Návrh zabezpečuje princip jednotné československé ekonomiky. Umocňuje tím i její schopnosti mobilizovat všechny zdroje a rezervy k dalšímu postupu v hospodářské konsolidaci, jak ukázal ve svém výkladu předseda vlády soudruh Štrougal. Jednotné a koordinované řízení československé ekonomiky nejlépe zajistí její racionální rozvoj v České socialistické republice i Slovenské socialistické republice. Otevře širší možnosti využít všechny proudy vědecko-technického pokroku, přednosti integrace a specializace při prohlubování svazků ve společenství zemí RVHP.

To nijak nezatlačuje do pozadí specifické otázky ekonomiky a řešení životních, sociálních a kulturních potřeb obyvatelstva v obou národních celcích, ale naopak přispěje k jejich vyváženému uspokojování a vyrovnávání rozdílů v hospodářském, sociálním a kulturním vývoji jednotlivých oblastí.

Významným rysem návrhu zákona je integrující úloha federace nejen v oblastech komplexní řídící činnosti jako je plánování a finanční politika, ale i v odvětvích, u nichž je uplatnění celostátních zájmů pro celkový hospodářský růst nezbytné.

Ústřední orgány státní správy jsou součástí systému demokratického centralismu. V jeho rámci plní poslání služby dělnické třídě a všemu pracujícímu lidu. Tomu odpovídá i politický aspekt zákona, aby federální orgány rozvíjely při plnění svých úkolů součinnost s odborovými, dalšími společenskými a družstevními organizacemi. Ústavně právní výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů přijaly při projednávání návrhu zákona o národohospodářském plánování doporučení, aby se podle paragrafu 9 zákona o působnosti federálních ministerstev vytvářely podmínky pro projednávání hospodářského plánu resortů s odborovými orgány. Je to jedna z cest odhalování rezerv, vytyčování mobilizačních úkolů i zajištění plnění plánu pracujícími.

Poslanci ve výborech se shodli, že nelze na formování nových federálních ministerstev pohlížet jako na samoúčelnou organizační přestavbu. Naopak, tato opatření mají a musí sloužit zájmu celé čs. ekonomiky, všem pracujícím. Soudruh Husák na prosincovém plénu zdůraznil že, cituji: "... z objektivní povahy našich úkolů plyne požadavek, abychom přišli s mnohem vyššími nároky a přísně vyžadovali od všech pracovníků ústředních orgánů takovou úroveň práce, která zaručuje na daném úseku realizaci politiky a cílů strany." Konec citátu. Proto se i výbory domnívají, že je třeba dát plnou morálně politickou autoritu pracovním kolektivům federálních ministerstev, podpořit jejich kádrové upevnění z řad osvědčených občanů obou republik. Vyžadovat též koncepční, analytický, pružný styl práce, zbavený byrokratického přístupu k problémům i k lidem a požadovat, aby se prosazoval leninský styl práce těchto orgánů moci lidu.

Dovolte podtrhnout ještě jeden význačný rys předkládaného zákona. Jednotné zabezpečování státní a jmenovitě hospodářské politiky by nebylo reálné bez účinného a jednotně působícího systému kontroly na federální i republikové úrovni. Taková kontrola za přímé účasti dělnické třídy a ostatních pracujících bude bdít nad tím, aby naše zákony, národohospodářské plány i ostatní centrální záměry byly uváděny do života v souladu s cíli, které pro další rozvoj společnosti vytyčuje komunistická strana.

Vyjadřuji přesvědčení, že přijetí navrhovaného zákona o působnosti federálních ministerstev bude mít závažný význam i pro práci Federálního shromáždění. To umožní lépe než dosud sjednocovat síly a angažovanost zastupitelských sborů ve spolupráci s federálními státními orgány.

Návrh zákona o působnosti federálních ministerstev projednaly na svých schůzích všechny výbory Sněmovny lidu a vyslovily s ním souhlas. Dílčí úpravy předloženého návrhu zákona, které uvádí předložená společná zpráva všech výborů Sněmovny lidu, jsou plně v intencích předložených vládních návrhů, sledují pouze legislativní zpřesnění dikce.

