Návrh nového zákona vychádza z aktívneho
poňatia funkcií devízového monopolu
Československej socialistickej republiky. Devízovým
monopolom rozumieme výhradné právo štátu
uskutočňovať platobný a úverový
styk so zahraničím a sústreďovať
pre tento účel devízové prostriedky
a centrálne rozhodovať o nakladaní s týmito
prostriedkami. Zjednodušené predstavy, že devízový
monopol je v podstate pasívnym doplnkom monopolu zahraničného
obchodu, viedli k nesprávnemu stotožňovaniu
funkcií oboch týchto monopolov a k podceneniu menových
a devízových aspektov vo vonkajších
ekonomických vzťahoch. Devízový monopol
má vytvárať podmienky pre využívanie,
riadenie i kontrolu zahraničných obchodných
vzťahov z hľadiska devízovo-finančného,
zatiaľ čo monopol zahraničného obchodu
slúži na ich využívanie, riadenie a kontrolu
z hľadiska hmotného.
Navrhovaný devízový zákon vychádza
zo základného predpokladu, že hlavným
nástrojom riadenia devízového hospodárstva
je devízový plán, ktorý je organickou
súčasťou sústavy národohospodárskych
plánov. Oslabenie riadiacej úlohy devízového
plánu ako integrálnej súčasti devízového
monopolu štátu, príznačné pre
obdobie podcenenia významu devízového monopolu
štátu, ktoré sa prejavilo aj poklesom významu
aktívnej devízovej politiky ako súčasti
štátnej hospodárskej politiky, nevyhnutne v
minulosti negatívne poznačilo celé naše
devízové hospodárstvo.
Devízový plán má podľa návrhu
devízového zákona vypracovávať
Štátna banka československá v spolupráci
s príslušnými federálnymi orgánmi
a orgánmi republík a v súlade so zámermi
štátneho plánu rozvoja národného
hospodárstva. Štátna banka československá
má taktiež zabezpečovať jeho realizáciu
a kontrolu.
Nový návrh zákona o devízovom hospodárstve
je právna norma, ktorá umožní na dlhší
čas upravovať právne vzťahy v devízovom
hospodárstve, ustanovuje jasne a presne práva a
povinnosti subjektov devízového hospodárstva
vrátane občanov a na rozdiel od doterajšej
úpravy poskytuje väčšiu právnu
istotu. Nový návrh zákona umožňuje
pružne reagovať na potreby vyplývajúce
z prehlbujúcej sa medzinárodnej deľby práce,
a to hlavne vo vzťahu k socialistickým štátom;
zodpovedá teda aj potrebám socialistickej integrácie
v rámci Rady vzájomnej hospodárskej pomoci.
Doterajší zákon o devízovom hospodárstve
neupravuje riadenie devízového hospodárstva
centrálne. Zveruje ho nezávisle od seba do právomoci
rôznych orgánov. Návrh nového zákona
o devízovom hospodárstve rieši v súlade
s riadením celého národného hospodárstva
Československej socialistickej republiky otázku
riadenia devízového hospodárenia tak, že
jeho riadenie zveruje federálnej vláde, ktorá
tiež schvaľuje devízový plán ako
súčasť menového plánu a spolu
s ním štátneho plánu rozvoja národného
hospodárstva. Riadenie devízového hospodárstva
federálnou vládou je zárukou toho, že
sa devízové hospodárstvo bude uskutočňovať
jednotne a komplexne v záujme rozvoja celého národného
hospodárstva.
S riadením devízového hospodárstva
súvisí aj dohľad nad vykonávaním
devízového monopolu Československej socialistickej
republiky, ktorý uskutočňuje tiež federálna
vláda, a to prostredníctvom Federálneho ministerstva
financií. Dohľad federálnej vlády nad
výkonom devízového monopolu treba chápať
podstatne širšie, a nie ako púhu revíznu
činnosť. Obsahom tohto dohľadu je predovšetkým
zabezpečovanie súladu medzi výkonom devízového
monopolu a devízovým plánom a ďalej
zabezpečovanie, aby orgány pôsobiace v devízovej
oblasti plnili svoje úlohy v súlade s devízovými
predpismi a smernicami vlády.
Vlastný výkon devízového monopolu
Československej socialistickej republiky je predloženým
návrhom zákona vyhradený Štátnej
banke československej, ktorá zaň tiež
zodpovedá.
