Okrem týchto základných hospodárskych organizácií vykonávajú rôzne druhy služieb niektoré socialistické organizácie a hospodárske zariadenia spoločenských organizácií. Zákon smeruje k trvalému zdaňovaniu vykonávanej hospodárskej činnosti týchto organizácií podľa rovnakých zásad ako v organizáciách miestnej výroby a v službách.

Doterajší systém zdanenia organizácií, ktoré som uviedol, je pri ich rozmanitom charaktere pomerne rozptýlený. Tak napr. na štátne obchodné organizácie sa vzťahujú odvody podľa zákona č. 83/66, vl. nar. 100/66, zákona 131/68 a dane z objemu miezd podľa zákona 133/69.

Je pochopiteľné, že takýto systém je pre tieto organizácie neprehľadný a že ani z hľadiska podpory ich rozvoja nemôže vyhovovať.

Okresné stavebné podniky a stavebné poľnohospodárske podniky platia dane podľa zák. č. 133/69. Lineárne zdanenie týchto organizácií podľa tohto zákona o podnikových daniach vedie u nich k tvrdému dopadu, a tým i ku vzniku dotácií a k povoľovaniu daňových zliav.

Dnešný systém zdanenia poľnohospodárskych organizácií upravuje jednak doterajšia dôchodková daň, ak ide o spoločné družstevné podniky, jednak vládne nariadenie č. 100/66, ak ide o organizácie poľnohospodárskych služieb, zásobovania a nákupu. Pri prelínajúcej sa činnosti týchto organizácií nie je tento stav zdaňovania žiadúci.

Na prevažnú časť ostatných poplatníkov sa vzťahuje doterajší zákon o dôchodkovej dani, kde základom zdanenia je vytvorený zisk a mzdové náklady a kde sa používajú progresívne sadzby dane vo vzťahu k úrovni rentability.

Úroveň daňového zaťaženia prihliada síce na značne rozsiahlu úroveň zmien ich činnosti a na potreby získavať nutné finančné zdroje na rozvoj činností spoločensky zvlášť žiadúcich, lenže dostatočne nevyjadruje diferencované zdanenie výroby a služieb.

Nový zákon o dôchodkovej dani a o príspevku na sociálne zabezpečenie nielen doplňuje systém centrálneho riadenia, ale usiluje aj o riešenie problémov dosial uplatňovaného systému zdanenia hospodárskych organizácií v tejto rozsiahlej oblasti. Pritom sleduje, aby bol dosiahnutý jednotný systém zdanenia, systém, ktorý by zodpovedal základnému poslaniu týchto organizácií a ich ekonomickej situácii a potrebám.

Pozornosť si v tomto smere zaslúži i skutočnosť, že zákon tam, kde sú pre to dané objektívne rovnaké podmienky hodnotenia, preberá i niektoré ustanovenia zákona o podnikových daniach, ako napr. o základe dane, o pripočítateľných a odpočítateľných položkách a pod.

Daň je konštruovaná z dvoch zložiek, a to z dane zo zisku a z dane z objemu miezd. U prevažnej časti poplatníkov je sadzba dane progresívna, pričom vychádza z rozdielnej dôchodkovej situácie podnikov, ktorá vyplýva hlavne z rozdielnej úrovne cien a ich práce, zatiaľ čo lineárna sadzba zostáva prakticky len tam, kde by progresívna sadzba neplnila dobre svoju úlohu.

Na úseku služieb a opráv sa doterajšia intenzita zdanenia v podstate nemení; v oblasti miestnej výroby dôjde však k jej zvýšeniu.

Zdanenie obchodných organizácií rešpektuje značné rozdiely v ich rentabilite, ovplyvnenej pri rovnakej výške obchodných zrážok nerovnakou výškou ich nákladov.

Zvlášť významné sú zmeny v zdanení okresných a poľnohospodárskych stavebných podnikov. Na rozdiel od r. 1970 nebudú v budúcom roku platiť daň z kmeňového majetku a okrem toho zdanenie pomocou progresívnych sadzieb bude lepšie zodpovedať dôchodkovej situácií týchto podnikov a rozdielom v ich činnosti a organizácii.

Nemenej významné je, že riešenie v organizáciách poľnohospodárskych služieb a spoločných družstevných podnikov ráta s progresívnou sadzbou dane zo zisku, spoločnou pre všetky tieto organizácie

Celkove táto intenzita zdanenia berie do úvahy i každý možný cenový pohyb. Tam, kde sa žiada uplatnenie vhodnej zľavy, ako napr. pri výchove učňov, ráta zákon so zľavou na dani. Naopak, pri službách poľnohospodárskych organizácií ráta so zvyšovaním dane o prirážku, ak pôjde u nich tiež o činnosti, ktoré nesúvisia so základným poslaním takejto organizácie.

