Predseda FZ prof. dr. D. Hanes:

Stanovisko výborov Snemovne národov prednesie poslanec Červený.

Zpravodaj poslanec ing. V. Červený:

Vážené Federální shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, soudruh ministr ing. Rohlíček a zpravodaj Sněmovny národů ing. Mišeje dostatečně objasnili politickou a ekonomickou povahu Dohody o zřízení Mezinárodní investiční banky. Nemám, co bych k jejich zásadním projevům připojil a souhlasím s nimi.

Dovolte mi však, abych se zabýval v několika poznámkách budoucí činností banky.

V dohodě v článku II odst. 5 je uvedeno:

Činnost banky musí být organicky spojena se systémem opatření směřujících k dalšímu rozvoji socialistické hospodářské spolupráce, ke sbližování a postupnému vyrovnávání úrovně ekonomického rozvoje členských států při dodržování zásady vysoké efektivnosti při využívání úvěrů banky.

V témže článku v odst. 1 se uvádí:

Základní úlohou banky je poskytovat dlouhodobé a střednědobé úvěry především k realizaci opatření spojených s mezinárodní socialistickou dělbou práce, specializací a kooperací výroby, s náklady na rozšíření surovinové a palivové základny ve společném zájmu, s výstavbou objektů v ostatních odvětvích národního hospodářství, představujících společný zájem pro rozvoj ekonomiky členských států banky, a rovněž k výstavbě objektů sloužících k rozvoji národního hospodářství států.

Podle článku VII se poskytují úvěry bankám, hospodářským organizacím a podnikům členských států banky oficiálně zmocněnými členskými státy k přijetí úvěru.

Soudružky a soudruzi, dnes si nemůžeme ani uvědomit, jaký dosah bude mít činnost banky pro integraci výrobních sil členských států. Rada vzájemné hospodářské pomoci na XXIII. zasedání a zvláště na XXIV. zasedání dohodla řadu opatření, která se bud realizují nebo dopracovávají. Federální shromáždění bylo o nich informováno projevem místopředsedy vlády s. Fr. Hamouze.

Vycházíme-li z těchto opatření, pak jsou nejdůležitější opatření, koordinující národohospodářské plány, řešící měnové problémy ve vzájemném styku států RVHP a usměrňující obchodní politiku států RVHP v rámci socialistické integrace. Vzájemný hospodářský styk se tím dostává na vyšší úroveň, ve které hospodářský prospěch jednoho ze členů RVHP je současně prospěchem celého společenství a naopak. Hospodářské záměry se tím vyměňují z autarkických snah a přecházejí na kvalitativně vyšší úroveň snah po růstu socialistického hospodářství jako celku. Tato zásada má pro další rozvoj socialistické ekonomiky nedozírný dosah.

Společné podniky nebo podniky úvěrované bankou budou zasazovány do míst, která jsou pro podniky nejefektivnější. Volba místa podniku tím nabývá zvláštní důležitosti. Tím bude ovlivňována i mezinárodní socialistická dělba práce, která se bude opírat o reálné a obecně prospěšné předpoklady. Koordinace plánů členských států a politika banky pak vytvářejí pevný ekonomický základ pro rychlejší rozvoj výrobních sil, základ, který může vytvořit jen socialistické hospodářství.

Banka má i rozsáhlé pravomoci, pokud jde o obchody čistě bankovní. Po vyřešení měnových problémů celého socialistického společenství se stane spolu s Mezinárodní bankou hospodářské spolupráce správcem a strážcem zdravého finančního vývoje a takové finanční politiky, která bude odpovídat zájmům nejen jednotlivých členských států RVHP, ale celého socialistického společenství.

Soudružky a soudruzi, tato politika bude nutit naše podniky, včetně centrálních úřadů odpovědných za naše hospodářství, aby vybředly z úzce podnikového a resortního posuzování svých záměrů a přešly na posuzování širší, jako součást celého socialistického společenství.

Jménem výborů SL, zvláště výboru pro plán a rozpočet se připojuji k návrhu zpravodaje Sněmovny národů ing. Mišeje a doporučuji Sněmovně lidu, aby vyslovila souhlas s navrženou dohodou.

Predseda FZ prof. dr. D. Hanes:

Ďakujem spravodajcovi poslancovi Ing. Červenému a otváram rozpravu. Ako prvý sa prihlásil poslanec Ing. Píš, ktorému dávam slovo.