Zákon umožňuje, aby vykonávacím
predpisom bola rozhodujúca právomoc Štátnej
banky československej prenesená na orgány
štátnej správy. S prenesením pôsobnosti
sa ráta aj na niektorých úsekoch neobchodnej
činnosti.
Spolupôsobnosť Federálneho ministerstva zahraničného
obchodu v devízovej oblasti upravuje dostačujúcim
spôsobom v príslušných ustanoveniach
návrh zákona o pôsobnosti federálnych
ministerstiev.
Návrh zákona o devízovom hospodárstve
vytvára primeraný priestor aj pre nepriame formy
devízovej regulácie. V tomto smere možno poukázať
najmä na uplatňovanie nástrojov devízovo-menových,
ako devízových kurzov a úrokov i devízovo-finančných
nástrojov. Treba naďalej rátať aj s administratívnymi
prostriedkami v devízovom pokračovaní,
Predpisy o výkone zákona o devízovom hospodárstve
má vydávať Federálne ministerstvo financií
po dohode s Federálnym ministerstvom zahraničného
obchodu a Štátnou bankou československou v
spolupráci s národnými ministerstvami financií.
Vo veciach, ktoré sa týkajú zahraničného
obchodu, vydáva vykonávacie predpisy spoločne
Federálne ministerstvo financií a Federálne
ministerstvo zahraničného obchodu po dohode so Štátnou
bankou československou.
Na rozdiel od dosial platného zákona sa vypúšťa
z devízového režimu striebro a platina, ktoré
stratili povahu menových kovov; rozširuje sa okruh
devízových tuzemcov, najmä u československých
občanov, zdržiavajúcich sa v zahraničí
nielen služobne, pokiaľ majú k pobytu v zahraničí
súhlas príslušného československého
orgánu. Predložený návrh zákona
vyhradzuje Štátnej banke československej právo
obchodovať s devízovými prostriedkami a vykonávať
platobný styk so zahraničím, pričom
určitými oprávneniami môžu byť
poverené aj iné peňažné ústavy
a organizácie. Na rozdiel od doterajšieho zákona
upravuje nový návrh zákona dohodovanie finančných
účastí československých podnikov
a organizácií v zahraničí a cudzozemských
účastí na tuzemských podnikoch, ktorých
zriaďovanie sa viaže na osobitné povolenie Federálneho
ministerstva financií a Federálneho ministerstva
zahraničného obchodu.
Jedným z dôležitých ustanovení
predloženého návrhu zákona je úprava
devízovej kontroly pri vývoze a dovoze devízových
hodnôt. Túto kontrolu robia colné orgány
prehliadkou batožín, ako aj osobnými prehliadkami.
Pritom sa však musí dbať na ústavné
a iné zákonné predpisy o ochrane osobnej
slobody a listového tajomstva.
Predložený návrh zákona novým
spôsobom upravuje trestné sankcie za priestupky.
Nová zákonná úprava sleduje ochranu
československého hospodárstva tým,
že sprísňuje sankcie za tieto priestupky. Návrh
zákona bol spracovaný spoločne s Federálnym
ministerstvom financií a Federálnym ministerstvom
zahraničného obchodu a Štátnou bankou
československou; pri jeho spracovaní boli zodpovedne
prerokované všetky podmienky, ktoré v legislatívnom
procese jeho prípravy boli uplatnené.
Prijatie nového zákona o devízovom hospodárstve
vytvára predpoklady pre upevnenie právneho poriadku
v tejto oblasti, vrátane možností účinnejšieho
devízového dohľadu
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci! Návrh zákona o devízovom hospodárstve
prerokovali výbory Snemovne ľudu a Snemovne národov.
Uplatnené pripomienky sme už zapracovali do textu,
prípadne ich zahrnieme do vykonávacej vyhlášky,
ktorá má vyjsť súčasne s týmto
zákonom.
Nová právna úprava devízového
hospodárstva predstavuje jednu z dôležitých
podmienok upevňovania socialistickej zákonnosti
aj v devízovej oblasti, ktorá je veľmi citlivým
úsekom národného hospodárstva. V mene
vlády Československej socialistickej republiky odporúčam
predložený návrh zákona po prerokovaní
schváliť.
Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:
Děkuji ministru financí ČSSR za výklad.
Prosím, aby zpravodajskou zprávu za výbory
Sněmovny lidu, kterým byl vládní návrh
přikázán k projednání, přednesl
jejich společný zpravodaj poslanec Václav
Petrásek. Dávám mu slovo.
Zpravodaj poslanec V. Petrásek:
Vážené soudružky a soudruzi poslanci.
