Chceme, aby naše lidová kontrola byla kontrolou, která
své poslání chápe jako revoluční
úkol, jako součást třídního
boje. Všichni musíme usilovat o to, aby orgány
lidové kontroly pevně zakotvily v životě
socialistického státu. Tyto orgány budou
takové, jak dokáží ve své práci
vyrůst. Musí si být vědomy toho, že
když nesplní to, co se od nich očekává,
byly by ve společnosti oddílem, který nesplnil
v třídním boji svůj úkol.
Soudružky a soudruzi, jsem přesvědčen,
že pod vedením strany, funkcionáři a
pracovníci kontroly budou jedním z předních
oddílů, který bude nekompromisně prosazovat
zájmy dělnické třídy. Jsem
přesvědčen, že funkcionáři
a pracovníci kontroly učiní věcí
své cti, aby i orgány lidové kontroly byly
jedním z důležitých prostředků
k získání pracujících pro politiku
strany a naší vlády. Bude to ku prospěchu
celé naší společnosti, k upevnění
vítězství socialismu. Soudružky a soudruzi,
proto doporučuji, aby zákon o lidové kontrole,
který byl ve výborech prodiskutován, byl
Federálním shromážděním
schválen.
Soudružky a soudruzi poslanci, nakonec mi dovolte, abych
z tohoto místa poděkoval všem našim státním
a stranickým orgánům od okresů až
po ústředí za pomoc, kterou mi v obou volebních
obdobích poskytly pro můj volební obvod.
Děkuji i vám, jednotlivcům, kteří
se na této pomoci podíleli, a přeji nám
všem, abychom dále rozvíjeli ve svých
domovech spolupráci mezi Čechy a Slováky
a upřímné přátelství
k Sovětskému svazu a ostatním socialistickým
zemím. Čest naší společné
práci! /Potlesk./
Místopředseda FS Voleník: Děkuji
poslanci Kotrbovi.
Další přihlášky do rozpravy nejsou.
Ptám se, zda někdo z poslanců Sněmovny
národů nebo Sněmovny lidu si ještě
přeje slovo k navrženému zákonu. /Nikdo
se nehlásil./ Není tomu tak.
Prosím, zda si přeje závěrečné
slovo ministr-předseda Výboru lidové kontroly
s. Kolder. /Nepřeje./ Soudruh Zuska jako zpravodaj za Sněmovnu
národů? /Nepřeje./ Soudruh Červinka
jako zpravodaj za Sněmovnu lidu? /Nepřeje./
Můžeme tedy, soudružky a soudruzi, přistoupit
k hlasování, pro které platí podle
ústavního zákona o čs. federaci zákaz
majorizace.
Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny
národů.
Kdo z poslanců Sněmovny národů zvolených
ve Slovenské socialistické republice, kterých
je přítomno 45, souhlasí s návrhem
zákona o lidové kontrole ve znění
společné zprávy výborů sněmovny,
nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Děkuji.
Je někdo proti? /Nikdo./
Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./
S návrhem zákona vyslovili souhlas všichni
přítomní poslanci Sněmovny národů
zvolení ve Slovenské socialistické republice.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů
zvolení v České socialistické republice,
kterých je přítomno 52.
Kdo z poslanců Sněmovny národů zvolených
v České socialistické republice souhlasí
s návrhem zákona o lidové kontrole ve znění
společné zprávy výborů sněmovny,
nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Je někdo proti? /Nikdo./
Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./ Děkuji.
S návrhem zákona vyslovili souhlas všichni
přítomní poslanci Sněmovny národů
zvolení v České socialistické republice.
Konstatuji, že Sněmovna národů schválila
zákon o lidové kontrole.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.
Kdo z poslanců Sněmovny lidu, kterých je
přítomno 192, souhlasí s návrhem zákona
o lidové kontrole ve znění společné
zprávy výborů sněmovny, nechť
zvedne ruku! /Hlasuje se./ Děkuji.
Je někdo proti? /Nikdo./
Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./
Zákon o lidové kontrole přijala i Sněmovna
lidu, protože pro něj hlasovali všichni přítomní
poslanci Sněmovny lidu.
Vzhledem k tomu, že Sněmovna národů
a Sněmovna lidu přijaly shodná usnesení,
konstatuji, že Federální shromáždění
schválilo zákon o lidové kontrole.
Posledním bodem pořadu 9. společné
schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů
je
Vládní návrh odůvodní místopředseda
vlády ČSSR prof. dr. Karol Laco. Prosím,
aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČSSR prof. dr.
Laco, DrSc.: Vážené snemovne Federálneho
zhromaždenia, vážené súdružky
a vážení súdruhovia poslanci, chcem
vás informovať o stanovisku vlády Československej
socialistickej republiky k Zmluve o zákaze umiestňovania
jadrových zbraní a iných zbraní hromadného
ničenia na dne morí a oceánov a v ich podzemí.