Zákon ponecháva daň z objemu miezd z takého istého dôvodu ako v systéme podnikových daní. Avšak namiesto jej všeobecného uplatňovania sa navrhuje pre organizácie, kde dochádza k častejšej zmene činnosti s rozdielnym priemerným zárobkom, daň z individuálnych miezd. Zákon diferencuje výšku príspevku na sociálne zabezpečenie v súvislosti so súčasnou úrovňou cien a s dôchodkovou situáciou poplatníkov.

Navrhovaný systém zdanenia vychádza teda zo skúseností získaných pri uplatňovaní doterajšej dôchodkovej dane, podnikových daní a odvodov z hrubého dôchodku a prihliada na ekonomické podmienky organizácií a spoločenské ciele, ktoré sú charakterizované hlavne záujmom o rozvoj zásobovania, služieb a opráv.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, zásady predloženého zákona a jeho paragrafované znenie prerokoval Výbor Snemovne ľudu pre plán a rozpočet, ústavnoprávne výbory, Výbor pre sociálnu politiku, pre poľnohospodárstvo a výživu a Výbor pre priemysel, obchod a dopravu. Podrobne posúdili všetky otázky spojené s koncepciou zákona, s jeho dosahom a spôsobom vykonávania. Konštatujem, že pripomienky výborov sa pri rokovaní vo výboroch vysvetlili alebo sa v predloženom návrhu zákona rešpektovali.

Mojou povinnosťou ako spoločného spravodajcu je podať dnes Snemovni ľudu správu, že sa na základe toho uvedené výbory uzniesli odporučiť tento návrh zákona Snemovni ľudu na schválenie, a to so zmenami textu, upresňujúcimi jeho znenie a uvedenými v spoločnej správe výborov /č. tlače 36 SĽ/, ktorú máte k dispozícii.

Pre úplnosť by som chcel k tomuto odporučeniu uviesť, že pri rokovaní vo výboroch sa konštatovalo, že

1. vykonávacím predpisom sa ponecháva vymedzenie pojmov nepoľnohospodárskej činnosti, takisto výber odborov činnosti, ktorým bude poskytovaná zľava na dani, ďalej preferovaných odborov učebných a techniky výpočtu zliav alebo prirážok;

2. ustanovenia o správe tejto dane a o príspevku na sociálne zabezpečenie, t. j. ustanovenia o vymáhaní, kontrole a platení dane budú v súlade s ústavným zákonom o čs. federácii obsiahnuté v zákonoch národných rád.

Na záver by som chcel Snemovni ľudu oznámiť, že ustanovenie o poverení príslušného orgánu správou dane, t. j. ONV, respektíve organizácií odvádzajúcich daň do štátneho rozpočtu /okresných finančných správ/ bude zakotvené v pripravovanom zákone o pravidlách rozpočtového hospodárenia, ktorý sa má prerokovať ešte v tomto roku na decembrovom zasadnutí.

Predseda FZ prof. dr. D. Hanes:

Ďakujem poslancovi Švecovi. Udeľujem slovo poslancovi Janu Neumannovi, ktorý prednesie správu výborov Snemovne národov, ktorým bol návrh zákona prikázaný.

Zpravodaj poslanec J. Neumann:

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté. Je tomu téměř dva roky, co bývalé NS projednávalo a schválilo zákon o důchodové dani. Tímto zákonem byly vytvořeny poměrně příznivé podmínky pro žádoucí rozvoj služeb a řemeslné výroby. Je však pochopitelné, že za pouhé dva roky není možno v tak široké oblasti provést základní obrat především v dobudování materiálně technické základny. Je však skutečností, a to mohu potvrdit i z vlastní praxe, že tento systém zdanění je mnohem účinnější a spravedlivější oproti tzv. jednotným odvodům z hrubého důchodu včetně navazujících odvodů. To také nejlépe potvrzuje i ta skutečnost, že zatímco u služeb s nižší rentabilitou došlo po uplatnění tohoto zákona k výraznějšímu snížení daňového zatížení, je tomu právě opačně u místní výroby, kde při vyšší rentabilitě je i zdanění podstatně vyšší. Příznivých vlivů, vyplývajících z nového systému zdanění by bylo možno uvést celou řadu. Chtěl bych však spíše obrátit vaši pozornost k některým nedostatkům.

