Vážené súdružky, vážení súdruhovia poslanci, výraznou črtou federálneho rozpočtu na rok 1971 je posilnenie jeho ekonomickej, funkcie, najmä v oblasti vzťahov k štátnym rozpočtom národných republík.

Dochádza k podstatnému zvýšeniu dotácií z federálneho rozpočtu do rozpočtov národných republík, a to i z rozpočtu ČSSR. Pritom došlo nielen k prostému zvýšeniu objemu dnešných dotácií, ale k stanoveniu nových druhov dotácií na štátny program technického rozvoja, novoposkytované budú dotácie z rozpočtu federácie, vybrané druhy cenových dotácií a intervencií a prehlbuje sa tiež účelové financovanie. To je prejavom nielen mechanického zvyšovania objemu redistribúcie, ale skutočného posilnenia úlohy federácie, zvýšenia plánovitosti a hospodárnosti.

Rastie tiež koordinačná funkcia rozpočtu federácie, ktorý nielen že vecne a metodicky zlaďuje celú rozpočtovú sústavu a prepojuje ju v rámci úhrnného finančného plánu s ostatnými finančnými plánmi, ale zabezpečuje súčasne podstatný súlad s úlohami a potrebami štátneho plánu na budúci rok.

V predkladanom návrhu štátneho rozpočtu federácie a v súhrne návrhov štátnych rozpočtov ČSSR na rok 1971 nie sú ešte premietnuté dôsledky, ktoré vyplynú zo zmien v pôsobnosti medzi federálnymi a národnými orgánmi a z prijatia nového zákona o rozpočtových pravidlách. Tieto zmeny ovplyvnia doterajšiu štruktúru a objemy jednotlivých štátnych rozpočtov a bude nutné upraviť ich tak, aby Federálne zhromaždenie mohlo schváliť upravený štátny rozpočet ešte v prvej polovici budúceho roku. Prepracovaním štátnych rozpočtov na rok 1971 nedôjde k zhoršeniu celoštátneho rozpočtového zostatku alebo k porušeniu vecných proporcií a väzieb na štátny plán ČSSR. Taktiež zostane plne zachovaná jeho záväznosť a nemení sa jeho náplň pre hospodárske a rozpočtové organizácie tak vo sfére ústredných rozpočtov, ako aj vo sfére rozpočtov národných. Ide o bilančné zmeny, ktoré majú síce veľký význam z hľadiska jednotlivých štátnych rozpočtov, ktoré sa však v podstate nedotknú vzťahov medzi organizáciami a štátnymi rozpočtami, ani ďalších vzťahov úhrnného finančného plánu.

Vzhľadom na to, že princípy nového zákona o rozpočtových pravidlách budú platiť od 1. 1. 1971 a že bude treba zabezpečiť financovanie novovzniknutých federálnych orgánov, navrhuje federálna vláda, aby bola zmocnená vykonať nevyhnutné rozpočtové opatrenia do schválenia upravených štátnych rozpočtov.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, tak návrh štátneho plánu, ako i návrh štátneho rozpočtu predpokladá v procese jeho plnenia podstatné zvýšenie náročnosti na všetkých úsekoch práce. Ide o to, či sa nám v budúcom roku bude i naďalej zvyšovať produktivita práce, znižovať náklady výroby a hlavne upevňovať pracovná disciplína, zvyšovať kvalita výroby a výrobkov. To závisí od toho, či dosiahneme ciele plánu a rozpočtu. Nebolo by nič škodlivejšie, než spoliehať na automatické pôsobenie finančných alebo akýchkoľvek iných nepriamych nástrojov.

Snažili sme sa štátny rozpočet na rok 1971 pripraviť skutočne reálne, aby bol spätý so štátnym plánom tak, aby pôsobil pri podpore realizácie jeho zámerov a cieľov, aby účinne napomáhal pri optimálnom a proporcionálnom rozvoji národného hospodárstva, aby účinne zabezpečoval ďalší rast životnej úrovne československého ľudu.

Budúci rok je rokom 50. výročia založenia vedúcej politickej sily našej spoločnosti - KSČ, ktorá je strojcom a organizátorom našej socialistickej výstavby. Spomenieme si v ňom na hrdinské boje celej komunistickej strany a jej najstatočnejších príslušníkov, ktorí sa postavili proti buržoázii v čase predmníchovskej republiky, proti fašizmu v období druhej svetovej vojny, i pri rozhodnom víťazstve nad reakciou vo februári 1948. Súčasne si znovu pripomenieme, že víťazstvo socializmu nedosiahneme automaticky, že reakcia a kontrarevolučné sily využívajú každú príležitosť, každú našu slabosť, aby zmenili smer vývoja.

