i rozpory, které jsou mezi oběma sněmovnami, resp. mezi stanovisky poslanců obou sněmoven, protože z hlediska ústavních principů by neodpovídalo, aby sněmovna národů, jen proto, že o tomto návrhu shodou okolností jedná jako druhá, měnila své usnesení proto, že SL modifikovala dohodnutý návrh. Tento problém je prakticky zejména proto, že zatím legislativní plán byl splněn minimálně. Musíme počítat, že ve druhé polovině letošního roku se bude řešit řada závažných a zároveň věcně nesporně složitých zákonných předloh.

Jestliže by se nepodařilo při projednávání těchto návrhů zákonů vyřešit tyto různé rozporné problémy při jednání výborů - nejde mi o omezování práva poslance, který, jestliže se svým návrhem ve výboru neuspěje, má právo v plénu vystoupit, jde i o praktické problémy práce, a o to, co je s tím spjato - pak by se mohlo stát, že jednání o řadě zákonů se bude nesporně prodlužovat a že by fakticky mohlo docházet k obstrukci. Mám na mysli faktický stav věci, nejde mi o právní stránku, která je jasná a zákon každému poslanci toto právo dává.

Myslím tedy, že tyto vztahy bude třeba z tohoto hlediska opravdu na základě právnických zkušeností utvářet tak, aby těžiště těch diskusí bylo ve výborech, aby všechny základní problémy, které mezi oběma sněmovnami nebo mezi různými výbory vzniknou, se podařilo vyřešit ještě před tím, než přijde návrh přímo do pléna sněmovny. Jak říkám, potom mohou vzniknout problémy, které by byly těžko řešitelné a které by mohly fakticky narušit ústavní princip rovnoprávnosti obou komor. A jestliže jsme už tedy tento princip přijali, pak je naší povinností tento princip v praxi respektovat.