Jako společný zpravodaj výborů SL doporučuji Sněmovně lidu přijetí vládního návrhu zákona o působnosti federálních ministerstev se změnami, které jsou navrženy ve společné zprávě výborů Sněmovny lidu.

Predseda FZ prof. dr. D. Hanes:

Ďakujem poslancovi Maříkovi za prednesenie správy.

Prosím poslanca Hájka, aby predniesol spravodajskú správu za výbory Snemovne národov, ktorým bol návrh zákona prikázaný.

Zpravodaj poslanec Jar. Hájek:

Vážený soudruhu presidente, vážené Federální shromáždění. Zásadní důvody, které vedly k vypracování návrhu zákona o působnosti federálních ministerstev, byly již dostatečně objasněny v projevu předsedy federální vlády soudruha dr. Štrougala, v projevu místopředsedy vlády prof. dr. Laca a ve zpravodajské zprávě posl. dr. Maříka. Plně je potvrzují i naše zkušenosti poslanců Sněmovny národů a projednávání tohoto vládního návrhu ve výborech Sněmovny národů.

Nám, poslancům Sněmovny národů, kteří sledujeme a hodnotíme praktické zkušenosti čs. federace jak na úrovni České národní rady a Slovenské národní rady a jejich vztahů k ostatním republikovým orgánům, tak na úrovni federální, zvláště záleží na tom, aby dosažené zkušenosti a poznatky byly plně využity k odstranění nedostatků, k vytvoření takové soustavy působnosti a vzájemných vztahů federálních a republikových orgánů, které budou zajišťovat lepší, pružnější a efektivnější fungování federace, což znamená plnější a důslednější uplatňování funkcí socialistického státu federálními a republikovými státními orgány. Navrhovaný zákon vyvozuje z těchto našich zkušeností potřebné legislativní závěry a jsem přesvědčen o tom, že výrazně přispěje k řešení otázek i k účinnějšímu plnění úkolů, které pro další náš postup vpřed stanovilo prosincové plenární zasedání ÚV KSČ.

Považuji za důležité, aby to pochopili i občané v našich republikách, že nezbytné účelné soustředění řízení těchto oblastí národního hospodářství, které přímo zajišťují celospolečenské potřeby, v rukou federálních orgánů není samoúčelné, ale má vytvořit podmínky též pro kvalitnější a účinnější řídící práci republikových orgánů při zabezpečování specifických hospodářských i sociálních a kulturních potřeb obou našich republik.

V tomto ohledu považuji za potřebné zdůraznit význam těch navrhovaných ustanovení kompetenčního zákona, které zajišťují vzájemnou součinnost federálních a republikových orgánů. Jde totiž na jedné straně o to, aby federální ministerstva a další federální ústřední orgány důsledně přihlížely též k specifickým potřebám rozvoje republik, zejména těch oblastí, které patří do působnosti republik, a pečovaly tak o jejich souladný rozvoj v rámci jednotné československé ekonomiky. Na druhé straně jde o to, aby republikové orgány státní správy inciativně spolupracovaly s federálními orgány, společně s nimi odstraňovaly nedostatky a přistupovaly i k řešení specifických problémů republiky s vědomím celospolečenské odpovědnosti v měřítku celé ČSSR. Co nejúčiněji přispět k plodnému prohloubení této spolupráce, k dosažení lepší návaznosti práce federálních a republikových orgánů je významným úkolem též pro nás, poslance Federálního shromáždění.

Projednání návrhu zákona o působnosti federálních ministerstev ve výborech Sněmovny národů potvrdilo, že jeho přijetí je nanejvýš potřebné.

Pokud jde o dílčí změny návrhu zákona o působnosti federálních ministerstev, připojuji se ke zdůvodnění uvedenému zpravodajem výborů Sněmovny lidu poslancem dr. Maříkem.

Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů doporučuji Sněmovně národů, aby přijala vládní návrh zákona o působnosti federálních ministerstev se změnami navrženými ve společné zprávě výborů Sněmovny národů.

Predseda FZ prof. dr. D. Hanes:

Ďakujem poslancovi Hájkovi za prednesenie spravodajskej správy a otváram rozpravu k návrhu zákona o pôsobnosti federálnych ministerstiev.

