Poslední zkušenosti, které jsme získali v práci žen v Bulharsku, kde úloha výboru žen přechází v kontrolní funkci, zda a jak jsou realizovány plány ke zvýšení služeb pro ženy, výstavba jeslí, školek a zařízení pro děti a mládež, zkušenosti žen v Německé demokratické republice a v Maďarsku, kde z iniciativy organizací žen byl řešen problém zvýšené populace, zvláště pak jsou cenné příklady žen Sovětského svazu, kde dovedou řešit otázky rodin z hlediska upevnění rodiny a kde příkladem je péče o výchovu dětí a mládeže v duchu přátelství mezi národy, hrdého vlastenectví a v duchu proletářského internacionalismu, ukazují, jak se stávají tzv. problémy žen a rodin součástí národohospodářských plánů, závazných pro podniky, závody, organizace i instituce. Přáli bychom si, aby i u nás byly vytvořeny takové podmínky, aby problémy zvláště při rozvoji výchovy dětí a mladé generace, zdokonalování služeb pro ženy a modernizace domácností se staly závaznou součástí našich plánů i rozpočtů. Velikou a záslužnou práci by přinesly orgány odborového hnutí, kdyby se opět vrátily k péči o tyto otázky.

Jsme si vědomi, že i organizace žen by měly složit účty ze své činnosti, jak přispívají k plnění usnesení strany a vlády. Mohu vás ujistit, že není organizace žen, která by neprojednala usnesení ústředního výboru k rozvinutí pracovní iniciativy k 25. výročí osvobození naší republiky Sovětskou armádou a že Čs. rada žen připravuje zhodnocení uzavřených závazků. Sama jsem se seznámila se závazky z organizací okresu a znám vysokou hodnotu uzavřených závazků v republice, které nelze v korunách vyčíslit. Byly přijaty na zlepšení životního a pracovního prostředí, na pomoc zemědělství, na získání dárců krve, na zajištění akcí svépomocí, na sběr surovin, k zajištění zvýšeného nákupu mléka a vajec, k pomoci při budování vesniček nebo domovů pro opuštěné děti. Jsou zde závazky na úpravu veřejných prostranství, ale též na úpravu pomníků a hrobů padlým za naši svobodu, závazky při výchově našich dětí a pomoc mládežnickým organizacím, ale též na pomoc starým osobám. Závazky na upevnění přátelství a družby mezi ženami českými a slovenskými, ale též na upevnění přátelství mezi ženami socialistických zemí v duchu proletářského internacionalismu.

Můžeme ubezpečit představitele naší vlády, že se snažíme, aby výzva soudruha presidenta k československým ženám se dostala ke každé ženě a snažíme se, aby se jim stala vlastní, zvláště, když se obrací na ženy a zdůrazňuje, že výchova mladé generace je v jejich rukou, že za ni mají mimořádnou odpovědnost. Vedeme je ale též k tomu, že výchova dětí je záležitostí obou rodičů, abychom netrpěli stav, že při dobré výchově syna nebo dcery se otec k této výchově hlásí, ale když se výchova nedaří, vina je na matce.

Soudružky a soudruzi, chceme, aby ženy - matky ovlivňovaly myšlení a chápání svých dětí a v politickovýchovné práci je vedly k tomu, aby měly dobré charakterové vlastnosti a správné chápaly poměr k práci, aby děti vychovávaly v duchu pravého vlastenectví. Vedeme naše ženy k tomu, aby pochopily také pravé přátelství bratrských socialistických zemí v duchu proletářského internacionalismu u vědomí solidarity pracujících s bojem za pokrok na celém světě.

Neklademe si za cíl žádat pro ženy něco víc, než je s to naše společnost dnes zabezpečit. Jsme si vědomi, že vysoké procento zaměstnaných žen vyvolává též některé problémy ve společnosti, které však nelze chápat jen jako čistě ženskou otázku. Naopak, jejich řešení si vyžaduje pozornosti celé společnosti.

Dnes nám nejde jen o zařízení pro děti, jako jsou jesle, školky aj., ale o celou řadu dalších významných služeb, které nelze chápat jako výhody nebo jen jako ulehčení práce žen. Vynakládání příliš mnoho času na zajištění domácnosti dávno není už jen záležitostí žen, ale i záležitostí mužů a celých rodin.

