Oba výbory pro plán a rozpočet věnovaly trvalou pozornost neinvestičním dotcím. Letos byla provedena prověrka neinvestičních dotací, ale jak bylo zdůrazněno, nepřinesla prakticky žádné jejich snížení. Ve státních rozpočtech dochází na rok 1971 k jejich zvýšení proti očekávané skutečnosti o téměř 3 mld Kčs. Zvyšují se neinvestiční dotace a intervence k prodejním cenám, zejména v důsledku zvýšení diferenciálních příplatků v zemědělství, v návaznosti na růst tržní produkce. Je nutno dotovat nákupní ceny hnojiv. Jsou ještě jiné neinvestiční dotace, které byly založeny již před několika lety.

Federální ministerstvo financí a národní ministerstva financí zavedly tvrdší režim pro poskytování neinvestičních dotací. Tento režim odstraní některé nedostatky, ale nemůže radikálně snížit jejich objem.

Nutnost neinvestičních dotací je dána dosud nevyřešenou cenovou politikou, a to v převážné míře. Protože zůstává pro rok 1971 v platnosti cenové moratorium, nelze počítat s jejich rychlejším odbouráváním.

Federální ministerstvo financí přejímá na sebe ve značné míře i financování výzkumu technického rozvoje. Jde o vybrané úkoly výzkumu, celostátní úkoly, které se nyní specifikují a specifikace určí konečnou částku, která bude v rozpočtu.

Vzhledem k nově upravené kompetenci ministerstva zahraničního obchodu přejímá federální ministerstvo financí na sebe i přímé financování příplatků nutných k plnění vývozního plánu a dotací k ústředně stanoveným cenám při rozdílu dovozních cen a tuzemských prodejních cen. Je totiž úkolem plánu, jak bylo zdůrazněno, zvýšit tempo vývozu ke krytí dovozů a ke krytí pasívního salda se socialistickými státy, zvláště se státy Rady vzájemné hospodářské pomoci. Větší nároky na dovoz vyžadují i vyšší vývozy do kapitalistických států. Podle našeho názoru je částka, určená na saldo srážek a přirážek v dovozu a vývozu, dostatečná.

Ježto plán počítá s dalším zvyšováním životní úrovně, rostou proporcionálně s růstem národního důchodu i náklady na školství, sociální zabezpečení a na stejné výši jako letos zůstávají náklady na kulturu. Růst nákladů na školství, a to vše kromě investic, je věnován na postupné odstraňování havarijního stavu některých škol, na zlepšení školního stravování a na modernizaci vyučovacích metod. Malý růst prostředků, opět kromě investic, vyčleněný pro zdravotnictví, bude věnován na modernizaci léčebné péče a lázeňství.

Soudružky a soudruzi poslanci, výbory se zabývaly státním rozpočtem v rámci problematiky celé federace. My však schvalujeme státní rozpočet federace na rok 1971, který je předmětem našeho jednání.

Naši pozornost upoutává prudký růst příjmů státního rozpočtu federace, a to skoro o 30 mld Kčs proti minulému rozpočtu. Obdobný je i růst výdajů. Rozpočet je přebytkový částkou 3 mld Kčs. Zvyšují se ale zdroje federálního rozpočtu, což umožňuje jak zvýšení příjmů, tak i zvýšení výdajů. Roste podíl federace na dani ze zisku a podíl na dani z obratu, jak vyplývá z textu navrhovaného zákona. V důsledku toho jsou rozpočty národních republik po započítání dotací z rozpočtu federace vyrovnané. Veškeré přebytky se koncentrují do rozpočtu federace.

Úhrnné částky dotací rozpočtům obou republik jsou rovněž uvedeny v návrhu zákona. V zákoně je také uvedeno, k jakým účelům se dotace poskytují. Právě tyto dotace jsou integrujícím prvkem ve vztahu mezi federací a národními republikami. Domnívám se, že není třeba je rozebírat, protože návrh zákona a důvodová zpráva je zdůvodňuje dostatečně.

Rovněž je zdůvodněno ustanovení § 4 zákona, upravujícího odvod úspor docílených snížením řídícího a správního aparátu podniků a § 5 návrhu zákona, zavádějícího jednorázový dodatkový odvod organizací zahraničního obchodu až do výše 500 mil. Kčs. Tento odvod je zdůvodňován redistribucí finančních prostředků organizací a je určen k částečnému krytí cenových rozdílů ústředně řízených cen dovážených surovin, materiálů a potravin.

Rezervy ve státním rozpočtu jsou účelové a budou čerpány podle ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech.

Ústřední komise lidové kontroly předložila oběma výborům pro plán a rozpočet své stanovisko k návrhu státního rozpočtu. Poslanci i ministr financí s. ing. Rudolf Rohlíček brali při projednávání toto stanovisko v úvahu.

Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych jménem obou výborů pro plán a rozpočet konstatovat, že si oba výbory cení formu i obsah spolupráce s federálním ministerstvem financí. Podle slov ministra s. ing. Rohlíčka je Federální shromáždění místem, kterému chce federální ministerstvo financí vždy předložit své problémy, poctivě je vyložit a současně ukázat na další problémy, které je nutno řešit. Za tohoto ovzduší byl také státní rozpočet projednáván.

Soudružky a soudruzi poslanci, pojednal jsem pouze o té části zákona, která se týká rozpočtu. Dohodli jsme se totiž ve výboru, že zpravodaj výborů za Sněmovnu národů poslanec Ptáček pojedná o té části, která se týká plánu.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, na podkladě materiálů a výkladu stanoviska ministerstva financí, shodně s jednáními a závěry jednání ÚV KSČ, a na podkladě diskuse ve výboru pro plán a rozpočet Sněmovny lidu a výboru pro plán a rozpočet Sněmovny národů doporučuji Sněmovně lidu jménem jejich výborů pro plán a rozpočet a ústavně právního výboru, jimž byl návrh zákona přikázán k projednání, aby zákon o cílech a hlavních úkolech státního plánu rozvoje Československé socialistické republiky a o státním rozpočtu čs. federace na rok 1971 schválila.

Predseda SN V. Mihálik:

Ďakujem poslancovi Červenému. Dávam slovo poslancovi Vladimírovi Ptáčkovi, ktorý prednesie ako spoločný spravodajca správu výborov Snemovne národov, ktorým bol vládny návrh prikázaný na prerokovanie.

Zpravodaj poslanec ing. V. Ptáček:

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národu, které projednávaly návrh zákona o cílech a hlavních úkolech státního plánu rozvoje ČSSR a o státním rozpočtu čs. federace na r. 1971, vyzvedl úvodem tyto skutečnosti.

Projednáváme státní národohospodářský plán a státní rozpočet a jejich problematiku a současně s tím formou zákona budou stanoveny hlavní cíle státního plánu a státního rozpočtu na r. 1971, jakož i způsob a opatření k zajištění těchto úkolů. Je to významné především proto, že i po této právní stránce zdůrazňujeme autoritu plánu, vyjadřujeme i takto důsledně úlohu, kterou plán v systému socialistických států musí hrát, a činíme tak tečku za těmi názory, a žel i praxí, které někdy více, někdy méně zahalovány do tzv. moderních a poučných tezí, vnášely revizionistické postuláty, anarchii a zmatek do systému řízení hospodářství, oddělovaly politické řízení od vrcholné odpovědnosti za vývoj hospodářství a zbavovaly centrum jeho řídící úlohy.

Jakkoliv je mimořádně složitá problematika našeho státního plánu a státního rozpočtu na příští rok, projednáváme ji tak, aby základní rozpis mohl být potvrzen ještě v tomto roce a aby tak na VHJ a podnicích byl rozpis hlavních úkolů, i když možná ne vždy v žádoucím předstihu natolik včas, aby hospodářská sféra mohla přistoupit k zajišťování těchto napjatých úkolů, rozhodujících pro nejbližší vývoj naší ekonomiky.

Jestliže zákon stanoví jako hlavní cíl dosažení růstu efektivnosti a zdrojů posílení hospodářské základny a životní úrovně, jestliže stanoví přímo jako hlavní úkoly k dosažení těchto cílů efektivnost a tím především plynulost výrobního procesu, využívání základních fondů surovin a materiálu, energie a pracovních sil, růst zapojení do mezinárodní dělby práce, zhospodárnění investiční výstavby a růst životní úrovně jak v oblasti osobní spotřeby, tak kulturní, zdravotní péči a bydlení, pak pověřuje zároveň vládu, aby k zajištění těchto cílů a úkolů stanovila prováděcí opatření. Dává ji tak plnou pravomoc a odpovědnost k organizování a ovlivňování onoho velkého a náročného díla, který beze sporu na plnění všech těchto zmíněných úkolů v r. 1971 bude.