Poslanec Ing. E. Píš:

Vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci! Vo svojom vystúpení chcem zdôrazniť a rozviesť len niektoré aspekty predloženej dohody, o ktorých sa zmienil minister financií súdruh Ing. Rohlíček, ako i obaja spravodajcovia.

Vo svojom výklade už poukázali na to, že ČSSR ako štát odkázaný na dovoz surovín a na druhej strane väčšinou vyvážajúci výrobky spracovateľského priemyslu, hlavne strojárstva, stojí pred úlohami, ktorých splnenie môže byť zriadením Medzinárodnej investičnej banky podstatne usnadnené.

Ak vezmeme ešte do úvahy charakter nevyhnutných štrukturálnych zmien, predovšetkým investícií, vyplývajúcich z vedeckotechnickej revolúcie, ktoré vzhľadom na novú technológiu a objem investícií sú veľmi náročné na finančné prostriedky, môžeme konštatovať, že ich realizácia v potrebnej dobe bez dodatočných finančných prostriedkov by bola značne sťažená.

ČSSR má v tomto smere dosť kladných skúseností z dvojstranných úverových vzťahov, napr. v relácii k Zväzu sovietskych socialistických republík, Poľskej ľudovej republike, Nemeckej demokratickej republike a pod., aby mohla oceniť kladný prínos, vyplývajúci z mobilizácie voľných finančných prostriedkov členských štátov, zúčastnených na predloženej dohode o zriadení Medzinárodnej investičnej banky.

Dnes je ťažko povedať, aké konkrétne investície budú prichádzať do úvahy pre financovanie z prostriedkov tejto medzinárodnej inštitúcie. Domnievam sa však, že popri medzinárodných akciách, ako napr. vodných diel na Dunaji, ropovodu a plynovodu, prípadne diaľnice a pod., budú to podniky i spracovateľského priemyslu, ktoré svojím významom v rámci koordinácie a špecializácie medzi štátmi RVHP presahujú hranice ČSSR, a preto budú mať význam i pre ostatné krajiny socialistického tábora.

Mám na mysli napr. novú výrobu v oblasti elektroniky v špecializovaných oblastiach strojárstva.

Pri Medzinárodnej investičnej banke si ďalej cením skutočnosť, že táto inštitúcia, i keď bude mať medzinárodný charakter a jej hlavným cieľom nebude dosiahnutie vysokého zisku, vo svojom štatúte silne zdôrazňuje ekonomické momenty.

Vo všetkých akciách, na financovaní ktorých sa uznesie, je moment optimálnej efektívnosti a rentability rozhodujúcim kritériom. Tieto hľadiská bude sledovať Medzinárodná investičná banka nielen pri rozhodovaní o financovaní tej-ktorej akcie, ale i v priebehu výstavby a prevádzky novofinancovaného podniku.

Samotné úroky a iné sankcie, predvídané bankovým štatútom, budú mať nesporne v tomto smere priaznivý hospodársky efekt. Ak prirátam ešte možnosť medzinárodných nezávislých expertíz i previerok, možno predpokladať, že akcie schválené a financované bankou budú realizované s optimálnou zárukou ich efektívnosti, že budú môcť slúžiť príkladom i ostatným priemyslovým podnikom a že budú z tohto hľadiska významnou pomocou v boji o zvýšenie efektívnosti našej investičnej výstavby.

Konečne by som chcel poukázať na to, že podľa dohody i štatútu bude môcť Medzinárodná investičná banka financovať akcie nielen v prevoditeľných rubľoch, ale v menšej miere i vo voľných menách kapitalistických štátov. V investíciách financovaných Medzinárodnou investičnou bankou sa ráta i s prípadným dovozom technicky progresívnych strojov a kompletizujúcich súčiastok i z kapitalistických štátov, i keď, pravda, tieto dodávky sa budú realizovať len v nutných prípadoch a prednosť budú mať socialistické štáty. V tejto súvislosti nie je bez zaujímavosti ani ustanovenie dohody a štatútu, ktoré umožní emitovať dlžobné obligačné cenné papiere i na medzinárodných devízových trhoch.

