SN prof. dr. Hanes: Kto sa ďalej hlási o slovo? Nikto viac. K tomu snáď môžem doplniť len to, že čo tu s. Jičínsky vyslovil, že je to formálne správne, ale vecne myslím, že návrh na zmenu, ktorú uskutočnila Snemovňa Predseda ľudu, je správny, a že je treba sa k tomuto stanovisku pripojiť. Ešte sa niekto hlási do rozpravy? Nikto. Konštatujem, že rozprava k návrhu zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia skončila. Prosím s. podpredsedu Snemovne národov, či si praje slovo. Súdruh spravodajca tiež nie? Teda môžeme pristúpiť k hlasovaniu. Spravodajca navrhuje schváliť zákon o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia v znení spoločnej správy výborov s doplnkom, ktorý predniesol ústne. Spravodajca ďalej navrhuje menom ústavnoprávneho výboru obidvoch snemovní, aby Snemovňa národov prijala uznesenie, ktorého text ste počuli. O obidvoch návrhoch spravodajcu budeme hlasovať oddelene. Prosím poslancov Snemovne národov, aby sa pripravili na hlasovanie o návrhu rokovacieho poriadku. Kto prosím súhlasí s tým, aby návrh poslancov Dohnala, Hatalu, Knappa, Koubu, Mikovej a Zedníka na vydanie zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia ČSSR, tlač č.5 , bol schválený v znení spoločnej správy výborov mandátového a imunitného, rozpočtového, pre hospodársku politiku, kultúrneho a pre sociálnu politiku, to je v znení, ktoré máte pred sebou ako tlač č.5/SN a podľa ústneho návrhu spravodajcu, nech zdvihne ruku. /Hlasuje sa./ Kto je proti? /Nikto./ Kto sa zdržal hlasovania? /Nikto./ Konštatujem, že Snemovňa národov jednohlasne prijala navrhovaný zákon o rokovacom poriadku.

Rozhodnime teraz o druhom návrhu spravodajcu, to je o návrhu na uznesenie Snemovne národov, ako ste ho už vypočuli. Ústavnoprávne výbory obidvoch snemovní odporúčajú obidvom snemovniam, aby v tých prípadoch, kedy predsedníctva snemovní budú rozhodovať podľa § 38 odst.4 zákona o tom, že vláda ČSSR ako navrhovateľ nepredloží u niektorého z pripravovaných zákonov vopred jeho zásady, ak si vyžiada pred týmto rozhodnutím záväzné stanovisko príslušných výborov snemovní. Odôvodnenie tohto návrhu uviedol vo svojej správe spravodajca dr. Grospič. Má niekto k návrhu uznesenia dotaz alebo pripomienku? Nemá. Môžeme preto i o tomto návrhu hlasovať. Ešte zopakujem navrhovaný text uznesenia. Kto prosím súhlasí s tým, aby Snemovňa národov prijala takéto uznesenie: "Snemovňa národov ukladá svojmu predsedníctvu, aby pred vyslovením súhlasu podľa § 38 odst.4 zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia ČSSR. že vláda ČSSR nepredloží zásady pripravovaného zákona, si vyžiadalo stanovisko príslušných výborov snemovne", nech zdvihne ruku. /Hlasuje sa./ Je niekto proti? /Nikto./ Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikto./ Uznesenie bolo prijaté jednohlasne.

Ďalší bod schváleného programu je pôvodný bod č.6, je to

Návrh vlády odôvodní minister dr. Kučera, prosím, aby sa ujal slova.

Ministr dr. Kučera: Vážená Sněmovno národů, dovolte mi, abych úvodem k zdůvodnění vládního návrhu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem státních orgánů, který budete dnes projednávat, citoval výrok předsedy federální vlády ing. O. Černíka, vyslovený na celostátní poradě představitelů státních orgánů, konané dne 19.května 1969: "Jestliže zdůrazňujeme, že základní funkce a smysl činnosti státních orgánů a celostátního aparátu spočívá v plnění úkolů, jež jsou jim stanoveny zákony socialistického státu, zdůrazňujeme zároveň princip socialistické zákonnosti jako jeden z vedoucích principů naší soc. společnosti".

Ano, vážené soudružky a vážení soudruzi, když na jedné straně chceme, a to zřejmě plným právem, aby občané a organizace plně dodržovali zákony, musíme na druhé straně usilovat o to, aby zákonů správně používaly všechny státní orgány a jejich pracovníci, popř. orgány, na něž úkoly státních orgánů přešly.

