Vážené soudružky a soudruzi poslanci, stručně uvedená uzlová problematika plánu na r. 1971 znamená sama o sobě, že před naší ekonomikou stojí ještě některé závažné a z hlediska plánu citlivé otázky. Považuji však za přednost projednávaného návrhu, že se vláda velmi důsledně na tyto problémy ve svém usnesení k plánu zaměřuje a zavazuje se k jejich řešení či ukládá jejich zajištění. Bude tedy záviset právě na zvládnutí úlohy plánu v jeho živé, tvořivé nebyrokratické funkci, v podobě tvořivé činnosti miliónových mas a organizátorského úsilí všech stupňů řízení, jak se podaří naplnit jeho úkoly a učinit další, řekl bych rozhodující krok k dlouhodobé konsolidaci ekonomiky a předurčit tak úspěšný vývoj v nejbližší pětiletce.

I když se plán na rok 1971 projednává odděleně od zatím připravovaného střednědobého plánu, v mnohém už zakládá charakter našeho vývoje na další několikaleté období. V tom směru je možno konstatovat, že plán zakládá aspoň některé důležité kroky především směrem k řešení této dlouhodobé problematiky.

Je dále pozitivní stránkou přípravy plánu, že si vláda vytyčila úkol řešit některé strukturální otázky i v průběhu realizace plánu, jestliže se k tomu vytvoří v průběhu roku odpovídající podmínky.

Vládou předložený návrh zákona o cílech a hlavních úkolech státního plánu rozvoje ČSSR je střízlivým a v daných podmínkách reálným vyjádřením cílů plánu a prostředků k jejich zabezpečení v roce 1971 a má vazbu na návrh státního rozpočtu čs. federace. Navrhuji proto jako společný zpravodaj Sněmovny národů Federálnímu shromáždění přijetí vládního návrhu zákona tisk 66,o cílech a hlavních úkolech plánu rozvoje ČSSR a o státním rozpočtu čs. federace na rok 1971.

Predseda SN V. Mihálik:

Ďakujem súdruhovi Ing. Ptáčkovi za spravodajskú správu.

Diskusiu k tomuto bodu začneme o 16. hodine. Ako prvý v diskusii vystúpi poslanec Proškovec.

Teraz vyhlasujem tridsaťminútovú prestávku.

/Jednání přerušeno v 15.32 hod./

/Jednání opět zahájeno v 15.59 hod./

Predseda SN V. Mihálik:

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, pristúpime teraz k rozprave o vládnom návrhu zákona o cieľoch a hlavných úlohách štátneho plánu rozvoja Československej socialistickej republiky a o štátnom rozpočte československej federácie na rok 1971.

Do rozpravy sa ako prvý prihlásil súdruh poslanec Proškovec, dávam mu slovo.

Poslanec ing. J. Proškovec:

Soudružky a soudruzi. Význačnou roli a náročné úkoly v plánu roku 1971 má strojírenství především proto, že zabezpečuje uplatnění moderních a efektivních výrobních procesů a vytváří podmínky pro růst produktivity práce v rozhodujících odvětvích národního hospodářství. Tato odpovědnost strojírenství je úzce spjata s uplatněním inovačních programů řešících rozhodující otázky a oblasti průmyslu. V návrhu plánu roku 1971 se předpokládá vyšší rozvoj vybraných výrobních oborů. Realizace strukturálních změn je ovlivněna či podmíněna řadou předpokladů, ať rozšířením výrobních kapacit v preferovaných oborech, zabezpečením pracovních sil, zabezpečením materiálových zdrojů, nebo modernizací výrobní základny. Skutečností ovšem je, že ve zdrojích máme různá, někdy značná omezení. Především v oblasti investic, což například způsobuje to, že investiční objemy nestačí ani na prostou reprodukci, natož na potřebnou modernizaci základních fondů a technologických procesů. Další omezení jsou pracovní síly: je skutečností, že se prozatím nepodařilo zastavit odliv pracovníků ze strojírenských podniků do jiných oblastí. Závažným omezením jsou i materiálové zdroje a dovoz.

Tím se vytváří velmi složitá situace pro zabezpečení potřebných strukturálních změn a zvýšení efektivnosti výroby. O to větší význam má proto komplexní racionalizace a důsledné využití rezerv v podnicích. Uvedené skutečnosti, vedle mimořádného úsilí samotných podniků, vyžadují, aby i centrální orgány řešily některé ekonomické návaznosti, zejména pak soulad investiční politiky se záměry v oblasti strukturálních změn a v realizaci inovačních programů.

