Predseda FZ prof. dr. D. Hanes:

Ďakujem ministrovi B. Kučerovi. Ďalej hovorí poslankyňa Kaňková, pripraví sa poslanec Jaroslav Kožešník.

Poslankyně Kaňková:

Vážený soudruhu presidente, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté!

Více než 25 let uplynulo od uzavření první Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik. Historie tohoto čtvrtstoletí, dosažené úspěchy v budování našeho hospodářství a celé socialistické společnosti, jsou i živým svědectvím pomoci Sovětského svazu a konkrétním projevem přátelství zakotveného ve Smlouvě. A proto jsme s upřímnou radostí uvítali podepsání nové, dlouhodobé smlouvy.

Tento akt nepovažujeme jen za diplomaticky vyjádřený vztah obou našich zemí, ale za projev oboustranného zájmu o upevňování hlubokého přátelství mezi našimi národy i za důkaz a záruku toho, že naše země je a bude pevnou součástí socialistického společenství.

Jsme přesvědčeni o správnosti obsahu tohoto dokumentu prodchnutého duchem internacionalismu, přáním navzájem si pomáhat, společně bránit vymoženosti socialismu a hájit mír a bezpečnost národů. Chtěla bych obzvlášť zdůraznit význam uzavření Smlouvy pro mládež naší republiky. Vždyť to budou především mladí lidé, kteří dnes ještě sedí ve školních lavicích, nebo je teprve nedávno opustili, prostě mladá generace, které podepsaná Smlouva umožňuje, ale současně i ukládá, aby pokračovala v prohlubování a upevňování přátelství a rozvíjení spolupráce, se Sovětským svazem.

Přátelství mládeže ČSSR a SSSR, má své hluboké kořeny v minulosti a vytváří předpoklady pro další sbližování mládeže obou zemí. Vznik Československého komsomolu a Svazu mladých v letech buržoazní republiky, byl inspirován příkladem mládeže Sovětského svazu a Leninského komsomolu. V době druhé světové války to byli především mladí lidé obou národů, kteří společně na frontách i v partyzánských oddílech nasazovali životy, a prolévali krev za svobodu sovětské země i naší vlasti.

Po osvobození, v letech nadšené a nezištné práce mládeže pro republiku, hledali chlapci a děvčata i vznikající jednotná organizace mládeže, opět své vzory v hrdinství a činech sovětských komsomolců. Proto také v dokumentech i stanovách ČSM byla jednoznačně zakotvena úzká spolupráce a vztah organizace mládeže Československa k Leninskému komsomolu a mládeži SSSR. ČSM svou činností napomáhal i k rozvoji vzájemných vztahů a přátelství mládeže Československa a Sovětského svazu.

V současném období, poučeni z chyb a omylů uplynulých 2 let, znovu budujeme jednotnou organizaci na leninských principech, Socialistický svaz mládeže. I nyní čerpáme z dobrých zkušeností sovětského Komsomolu. Chceme, aby se s prací komsomolců seznamovali naši mladí lidé přímo, proto např., na jaře letošního roku navštívilo přes 1000 mládežnických funkcionářů Sovětský svaz, aby navázali nové kontakty se sovětskou mládeží a aby získali zkušenosti ze života a práce jejich organizace. Socialistický svaz mládeže se k tradicím bratrských vztahů chlapců a děvčat Československa se sovětskou mládeží a její komsomolskou organizací hlásí a bude je ve své činnosti prohlubovat. Máme zájem o to, aby se především rozšířily styky mezi členy naší organizace a sovětskými komsomolci. Považujeme za prospěšné umožnit co největšímu množství mladých lidí poznat sovětské lidi, jejich život a práci, jejich vztah ke své zemi a přátelství k nám. Ještě v letošním roce navštíví více než 10 tisíc mladých lidí Sovětský svaz. Současně zveme a budeme zvát mladé lidi ze Sovětského svazu k nám, aby i oni poznali, kde a jak žijeme a pracujeme.

Většina našich organizací v krajích i okresech, navázala na dřívější dobré tradice družebních styků ČSM. Máme zájem o to, aby tyto družební styky byly realizovány v podobě vzájemných výměn, skupin mládeže ze závodů i vesnic, kulturních souborů, pomocí budovatelských táborů, studentů i ostatní mládeže. Zvláště nám záleží na rozšíření a upevňování přátelských vztahů mezi dětmi a mezi pionýrskými organizacemi obou zemí.