Také problém volného času je problémem celé naší společnosti. Máme za to, že všechny tyto problémy je nutno vždy řešit v plné návaznosti na otázky, které s nimi souvisejí. Mnoho starostí jim vzniká právě proto, že nebyly řešeny všechny otázky a náležitosti, které brání klidné práci. Starosti jsou na mnoha pracovištích, kde stále ještě dochází k diskriminaci našich žen.

Nejednou jsme zde již slyšeli, že odchodem dojičky ze zemědělských podniků klesají počty krav. Nezajištěním mladých lidí do zemědělství je ohrožena zvláště živočišná výroba. Bylo by jisté na čase, abychom znali, jak chceme tento problém do budoucna řešit. Jedním z podnětů bylo zajistit nové byty pro pracovníky v zemědělství. Výsledkem bylo, že se nenašel orgán, který by zhodnotil, zda forma družstevní výstavby v JZD nebo na státních statcích je přijatelná a účinná. Víte, kolik stojí nájem takového bytu na venkově? 500 - 600 Kčs, což je jednou tolik než v družstevním bytě ve městě. Známe příčiny, které prodražují rozptýlenou výstavbu na venkově. Víme také, že bytová výstavba na vesnici je proti dneškům zvýhodněna velmi málo. Lidé proto raději chtějí stavět ve městech a venkov se dále vylidňuje. Jsem si vědoma, že to není problém celé republiky. Zatímco na Slovensku takové problémy nemají, v Čechách stárnutí obcí přímo křičí.

Je mnoho problémů, které budeme muset řešit se znalostí věci i z pohledu celkového dopadu. Věříme, že se nám je podaří řešit úspěšně. Zvláště, budou-li naší vládou přijímány podněty, připomínky a návrhy těch, kteří k tomu mají co říci, a kteří jsou schopni usnesení vlády v konkrétních místech realizovat. I když předseda vlády soudruh Štrougal jmenovitě nevyzýval k plné podpoře vlády v plnění úkolů vyplývajících z politicko-hospodářské směrnice, budeme my poslankyně vyvíjet úsilí hlavně při ovlivňování našich žen, aby svým pracovním úsilím, dobrou výchovou dětí, péčí o rodinu, jakožto základ našeho státu, prací ve veřejném, politickém i kulturním životě, byly příkladem při politicko-ekonomické konsolidaci naší země.

Podpredseda FZ V. Mihálik:

Ďakujem poslankyni Šmehlíkovej. Ako posledný sa o slovo prihlásil poslanec Jozef Lukačovič. Dávam mu slovo.

Poslanec J. Lukačovič:

Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky a súdruhovia poslanci.

Oblasť investičnej výstavby a v nej bytovú výstavbu považuje predseda vlády za najvážnejší problém činnosti vlády. Dovolím si uviesť niekoľko poznámok k tomuto problému.

Za roky 1948 - 1970 bude postavené v našej republike 1,5 mil. bytov. To znamená, že skoro polovica rodín republiky bude koncom tohto roku bývať v nových bytoch. Pritom nekrytá objektívna potreba bude koncom t.r. okolo 230 000 bytov. V tejto päťročnici, ktorá končí týmto rokom, máme postaviť 460 000 bytov. Tento program sa nám nepodarilo realizovať a náš výbor - predtým pre investičnú výstavbu, teraz pre priemysel, dopravu a obchod - upozorňuje vládu, že takmer 40 000 bytov z tohto programu 460 000 bytov nebude splnené.

Súdruh predseda vlády nás informovať o štvormesačnom plnení v tomto roku v bytovej výstavbe a uviedol, že za štyri mesiace tohto roku bolo dokončené 11 800 bytov , to znamená - a teraz dajte veľmi dobrý pozor - že za nasledujúcich 8 mesiacov by sme mali odovzdať 96 000 bytov oproti tým 11 800 za 4 mesiace, keby sme chceli splniť ročný plán 107 800 bytov.

Výbor pre priemysel, dopravu a obchod na svojom poslednom zasadnutí konštatoval, že v tomto roku - ako som povedal - plánovaný počet bytov nebude splnený. Ďalej konštatoval, že doterajšie opatrenia v bytovej výstavbe naznačujú, že v bytovej výstavbe by bol nastal žiadúci a očakávaný obrat, čo by vyžadoval konsolidačný proces v tejto investičnej činnosti. Výbor svojím uznesením upozorňuje vládu medzi iným na to, že vyhlasovaná priorita bytovej výstavby v konkurencii s priemyslovou výstavbou zostáva len na papieri, a to so všetkými politickými a ekonomickými dôsledkami.