Zmluva sa podľa článku 36 ods. 3 ústavného
zákona o československej federácii predkladá
Federálnemu zhromaždeniu na vyslovenie súhlasu,
aby ju mohol ratifikovať prezident republiky.
Hlavným cieľom zmluvy je, aby sa vylúčila
akákoľvek možnosť umiestňovania jadrových
zbraní alebo iných zbraní hromadného
ničenia na rozsiahlych priestoroch dna morí a oceánov
a v ich podzemí, predstavujúcich dve tretiny zemského
povrchu. Ide o prvý krok k tomu, aby sa morské dno
stalo oblasťou výlučne mierovej spolupráce
pri získavaní jeho nevyčerpateľného
bohatstva.
Socialistické krajiny by, pravda, dali prednosť zmluve
zakazujúcej akúkoľvek vojenskú činnosť
v tejto oblasti. Tak to tiež predpokladal pôvodný
návrh, ktorý predložil ZSSR vo Výbore
pre odzbrojenie v Ženeve v januári 1969. Tento návrh
našiel podporu v celom rade krajín, no k jeho realizácii
nedošlo pre odpor USA a ich spojencov.
Zmluva, ktorá sa vám predkladá na schválenie,
je teda len čiastkovým opatrením. Zapadá
však dobre do radu tých tzv. čiastkových
opatrení, ktoré obmedzujú priestor pre ďalšie
preteky v zbrojení, vytvárajú nové
oblasti bez zbraní, nové demilitarizované
resp. denuklearizované pásma na zemskom povrchu
i v kozmickom priestore. Nadväzuje na Zmluvu o Antarktíde,
Zmluvu o zákaze jadrových skúšok v troch
prostrediach, Zmluvu o zásadách, ktorými
sa riadi činnosť štátov pri využívaní
a prieskume kozmického priestoru, a napokon aj na Zmluvu
o nešírení jadrových zbraní,
ktorá nadobudla platnosť pred rokom.
V preambule prerokúvanej zmluvy sa výrazne uvádza,
že táto zmluva je krokom k zmluve o všeobecnom
a úplnom odzbrojení pod prísnou a účinnou
medzinárodnou kontrolou. Zmluvné strany vyslovujú
v preambule presvedčenie, že "Zmluva prispeje
k realizácii cieľov a zásad Charty OSN... ".
Zmluva má zabrániť rozšíreniu jadrových
pretekov na oblasť svetových morí a oceánov.
Obmedzenie sféry rozmiestnenia a použitia jadrových
zbraní znižuje možnosť vzniku jadrového
konfliktu, čo má pri stále rastúcich
zásobách a sile jadrových zbraní podstatný
význam pre prímorské, no rovnako aj pre vnútrozemské
štáty. Zmluva prispieva týmto spôsobom
k posilneniu svetového mieru a medzinárodnej bezpečnosti,
slúži záujmom upevnenia spolupráce medzi
národmi a zníženia napätia vo svete. Aj
keď ČSSR nie je prímorským štátom,
máme veľký záujem na tom, aby sa vytvorili
všetky podmienky pre využitie bohatstva morí
a oceánov, pretože sa spolu so Sovietskym zväzom
a ostatnými socialistickými krajinami aktívne
zúčastňujeme na výskume mierového
využitia morí a morského dna. Na tomto výskume
budeme mať svoj zodpovedajúci podiel.
Zmluva, ktorá vznikla po niekoľkoročnej usilovnej
práci v ženevskom Výbore pre odzbrojenie, nie
je len výsledkom hľadania vzájomne prijateľného
stanoviska medzi ZSSR a USA, medzi socialistickými krajinami
a Západom, ale tiež výsledkom obťažného
spojenia mnohostranných a často protichodných
záujmov veľkých i malých prímorských
štátov.
Jednou z najzložitejších a časovo najnáročnejších
otázok bolo napr. určenie šírky pobrežného
pásma, za ktorého hranicami sa bude uplatňovať
zákaz danej zmluvy. USA, Veľká Británia
a iné krajiny uznávajú trojmíľové
pobrežné pásmo, iné štáty
sedemmíľové alebo deväťmíľové,
a hranice pobrežných vôd, ktoré si určili
niektoré latinskoamerické štáty, siahajú
dokonca do vzdialenosti niekoľkých stoviek míľ.
Naviac brehy väčšiny pobrežných štátov
pokračujú ďaleko do mora tzv. pevninskou plytčinou,
ktorá skrýva ložiská nafty, rúd
alebo iných nerastných zdrojov. Dôjsť
k jednotnému stanovisku bolo veľmi obťažné
a je zásluhou predovšetkým Sovietskeho zväzu
a ostatných socialistických krajín zastúpených
vo Výbore pre odzbrojenie, vrátane ČSSR,
že sa v pomerne krátkom čase dosiahla tak široko
prijateľná dohoda.