Nová československo-sovětská spojenecká Smlouva dává k naplnění všech těchto přání a představ velké možnosti. Proto se setkala s dobrým ohlasem a pochopením mezi mládeží. Vidíme v ní ztělesnění nového typu mezistátních vztahů, které vyplývají z toho, že naše země spojuje nejen historie, ale zejména totožnost společenského zřízení, společná marxisticko-leninská ideologie, jednotné cíle v boji za mír a společenský pokrok, za komunistickou budoucnost.

V tomto smyslu budeme mladým lidem vysvětlovat význam Smlouvy a přesvědčovat je na faktech o vzájemné výhodnosti spolupráce ve všech oblastech života. A nejen to, nechceme podporovat uzavření Smlouvy jen slovy, ale především činy, kterými přispějeme k její realizaci.

Chtěla bych zde ujistit soudruhy ze stranického a státního vedení, že se nemusí obávat svěřit mladým lidem i náročné úkoly při dalším rozvíjení naší společnosti. Věřím, že vás naše mládež nezklame.

Z pověření federální rady Dětských a mládežnických organizací, která je současně přípravným výborem Socialistického svazu mládeže ČSSR proto plně doporučuji vyslovit souhlas se Smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a SSSR uzavřenou k prospěchu mladé generace i k prospěchu našich národů. /Potlesk./

Poslanec Jaroslav Kožešník:

Vážený soudruhu presidente, vážení poslanci, soudružky a soudruzi.

Je vskutku nesnadné plně postihnout a docenit zásadní všestranný význam, který má nová Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik pro posílení mezinárodního postavení a bezpečnosti naší země, pro zabezpečení svobodného socialistického rozvoje našich národů i pro další společenský, hospodářský a kulturní rozkvět Československa.

Dovolte mi proto, abych ve svém vystoupení poukázal jen na jednu z významných stránek československo-sovětských vztahů, na naši spolupráci v oblasti vědy, o jejímž rozvíjení a rozšiřování pojednává článek 3 "Smlouvy".

Socialistická vědecká spolupráce a mezinárodní dělba práce ve výzkumu, je jedním z nejdůležitějších předpokladů rozvoje vědeckotechnické revoluce. Jsou v ní skryty nesmírné, a zatím jen z části využité možnosti, které mohou zmnohonásobit výsledky vědecké práce v jednotlivých zemích. V dnešních podmínkách třídně rozděleného světa a stupňujícího se světodějného zápasu mezi socialismem a kapitalismem mají přitom zvláštní, kvalitativně vyšší význam vědecké styky a bratrská vědecká spolupráce vědců socialistických zemí zvláště Sovětského svazu.

Pro ČSSR pak má tato spolupráce mimořádnou důležitost vzhledem k některým specifickým problémům rozvoje vědy v malé vyspělé zemi. Je známo, že naše věda, jejíž výzkumná kapacita reprezentuje přibližně jedno procento světové kapacity výzkumu, tvoří jen malý zlomek vědy světové. Naproti tomu sortiment naší výroby je tak široký, že v některých odvětvích vyrábíme 60 až 70 % světového sortimentu výrobků. Z toho je zřejmé, že značnou část vědeckých podkladů pro rozvoj naší ekonomiky i ostatních oblastí našeho života, musíme nutně přebírat ze zahraničí.

Vzhledem ke všem těmto okolnostem má přímá, bezprostřední vědecká spolupráce se Sovětským svazem, který je na poli vědy čelnou světovou velmocí, neocenitelný a ničím nenahraditelný význam pro zajištění rozvoje, nejvyšší úrovně a společenské efektivnosti československé vědy.

Pravdivost tohoto tvrzení je dokázána dlouhodobými tradicemi i bohatými výsledky našich vzájemných vědeckých styků. Od r. 1948 a zvláště od r. 1957, kdy byla podepsána první Dohoda o vědecké spolupráci mezi ČSAV a Akademií věd SSSR, přinesly vědecké styky i přímá společná výzkumná činnost československých a sovětských vědců cenné a prakticky použité výsledky, např. ve fyzice polovodičů, výpočtové technice, v automatickém řízení i v řadě problémů chemických, biologických a společenských věd, při výměně vědeckých přístrojů, metod apod. V současné době se ve vzájemné spolupráci řeší 38 vědeckých problémů a 160 tematických úkolů.