Řádný výkon pravomoci všech státních orgánů, orgánů národních republik i orgánů federálních, patří nepochybně ke stěžejním společenským zájmům, který je třeba prosazovat všemi vhodnými prostředky a snažit se o to, aby se i v tomto směru zvýšila a upevnila státní disciplína.

Musíme dbát o stálé prohlubování principu zákonnosti v jejich činnosti a zakotvit za tímto účelem v našem právním řádu náležité zákonné záruky. Jde o záruky, jež by účinně zabezpečily ochranu občanů i organizací před takovou činností státních orgánů, která by nebyla v souladu s právními předpisy našeho státu.

Vydání zákona, který by takové otázky řešil, předvídal už občanský zákoník, přijatý Národním shromážděním v r.1950 i později nový občanský zákoník z r.1964. Zásady zákonné úpravy v tomto smyslu projednaly výbory Národního shromáždění pak v roce 1967. Lze tedy říci, že předkládaný zákon je výsledkem velmi pečlivé legislativní přípravy. Vláda jím plní i jeden z bodů svého vládního prohlášení.

Jsem přesvědčen, ze zákon bude mít své významné místo v našem právním řádu, stane se důležitým nástrojem k upevňování a prohlubování socialistické zákonnosti.

Zákon se bude týkat jak rozhodovací činnosti a nesprávného úředního postupu soudů na úseku civilním a trestním a činnosti státních notářství, tak i všech státních orgánů v rozsáhlé oblasti státní správy. Již z toho je vidět, o jak významný zákonodárný akt jde a jaké závažné, právně politické cíle sleduje.

I když je třeba konstatovat, že majetková odpovědnost za nezákonnou činnost státních orgánů je v zákonodárství některých států socialistických i kapitalistických již upravena, chtěl bych naproti tomu vyzdvihnout, že není provedena do takové hloubky, jako je tomu v navrženém zákoně.

Jak jsem se již zmínil, vztahuje se úprava obsažená ve vládním návrhu jak na nezákonnosti, k nimž došlo vydání nezákonného rozhodnutí, tak na nezákonnosti, k nimž došlo v úředním postupu, který nevyústil v rozhodnutí. V obou případech je ovšem předpokladem, že tím byla účastníku řízení - občanu nebo organizaci - způsobena škoda. Vedle toho je do návrhu převzata i dosavadní úprava odškodnění za vazbu a trest, obsažená v § 371 až 374 trestního řádu, kdy nárok na odškodnění v některých případech vzniká, i když nejde o rozhodnutí nezákonné.

Majetkovou odpovědnost za škodu způsobenou činností státních orgánů nese ve vztahu k poškozeným účastníkům řízení stát, jehož jménem tyto orgány vystupují. To však ještě neznamená, že státní orgány, popř. jejich pracovníci tento majetkový dopad odpovědnosti nepocítí. Stát má vůči státním orgánům postih, jímž na nich může požadovat, aby mu uhradily vše, co musel z důvodů své odpovědnosti poškozeným účastníkům vyplatit. Státní orgán má pak postih - byť i jen v omezeném rozsahu - vůči těm pracovníkům, kteří se na vydání nezákonného rozhodnutí podíleli a jejichž vina byla zjištěna v trestním nebo kárném řízení.

Tato reparační, náhradová funkce navrženého zákona je však pouze jednou stránkou věci. Druhou stránkou je jeho funkce preventivní a výchovná, která je neméně významná, je-li ještě významnější.

Tento zákon má být nejen právním prostředkem směřujícím k tomu, aby důsledky vzniklé nezákonností byly ve formě náhrady škody napraveny, ale především účinným instrumentem sledujícím cíl, aby se v činnosti státních orgánů prohloubila státní disciplína, aby v nich pevně zakotvilo dodržování socialistické zákonnosti a aby tedy ke škodám způsobeným nezákonnou činností nedocházelo, anebo aby k nim alespoň docházelo v míře co nejmenší. Domnívám se, že zejména toto poslání zákona jeho význam značně podtrhuje, neboť je nepochybně pro společnost výhodnější škodám předcházet, než vzniklé škody napravovat.

Závěrem bych chtěl prohlásit, že změny zákona, které jsou navrhovány ve společné zprávě výborů ústavně právního a rozpočtového Sněmovny národů a které jsou zcela v souladu se stanoviskem, jež k návrhu zákona zaujaly stejné výbory Sněmovny lidu, jsou plně v intencích vládního návrhu a směřují k jeho vylepšení a dopracování. Chtěl bych za tyto připomínky poděkovat. Doporučuji proto jménem vlády Československé socialistické republiky, aby Sněmovna národů předložený vládní návrh zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem státních orgánů schválila.

