Rýchlo vzrástli príjmy štátneho
rozpočtu, čo umožňovalo zvyšovať
dotácie do rozvojových odvetví. Darí
sa odčerpávať volné finančné
prostriedky podnikov.
Tieto skúsenosti - i keď sú z krátkeho
obdobia a nemusia byť vždy objektívne - sú
dobrým vodidlom pri posudzovaní návrhu zákona,
ktorý dnes prerokovávame. Na základe rokovania
výborov možno povedať, že tieto skúsenosti
boli využité pri spracovaní predloženého
návrhu. Treba však, aby sa i naďalej systematicky
sledovala a vyhodnocovala účinnosť týchto
dôležitých nástrojov, aby sa ďalej
experimentálne overovali nové formy vzťahov
podnikov k štátnemu rozpočtu v súvislosti
so zámermi štátneho plánu a rastu efektívnosti
hospodárenia.
Predložený vládny návrh obsahuje niektoré
nové prvky. Ráta napríklad s posilnením
funkcie stredného článku riadenia. t.j. výrobno-hospodárskych
jednotiek a generálnych riaditeľstiev.
Návrh zákona prináša zmenu oproti súčasnému
stavu v tom, že prenesenie platenia odvodov za VHJ ako celok
na generálne riaditeľstvá možno povoliť
ako výnimku zo zákona, a to nie už ako experiment,
ale ako spôsob hospodárenia tam, kde to dovoľujú
podmienky a celkový systém riadenia danej VHJ. Tento
prístup umožňuje diferencovaný postup
podľa konkrétnych podmienok a akákoľvek
paušálnosť by iste bola len na škodu. Považujem
za správne dobre prepracovať v jednotlivých
VHJ najvhodnejší režim riadenia, aby sa potom
na ich základe mohla v rámci zákona riešiť
otázka vzťahov k štátnemu rozpočtu.
Pritom treba dobre využiť možnosti redistribúcie
odpisov vo vnútri VHJ i medzi VHJ pri financovaní
investícií v súlade so štátnym
plánom.
Za dôležitú črtu úpravy odvodov
do štátneho rozpočtu treba považovať
celkove užšie spojenie sústavy vzťahov štátneho
rozpočtu k financovaniu plánovaných potrieb.
V tom je jeden z významných prvkov zabezpečenia
realizácie 5. päťročnice. Pritom je však
pre finančnú sústavu a pre úverovú
sústavu zároveň postavená úloha
dosiahnuť účinný ekonomický tlak
na efektívnosť hospodárenia a spoluvytvárať
hmotnú zainteresovanosť. Tieto požiadavky pochopiteľne
neplnia samostatné odvody do štátneho rozpočtu,
ale i dotácie zo štátneho rozpočtu a
princípy financovania potrieb vôbec.
Predložený návrh zákona prináša
aj niektoré zjednodušenia oproti súčasnému
stavu, napríklad obmedzenie počtu pripočítateľných
a odpočítateľných položiek pri
výpočte odvodov zo zisku. O tejto otázke
sa viedla diskusia jednak v tom zmysle, či je správne
vyjadrená základňa pre odpočítateľné
a pripočítateľné položky, či
netreba ešte viac tieto položky obmedziť. Boli
by možné i ďalšie zjednodušenia, avšak
treba uznať, že pomerne vysoké sadzby odvodov
zo zisku na 75 % dávajú pripočitateľným
i odpočítateľným položkám
značný význam, takže ďalšie
zásahy by síce mohli priniesť zjednodušenie,
ale na druhej strane by mohli mať negatívne črty.
Treba preto požadovať aspoň to, aby prax používala
nesporný a jednotný výklad jednotlivých
položiek, aby sa zabezpečila právna nadväznosť
na účtovníctvo.
Považujem za dôležité i to, že predložený
návrh zákona prináša niektoré
zmeny formálneho charakteru, napríklad úpravy
termínov alebo vyrovnanie preplatkov a nedoplatkov odvodov
s cieľom spojiť všetky akty okolo uzatvorenia ročných
odvodov s ročným finančným vyrovnaním,
aby sa zjednodušila práca v podnikoch i finančných
orgánoch. Tieto úpravy iste vychádzajú
aj z doterajších skúseností.