Závažnou otázkou a nutno říci kritickým problémem plánu strojírenství na rok 1971, je úkol ve vývozu, který má vzrůst více než na 114%. Je nesporné, že strojírenství, jeho obory patří či mohly by patřit k nejefektivnějším vývozním fondům. Je zřejmě také nutné, aby vývoz strojírenství rostl tak, aby vytvářel dostačující možnosti pro zvyšování dovozu.

Skutečností ovšem je, že prozatím je ještě rozpor mezi tím, co podniky k naplnění stanovených objemů vývozu nabízejí, či jsou schopny nabídnout a mezi tím, co podniky zahraničního obchodu jsou schopny na zahraničních trzích uplatnit.

Domnívám se, že tato část návrhu plánu 1971 je v takovém stadiu, že prozatím nezaručuje úspěšné plnění stanovených cílů a bude vyžadovat mimořádnou aktivitu výrobních podniků a cílevědomě zaměřenou iniciativu pracujících, jakož i výrazné úsilí podniků zahraničního obchodu a některých centrálních orgánů.

Plnění úkolů strojírenství je také ovlivněno uplatněním nových vědeckých a technických poznatků. Výzkum a vývoj v této oblasti se musí zaměřit zejména na řešení progresívních výrobních technologií pro ostatní odvětví národního hospodářství a na zvýšení provozní spolehlivosti strojů a zařízení. K dosažení potřebného přínosu vědy a výzkumu bude také nutné zabezpečit cílevědomé zapojení celé soustavy pracovišť vědeckovýzkumné základny, tj. jak pracovišť centrálních, tak i podnikových, a dále účinnou koordinaci výzkumné činnosti.

Plán na rok 1970 je velmi náročný. Jeho určitým nedostatkem je to, že jej bylo nutno tvořit v době, kdy ještě není dořešen celý pětiletý plán. Návrh má tedy charakter ročního plánu. Tento fakt musí proto ovlivnit i přístup k návrhu plánu a jeho realizaci. Splnění plánu i vytvoření předpokladů pro celou pětiletku bude značně závislé i na řídící a organizátorské činnosti centrálních orgánů, zejména jak budou v souladu s propracováním návrhu pětiletého plánu uplatňovat ještě v průběhu roku 1971 některé nezbytné závěry a řešit potřebné věcné návaznosti.

Základním nástrojem řízení rozvoje národního hospodářství je plán. Autoritu celé soustavy plánů nezabezpečíme jen zákonem, který jsme včera projednávali. Autorita plánu je především podmíněna jeho věcným obsahem i celým procesem tvorby plánu, včetně termínů, ve kterých tento proces musí probíhat.

Bude také potřebné důsledně vyžadovat plnění úkolů národohospodářského plánu od podniků a všech pracujících. Náročnost vůči podnikům musíme však také doprovodit i náročností vůči sobě. Myslím tím jak Federální shromáždění, tak i federální vládu a jednotlivé ústřední orgány. Zdůrazňuji to také proto, že o úspěšném plánu svým způsobem rozhodujeme již v etapě řízení a organizování tvorby plánu a řešení jeho věcného obsahu.

Soudružky a soudruzi, plnění úkolů v roce 1970 je takové, že to může být doprovozeno optimismem, i když optimismem přiměřeným a obezřetným. Je i účelné plán roku 1971 a zejména pětiletku a její cíle záměrně spojovat s optimismem ve vědomí lidí. Zejména proto, že optimismus, důvěra v záměry strany a vedení státu, opřená o současné pozitivní výsledky a změny v hospodářské situaci, je nezbytným předpokladem pro morální a faktický přístup lidí k úkolům plánu, předpokladem pro rozvoj tvůrčí iniciativy. To samo o sobě jsou faktory, které budou rovněž rozhodovat o dosažení cílů plánu roku 1971. A v této oblasti, vedle činnosti řídících hospodářských orgánů musíme sehrát svou roli i my, Federální shromáždění a jeho jednotliví poslanci.

Vládní návrh zákona doporučuji ke schválení.

Predseda SN V. Mihálik:

Ďakujem súdruhovi poslancovi Proškovcovi.

Upozorňujem členov Predsedníctva Federálneho zhromaždenia, že ihneď po skončení plenárnej schôdzky bude v obrazárni krátka schôdzka Predsedníctva Federálneho zhromaždenia na vyhlásenie prijatých zákonov.

Ďalej bude hovoriť súdruh poslanec Ing. František Gacík.

Poslanec Ing. F. Gacík:

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci!