Treba zásadne ujasniť úlohu štátu v bytovej výstavbe. Stanoviť kompetenciu medzi federálnou vládou a národnými vládami a vymedziť deľbu práce a zodpovednosti medzi orgánmi na federálnej a národnej úrovni. Považuje sa za účelný pokus, na základe vzájomných konzultácií dohodnúť určitý jednotný postup v bytovej výstavbe v rámci Rady vzájomnej hospodárskej pomoci. Dovoz štyroch panelární zo ZSSR v budúcich rokoch je prvým sľubným začiatkom budúcej úspešnej spolupráce v rámci včera odhlasovanej Zmluvy o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci medzi ČSSR a ZSSR. Obtiaže, ktoré sa v našom hospodárstve nahromadili v posledných dvoch rokoch, spôsobujú, že súčasná i budúca hospodárska politika nemôže byť veľmi populárna, a preto musíme všetci poslanci účinne pomáhať federálnej vláde realizovať tak dôležitý konsolidačný program vlády.

A teraz si dovolím predniesť niekoľko otázok.

Poslanci sa zmieňovali v našom výbore o tom, že je nejaká šepkanda, resp. propaganda vonku medzi obyvateľstvom, ktorá tvrdí, že vláda mieni riešiť bytový problém takým spôsobom, že v nových bytoch, ktoré máme postaviť, sa má znížiť priemerná bytová plocha a aj bytový štandard. Prosil by som predsedu vlády, keby bol taký láskavý a dal na túto šepkandu odpoveď, aby sme sa mohli opierať pri vysvetľovaní tejto veci o jej autoritu.

Druhá otázka, ktorá sa ukazuje vo verejnosti - a myslím, že mno ste sa s ňou stretli - je reč, že vláda mieni predĺžiť pracovnú dobu pred penziou, pred dôchodkom. Tvrdí sa, že u mužov to nemá byť 60. rok, ale 65. rok veku, u žien nie 57., ale 60. rok veku. Prosil by som i na tú otázku odpoveď, aby sme mohli informovať verejnosť.

Tretia vec je podobná propaganda, ktorá tvrdí, že keď už sa zrušili štyri soboty, že postupne budú zrušené všetky volné soboty. To je tiež veľmi vážna otázka, ktorou chcú znepokojovať verejnosť a mariť konsolidačný proces.

A štvrtá vec by bola táto: V našom výbore sme rokovali o diaľnicach, o výstavbe diaľnic. Dostali sme informáciu, že výstavba diaľnic pre závažné nedostatky a ťažkosti, ktoré sa v tomto smere v poslednom čase vyskytli, nebude asi realizovaná v takom tempe a rozsahu, ako sme pôvodne chceli. Prosil by som predsedu vlády - ak je to tak - či by nebolo dobré urobiť také opatrenie v nasledujúcej päťročnici, aby sa pri veľkých mestách budovali výpadové cesty do vzdialenosti 25 - 30 km, čo by v podstate mohlo pomôcť riešiť problémy i rastúceho individuálneho motorizmu.

Súdružky a súdruhovia, odpusťte, že takto otvorene som položil štyri otázky, ale považujem za potrebné, aby tieto otázky, s ktorými sa často stretávame vo svojej politickej práci, boli zodpovedané najpovolanejším činiteľom našej vlády, aby nedostatočná informovanosť alebo úmyselná šepkanda nemala živnú pôdu na rušenie úspešne sa rozvíjajúceho nášho konsolidačného procesu. /Potlesk./

Podpredseda FZ V. Mihálik:

Ďakujem poslancovi Lukačovičovi za jeho príspevok. Jeho vystúpením je vyčerpaný zoznam rečníkov prihlásených do rozpravy.

Hlási sa ešte niekto o slovo? - Poslanec Havlíček.

Poslanec Jaroslav Havlíček:

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v letech 1968 a 1969 bylo na některých našich podnicích, závodech a institucích zavedeno tzv. důchodové připojištění. Někde zavedeno bylo, někde ne, podle iniciativy vedoucích těchto závodů, úřadů a podle iniciativy odborové organizace. To prakticky znamená, že tam, kde důchodové připojištění mají, zvýšily se důchody těm zaměstnancům, kteří odcházejí do důchodu, až o 700 Kčs měsíčně, podle toho, jak dlouho jsou u těch podniků zaměstnáni.

Skutečností však zůstává, a je to fakt, že za tyto zaměstnance to uhrazují podniky, ale prakticky ze státních prostředků. Stav, který tady tím vzniká, není dobrý, škodí nejen národnímu hospodářství, ale škodí také v tom, že celá řada podniků a poctivých zaměstnanců nemá možnost tohoto zvýšení důchodu.