Pre účely zmluvy sa prijíma dvanásťmíľové
pásmo s výslovným uvedením, že
sa toto ustanovenie nebude interpretovať tak, aby podporovalo
alebo prejudikovalo stanovisko ktoréhokoľvek zmluvného
štátu voči existujúcim medzinárodným
dohodám, vrátane Dohody o pobrežných
vodách a súvislom pásme z roku 1958.
Úspechom socialistických krajín bolo tiež
zaradenie zvláštneho článku do operatívnej
časti zmluvy, zaväzujúceho účastníkov
zmluvy k tomu, aby viedli ďalšie rokovania o úplnej
demilitarizácii morského dna, t. j. o zmluve vylučujúcej
umiestňovanie akýchkoľvek, teda aj konvenčných
zbraní na dne morí a oceánov a v jeho podzemí.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, i keď si uvedomujeme obmedzený dosah danej
zmluvy, hodnotíme súčasne jej veľký
politický a v budúcnosti aj praktický význam
pri zabezpečovaní svetového mieru a bezpečnosti,
pri zmierňovaní medzinárodného napätia
a vytváraní vhodnejších podmienok pre
ďalšie kroky v oblasti odzbrojenia, ktorého význam
ocení - a to najmä v danom prípade - až
nové pokolenie ľudstva.
Vláda ČSSR odporúča ratifikáciu
zmluvy s vedomím, že tento krok bude zo strany ČSSR
ďalším významným prínosom
k uvedeniu tejto významnej zmluvy do života a že
súčasne bude aj ďalším dôkazom
mierového poslania československej zahraničnej
politiky.
Místopředseda FS Voleník: Děkuji
soudruhovi Lacovi za výklad; prosím nyní
poslankyni Besserovou, aby přednesla stanovisko výboru
Sněmovny lidu, kterému byl vládní
návrh přikázán k projednání.
Poslankyně Besserová: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, v poslední době
jsme svědky mohutné ofenzívy socialistického
světa a všech pokrokových sil ve světě
za prosazení a udržení míru. Na letošním
zasedání OSN vystoupil s obsažným a
dalekosáhlým významným návrhem
ministr zahraničních věcí SSSR s.
Gromyko a v deseti bodech předložil tomuto Valnému
shromáždění OSN jasné návrhy,
jak uchránit svět od nebezpečí války
a zabezpečit mír pro všechny lidi ve světě.
I náš lid chce k tomuto velikému dílu
přispívat. Plně podporuje návrh na
svolání celosvětové konference o odzbrojení,
jejíž jednání a závěry
by jistě přispěly i k tomu, oč usilují
země Evropy, zajištění bezpečnosti
a míru v evropské oblasti. My jsme si plně
vědomi, jak hrozba války i války dosud vedené
v různých kontinentech ohrožují světový
mír. Naše vlast, která ve své historii
vždy doplácela na válku, má jediný
a možno říci svatý zájem - aby
bylo zabráněno všem pokusům rozpoutat
třetí světovou válku, aby byly spoutány
imperialistické síly, které by chtěly
nějaký konflikt vyprovokovat, aby byla zastavena
válka ve Vietnamu, Kambodži i Laosu, aby byla mírovou
cestou řešena konfliktní situace v arabské
oblasti Středního východu. Proto naše
federální vláda vyslovuje ústy svých
zástupců na nejrůznějších
mezinárodních jednáních žhavou
vůli svého lidu o odzbrojení a udržení
míru. My potřebujeme mír pro práci,
pro plnění závažných úkolů
v ekonomice, vědě, kultuře a ve společnosti
vůbec, tak jak je vytyčil XIV. sjezd Komunistické
strany Československa.
Jednou ze stěžejních otázek, kterými
by se daly tyto závažné problémy zachování
míru řešit, je odzbrojení, nerozšiřování
zbraní hromadného ničení a v konečné
fázi zákaz jejich výroby. K rozmisťování
nukleárních zbraní, odpalovacích ramp
a jiných zařízení využívají
imperialisté různé oblasti tak, aby jejich
zbraně byly namířeny ke zničení
Sovětského svazu a socialistických zemí.
K tomu se jim hodí nejen rozsáhlá území
na souši a různé ostrovy, ale i podmořská
oblast a oceánské dno. Z tohoto hlediska má
velký význam předložený vládní
návrh Smlouvy o zákazu umisťování
jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného
ničení na dně moří a oceánů
a v jeho podzemí, která byla podepsána v
Moskvě, Washingtonu a Londýně 11. únoru
1971 a k níž my máme dnes vyslovit svůj
souhlas. Text Smlouvy vám byl včas rozeslán,
ale dovolte mi, abych přece jen podtrhla některé
články Smlouvy, které jsou zvláště
důležité.