Specifika, náročnost úkolů a složitost problematiky vývoje naší ekonomiky v příštím roce vyplývá zejména z těchto aspektů:

1. soustředěným úsilím vedení strany, směřujícím ke konsolidaci našeho politického systému, se podařilo vytvořit základní a prvořadý předpoklad i pro cílevědomé řízení našeho hospodářství. Politickou porážkou pravice se vytvořil i rozhodující odrazový můstek pro překonání ekonomického chaosu, který ohrožoval životní zájmy státu i drtivé většiny jeho občanů. Nepodařilo se však ještě všude a dostatečně důsledně prosadit takový přístup k práci, odpovědnost a zejména iniciativu, především u řídících pracovníků, které by z výsledků konsolidace v roce 1970 učinily sílu potřebnou k tomu, aby dlouhodobé následky, k nimž přivedly zemi pravicové síly a které mají mnohdy svůj původ i před rokem 1968, byly urychleně překonány i v oblasti ekonomiky. Tyto skutečnosti jsou také příčinou, že projednáváme problematiku plánu na rok 1971 v podmínkách, kdy ještě nemáme střednědobý plán, jehož koncepce by pochopitelně v mnohém směru řešení našich věcných a systémových problémů v národním hospodářství usnadnila a - domnívám se - i urychlila.

2. Je nepochybnou předností projednávaného návrhu národohospodářského plánu a státního rozpočtu, že byl vypracován s přihlédnutím k návrhům plánů podniků, VHJ, resortů a národních výborů. Zůstává přitom varovným signálem nedostatek, že souhrn těchto návrhů plánu byl jako východisko nepřijatelný, nereálný, že se v nich znovu projevily nepřekonané tendence z minulých let, jako je jednostranné preferování podnikových a lokálních zájmů, zakrývání rezerv, nemobilizační přístup, opatrnické tendence a dokonce i spekulace na úkor státu. Zřejmě v tomto směru přežívá staré myšlení umocněné falešnými teoriemi z roku 1968. K jeho překonání bude muset být svedena pro důslednou konsolidaci naší ekonomiky rozhodující bitva. Je to veliký závazek pro řídící a organizátorskou úlohu vlády a všech jejích orgánů a v neposlední řadě odborářského aktivu i volených a zastupitelských orgánů všech stupňů.

Soudruh Štrougal ve svém referátu na prosincovém plénu ÚV KSČ podrobněji rozebral tři rozhodující klíčová místa, do nichž se zauzluje problematika plánu na rok 1971 a s tím zřejmě i problematika našeho dalšího ekonomického vývoje. Jsou to problémy trvalé stabilizace vnitřního trhu a růstu životní úrovně, překonání nedostatků v investiční výstavbě jako stále inflačního ohniska naší ekonomiky a problematika vnějších ekonomických vztahů, jako rozhodujícího činitele pro žádoucí vývoj čs. platební bilance se zahraničím.

Dovolte mi, abych se proto rovněž dotkl těchto klíčových otázek, do nichž se musí soustředit rozhodné úsilí všech politicko-hospodářských a řídících pracovníků.

Na prvním místě cílů našeho hospodářského a politického úsilí stojí upevnění dosažených výsledků a další růst životní úrovně, pro niž je rozhodující růst národního důchodu a osobní spotřeby obyvatelstva. Vývoj v právě uplynulém roce vytvořil pozitivní předpoklady z globálního hlediska.

Vzrůst zásob ve vnitřním obchodě a nárůst vkladů obyvatelstva v roce 1970 je respektován i plánem na rok 1971. Bude však základním a velmi náročným kvalitativním problémem využití těchto zdrojů životní úrovně v kvalitativně lepší skladbě, především pokud jde o zásoby. Předpokládaný růst maloobchodního obratu a růst osobní spotřeby by se minul politickým účinkem a nebyl by dokonce ani zajistitelný, kdyby výroba a obchod, včetně zásobování vnitřního trhu z dovozu, neřešily současně, a to velmi energicky, i problematiku sortimentní skladby, dostatku žádaného zboží včetně zboží v žádaných cenových polohách, dostupných nejširší mase spotřebitelů. K dosažení tohoto cíle musí směřovat od první chvíle zabezpečování plánu důsledná spolupráce výroby, obchodu, ale i politika finanční, cenová a úvěrová, které musí ovlivňovat nejen práci obchodu a zásobování, ale i poptávku v pozitivním slova smyslu lépe nežli dosud. Je třeba si uvědomit, že správný důraz a nároky na odstranění inflačních ohnisek v oblasti příjmů obyvatelstva učinily korunu vzácnější a v tom směru je třeba velmi kladně hodnotit politiku vlády, pokud jde o tzv. drahé peníze.

Musíme v této politice pokračovat tím spíše, že plán počítá se vztahem mezd a produktivity práce jako s rozhodujícím řídícím momentem. Produktivita práce, jejíž přírůstek má téměř plně zabezpečit růst výroby, bude pro splnění plánu v roce 1971 rozhodující. Stimul žádoucího vývoje v této oblasti leží především na vnitřním trhu, v tom, že poctivě vydělaná koruna bude kryta zbožím v žádoucí kvalitě, sortimentu a ceně. Je v tom konec konců nutno, i po zkušenostech v bratrském Polsku, vidět významný politický aspekt konsolidace naší společnosti.