Předložený návrh zákona o devizovém
hospodářství sleduje především
některé základní cíle:
1. nahradit dosavadní zastaralý a již nevyhovující
zákon z r. 1953, novelizovaný částečně
v roce 1958;
2. vytvořit co největší možnou
právní jistotu v oblasti devizového hospodářství,
jak vůči cizině, tak vůči tuzemsku:
3. poskytnout pro budoucnost již v zákoně pro
Státní banku co nejširší prostor
pro budoucí uvolňování v devizové
oblasti a pro sledovanou tendenci, posilovat postupně úlohu
devizově měnových nástrojů
a zeslabovat úlohu finančně devizových
nástrojů /přímá regulace úhrad/.
Dále je třeba zdůraznit, že zákon,
který souvisí bezprostředně se zákonem
o Státní bance československé, zdůrazňuje,
také již v § 1, tvořícím
jakousi preambuli, že je vydáván se zvláštním
zřetelem k ochraně československé
měny. Nejvrcholnějším jeho cílem
je tedy poskytnout bance i na poli devizového hospodářství
potřebnou kompetenci z hlediska měnově politického.
S tím souvisí, že se provádění
devizového monopolu, který je založen navrhovaným
zákonem, dává do rukou Státní
banky, a nikoliv jinému ústřednímu
orgánu. Vždyť ochrana měny v oblasti devizové
je problematikou platební bilance. A řešit
takřka denně tuto problematiku platební bilance
je dostupné především Státní
bance, mající v ruce všechny prostředky
měnové politiky. Zákon tedy, který
dává Státní bance do rukou odpovědnost
za provádění devizového monopolu,
je dalším významným instrumentem pro
stabilitu a bonitu naší měny.
Zákon se úzkostlivě vyhýbá
jakýmkoliv ustanovením, která by mohla zasáhnout
do osobních práv nebo do listovního tajemství
osob a jakýmkoliv ustanovením, která by mohla
mít diskriminační charakter nebo charakter
konfiskatorní. To dochází jasného
výrazu např. v ustanovení ohledně
prohlídek při přechodu hranic, jak o tom
hovořil soudruh ministr.
Naše Státní banka je orgánním
tělesem s velikou tradicí, mimořádnými
zkušenostmi, disponuje také znamenitým odborným
aparátem, je jak organizačně, tak odborně
zapojena do složité problematiky mezinárodního
socialistického světa a má své, snad
ojedinělé zkušenosti ve styku s kapitalistickými
státy na hospodářském poli. Nepochybuji,
že v rámci oné kompetence, kterou jí
dávají jak zákon o Státní bance
československé, tak tento zákon o devizovém
hospodářství, splní dobře svou
funkci a všechny ony postuláty, které vůči
ní má jak vláda, tak naše obyvatelstvo.
Vážené soudružky a soudruzi. Vládní
návrh zákona o devizovém hospodářství
byl projednán na společném jednání
obou výborů pro plán a rozpočet, výboru
SL pro průmysl, dopravu a obchod společně
s výborem SN pro hospodářskou politiku a
ve společném zasedání ústavně
právních výborů za účasti
pověřených delegátů ostatních
výborů. Všechny výbory doporučily
návrh zákona k projednání ve sněmovnách
a schválení s drobnými úpravami. Obdrželi
jste společnou zprávu těchto výborů,
kde jsou doporučené úpravy vládního
návrhu formulovány.
Jako společný zpravodaj výboru SL pro plán
a rozpočet, výboru ústavně právního
a výboru pro průmysl, dopravu a obchod doporučuji
sněmovně k projednání vládní
návrh zákona o devizovém hospodářství
a schválení ve znění společné
zprávy výborů.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:
Děkuji poslanci Václavu Petráskovi.
Žádám, aby společný zpravodaj
výborů SN, kterým byl vládní
návrh přikázán, poslanec Zdeněk
Gavenda, přednesl zpravodajskou zprávu.
Zpravodaj poslanec Zd. Gavenda:
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
soudruh ministr Rohlíček zde zdůvodnil, proč
se vláda rozhodla předložit Federálnímu
shromáždění návrh zákona
o devizovém hospodářství, provedl
poměrně podrobný výklad koncepce tohoto
návrhu a zmínil se o některých úpravách
proti dosavadnímu stavu.