Predložený vládny návrh zákona
o odvodoch do štátneho rozpočtu neprináša
na prvý pohľad zásadnejšie zmeny, najmä
v odvetviach, kde dosiaľ platí sústava podnikových
daní. To by však nebolo presné hodnotenie návrhu.
Chcel som poukázať na niektoré významné
zmeny proti súčasnému stavu, ktoré
návrh prináša, a tak doplniť to, čo
sa už dnes o návrhu povedalo. Považujem za správne,
že návrh neprináša zmeny pre zmeny. Prichádza
so zmenami len tam, kde prevažujú negatívne
skúsenosti, a ponecháva dnešný stav
tam, kde treba zachovávať kontinuitu a kde sú
dobré skúsenosti. Keď sa dobre využijú
všetky možnosti, ktoré nám dáva
návrh zákona, a keď sa využijú
všetky opatrenia v oblasti finančného hospodárenia,
ktoré vláda ČSSR schválila svojím
uznesením, sú všetky predpoklady pre lepšiu
funkciu financií pri realizácii päťročnice.
Ešte než predložím návrh odporučenia
pre snemovňu, dovoľte, aby som vás informoval
o správe, ktorú predsedovi Federálneho zhromaždenia
poslal predseda Českej národnej rady súdruh
Erban po prerokovaní predloženého vládneho
návrhu zákona vo výboroch oboch snemovní
Federálneho zhromaždenia. Súdruh Erban zaslal
spoločnú správu Ústavnoprávneho
výboru Českej národnej rady a Výboru
Českej národnej rady pre plán a rozpočet
k vládnemu návrhu zákona o odvodoch do štátneho
rozpočtu a príspevku na sociálne zabezpečenie
a žiada, aby so stanoviskom týchto výborov
bolo zoznámené Federálne zhromaždenie.
V súlade s touto požiadavkou môžem konštatovať,
že uvedené výbory ČNR vyslovili s prerokovávaným
návrhom súhlas. Odporúčajú
však dve úpravy, a to v § 20 odsek 1 a v §
18 odsek 1 písm. g/. Pretože tieto návrhy prišli
oneskorene a nemohli už byť prerokované v príslušných
výboroch Federálneho zhromaždenia, dovoľte,
aby som k nim ako spoločný spravodajca povedal vlastné
stanovisko odvodené z priebehu prerokovávania návrhu
zákona vo výboroch Federálneho zhromaždenia.
Vecná časť zmeny navrhovaná pri §
20 odsek 1 je v súlade so závermi výborov
Federálneho zhromaždenia a je pokrytá úpravou
zahrnutou v spoločnej správe výborov pod
bodom 8. Druhá časť návrhu zmeny pri
§ 20 je formálneho charakteru, a nie je nutné
ju urobiť.
Zmena navrhovaná v § 18 odsek 1 písm. g/ znie
takto: "vypustiť 2. Časť, a to "popřípadě
úspor mzdových fondů v důsledku různých
racionalizačních opatření."
V podstate ide o to, aby sa podnikom nemohli ani dodatkovými
odvodmi odoberať prebytočné prostriedky získané
v dôsledku racionalizačných opatrení.
Aj touto otázkou sa výbory Federálneho zhromaždenia
zaoberali v spoločnej správe /bod 7/ a je odporučená
čiastočná úprava, ktorá ustanovuje,
že dodatkovými odvodmi môže byť odobraná
len časť úspor mzdových prostriedkov
v dôsledku rôznych racionalizačných
zmien. Táto úprava postihuje len časť
zmeny navrhovanej výbormi Českej národnej
rady. Myslím však, že je presnejšia, pretože
podľa doterajších skúseností môžu
podniky dosiahnuť rôzne úspory bez vlastného
pričinenia. Pôjde o prípady, keď o racionalizačných
opatreniach bolo centrálne rozhodnuté a podnik na
nich nemá žiadnu zásluhu. Nebolo by správne,
aby zákon nedával možnosť v jednotlivých
prípadoch časť takýchto prostriedkov
odčerpať. Možno, že k môjmu stanovisku
sa ešte vyjadrí i minister financií.