Záverom mi dovoľte vysloviť presvedčenie, že zriadenie Medzinárodnej investičnej banky je pozitívny a nutný krok v úsilí o integráciu ekonomík socialistických štátov a prehĺbi i účinnejšie zapojenie našej ekonomiky do medzinárodnej deľby práce. To je i dôvod, pre ktorý budem hlasovať za to, aby bol vyslovený súhlas s predloženou dohodou o zriadení Medzinárodnej investičnej banky.

Predseda FZ prof. dr. D. Hanes:

Ďakujem poslancovi E. Píšovi. Ako ďalší sa prihlásil do rozpravy poslanec František Kuba.

Poslanec Fr. Kuba:

Vážené soudružky a soudruzi poslanci. Úsilí o soustavné zvyšování dosaženého již stupně ekonomického rozvoje průmyslového potenciálu a rozsahu ekonomických vztahů mezi členskými zeměmi RVHP objektivně vyžaduje prohlubovat integrační procesy uvnitř této oblasti.

Vždyť např. národní důchod členských zemí Rady je proti roku 1960 již téměř dvojnásobný, obrat zahraničního obchodu zemí RVHP překročil letos 50 mld rublů a vzájemný obchod členských zemí dosáhne 33 mld rublů; ekonomické reformy provedené v členských zemích RVHP, kladou důraz na ekonomickou efektivnost dalšího rozvoje a vyzdvihují do popředí vnější význam úzkých ekonomických vztahů jako důležitého zdroje ekonomického růstu těchto zemí.

Silný vliv na integrační procesy má také nástup vědecko-technické revoluce. Bez mezinárodní integrace rozvoj vědecko-technické revoluce není dost dobře možný a bez pomoci Sovětského svazu, který je ve vědecko-technickém rozvoji nejdále, a má ohromné vědecko-výzkumné zázemí, bychom mnohdy problém sami těžko řešili. Vezmeme-li v úvahu sjednocení vědecko-technického potenciálu, jímž jednotlivé země RVHP disponují, a jeho využití v zájmu urychlení vědecko-technické revoluce, pak vidíme, jak je integrace potřebná a jak by asi mohla přispět k dalšímu růstu tempa rozvoje členských zemí.

K tomu cíli pochopitelně přispěje i koordinace hospodářské politiky států RVHP a vzájemné konzultace jejich plánů, sloužící k upevňování ekonomických a vědeckých vztahů. Také plnější využívání zbožně peněžních vztahů a koordinace postupu na zahraničních trzích v západních zemích, může významně prospět i integračním cílům a tendencím.

Dohoda z 10. července t. r. o vytvoření Mezinárodní investiční banky představuje po mém soudu neméně významný prvek této integrace. Hlavním úkolem banky je poskytovat úvěry především na provádění opatření spojených s mezinárodní dělbou práce, specializací a kooperací výroby, dále s úhradou nákladů na rozšíření surovinové a palivové základny, v duchu společného zájmu zemí na výstavbě příslušných objektů a s úhradou nákladů spojených s rozvojem ekonomiky členských zemí.

Chci zvlášť připomenout význam funkce banky pro naši republiku, která disponuje vysoce rozvinutým průmyslem s širokým odvětvovým členěním a velikým sortimentem výrobků, ale na druhé straně jen omezenou surovinovou základnou.

Budeme mít jednak výhled účastnit se akcí banky směřujících k rozšíření surovinové základny zemí RVHP a tak se také podílet na rozšíření zdrojů získání surovin, které naléhavě potřebujeme. Z druhé strany pak jako výrobci a dodavatelé investičních celků budeme jistě zainteresováni na dodávkách pro bankou financované akce.

Nově zřizovaná Mezinárodní investiční banka nesporně pomůže v urychlení snah vedoucích k posílení ekonomického potenciálu socialistických zemí. Banka, v níž členské země soustředí a spojí prostředky, bude moci realizovat v členských zemích hlavně akce, které národními prostředky jedné členské země uskutečnit nelze.

Přijímám s uspokojením, že naše země se stane jednou ze zemí-členů Mezinárodní investiční banky. Založením Mezinárodní investiční banky vzniká nové místo, kde země RVHP budou shromažďovat a sdružovat finanční zdroje, které představují v rodině socialistických států fond, s jehož pomocí budou realizovány akce, které budou zvyšovat a posilovat jeho ekonomický potenciál.

Připojuji se proto k doporučení, aby Federální shromáždění předložený návrh přijalo a budu pro něj hlasovat.