Písomnú prihlášku podal poslanec Ján Paulík. Prosím, aby sa ujal slova.

Poslanec Ing. J. Paulík:

Vážený súdruh prezident, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci!

Dovoľte mi, aby som niekoľkými myšlienkami podporil návrh zákona o pôsobnosti federálnych ministerstiev. Som totiž presvedčený, že uvedený zákon v kontexte s ďalšími zákonmi, ktoré sú v týchto dňoch predmetom nášho rokovania na plenárnom zasadnutí snemovní, taktiež prispeje k ďalšej konsolidácii nášho národného hospodárstva.

Myslím si, že opatrenia zakotvené v týchto zákonoch môžeme všetci právom považovať za súčasť ozdravného procesu nášho politického a hospodárskeho života. Súčasne ich však musíme považovať za opatrenia podporujúce široký rozmach aktivity pracujúcich našich závodov tak v priemysle, ako aj v poľnohospodárstve, za splnenie úloh štátnych plánov, vyjadrujúcich celospoločenské ciele.

Posledné roky zásluhou pôsobenia pravičiarsko-oportunistických síl i v hospodárskom živote boli poznačené nebývalými ťažkosťami v celej výrobnej sfére. Skutočnosťou je, že veľký podiel týchto ťažkostí znášali naši robotníci a pracovníci žijúci bezprostredne vo výrobe. Na ich bedrá dopadli s mimoriadnou účinnosťou ťažkosti z nedostatku surovín, náhradných dielcov a rôznych ďalších materiálov vrátane nedostatku energie. Tieto skutočnosti nielenže znižovali a kompenzovali úsilie pracujúcich o úspešné plnenie plánu, ale v mnohých prípadoch podmieňovali aj ich hmotnú zainteresovanosť.

Nie je teda náhoda, že drvivá väčšina našich pracujúcich tieto momenty kritizovala a po výzve Ústredného výboru strany k odstráneniu týchto nešvárov a k zlepšeniu pracovnej disciplíny sa k nej bezvýhradne hlásila. Súčasne však žiadala a žiada, aby v tomto smere došlo k náprave i na rozhodujúcich riadiacich miestach nášho hospodárskeho života, či už na podnikoch, generálnych riaditeľstvách, národných či federálnych orgánoch alebo ministerstvách. Nie zriedka bola kritizovaná najmä nedostatočná koncepčná a riadiaca činnosť, ktorá v konečnom štádiu zásadne ovplyvňovala, ovplyvňuje a bude ovplyvňovať celú našu ekonomiku.

Spomínam to tu preto, aby som dokumentoval, že potrebu prerokovávaných zákonných opatrení dnes nevidí len ústredné politické a hospodárske vedenie, ale sa jej vo veľkej miere dožadujú i široké masy zdola.

Som si vedomý, že šlo predovšetkým o nedostatky vyvolané nedotiahnutými otázkami, súvisiacimi s federalizáciou nášho štátopravneho usporiadania. Že práve ony niekedy vyvolávali dojem anonymity v rozhodovaní na centrálnych orgánoch, dojem rozbujnelého a nevyužitého aparátu. V skutočnosti však šlo o nedoriešenú alebo nevyjasnenú kompetenciu týchto orgánov a o jej dopad na ovplyvňovanú sféru národného hospodárstva.

Tieto a ďalšie skúsenosti za obdobie vývoja v dnešnom štátoprávnom usporiadaní podľa môjho názoru oprávnene vedú tak k určitým zmenám v organizácii štátnych orgánov, ako aj - a to chcem zdôrazniť - najmä k účelnej a racionálnej deľbe práce v záujme posilnenia a upevnenia životaschopnosti čs. federácie. Nie je neznámou skutočnosťou, že ide o prvý pokus zákonom ustanoviť pôsobnosť federálnych ministerstiev, keďže ani pred pôsobnosťou zákona o československej federácii takto ustanovená nebola.