Na záver by som chcel konštatovať, že pri
prerokovávaní návrhu zákona boli všetky
prednesené problémy a návrhy prerokované
a objasnené. Ako už uviedol súdruh poslanec
Černý, boli zjednotené i názory na
zmeny a doplnky tak, ako sú zakotvené do spoločnej
správy. Dovoľte mi preto, aby som ako spoločný
spravodajca Výboru Snemovne národov pre plán
a rozpočet, Ústavnoprávneho výboru
a Výboru pre hospodársku politiku odporučil
schválenie vIádneho návrhu zákona
o odvodoch do štátneho rozpočtu a príspevku
na sociálne zabezpečenie /tlač č.
82/ v znení spoločnej správy Výboru
Snemovne národov pre plán a rozpočet, Ústavnoprávneho
výboru a Výboru pre hospodársku politiku
a Výboru Snemovne ľudu pre plán a rozpočet,
Ústavnoprávneho výboru a Výboru pre
priemysel, dopravu a obchod. Ďakujem za pozornosť.
Předsedkyně SL doc.MUDr. Pennigerová:
Děkuji poslanci Bielikovi, hovořit bude poslankyně
Kaňková.
Poslankyně Kaňková: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté. Dnes, kdy projednáváme a budeme schvalovat
zákon o odvodech do státního rozpočtu
a příspěvku na sociální zabezpečení,
bych se chtěla zmínit o tom, co přinesla
dosavadní soustava podnikových daní a také
o tom, jak se projeví nová zákonná
úprava v praxi v nejnižších a středních
článcích řízení.
Forma zdanění podniků, uplatněná
podle zákona č. 133/1969 Sb., v letošním
roce splnila očekávané cíle, ať
už ji zhodnotíme z hlediska celostátního,
nebo z hlediska podnikového. Byly zajištěny
potřebné příjmy státnímu
rozpočtu, vytvořen protiinflační tlak
na podniky a současně působila tato soustava
daní v podnicích mobilizačně, což
mohu posoudit ze zkušenosti z odvětví,
ve kterém pracuji - v obuvnickém průmyslu.
Došlo k odkrytí reserv finančních zdrojů
podniků, splnění a překročení
plánovaných úkolů ve tvorbě
zisku, naše podniky samy přijímaly plány
výroby nad požadavky centra. Domnívám
se, že stávající soustava finančně-ekonomických
nástrojů vede v naší socialistické
ekonomice k posílení odpovědnosti podniků
za vlastní hospodaření a že vytvořila
předpoklady pro hmotnou zainteresovanost podniků
na dobrých výsledcích hospodaření
a tím i vytváření vlastní finanční
základny.
Je důležité, aby podnikům pro splnění
odvodových povinností vůči státnímu
rozpočtu zůstal dostatečný prostor
i pro dotace podnikovým fondům, konkrétně
fondu kulturních a sociálních potřeb,
fondu výstavby, fondu odměn a dalších,
kde se účelově soustřeďují
prostředky pro krytí podnikových potřeb.
Myslím, že stávající zdroje podniků,
které tvoří zhruba 30 % z vyprodukovaného
zisku, v podstatě tento prostor vytvářely.
Podle nové zákonné úpravy dochází
ke zvýšení odvodů ze zisku o 10 %. To
jistě umožní soustředit do státního
rozpočtu další prostředky, potřebné
pro strukturální změny v národním
hospodářství, zejména v palivoenergetické
základně, chemii, a umožní i podporu
rozvojových nosných programů. Je však
nutno brát v úvahu i to, že se ale současně
dostanou i některá odvětví a zejména
spotřební průmysl do tíživé
finanční situace, poněvadž zrušení
odvodů z odpisů nekompenzuje zvýšení
odvodů ze zisku. Například v Českém
obuvnickém průmyslu činí tento dopad
32 mil. Kčs v roce 1972 a i při vysokém růstu
zisku zhruba po 14 % se podnikové zdroje snižují
na 21 % z vyprodukovaného zisku. Dá se říci,
že jsme na rozhraní, kdy sice ještě působí
ekonomické nástroje mobilizačně, ale
mohou se stát také brzdou aktivity podniků
a vést ke smířlivosti se situací.
Počítá se sice s redistribucí finančních
prostředků ze státního rozpočtu,
ale ze strany podniků by tato situace mohla vést
i k přijímání měkkých
plánů a mohla by se stát brzdou iniciativy.
Myslím, že teprve vyhodnocení dopadu vyššího
zdanění zisku za delší období
ukáže, jaká míra zdanění
je skutečně stimulující.