Náš ľud po tom všetkom, čo prežil v roku 1968 a začiatkom roku 1969, si znovu plne uvedomuje, čo preň, pre socialistickú výstavbu a pre pokojný život človeka znamená silná komunistická strana. Uvedomuje si túto nesmierne dôležitú skutočnosť, a preto na počesť 50. výročia vzniku KSČ vyhlasuje cenné záväzky, ktorých splnenie prispeje k ešte úspešnejšej realizácii úloh plánu a rozpočtu.

Veľmi pozitívnou črtou iniciatívy pracujúcich je to, že sa neobmedzuje iba na plnenie kvantitatívnych ukazovateľov, ale i naplnenie ukazovateľov kvalitatívnych, na rast produktivity práce, na úspory materiálu, na zvyšovanie kvality. Úspešné splnenie plánovaných úloh v budúcom roku vytvorí predpoklady pre zdar celej piatej päťročnice a pre ďalší rozvoj našej socialistickej krajiny. Na tento aktívny prístup vláda ČSSR nadväzuje a chce ho ďalej rozvíjať. Pritom účinná a stále sa prehlbujúca spolupráca s ostatnými krajinami RVHP, najmä so Sovietskym zväzom, dáva pre rozvoj nášho národného hospodárstva obrovské možnosti. V súlade so závermi decembrového plenárneho zasadnutia ÚV KSČ chceme ešte viac posilňovať naše priateľstvo so ZSSR, naším bratom a spojencom.

Záverom by som chcel, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, využiť túto príležitosť a poďakovať vám za účinnú spoluprácu a cenné pripomienky pri príprave navrhovaného štátneho rozpočtu na rok 1971 a v mene vlády ČSSR navrhujem, aby Federálne zhromaždenie predložený návrh štátneho rozpočtu na rok 1971 po prerokovaní schválilo. /Potlesk./

Predseda SN V. Mihálik:

Ďakujem súdruhovi ministrovi Rohlíčkovi za jeho výklad.

Žiadam, aby spravodajskú správu za výbory Snemovne ľudu, ktorým bol návrh štátneho rozpočtu prikázaný na prerokovanie, predniesol spoločný spravodajca poslanec Ing. Václav Červený.

Zpravodaj poslanec ing. V. Červený:

Vážené Federální shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci. Letos projednáváme návrh státního rozpočtu federace na rok 1971 za zcela jiných ekonomických podmínek, než tomu bylo v uplynulých letech. Jsme na projednávání lépe připraveni.

Oba výbory pro plán a rozpočet se zabývaly do hloubky státním závěrečným účtem federace za rok 1969. Tehdy mohli členové výboru konstatovat, že realizace rozpočtu za rok 1969 byla ještě poznamenána následky vnitřního rozrušení naší ekonomiky. V druhém pololetí roku 1969 se však začaly ukazovat známky konsolidace a obratu k lepšímu.

Zásadní obrat nastal usnesením ÚV KSČ z letošního ledna. Toto usnesení, které bylo kladně přijato našimi pracujícími, vytvořilo atmosféru, jež umožnila podstatně lépe realizovat rozpočet na tento rok, než tomu bylo před rokem. Výsledky realizace za tři čtvrtletí letošního roku s pokladním přebytkem téměř 17 miliard Kčs nepochybně vytvářejí i lepší podmínky pro sestavování a posuzování státního rozpočtu federace na příští rok.

Tuto skutečnost předvídaly výbory již při projednávání rozpočtového projektu na rok 1971. Připomínky obou výborů pro plán a rozpočet, které vyplynuly z tohoto projednávání, zkoumalo federální ministerstvo financí a bralo je v úvahu.

V listopadu projednaly výbory obou sněmoven jednotlivé rozpočtové kapitoly. Výbory se nezabývaly jen čísly rozpočtu, ale spojovaly tato čísla s kritickými připomínkami k činnosti resortů. Řada těchto připomínek je nyní řešena schváleným zákonem o působnosti federálních ministerstev. Pokud jde o rozpočtované částky příjmů a vydání jednotlivých kapitol, výbory je schválily, takže se mohly stát součástí státního rozpočtu federace na rok 1971.

Při závěrečném projednávání rozpočtu federace na rok 1971 oběma výbory pro plán a rozpočet, byla přednesena připomínka, týkající se hlavního města Prahy. Bylo upozorněno, že částka rezervovaná pro Prahu je postačitelná, ale není kryta hmotnými prostředky, takže lze pochybovat o využití rozpočtových prostředků. Situace v Praze je stále kritická, ač vzhled města a životní prostředí a úroveň jeho obyvatel je reprezentací celého státu. Tak např. bude roku 1971 dokončeno méně bytů, než tomu je letos. Vláda se sice zabývala dílčími pražskými problémy, ale chybí dosud generální plán řešení všech pražských problémů.

Je nám zřejmé, že změny ve státní organizaci a nově upravené pravomoci federální vlády zakotvené v novelizaci zákona o čs. federaci a zákon o opatřeních v soustavě federálních ústředních orgánů a jejich kompetence budou mít vliv na rozpočty některých resortů. Projednáváme totiž rozpočet sestavený za dnešní organizace státní správy. Proto bude třeba rozpočet a hlavně rozpočtové - jak již bylo zdůrazněno soudruhem ministrem - vztahy mezi federálním rozpočtem a rozpočty obou národních republik přepracovat. Rádi přijímáme ujištění federálního ministerstva financí, že příjmy a výdaje všech tří rozpočtů dohromady nepřekročí výši uvedenou v návrhu rozpočtu a že počet pracovníků při převodech kompetencí z některých národních orgánů na orgány federální nepřekročí v zásadě dnešní stav.

Posílení řídící funkce plánu má vliv i na povahu a funkci státních rozpočtů. Poklesem významu plánu v řízení hospodářství v nedávné minulosti narůstala samostatnost rozpočtu, jako ekonomického nástroje řízení. Oba výbory tuto skutečnost svého času konstatovaly. Rehabilitace plánu, jako základního řízení ekonomiky vytváří jen relativní samostatnost rozpočtu, který se stává finančně ekonomickým nástrojem zabezpečujícím plnění směrnic a úkolů hospodářského plánu. Přitom není státní rozpočet jen pasívním vyjádřením plánu, ale zůstává aktivním ekonomickým nástrojem řízení. Finanční politika, jako součást státní hospodářské politiky, má tedy za úkol zabezpečovat ve finančním vyjádření hospodářský plán, tj. plnění jeho záměrů a směrnic. Pochopitelně se bude vztah mezi plánem a státním rozpočtem dále rozvíjet.

Uplatnění funkce rozpočtu, jako aktivního ekonomického nástroje řízení, je možné jen tehdy, budou-li také plně uplatňovány podnikové finanční plány, jejichž význam byl potlačován. Druhým nutným předpokladem uplatnění jeho funkce je upevňování finanční kázně, nezbytné pro plněn povinností podniků ke státnímu rozpočtu, podle nedávno schválených daňových zákonů. Při upevňování kázně nabývá na významu zvláště kontrolní funkce ministerstev financí.

Státní rozpočet federace zvýrazňuje i další jeho funkci, a to posilování integrace hospodářství v rámci federace. Jde v zásadě o vztah mezi rozpočtem federace a rozpočty obou národních republik. Silný federální rozpočet umožňuje ovlivňovat rozvoj hospodářství v obou národních republikách a současně urychlovat hospodářské vyrovnání mezi ČSR a SSR v rámci hospodářské integrace celé federace.

Soudruh ministr financí ing. Rohlíček zdůraznil protiinflační charakter státního rozpočtu, který nelze vidět jen v jeho přebytku, ale i v jeho vnitřní struktuře.

Považuji za nutné zmínit se též o často diskutovaném vztahu mezi státním rozpočtem a úvěrovým plánem Státní banky československé. Docházelo k rozdílným názorům na tento vztah. Státní banka československá musela brát v úvahu při sestavování úvěrového plánu spíše své bankovně technické komerční zájmy. Byla k tomu nucena trvalým rozporem mezi povahou úvěrových zdrojů, které jsou krátkodobé a jejich úvěrovým použitím, které je relativně dlouhodobé. Ministerstvo financí sledovalo celostátní společenské zájmy a hlavně protiinflační finanční politiku. Rozpor tedy nebyl v zásadách, ale ve výši úvěrového plánu ve vztahu k rozpočtu. Dnes je vztah mezi státním rozpočtem a úvěrovým plánem do určité míry vyřešen, neboť obě instituce jsou odpovědny za plnění záměrů, směrnic a úkolů hospodářského plánu. Pokud jde o použití rozpočtového přebytku je shoda v tom, že výsledný rozpočtový přebytek posiluje úvěrový plán. Během roku jsou však podstatně vyšší pokladní přebytky na účtě federace u Státní banky československé a není dosud rozhodnuto, zda tyto přebytky mohou být použity k posílení úvěrových možností Státní banky československé nad plán nebo blokovány až do konečné státní účetní uzávěrky.

Je samozřejmé, že předpokladem správné realizace rozpočtu je také důvěra občanů v hospodaření státu a v měnu. Opakuji znovu a říkám to trvale, že můžeme s potěšením konstatovat, že růst vkladů u Státní spořitelny je objektivním dokladem rostoucí důvěry občanů v měnu. Posílení funkce měnového plánu, který je zárukou stabilizace a upevňování měny, bude tuto důvěru dále upevňovat. Zabezpečení funkce rozpočtu jako finančně ekonomického nástroje řízení předpokládá také soulad mezi hmotnými a hodnotovými procesy uvnitř našeho hospodářství. To souvisí se správným sestavením podnikových finančních plánů a s důchodovou situací podnikové sféry a znamená postavit podnikovou sféru na vzájemně srovnatelnou bázi. Vzniká tak další úkol, a to řešit oddlužení některých podniků, které jsou ve svízelné finanční situaci. Jde o úkol, jehož řešení vyžaduje individuální přístup ke každému podniku a hluboké ekonomické rozbory. Bez tohoto oddlužení by nebylo možno počítat s relativní důchodovou vyrovnaností.

Federální ministerstvo financí předložilo členům obou výborů bohatý a vyčerpávající materiál, obsahující nejen rozpočet státu. Poslanci mohli posoudit, jak postupovalo federální ministerstvo financí při sestavování rozpočtu a jak rozpočet projednávala vláda. Federální ministerstvo financí pracovalo na sestavování rozpočtu souběžně s projednáváním prováděcího plánu na r. 1971. Z toho vyplývá, že dnes můžeme konstatovat, že státní rozpočet je dalším krokem ke konsolidaci, k upevnění řízení hospodářství a k jeho efektivnosti.

Soudružky a soudruzi poslanci, státní rozpočet byl vypracován v souladu s dokumenty ÚV KSČ o posílení integrující funkce federálního rozpočtu a jeho vlivu na uskutečnění záměrů plánu práce v jednotlivých územních a oborových oblastech.

Plán na rok 1971 vytváří podmínky pro řešení některých závažných, avšak dosud plně nevyřešených problémů. Předseda vlády s. dr. Lubomír Štrougal poukázal na zasedání ÚV KSČ zejména na investiční výstavbu. Analyzoval dosavadní nedostatky a nastínil, jak lze přikročit k jejich postupnému odstraňování.

Investiční politika vychází z limitování objemu investiční výstavby. Přesně se vymezuje rozsah nově zahajovaných akcí tak, aby plán byl v souladu se stavebními kapacitami a materiálem. Vláda soustřeďuje pozornost na přednostní realizaci klíčových staveb a na zkracování doby výstavby. Investiční prostředky se důsledněji orientují na komplexní bytovou výstavbu, na výstavbu palivoenergetické základny, na výrobu stavebních hmot a na vybrané rozvojové programy. Z nevýrobních investic jsou to např. pražské Metro a pražský železniční uzel.

l když základní formou financování investic zůstává financování ze zdrojů vytvořených podnikem, dále pak bankovní úvěr a nově redistribuce finančních zdrojů uvnitř výrobně hospodářských jednotek a mezi nimi, přece je nutno některé investice dotovat ze státního rozpočtu. Oba výbory pro plán a rozpočet neměly námitek proti tomu, aby investice celostátního nebo celorepublikového významu byly plně nebo částečně financovány ze státního rozpočtu.

V roce 1971 dojde ke zvýšení dotací ze státního rozpočtu a ke snížení investičních úvěrů. Státní rozpočet bude financovat dotacemi skoro 37% hodnoty investic. Toto zvýšení však odpovídá hospodářskému plánu a jeho prioritám, zvláště pak vysokému podílu palivoenergetické základny a prioritních akcí státního plánu. Úhrnné zvýšení investičních dotací činí 4,5 mld Kčs.

Musíme také vzít v úvahu, že financování investic v železniční dopravě se bude dít převážně ze státního rozpočtu, jak jsme ostatně již projednávali při státním závěrečném účtu za rok 1969.

Na bytovou výstavbu se počítá skoro 15% z prostředků věnovaných na investiční výstavbu. Při její realizaci nejde o problémy financí, ale jde o materiálně technické zásobování a stavební kapacity.

Pokud jde o financování bytové výstavby a údržby, chtěl bych ještě upozornit, že by snad bylo třeba zpřesnit politiku národních výborů, a to účelovým vázáním u nich rozpočtovaných prostředků, týkajících se bytové výstavby a údržby bytového fondu. Tím nechceme omezovat pravomoc národních výborů, ale posílit jejich odpovědnost za jim svěřený úkol.

Důležitý je nový režim čerpání investičních dotací. Byla odstraněna automatičnost jejich čerpání a zabráněno v jejich nesprávném používání. Objem investičních dotací nebude pravděpodobně klesat, protože výstavba podle rozvojových nosných programů a hlavní výstavba palivoenergetické základny se bude realizovat až po roce 1971.