Dovolte mi ještě se v této souvislosti dotknout úzce navazujícího problému v souvislosti růstu zásob, o jejichž skladbě navíc nemáme jistotu, že je dobrá a účelná. Aniž bych chtěl snižovat odpovědnost řídících orgánů našich podniků za tento - právě v minulém roce nikoliv žádoucí vývoj, aniž bych chtěl přehlížet nedostatky ve způsobu bilancování, hospodářských smluv a v dodavatelsko-odběratelských vztazích, nemohu nevyslovit i určité obavy, zda bude systém financování a úvěrování Státní banky československé v tomto směru dostatečně účinný a cílevědomý. Jestliže se při konsolidačním procesu právě vývoj zásob a s ním i růst úvěrů poskytovaných bankou značně ochyloval od plánu, jestliže navíc, jak ukazují rozbory Ústřední komise lidové kontroly, docházelo k nežádoucímu financování rozestavěných investic z provozních úvěrů a při tom nebyly provedeny změny úvěrového plánu ani zásadnější zásahy ve finančně peněžní oblasti, pak nutno požadovat, aby, mají-li být splněny cíle plánu v roce 1971, Státní banka československá byla z hlediska měnového i úvěrového ve své úvěrové činnosti přísnější a přitom dovedla citlivě reagovat

Pokud jde o investiční výstavbu, bylo už mnohokrát zdůrazněno, jak obtížné je překonat nedostatky v této oblasti, která je po léta v našem hospodářství inflačním ohniskem. Proto i plán na rok 1971 po radikálních zásazích v roce 1970 počítá s relativně pomalým růstem investic i dodávek pro investiční výstavbu. O to náročněji jsou tu pak vytyčeny úkoly z kvalitativního hlediska. Mezi ně patří především úkol snížení celkové rozestavěnosti, a to jak omezením nově zahajovaných staveb, tak především urychlením dokončovacích prací a uváděním základních fondů do provozu.

Jsem si vědom toho, že právě v této oblasti muselo dojít k největším střetům mezi požadavky podniků i národních výborů a reálnými možnostmi ekonomiky. Není však jinak možné, nežli se přiklonit ke zdravému závěru, že i u investic, a právě u investic, je rozhodující faktor času. Je třeba soustředit se na to, aby výrobní i nevýrobní investice urychleně byly dokončeny a sloužily svému účelu. Na jejich dokončení je nutno přesunout materiálové, kapacitní i lidské zdroje a skoncovat už s rozptylem plynoucím z nadměrné rozestavěnosti, která umrtvuje neúměrně vysokou část našeho národního důchodu a brzdí růst životní úrovně.

Zpracování i projednávám návrhu plánu na r. 1971 odhalilo jako mimořádně napjatou problematiku bilancí vnějších ekonomických vztahů. Z čeho vyplývá tato mimořádná napjatost? Především z toho, že se obrat zahraničního obchodu v posledních letech vystupňoval výrazně a také v roce 1970 rostl rychleji, než předpokládal plán. Přitom byla v letech 1968-1969 nejen spotřebována naše běžná aktiva, ale navíc se prohloubilo saldo vůči socialistickým zemím. Ani v roce 1970 jsme ještě tento nepříznivý vývoj nepřekonali. Je tedy jedním z hlavních úkolů roku 1971 tento vývoj změnit a přistoupit k odstranění našich závazků. Jiná cesta než stupňovaným exportním úsilím neexistuje, chceme-li zachovat dovoz na úrovni, která odpovídá potřebám našeho národního hospodářství.

Pokud jde o vnější vztahy s kapitalistickými státy, i zde je nutno respektovat zásadu udržet dosažený stav vyrovnanosti naší platební bilance, přestože nepochybně rostou velmi rychle nároky na kvalitu, technickou úroveň výrobků atd. Toto je závažné tím spíše, že rozhodující přírůstky našich vývozů má zajistit strojírenství.

Napjatost v plánu vnějších vztahů je však dána i závaznými nároky na straně dovozů, ať už mám na mysli řešení naší palivové bilance nebo i další nároky v dovozu potravin, surovin, materiálů, strojů atd.

Zde se zvláště projevil nekritický přístup podniků a výrobních hospodářských jednotek k tvorbě plánu. Půjde proto nyní o to, aby v celém procesu realizace plánu dokázal řídící systém zvládnout úkoly jak ve stimulaci vývozu, který má úměrně k celé problematice dosáhnout prakticky nejrychlejších temp ze všech hlavních kategorií plánu, tak v regulaci dovozu, která musí zabezpečit uspokojení základních plánovaných potřeb a bezporuchový hospodářský vývoj.