Predseda SN prof.dr. Hanes: Ďakujem ministrovi Kučerovi.

Spoločnú správu výborov ústavnoprávneho a rozpočtového odôvodní ako spravodajca poslanec Karol Brodziansky. Udeľujem mu slovo.

Spravodajca posl. Brodziansky, prom. práv.: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení hostia!

Vládny návrh zákona o zodpovednosti za škodu spôsobenú rozhodnutím orgánu štátu alebo nesprávnym úradným postupom patrí nesporne k významným návrhom, pretože má zabezpečiť občanom i organizáciám účinnú ochranu, spočívajúcu v majetkovej zodpovednosti štátu vo všetkých prípadoch. kde došlo k porušeniu socialistickej zákonnosti v činnosti štátnych orgánov - súdov civilných i trestných, štátnych notárstiev, štátnych orgánov správnych, štátnych organizácií i tých orgánov spoločenských organizácií pri plnení úloh štátneho orgánu, ktoré na tieto organizácie prešli. Schválením tohto návrhu zákona bude splnený ďalší bod Akčného programu Komunistickej strany Československa i programového vyhlásenia federálnej vlády.

Návrh zákona, ktorý dnes prerokúvame, je už dlho očakávaný a bude iste verejnosťou vrelo privítaný. Vydanie takého zákona predvídal už Občiansky zákonník z roku 1950, keď stanoví, že zodpovednosť za škodu spôsobenú nesprávnym postupom v úradnom výkone upraví zvláštny zákon. Taký obecný zákon po celé roky však vydaný nebol a nebol vydaný ani v roku 1964, kedy bol schválený nový občiansky zákonník, ktorý sa opäť - ako sa za minulé štyri roky ukázalo - obmedzil len na konštatovanie, že štátny orgán alebo orgán, na ktorý prešli úlohy štátneho orgánu, zodpovedá tiež za škodu spôsobenú nezákonným rozhodnutím podľa úpravy obsiahnutej vo zvláštnych predpisoch. Toto ustanovenie bolo možné prakticky aplikovať len na prípady odškodnenia za neoprávnenú väzbu a trest, upravené v § 371 až 374 trestného poriadku. Iný zvláštny predpis vydaný nebol a nebolo teda možné, aby bola občanovi nahradená škoda, ktorá mu vznikla, napr. nezákonným rozhodnutím národného výboru, i keď Občiansky zákonník z roku 1964 výslovne stanovil, že štátny orgán za takú škodu zodpovedá.

Sľuby, obsiahnuté v obidvoch občianskych zákonníkoch budú teda uskutočnené komplexnou úpravou, ktorá je obsiahnutá v návrhu zákona, ktorý dnes prerokovávame. K tomu je potrebné ešte dodať, že je to z hľadiska právneho matéria veľmi ťažká a jej súhrnná úprava nemá obdoby ani v meradle európskom.

Návrh zákona o zodpovednosti za škodu spôsobenú rozhodnutím alebo nesprávnym úradným postupom, bol dôkladne prerokovaný vo výbore ústavnoprávnom a vo výbore rozpočtovom. Oba výbory odporučili predložený návrh plénu snemovne k schváleniu so zmenami, ktoré sú obsiahnuté v písomnej správe, ktorú máte k dispozícii.

Väčšina odporučených zmien spresňuje pôvodné formulácie a neznamenajú teda vecnú zmenu.

Navrhnuté zmeny, obsiahnuté v bode 7, 18 a 21 písomnej správy vyplývajú zo skutočnosti, že dnom 1.januára 1969 nadobudol účinnosť ústavný zákon č.143/1968 Zb., o československej federácii, že sa teda vytvoril u nás federatívny štát. Túto základnú štátoprávnu zmenu bolo treba premietnuť i do dnes prerokúvaného návrhu zákona, ktorý vláda predložila Národnému zhromaždeniu už v minulom roku, teda pred účinnosťou ústavného zákona o československej federácii. V zmienených navrhnutých zmenách sa preto vyjadruje, ktorý štát v konkrétnom prípade zodpovedá za škodu spôsobenú rozhodnutím, alebo nesprávnym úradným postupom.