Oblasť investičnej výstavby, ktorej vecné riešenie rozhodujúcim spôsobom ovplyvňuje vývoj proporcií národného hospodárstva mnoho rokov dopredu, je charakterizovaná už dlhší čas negatívnymi javmi. Ide najmä, ako už bolo povedané, o nežiadúci rast rozostavanosti, o pomalé uvádzanie kapacít do prevádzky, o nedosahovanie projektovaného výkonu, o neúnosne dlhé lehoty výstavby, o zmeny koncepcií v priebehu výstavby.

Značný podiel na tomto stave má, ako už bolo mnoho ráz konštatované, aj uvoľnenie disciplíny v oblasti investičnej výstavby v dôsledku prílišnej decentralizácie v rozhodovaní a nerešpektovanie faktu, že ani stavebná kapacita, ani jej materiálová základňa nemôžu zabezpečiť výšku uvažovaných investičných zámerov.

Dovoľte mi zaujať stanovisko k tej stati, ktorá nepriaznivo ovplyvňuje zvyšovanie rozpočtových nákladov, ktoré sa všeobecne a výrazne prejavujú na stavbách výrobného a nevýrobného charakteru. Aj napriek rozhodným stanoviskám prijatým najvyššími straníckymi a vládnymi orgánmi, negatívne javy a tendencie v investičnej výstavbe v tejto časti pretrvávajú aj naďalej.

Treba zdôrazniť, že príčinou rastu rozpočtových nákladov nie sú len cenové vplyvy, ako sa často zjednodušene argumentuje zo strany investorských a dodávateľských organizácií, ale i celý rad mimocenových faktorov a nedostatkov, ako sú: nedostatočná projektová a rozpočtová dokumentácia stavieb, nevyjasnenie investičných zámerov, podhodnotenie alebo nadhodnotenie pôvodných súhrnných rozpočtov, priznávanie rôznych neoprávnených preferencií, rozšírenie pôvodného lokalitného programu, zmena technológie výroby, zámena dodávok technologického zariadenia, materiálov, výrobkov, konštrukcií i neoprávnené účtovanie rôznych prirážok.

Prevaha dopytu po investíciách nad možnosťami národného hospodárstva má za následok aj nežiadúci súlad záujmov účastníkov investičnej výstavby, projektanta, investora a dodávateľa. Prejavuje sa to negatívne najmä pri výkone investorských funkcií v oblasti kontroly cien, kvality a množstva vykonaných prác. Ako vyplýva z celého radu zistených poznatkov, zvlášť nepriaznivý súlad záujmov účastníkov investičnej výstavby sa prejavuje najmä pri investíciách financovaných zo štátneho rozpočtu.

Na raste rozpočtovaných nákladov stavieb sa v prvom rade podieľajú a za tento stav zodpovedajú ústrední investori. Ide hlavne o nedôslednosť v schvaľovacom konaní a pri odhaľovaní pravých príčin rastu rozpočtových nákladov. Ústrední investori sa často uspokojujú s argumentami priamych investorov bez kritického rozboru každého jednotlivého prípadu. Preto treba uvítať rozhodnutie, ktoré je v predloženom vládnom návrhu, o náprave chýb v tejto oblasti, najmä sprísnenie režimu doržiavania rozpočtových cien, ktorý sa už praktikuje, ale predovšetkým zmenu pri spôsobe čerpania investičných dotácií. Prechod od systémových dotácií na individuálne investičné dotácie zo štátneho rozpočtu umožní totiž skúmať odôvodnenosť a oprávnenosť vyplácania dotačných rozpočtových prostriedkov vzhľadom na celkovú finančnú situáciu podnikov vrátane daňových úľav či iných dotácií, ktoré sú tomu ktorému podniku zo štátneho rozpočtu poskytované. Utuženie finančnej disciplíny v investičnej výstavbe v každom prípade prispeje k zmierneniu niektorých nedostatkov, o ktorých sa na tejto pôde už mnoho ráz vecne diskutovalo. Ich dôsledné odstránenie predovšetkým v cenovej oblasti bude však vyžadovať hlboký komplexný rozbor, oprený o praktické skúsenosti a o závery z previerok zistených nedostatkov.