Tak, jak již soudruh ministr Rohlíček uvedl ve svém úvodním slově, nelze přehlédnout skutečnost, že při oslabení centrálního řízení došlo za poslední dva roky ke značnému rozmachu hospodářské činnosti u různých společenských organizací, které zpravidla vůbec s těmito organizacemi nesouvisí. Byly zde a žel je tomu ještě podnes, kdy nejrůznějšími způsoby jsou porušovány pracovně právní předpisy, nemluvě o nedodržování socialistických zásad odměňování a z něho vyplývající i nežádoucí odčerpávání pracovních sil v základním odvětví národního hospodářství, dokonce i takovou formou, jako je nezakrytý prodej pracovních sil.

Obdobné nedostatky se vyskytovaly i v oblasti výrobního družstevnictví, kde vznikla celá řada nových, zpravidla malých družstev, která nejen že nerespektovala celospolečenské potřeby, vnitrodružstevní demokracii a stanovy, ale v rozporu s celospolečenskými zájmy prováděla různé činnosti, které narušovaly řádný chod národního hospodářství, zejména v oblasti pracovních sil, přičemž zpravidla šlo pouze o osobní prospěch několika jednotlivců. Tím byly poškozeny i samotné zájmy celého výrobního družstevnictví, které se snaží o řádné zajištění svých úkolů. Z tohoto hlediska bylo proto rozhodnuto příslušnými svazovými orgány převážnou část těchto nově vzniklých malých družstev, u nichž nejsou předpoklady správného vedení a efektivního zabezpečování úkolů, tato zrušit, nebo sloučit s většími družstvy. K nedostatkům došlo i v oblasti místního hospodářství, a to především ve zneužití formy tzv. zvláštního zapojení, která měla napomoci rozvoji služeb. Za účelem správné orientace i na tomto úseku provedlo ministerstvo vnitra a především ministerstvo financí radu správných opatření, která mají zabránit nežádoucím jevům.

Vzhledem k tomu, že se jednotlivé výbory podrobněji zabývaly zprávou ÚKLK k této problematice, nechci ji dále rozvádět, i když bych mohl uvést celou radu poznatků ze svého obvodu. Chtěl bych však, vážené soudružky a soudruzi poslanci, a vážení hosté, zdůraznit, že převážná část nedostatků uvedených ve zprávě ÚKLK se nevztahuje na celý okruh výrobního družstevnictví a místní hospodářství a bylo by tedy chybou tyto nedostatky ztotožňovat s celým úsekem služeb a řemeslné výroby. Nic se tedy nemění na tom, že rozvoji služeb, v tom nejširším rozsahu, jakož i žádoucí řemeslné výrobě je nutno v souladu se závěry XIII. sjezdu KSČ vytvořit všestranné podmínky pro jejich další rozvoj.

Můžeme tedy s uspokojením konstatovat, že i projednávaný návrh zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení, který se vztahuje na široký okruh organizací zabývajících se zásobováním obyvatelstva, službami, stavební údržbou, řemeslnou výrobou, opravami apod., tedy činností, které mohou podstatnou měrou přispět k uspokojování širokých potřeb obyvatelstva, respektuje tento požadavek, tj. vytváří podmínky pro další rozvoj služeb, přičemž postihuje organizace, které by vyvíjely činnost v rozporu s celospolečenskými zájmy.

Nebudu se podrobně zabývat jednotlivými zásadami, resp. paragrafy předloženého návrhu zákona, protože tak již učinil společný zpravodaj za Sněmovnu lidu s. posl. ing. Švec, s jehož výkladem se ztotožňuji.

Na základě poznatků, již z dosavadního působení zákona o důchodové dani chci jen podtrhnout, že zachování systému progresívního zdaňování zisku v současných ekonomických podmínkách, zejména při nerovnovážných cenách, a jeho odůvodněná diferenciace pro jednotlivé okruhy činností, vytváří optimální záruky spravedlivého a velmi účinného daňového zatížení jednotlivých skupin poplatníků, a to v závislosti na skutečně dosažených hospodářských výsledcích v přímé návaznosti na výši rentability.