Pripomínam túto skutočnosť z toho dôvodu, aby som upozornil, že prerokovávaný návrh zákona zahrnuje veľmi zložitú oblasť celým radom náročných a niekedy veľmi ťažko obsiahnuteľných väzieb. Bude teda úspechom, ak sa podarí zvládnuť aspoň základné väzby a povinnosti jednotlivých rezortov a postupne ich spresniť a dopracovať.

Spomínaný návrh zákona sa okrem iného bezprostredne dotýka i oblastí, s ktorými sme sa ako poslanci Výboru Snemovne ľudu pre priemysel, dopravu a obchod neraz stretávali a zaoberali. I naše skúsenosti plne potvrdzujú, že oblasti - či už ide o oblasť využívania nerastného bohatstva, hutníctva a strojárstva, alebo o oblasť dopravy a spojov - si takúto zákonitú pozornosť zasluhujú. Veď svojím postavením bezprostredne podmieňujú a dotýkajú sa všetkých ostatných odvetví nášho národného hospodárstva a nezveličujem, ak poviem, že niekedy rozhodujú o ich ďalšom rozvoji. A nejde len o nadväznosť v rámci vnútornej deľby práce. Ide o riešenie možnosti zapojenia do medzinárodnej deľby práce, najmä na poli RVHP. Nepoviem opäť nič nové, keď len zdôrazním posledné záujmy na takomto zapojení najmä našej dopravy a spojov.

Ak sa teda uvedené odvetvia majú rozvíjať a uspokojovať celospoločenské potreby, je bezpodmienečne nutné, aby sa tak dialo koordinovane na báze jednotnej československej ekonomiky. Ďalej je bezpodmienečne nutné, aby za rozvoj týchto oblastí bola v maximálne možnej miere vyhradená zodpovednosť.

Dúfam, že prijatie zákona o pôsobnosti federálnych ministerstiev je v tomto smere veľmi dôležitým krokom, a budem ho podporovať.

Predseda FZ prof. dr. D. Hanes:

Ďakujem poslancovi Paulíkovi. Viac písomných prihlášok do rozpravy nemám. Hlási sa ešte niekto do rozpravy k vládnemu návrhu zákona o pôsobnosti federálnych ministerstiev? Ak nie, vyhlasujem rozpravu za skončenú.

Pýtam sa spravodajcov dr. Maříka a s. Hájka. Taktiež nie.

Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu.

Podľa posledného zistenia je prítomných 230 poslancov Snemovne ľudu, za Snemovňu národov je prítomných 50 poslancov z Českej socialistickej republiky a 64 poslancov zo Slovenska. Pri hlasovaní o tomto zákone platí ustanovenie čl. 40 ods. 3 ústavného zákona o čs. federácii. K platnému uzneseniu je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných poslancov v každej snemovni. Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom zákona o pôsobnosti federálnych ministerstiev v znení spoločnej správy výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. /Hlasuje sa./

Je niekto proti? /Nikto./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikto./

Ďakujem. So zákonom vyslovili súhlas všetci prítomní poslanci Snemovne ľudu. Snemovňa ľudu zákon schválila.

Teraz žiadam o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto z poslancov Snemovne národov je za návrh zákona o pôsobnosti federálnych ministerstiev v znení spoločnej správy výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku./Hlasuje sa./

Je niekto proti? /Nikto./

Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikto./

Ďakujem. Konštatujem, že so zákonom vyslovili súhlas všetci poslanci Snemovne národov. I Snemovňa národov zákon schválila.

Pretože Snemovňa ľudu i Snemovňa národov prijali zhodné uznesenie, konštatujem, že Federálne zhromaždenie ČSSR schválilo zákon o pôsobnosti federálnych ministerstiev.

Môžeme prikročiť k ďalšiemu bodu, ktorým je

4. Vládny návrh zákona, ktorým sa mení zákon č. 176/l968 Zb. o Kancelárii prezidenta republiky /tlač 62/ a spoločná správa Ústavnoprávneho výboru Snemovne ľudu /tlač 49/ a Ústavnoprávneho výboru Snemovne národov /tlač 46/

Vládny návrh odôvodní minister dr. Kučera a nie, ako bolo uvedené na pozvánke, podpredseda vlády ČSSR dr. Karol Laco. Žiadam ministra Kučeru, aby sa ujal slova.