Domnievam sa, že treba vysoko oceniť úsilie vlády nájsť optimálnu deliacu čiaru pri financovaní investícií medzi sférou štátneho rozpočtu a úverovým systémom a túto deľbu úloh dôsledne dodržiavať. Je správne, že zo štátneho rozpočtu budú financované investície spadajúce do verejného sektoru alebo investície, ktoré sú nevyhnutné z hľadiska rozvoja našej ekonomiky, predovšetkým investície federálneho významu. Nechcem tu však a ani nemôžem presne určiť oblasť týchto investícií. Mám však na mysli investície do infraštruktúry. Podniková sféra by teda mohla byť v podstate úverove zabezpečená Štátnou bankou československou, pokiaľ jej prostriedky na to stačia. Nenávratné úvery podnikom by mali byť financované taktiež cez Štátnu banku, pravda, z rozpočtových prostriedkov štátu. Táto deľba je z uvedeného hľadiska nutná, aby dlhodobé prostriedky banky neboli viazané v úseku, ktorý by mal byť financovaný štátnym rozpočtom. Štátny rozpočet na tento rok vychádza práve z tejto deľby a snaží sa riešiť i otázky vzniklé v minulosti, keď banka poskytovala nenávratné úvery, ktoré majú byť teraz splatené z prostriedkov štátneho rozpočtu. V našej rozpočtovej politike nielen v štátnom rozpočte na rok 1971, ale už v štátnom rozpočte na rok 1970 vláda konkrétne dokazuje, že sa nezmieruje s existujúcimi nedostatkami v investičnej výstavbe, ale že ich chce riešiť zásadne, ale pritom uvážlivo a po dôkladnom zistení ich základných príčin.

Tento základný rys charakterizuje celú hospodársku politiku vlády, vyjadrenú predovšetkým v štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva a v štátnom rozpočte federácie na rok 1971. To je i dôvod, prečo na dnešnom rokovaní vo Federálnom zhromaždení budeme hlasovať za schválenie, tým skôr, že oba vládne návrhy sú v plnom súlade s dokumentami ÚV KSČ i s uznesením jeho pléna z tohto mesiaca. Ďakujem za pozornosť.

Predseda SN V. Mihálik:

Ďakujem poslancovi Gacíkovi. Slovo má poslanec Hanus, pripraví sa poslanec Josef Voráč.

Poslanec J. Hanus:

Vážené Federálne zhromaždenie! Vypočuli sme expozé súdruha Hůlu a súdruha Rohlíčka o pláne a rozpočte na rok 1971, ako aj správy spravodajcov oboch snemovní Federálneho zhromaždenia. Máme sa k týmto dokumentom vyjadriť a schváliť ich.

Už v samotnom výklade bolo veľmi jasne poukázané na mnohé problémy a nezastierali sa ťažkosti, ktoré sa môžu vyskytnúť pri plnení štátneho vykonávacieho plánu a ktoré sa istotne aj vyskytnú. Boli spomenuté limitujúce faktory, ako rast zásob, nedostatky v investičnej výstavbe, v zahraničnom obchode a ďalšie slabé, odkryté a nezabezpečené miesta plánu. Napriek týmto slabým miestam plánu, ktorých sú si súdruhovia vedomí, treba veľmi jasne, nedvojzmyseľne tu konštatovať, že návrh plánu na rok 1971 je krokom dopredu.

Ak po rozpade plánovania v roku 1968 a 1969 a po chabých pokusoch v druhej polovici roku 1969 v rámci konsolidačných opatrení bol rok 1970 rokom obnovenia funkcie plánu ako hlavného a základného nástroja riadenia rozvoja národného hospodárstva, potom rok 1971 ako dôsledok postupujúcej politickej a hospodárskej konsolidácie, vychádzajúcej z dobrých výsledkov dosiahnutých v roku 1970, je kvalitatívnym krokom dopredu v upevňovaní plánovitého riadenia rozvoja našej spoločnosti.

Upevňuje sa záväznosť plánu, prehlbujú sa národohospodárske bilancie ako predpoklad bezporuchového materiálno-technického zásobovania, vzájomnou väzbou sa vytvárajú podmienky pre poriadok v dodávateľsko-odberateľských vzťahoch. Práve tak je dobré, že už nie sú rozhodujúce iba tempá prírastku, ako to bolo v minulosti, ale sledujú sa aj kvalitatívne stránky plánovacieho procesu a hľadajú sa cesty dlhodobejšieho riešenia.

Prenikavejším pokrokom v tomto smere bude určite návrh päťročného plánu. Už dnes v rámci ročného plánu na rok 1971 sa vytvárajú podmienky pre toto dlhodobejšie riešenie. Obdobie predĺženého cenového moratória na rok 1971, ktoré samo o sebe nie je dlhodobým riešením, sa využíva na to, aby sa prepracovali zásady cenovej politiky na ďalšie roky.