Navíc předložený návrh zákona velmi citlivě a odůvodněně reaguje i na základní podmínky hospodářské činnosti jednotlivých okruhů poplatníků. Nejen, že v podstatě sjednocuje intenzitu zdanění tzv. místní výroby, včetně sjednocení příspěvků na sociální zabezpečení a zvýhodnění služeb, ale jak jste si zajisté povšimli, reaguje i na specifické podmínky v rámci jednotlivých činností, tak jako je tomu např. u obchodu, kde návrh přihlíží k méně výhodným podmínkám podnikání v oblasti spotřebních družstev, které zásobují převážnou část venkovského obyvatelstva. Z toho pochopitelně vyplývá i větší nárok na složitost tohoto zákona.

Podle předběžného jednání, které jsem mohl uskutečnit s některými podniky a družstvy, jakož i národními výbory, které v převážném rozsahu odpovídají za rozvoj těchto úseků, lze v souladu s předloženým návrhem zákona předpokládat, že zvýšení daňového zatížení, včetně zvýšení příspěvku na sociální zabezpečení se dotkne především podniků místního hospodářství a výrobních družstev, které se zabývají místní výrobou. I když některé podniky nebo družstva budou na dani odvádět více než dosud, nelze přehlédnout oprávněný požadavek na vytvoření relativně stejných ekonomických podmínek pro celou oblast národního hospodářství bez zřetele na organizační formy podnikání - což zákon činí.

Návrh zákona připouští, aby u jednotlivých organizací, kde by z objektivních důvodů došlo k vážnějšímu narušení finanční rovnováhy, bylo možno tuto situaci řešit v rámci daných zmocnění. Chci však podtrhnout, že by to nemělo být obecné řešení, neboť by vážně narušovalo nejen objektivní výsledky hospodaření jednotlivých organizací, ale i samotné zdaňování. Z obdobného důvodu se v souladu se závěry z projednávání návrhu zákona nedoporučuje u organizací řízených národními výbory uplatňovat v obecné úrovni redistribuci finančních prostředků po zdanění. Tyto zásady bude však nutno zapracovat do příslušné právní normy.

Poněkud jiná situace je však u organizací státního obchodu a jiných organizací ústředně řízených. I když navrhovaný daňový systém mnohem lépe odpovídá diferencovaným podmínkám jednotlivých obchodních podniků, nelze se vyhnout nejnutnější redistribuci, a to především pro značně rozdílnou úroveň obchodního rozpětí, jakož i samotné podmínky prodeje a skladbu sortimentu.

Předložený návrh zákona se může stát účinným nástrojem ke zvyšování efektivnosti u hospodářství řízeného národními výbory. Bylo by účelné při dalších úpravách soustavy řízení zvážit, zdali by nebylo vhodné tento zákon, resp. obdobné zásady zdaňování použít i u dalších organizací hospodářství řízeného národními výbory, mám zde na mysli drobné provozovny. V návaznosti na přijatá opatření v oblasti regulace podnikatelské činnosti, zejména u společenských organizací, budou národní výbory nejen moci, ale budou také nuceny využít daného zákona k postihnutí veškeré hospodářské činnosti, na kterou se tento zákon vztahuje. Jde zejména o důslednou prověrku v oblasti různých společenských organizací.

Považuji za potřebné upozornit na tu skutečnost, že vzhledem k podstatným změnám způsob zdanění a zavedení příspěvku na sociální zabezpečení, který bude příjmem ústředního rozpočtu republik, bude nutno přehodnotit a upravit i finanční souhrnný vztah k jednotlivým stupňům národních výborů.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, tak jak vyplývá ze společné zprávy, kterou máte k dispozici, byly zásady i vládní návrh zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení přikázány a velmi pozorně projednány v těchto výborech SN: ústavně právním, pro plán a rozpočet, pro sociální politiku a ve výboru pro hospodářskou politiku.

Jsem přesvědčen, že nový zákon se stane účinným ekonomickým nástrojem nejen ve zvyšování efektivnosti daných úseků národního hospodářství, ale i při zabezpečování všech úkolů a rychlejšího rozvoje zejména v oblasti služeb.

Vzhledem k závažnosti tohoto zákona i značně široké problematice doporučuji, aby obdobně, tak jako v letošním roce, byl proveden poslanecký průzkum o působení podnikových daní, byl v příštím roce uskutečněn obdobný průzkum, zejména v oblasti obchodu, místního hospodářství, výrobních družstev a společenských organizací.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, všechny zákony o daních je třeba postupně stabilizovat. Návrh vládního zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení, který projednáváme, nahradí dosud platný zákon č. 159/1968 Sb., o důchodové dani, a lze jen vyslovit přání, aby zákon, který dnes schválíme, měl platnost alespoň po několik let.