Ptám se proto, jaké opatření zde provede vláda v tomto směru, aby toto nesprávné zvyšování důchodů bylo na některých závodech a institucích zastaveno, nebo aby to bylo umožněno všem závodům a podnikům ze státních prostředků.

Podpredseda FZ V. Mihálik:

Ďakujem poslancovi Havlíčkovi.

Hlási sa niekto o slovo? /Nikto./ Nikto sa nehlási.

Vyhlasujem teda rozpravu za skončenú a žiadam predsedu vlády Československej socialistickej republiky, aby odpovedal na otázky poslancov, na námety a návrhy z diskusie.

Předseda vlády ČSSR dr. L. Štrougal:

Soudružky a soudruzi, padly zde v rozpravě ke zprávě o činnosti cenné náměty, řada zkušeností. Poslanci se ve svých obvodech setkávají s mnoha jevy, které svědčí o tom, že často skutečnost se liší od našich záměrů, od cílů, které sledujeme. Je to pro nás velkým poučením, dává nám to reálný obraz, abychom věděli, jak dále postupovat.

Někteří soudruzi zde v diskusi hovořili o otázkách, které teprve řešíme nebo jejichž řešení připravujeme. Mám na mysli zvláště řešení některých strukturálních změn v ekonomice, v petrochemii, motorismu, řešení závažných odvětví našeho zemědělství a další problémy, které zde z hlediska příští pětiletky nebo delší perspektivy byly vzpomínány. Nechci se k těmto otázkám vyjadřovat v této etapě, protože se domnívám, že v souvislosti s prací na pětiletce ve výborech FS i konec konců jistě i na plénu budeme mít dost příležitostí na základě komplexních materiálů si jasně říci, jakým směrem jít.

Myslím, že rozprava ukázala, že z hlediska závažnosti problémů, i abych tak řekl, jejich pořadí, není mezi námi rozporů. Chci se zmínit jen o některých otázkách, a to velmi krátce, které vystupují do popředí nebo které si žádají objasnění.

Znovu podtrhuji, konec konců diskuse to ukázala v celém svém průběhu, že zvládnutí investičního úseku je kardinální problém, a není to problém let 1968 a 1969 a tohoto roku, je to problém dlouhodobý. Problém, který se nám nedaří po léta zvládnout. Někteří soudruzi říkají, že se na tom ukazuje schopnost či neschopnost vlády, výkonných orgánů. Ano, je tomu tak. Jaké máme možnosti zvládnout tento problém? Naší koncepcí je dlouhodobě nahromaděné problémy postupně řešit. Ne tak dlouho, jak vznikaly, ale přece jen několik let věci potrvají. Pro rok 1970 je vytyčen určitý program. Jde o to, dodržet ho. Program je založen na omezování zahajovaných investic, i původně uvažovaných v plánu. Metoda, kterou to děláme, je administrativní metoda, protože jinou metodu neznáme a nemáme. Všechny pokusy v tomto směru zklamaly.

Jde tedy o to, prosadit důsledně naše záměry. Postihovat ty, kteří je porušují. Když se podíváme na základní rozpory s našimi hospodářskými jednotkami, s naší výrobou, ale nejen výrobou, terciární sférou, společenskými institucemi, základní rozpory jsou v investicích. Každý chápe program, který vytyčujeme, ale na druhé straně se nám mnoho zdůvodňuje, co by bylo všeobecně společensky prospěšné, kdyby zde ovšem nebyly ty omezené možnosti.

Proto vás prosím o to, abychom v těchto otázkách skutečně dali podporu tomu programu, a to velmi konkrétně, i v těch případech, kde se setkáváme s mnoha žádostmi o ty či ony, říkám znovu, velmi efektivní akce, které ovšem investiční program, jeho objem, jeho limity, nesnesou.

Jinak, soudruzi, roztáčíme to inflační kolo přes neustále větší rozestavěnost, délku rozestavěnosti, omezujeme naše možnosti řešení bytové výstavby, umrtvujeme společenské prostředky, které dosahují nehorázných rozměrů. Čili investiční výstavba je základní oblast, kterou je třeba zvládnout, a zvládnout ji upevněním státní hospodářské a občanské disciplíny. Proto tak náročně kontrolujeme všechny akce a sledujeme signály, které nám ukazují na určité závady, a pochopitelně musíme velmi přísně v těchto věcech postupovat.