Je třeba souhlasit s tím, že oslabení
řídící úlohy devizového
plánu se projevilo v poklesu aktivity devizové politiky
jako součásti státní hospodářské
politiky a velmi nepříznivě ovlivnilo celé
naše devizové hospodářství. Protože
devizový plán je integrální součástí
devizového monopolu, je logické, že vláda
při řízení devizového hospodářství
usiluje o upevnění státního devizového
monopolu, což je úkolem předkládaného
vládního návrhu. V návrhu je upravován
devizový monopol ČSSR, je zakotveno řízení
devizového monopolu vládou ČSSR, jeho provádění
je svěřeno Státní bance československé
a dohled nad prováděním tohoto monopolu provádí
vláda prostřednictvím federálního
ministerstva financí. Návrh dále vymezuje
základní pojmy, jako jsou valuty, devizy a devizové
prostředky a vymezuje práva a povinnosti účastníků
devizově právních vztahů, stanovuje
devizovou evidenci, dohled a devizovou kontrolu a vymezuje také
přestupky proti devizovému hospodářství
i sankce za tyto přestupky.
Zákon tedy obsahuje všechny základní
části potřebné k zavedení přesného
finančního režimu, při zabezpečování
devizového monopolu.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci.
Poslanec Petrásek, jako společný zpravodaj
výborů SL, doporučil sněmovně
projednat předložený návrh. Já
se k jeho zdůvodnění i doporučení
připojuji a chtěl bych svůj návrh
podepřít krátkou informací o projednávání
předloženého návrhu zákona ve
výborech.
Jak již zde bylo řečeno, byl návrh projednáván
ve společných schůzích odpovídajících
výborů obou sněmoven. Při jednání,
vedle drobných doporučení na změny
formulací, které by upřesnily text, byla
řada dotazů, které byly zástupci vlády
uspokojivě zodpovězeny, a byly prodiskutovány
věcné problémy návrhu. Dovolte, abych
vás alespoň se dvěma seznámil.
Na společné schůzi výboru pro hospodářskou
politiku a výboru pro průmysl, dopravu a obchod
byly diskutovány vztahy devizového monopolu a monopolu
zahraničního obchodu a úlohy ministerstva
zahraničního obchodu v oblasti devizového
hospodářství. Výbor přijal
podrobné a věcné vysvětlení
zástupců vlády, které lze charakterizovat
asi takto: Devizový monopol vytváří
podmínky pro využívání, řízení
a kontrol zahraničních vztahů z hlediska
devizově finančního. Naproti tomu monopol
zahraničního obchodu slouží k jejich
využívání, řízení
a kontrole především z hlediska hmotné
stránky těchto procesů. Státní
banka, která odpovídá za devizový
monopol, má výrazně napomáhat efektivnosti
zahraniční směny zboží a služeb
a vynucovat vyšší náročnost na
zahraniční obchod.
Ministerstvo zahraničního obchodu, jako nositel
monopolu zahraničního obchodu, má naopak
tímto zákonem zakotvenou spolupráci a součinnost
s bankou při platebních otázkách spojených
s prováděním zahraničního obchodu.
Oba jsou to orgány našeho státu a musí
tedy spolupracovat v zájmu naší ekonomiky.
Na společné schůzi výborů pro
plán a rozpočet byla diskuse k § 2 písm.
b/, kde je stanoveno, že zlatem z hlediska tohoto zákona
se rozumí zlato ve stavu nezpracovaném nebo v polotovarech
a obsahující více než 5% ryzího
zlata. Stanovený 5% obsah se zdál dosti vysoký
a poslanci vyslovili obavu, zda to nepovede k úniku zlata.
Soudruh ministr Rohlíček ujistil poslance, že
vláda i tuto možnost brala v úvahu. Cena zlata
u nás je však dosti vysoká a obratová
daň znevýhodňuje jakoukoliv spekulaci tohoto
druhu.
Při jednání výborů nezůstaly
žádné otázky týkající
se zákona otevřeny. Zástupci vlády
také informovali, že i prováděcí
předpis k tomuto zákonu je připraven a upravuje
podrobně i vztahy příslušných
orgánů.
Všechny výbory, které návrh projednávaly,
doporučily sněmovnám návrh ke schválení
s drobnými úpravami, které jsou zahrnuty
ve společné zprávě výborů
a které jste obdrželi. Jako společný
zpravodaj výboru SN pro plán a rozpočet,
výboru pro hospodářskou politiku a výboru
ústavně právního navrhuji sněmovně,
aby projednala předložený návrh zákona
o devizovém hospodářství a schválila
ho ve znění společné zprávy
výborů.