Za dôležitú zmenu, a to hlavne z hľadiska ochrany poškodeného občana, je možno považovať návrh obsiahnutý v bode č.8, v ktorom sa navrhuje doplniť v zákone nový paragraf, podľa ktorého je prípustná dohoda o nároku na náhradu škody len pri predbežnom prerokúvaní tohto nároku s príslušnými ústrednými orgánmi uvedenými v novom znení § 9 alebo v riadení u súdu.

Tento nový paragraf vylučuje teda dohody o nároku na náhradu škody, napr. pred národným výborom, ktorý vydal nezákonné rozhodnutie, ktorým spôsobil občanovi škodu a pod. Ústredný orgán alebo súd má byť garantom práv poškodeného občana.

Je treba informovať plénum snemovne ešte o ďalšej dôležitej otázke. Podľa § 4 návrhu zákona je totiž nutným predpokladom pre uplatnenie nároku na náhradu škody zrušenie rozhodnutia, o ktorom sa občan domnieva, že je nezákonné a ktorým mu bola v dôsledku toho spôsobená majetková škoda. O zrušení takéhoto rozhodnutia majú rozhodovať príslušné orgány podľa procesných predpisov. Pre zrušenie právomocných rozhodnutí súdov je príslušný Najvyšší súd a to v tom prípade, ak podá predseda Najvyššieho súdu alebo generálny prokurátor sťažnosť pre porušenie zákona. Občan však nemá právny nárok na to, aby sťažnosť pre porušenie zákona bola podaná.

Práve tak v správnom konaní nemá občan právny nárok na to, aby bolo právomocné rozhodnutie preskúmané v mimoodvolacom riadení, alebo aby proti takému rozhodnutiu podal prokurátor protest. I keď prokurátor podá protest, nemá priamy vplyv na podanie protestu, prokurátorský protest nie je uplatnením jeho vlastného práva a na prerokovaní protestu prokurátora sa nemôže občan ani aktívne podieľať. Prokurátor sám nemá rozhodovaciu právomoc k zrušeniu nezákonných správnych aktov, ale môže sa obracať len na vyššie orgány a dávať podnety k ďalšiemu riadeniu.

Touto úpravou, z ktorej návrh zákona o zodpovednosti vychádza, je postavenie občana voči štátnym orgánom značne nerovnoprávne. Preto niektorí poslanci navrhovali, že by mal pripravovaný zákon priznať občanovi právo obrátiť sa v prípade uplatnenia nároku na náhradu škody spôsobenej nezákonným správnym rozhodnutím priamo na súd a požadovať, aby také rozhodnutie, z ktorého mu vznikla škoda, bolo vyhlásené súdom za nezákonné a aby mu bola priznaná náhrada škody. Prijatie tohto odporúčania by ale prakticky znamenalo odsunúť schválenie tak očakávaného zákona opäť na neskoršiu dobu.

Tieto otázky súvisia so zavedením správneho súdnictva, s ktorým počíta i Akčný program KSČ. Táto úprava je obsiahnutá v tiež už pripravovanom návrhu ústavného zákona o súdoch a prokuratúrach, ktorý má mimo iného ďalej posilniť kontrolu výkonu štátnej správy, prehĺbiť dodržiavanie princípov socialistickej zákonnosti v správnom riadení a zvýšiť ochranu práv a právom chránených záujmov občanov.

Súdružky a súdruhovia poslanci, menom ústavnoprávneho výboru a výboru rozpočtového odporúčam predložený návrh zákona o zodpovednosti za škodu spôsobenú rozhodnutím orgánu alebo jeho nesprávnym úradným postupom na schválenie so zmenami, ktoré sú obsiahnuté v písomnej správe - tlač 213.

Předsedající mpř. posl. Kouba: Soudružky a soudruzi, děkuji zpravodaji posl. Brodzianskému.

Otvírám k tomuto bodu rozpravu. Kdo se hlásí do diskuse? /Nikdo./ Přeje si ministr Kučera něco dodat? /Ministr dr. Kučera: Ne./

Ne. vzdává se slova. Budeme tedy o návrhu hlasovat.

Kdo souhlasí s tím, aby vládní návrh zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem /tisk č.213/ byl schválen ve znění společné zprávy výboru ústavně právního a rozpočtového, to je ve znění, které máte před sebou jako tisk 3/SN.,nechť zvedne ruku. /Děje se./

Kdo je proti? /Nikdo./ Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že pro uvedený návrh hlasovali všichni přítomní poslanci Sněmovny národů.

Sněmovna národů tedy schválila zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.

Budeme pokračovat v jednání a přistoupíme k dalšímu bodu, který máte původně pod bodem č. 8: