Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:

Děkuji poslanci Gavendovi za zpravodajskou zprávu. Zahajuji rozpravu. Jako první promluví poslanec Ludvík Černý. Dávám mu slovo.

Poslanec L. Černý:

Soudružky a soudruzi poslanci. Předložený návrh zákona o devizovém hospodářství je mimořádně významnou právní normou, představující důležitý krok pro stabilizaci systémů řízení národního hospodářství. Návrh sleduje některé pozoruhodné cíle. Nahrazuje dosavadní přežitou právní úpravu, především zákon z roku 1953.

Skutečnost, že jen v letech 1960-1968 vzrostl čs. vývoz o 64%, do socialistických zemí o 92% a úměrně k tomu se rozšířily i úvěrové vztahy, neobchodní platy, turistický ruch, to vše je dostatečným důvodem k přijetí nové právní úpravy. Je nám prostě třeba mít cílevědomý, centrálně ovládaný systém devizového řízení. Návrh celou úpravu modernizuje a umožňuje účelnou dělbu práce mezi orgány státní správy a Státní bankou.

Mimořádně významné je to, že dává jak vůči zahraničí, tak vůči čs. subjektům plnou právní jistotu, což má v této oblasti jistě zvláštní důležitost.

Další, neméně důležitý cíl, který zákon sleduje, je vytvoření dostatečného prostoru pro systém řízení, ve kterém při upevnění centrálního vlivu a úlohy plánu se mohou mnohem výrazněji, než tomu bylo dříve, uplatnit devizově měnové nástroje a devizová politika, respektující spolu s politikou obchodní, jednotnou státní hospodářskou koncepci.

Chtěl bych dále zdůraznit význam návrhu pro další rozvoj mezinárodní spolupráce, a to nejen spolupráce hospodářské, ale i spolupráce v oblasti devizové, měnové i finanční. To má samozřejmě veliký význam pro naši spolupráci se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi v rámci RVHP. Opatření provedená právě v poslední době v této oblasti tedy dále plně potvrzují potřebnost a oprávněnost návrhu a jeho obsahu.

Podařilo se formulovat obsah devizového monopolu, stručně řečeno tak, že každá deviza patří státu, a dohodnout a stanovit kompetenci při jeho provádění. Nositelem monopolu je stát, v rámci devizového hospodářství přísluší pak jeho řízení vládě, provádění Státní bance, dohled a kontrola ministerstvu financí. Státní banka bude provádět monopol pomocí devizových bank a devizových míst, která budou pracovat v rámci jim daného zmocnění. Obsah devizového monopolu a devizového hospodářství je dán hranicemi pojmu devizových prostředků, jimiž nejsou jenom devizy v užším, bankovním slova smyslu, ale i valuty, zlato a cenné papíry

Je předností předloženého návrhu, že přesně definuje tyto pojmy a kategorie a že také přesně stanoví výlučná práva Státní banky a pověřených organizací obchodovat s devizovými prostředky, provádět platební styk se zahraničím a dále úkol vést devizovou evidenci a soustřeďovat devizové prostředky. Tomu odpovídá i povinnost devizových tuzemců nabídnout bance nebo pověřeným místům devizové prostředky ke koupi.

Stejně tak považuji za přednost zákona, že vhodným způsobem vyjímá z devizového režimu povolování širokou oblast platů zahraničního obchodu.

Skutečnost, že nový devizový zákon chce ponechat dostatečný prostor pro konkretizaci devizového systému, řízení devizového hospodářství, platební styk v tzv. nižších normách klade neobyčejně závažné nároky na prováděcí předpisy k tomuto zákonu. Odpovědnost za jejich vydání má federální ministerstvo financí. Spolupráce tohoto ministerstva se Státní bankou československou, ministerstvem zahraničního obchodu i s národními ministerstvy financí by tak v nejbližší krátké době měla vytvořit ucelený kodex devizových předpisů, které budou v naprostém souladu se systémem plánování a řízení našeho hospodářství. Na tomto poli je možnost se opřít o zkušenosti, pozitivní i negativní, vývoje posledních let, kdy se při zvýšení úlohy Státní banky československé podařilo stupňovat i váhu řízení devizového hospodářství a provádění devizového monopolu z jednoho místa a dosáhnout i pozitivních výsledků ve vývoji platební bilance státu. Naproti tomu však nedostatek v organizaci a provádění devizového dohledu v tomto období způsobil, že tyto pozitivní výsledky jsou v jednotlivých případech oslabovány zneužitím mezer v devizových předpisech, subjektivismem v devizovém povolování, nedůsledností v devizové evidenci apod.

Nicméně při projednávání předloženého návrhu můžeme konstatovat, že máme před sebou zákon, který si odbyl poměrně solidní zkušební dobu experimentované praxe už v době své přípravy. Byl připravován odbornými kolektivy několik let a obsahuje tedy téměř dvacetileté zkušenosti a poznatky. Jsem proto přesvědčen, že orgány zmocněné k jeho provedení vytvoří dostatečné kádrové a ostatní předpoklady k tomu, aby nový zákon byl rozhodným přínosem pro stabilizaci a zdokonalení systému řízení našeho hospodářství.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:

Děkuji poslanci Černému. Soudružky a soudruzi poslanci, nedostali jsme jinou přihlášku do diskuse. Hlásí se ještě někdo o slovo? /Nikdo./ Prohlašuji tedy rozpravu za skončenou.

Táži se soudruha ministra financí, zda si přeje slovo. /Nepřeje./ Děkuji.

Ptám se, zda si přeje slovo zpravodaj poslanec Petrásek? /Nepřeje./

Ptám se, zda si přeje slovo zpravodaj poslanec Gavenda? /Nepřeje./

Přistoupíme k hlasování.

Při hlasování o tomto návrhu zákona platí podle ustanovení čl. 42 odst 2 písm. i/ ústavního zákona o čs. federaci zákaz majorizace.

Prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu, kterých je přítomno 217.

Kdo z těchto poslanců souhlasí s návrhem zákona o devizovém hospodářství ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Pro návrh se vyslovili všichni přítomní poslanci Sněmovny lidu. Sněmovna lidu zákon o devizovém hospodářství schválila.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů, a to poslanci zvolení v SSR, kterých je přítomno 44.

Kdo z těchto poslanců souhlasí s návrhem zákona o devizovém hospodářství ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se. / Děkuji.

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. S návrhem zákona souhlasí většina všech poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice, kterých je přítomno 46.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Kdo je proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Protože s návrhem vyslovila souhlas většina všech poslanců zvolených do Sněmovny národů v České socialistické republice, Sněmovna národů zákon schválila.

Sněmovna lidu a Sněmovna národů přijaly souhlasné usnesení. Konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon o devizovém hospodářství.

Jedenáctým bodem programu je

11. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení hospodářského zákoníku /tisk 63/ a společné zprávy výborů Sněmovny lidu /tisk 47-SL/ a výborů Sněmovny národů /tisk 44/SN/

Návrh zákona má z pověření vlády odůvodnit náměstek hlavního arbitra Československé socialistické republiky Václav Brandejs. Má někdo z poslanců Sněmovny lidu a Sněmovny národů připomínky k pověření Václava Brandejse? /Nikdo se nehlásil./ Nemá. Dávám slovo náměstkovi hlavního arbitra V. Brandejsovi.

Náměstek hlavního arbitra ČSSR V. Brandejs:

Vážená soudružko předsedkyně, vážené soudružky a soudruzi poslanci. Vážím si důvěry, kterou jste mne poctili tím, že jste mi dovolili, abych odůvodnil vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení hospodářského zákoníku.

Využívám, vážené soudružky a vážení soudruzi, pozornosti, kterou jste tomuto návrhu věnovali při projednávání ve výborech Sněmovny lidu a Sněmovny národů a upozorňuji proto jen na některé významné okolnosti, které brala vláda ČSSR v úvahu při přípravě návrhu novely tohoto zákona. Jsou to ony otázky, které se logicky a jako červená nit objevují v podtextu všech návrhů, které v těchto dnech projednáváte. Také návrh novely hospodářského zákoníku je výrazným vyjádřením vítězství strany nad pravicovým oportunismem, a proto je možné v plné šíři obnovit zákonnými prostředky platnost leninských principů řízení socialistického hospodářství.

Když Národní shromáždění přijalo v roce 1964 hospodářský zákoník, který se tyto leninské principy řízení socialistického hospodářství snažil zakotvit, nikdo netušil, k jak nebezpečnému posunu v dalších letech dojde. Šlo o nebezpečný politický posun, který se začal projevovat nejprve na úseku ekonomickém a postupně zasahoval do všech oblastí naší společnosti a tedy i do právní úpravy. Tak, jak byla zeslabována vedoucí úloha strany při řízení národního hospodářství, úloha státu a především úloha plánu, zasahoval tento nebezpečný posun i organizaci výrobní základny umělým překrucováním zásady demokratického centralismu, politicky neodpovědnou licitací s otázkou postavení podniku i zcela nevědecky zaměřenou a tím politicky nebezpečnou diskusí k otázkám socialistického vlastnictví.

Za této situace právní úprava obsažená v hospodářském zákoníku ztrácela brzy po jeho vydání potřebný základ své politické koncepce. Není proto divu, že tato právní úprava, jako jeden z důležitých nástrojů realizace hospodářské politiky státu ztrácela postupně i svou účinnost, když i další nástroje hospodářské politiky, zejména plán a jeho základní pojetí, byly deformovány a zprava neustále napadány. Nelze se pak divit ani tomu, že některé úpravy, ke kterým v průběhu těchto let v hospodářském zákoníku došlo, byly těmto deformacím poplatné.

Návrh novely hospodářského zákoníku má, vážené soudružky a vážení soudruzi, jak jste velice správně v diskusích ve výborech Sněmovny lidu a Sněmovny národů vystihli, vrátit tuto právní úpravu především po politické stránce do oné koncepce leninských principů, ze které byl hospodářský zákoník původně zpracován.

Je ovšem jen logické, že navrhovaná novela musí reagovat i na situaci, jak se vyvíjela v roce 1968 i na počátku roku 1969, a i na úseku právní úpravy postavit hráz setrvačnosti deformačních vlivů. Jde o některá ustanovení, která mají nejen posílit vliv státu a středního článku při řízení národního hospodářství, ale především v souladu s již projednávaným zákonem o národohospodářském plánování posílit postavení a úlohu plánu. Nová ustanovení mají tedy postavit hráz celé řadě nešvarů, s nimiž se dosud setkáváme a které jsou projevem toho, co zejména rok 1968, nám jako neblahé dědictví zanechal. Proto tedy ona přísná ustanovení proti nedovolenému podnikání, proti nerovnovážnému postavení odběratele vůči dodavateli, proti nekvalitním dodávkám, proti chytračení a nepořádkům v investiční výstavbě, proti bezesmluvním dodávkám a zejména proti tomu, že z našeho vnitřního trhu postupně a bez následků pro ty, kdo jsou za zásobování vnitřního trhu odpovědni, mizel potřebný sortiment zejména cenově dostupného zboží.

Proto také v naprosté shodě s úkoly plánu zabezpečuje navrhovaná nová právní úprava znovu povinnost uzavírat hospodářské smlouvy na dodávky, na které budou vydávány plánovací akty a proto také má navrhovaná nová úprava řadu ustanovení, podle kterých nebude nadále možné libovolně měnit nebo rušit výrobní program, jestliže plynulé zásobování především obyvatelstva, ale i podniků, nebude dostatečně a prokazatelně zabezpečeno.

Rád bych, vážené soudružky a vážení soudruzi, upozornil ještě aspoň na jednu důležitou novinu, kterou navrhovaná novela přináší a která je důkazem, jak vážně a odpovědně přistupuje vláda ČSSR k řešení otázky mezinárodní integrace na půdě Rady vzájemné hospodářské pomoci v souvislosti s připravovaným komplexním programem. Návrh novely totiž zabezpečuje, aby i ve vnitřním právním řádu byla povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu na dodávky, které z těchto integračních dohod pro naše dodavatele vyplynou. Jde o významný přínos a přihlášení se i na tomto úseku k myšlence proletářského internacionalismu a je to tedy další odpověď všem, kteří se v minulých letech pokoušeli vzájemné vztahy zemí socialistického tábora narušovat.

Toto jsou tedy, vážené soudružky a vážení soudruzi, ve stručné podobě důvody, které vedly vládu ČSSR při přípravě návrhu novely hospodářského zákoníku. Jsem pověřen vás požádat, abyste návrh novely po projednání schválili.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:

Děkuji soudruhu náměstkovi za jeho výklad.

Zpravodajskou zprávu za výbory Sněmovny lidu, kterým byl vládní návrh přikázán k projednání, přednese její společný zpravodaj poslanec Jan Mušal, kterému dávám slovo

Zpravodaj poslanec J. Mušal:

Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Předložený vládní návrh novely hospodářského zákoníku vede k zamyšlení nad základním pojetím i účinností dosavadního hospodářského zákoníku, který byl schválen v roce 1964 i nad pozdějšími úpravami.

Politické zaměření hospodářského zákoníku vycházelo z toho, že budování socialismu v ČSSR je záležitostí pracujícího lidu v čele s dělnickou třídou, vedenou Komunistickou stranou Československa. Zákon vycházel ze skutečnosti, že ekonomickým základem Československé socialistické republiky je socialistická hospodářská soustava a z předpokladu, že další rozvoj socialistické společnosti a národního hospodářství bude řízen jednotně podle plánu. V tomto smyslu pak hospodářský zákoník upravil právní vztahy. Stal se jednou ze základních právních norem, upravujících hospodářsko-organizátorskou činnost socialistického státu. Upravoval hospodářské vztahy, vznikající při hospodaření socialistických organizací s majetkem v socialistickém vlastnictví i základní principy řízení socialistického hospodářství, zejména plánování a financování hospodářské činnosti a určoval soustavu státních plánů. Zákoník kladl důraz na účinnější zabezpečení celospolečenských zájmů v hospodářské činnosti socialistických organizací před dílčími, individuálními zájmy jednotlivých organizací. Stejně tak kladl důraz na všestrannou hospodárnost a zajišťování maximálních úspor celospolečenské práce jako jednoho ze základních celospolečenských zájmů. Přitom však ponechal poměrně široké hranice, ve kterých samostatně rozhodovaly hospodářské organizace a zároveň dal orgánům hospodářského řízení právo provádět i mimořádné zásahy v souladu s celospolečenskými zájmy. Z těchto hledisek, která platí i v současné době, nebo o jejichž obnovení dnes usilujeme, je hospodářský zákoník ve znění schváleném v roce 1964 v zásadě správným zákonem.