Zákon zmocňuje vládu ČSSR k poskytnutí
slev za určitých podmínek, které umožní
zmírnit tvrdost dopadu zákona a já bych byla
ráda, kdyby s.ministr Rohlíček mohl nás,
poslance, krátce informovat o tom, jak chce ministerstvo
financí tyto dopady v praxi řešit.
Nově navržený zákon o odvodech do státního
rozpočtu a příspěvku na sociální
zabezpečení zachovává kontinuitu s
dosud platnou daňovou soustavou. Chtěla bych zvláště
ocenit, že tato zákonná úprava bude
v platnosti až do konce 5. pětiletého plánu.
Myslím, že kritika častých změn
ekonomických nástrojů ze strany podniků
je zcela namístě a že finanční
ekonomické nástroje ve vazbě na soustavu
plánů mohou mít z hlediska svého působení
a aktivního ovlivňování podniku výrazný
úspěch pouze tehdy, jsou-li po delší
dobu relativně neměnné. Předmětem
častých diskusí v podnicích je forma
zdanění mezd. Zdanění objemu mezd
má nesporně svůj význam v tom, že
se jeho pomocí podařilo zastavit inflační
růst mezd a podniky kalkulují s reálným
přírůstkem mezd. Současně však
nevytváří dostatečnou zainteresovanost
podniků na plnění výrobních
úkolů bez zvyšování počtu
pracovních sil a naopak na snižování
počtu pracovních sil. Ty podniky, které budou
zajišťovat úkoly pětiletky bez zvyšování
počtu pracovníků vyšší intenzitou
a růstem produktivity práce a kde tedy dojde k rychlejšímu
růstu mezd, budou v nevýhodě, poněvadž
dojde k rychlejšímu zvyšování odvodů
z objemu mezd.
Taková situace je i v podnicích obuvnického
průmyslu, kde je trvalý nedostatek pracovních
sil a přitom požadavky na růst výroby
obuvi pro vnitřní i zahraniční trh
jsou stále vyšší. Plnění
těchto náročných úkolů
je zajišťováno růstem produktivity práce
a do značné míry i přesčasovou
prací a mimořádnými sobotními
směnami. Dosavadní zdanění objemu
mezd progresivní sazbou má nepříznivý
dopad na finanční situaci v podnicích, i
když je růst průměrných výdělků
v relaci s růstem produktivity práce, která
roste rychleji.
V n. p. Svit se v letech 1970 a 1971 experimentálně
ověřuje zdanění mezd formou zvýšení
příspěvku na sociální zabezpečení
o 4 % a ukazuje se z hlediska podniku i generálního
ředitelství jako vhodnější. Zřejmě
i u zdanění mezd bude nutné dlouhodobě
sledovat a vyhodnocovat dopad této formy zdanění
mezd, zejména proto, že jak v pátém
pětiletém plánu, tak i v šestém
pětiletém plánu bude nedostatek pracovních
sil jistě jedním z nejvážnějších
problémů našeho národního hospodářství.
Vyhodnocování výsledků působení
zákona o podnikových odvodech i experimentálně
ověřovaných forem zdanění současně
s využitím zkušeností ostatních
socialistických zemí by se mělo stát
cestou ke zdokonalování soustavy ekonomických
nástrojů. Souhlasím s tím, abychom
návrh zákona o podnikových odvodech a příspěvku
na sociální zabezpečení schválili
a to ve znění doporučeném zpravodaji.
Předsedkyně SL doc.MUDr. Pennigerová:
Děkuji poslankyni Kaňkové; bude hovořit
poslanec Zedník, připraví se poslankyně
Fiľová.
Poslanec Zedník: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vzhledem k tomu, že mám ve svém
volebním okrese i v kraji řadu nikoli zanedbatelných
průmyslových závodů, zajímal
mne pochopitelně dopad předkládaného
zákona o odvodech do státního rozpočtu
na hospodaření podniků. Vedoucí hospodářští
pracovníci chápou, že finančně
ekonomické nástroje mají napomáhat
a zabezpečovat plnění plánu, zajišťovat
efektivnost hospodářské činnosti na
všech úsecích. Měly by mít i
schopnost aktivně reagovat na situace, k nimž dochází
v průběhu realizace plánu. To znamená,
že je nutné stále a více sledovat hmotné
a finanční procesy na základě plánu,
protože plán je základem finanční
politiky.