Vědeckou přípravou i dlouhodobými studijními pobyty v SSSR prošly stovky našich vědeckých pracovníků. Díky soudružské pomoci sovětské vědy byly u nás založeny a rozvinuty celé vědní obory, např. jaderný výzkum a výzkum kosmického prostoru, pro jejichž pěstování bychom jinak ztěží nalezli vhodné předpoklady.

Přímo symbolem toho se před několika měsíci stalo vyslání československé vědecké aparatury na palubě sovětské umělé družice v rámci programu INTERKOSMOS, přičemž v těchto pokusech a vysíláních se dále pokračuje.

Je proto velmi politováníhodné, že úspěšně se rozvíjející, oboustranně prospěšné a pro naši vědu přímo životně důležité styky, byly v důsledku některých chybných kroků z naší strany a útoků pravice v nedávné minulosti zabrzděny a někde i vážně narušeny. O to radostnější je zjištění, že díky vskutku soudružskému pochopení našich sovětských přátel, sovětských vědců, sovětské Akademie věd a také díky energickým opatřením z naší strany, je tato neblahá etapa již definitivně uzavřena a naše spolupráce se dnes znovu úspěšně rozvíjí.

Při nedávných setkáních s vedoucími představiteli sovětské vědy jsme se shodli na tom, že přes veliký rozsah a význam výsledků, které přinesla naše dosavadní vědecká spolupráce, se s jejími dosavadními formami a metodami nelze již spokojovat. V řešení vybraných, společensky nejdůležitějších komplexních výzkumných problémů, chceme proto přistoupit k přímé dělbě práce mezi československými a sovětskými vědeckými pracovníky při současném zajištění vysoké koncentrace sil na vybrané úkoly interdisciplinární a tím i ke zrychlení tempa jejich řešení. Uvažujeme-li o dalších námětech k prohloubení spolupráce, jako je vytváření společných ústavů, vědeckých rad pro řešené problémy, zřízení společných cen za jejich úspěšné vyřešení atp. Veškerá tato dvoustranná vědecká spolupráce bude pevně skloubena se společným řešením dalších problémů v rámci mnohostranné spolupráce akademií věd socialistických zemí a s pracemi podle programů RVHP. Jsem přesvědčen, že tyto úvahy a záměry předznamenávají novou vývojovou etapu vědecké spolupráce ČSSR a SSSR, etapu, v níž bude dosaženo již skutečné plánovité socialistické integrace vědeckého potenciálu našich bratrských zemí v zájmu socialismu a zároveň ku prospěchu dalšího rozvoje naší vědy a celé naší společnosti.

Projednávaná Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a SSSR vyjadřuje i v této oblasti plně objektivní zájmy a potřeby naší společnosti, vytváří pevný rámec a vhodné předpoklady dalšího rozvoje a prohlubování vzájemné bratrské a vědecké spolupráce.

Připojuji proto v zájmu československé vědy vřelé doporučení, aby Federální shromáždění s tímto pro naši zemi vskutku historicky významným dokumentem vyslovilo souhlas. Děkuji. /Potlesk./

Predseda FZ prof. dr. D. Hanes:

Ďakujem poslancovi J. Kožešníkovi.

Hovorí poslankyňa M. Komlóšiová, pripraví sa poslanec R. Zíma.

Poslankyňa Mária Komlóšiová:

Vážený súdruh prezident, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci!

Dnes rokujeme o zmluve, ktorá je vitálne dôležitá pre naše národy a je zároveň aj otázkou srdca a rozumu našich národov. Myslím, že je zbytočné opakovať, že so všetkými článkami tejto Zmluvy bezvýhradne súhlasím. Rada by som sa však bližšie zapodievala jednou časťou Zmluvy, a to článkom 3, v ktorom sa hovorí o konkrétnej spolupráci na niektorých úsekoch, medzi iným i na úseku zdravotníctva a na úseku sociálnom. Dovoľte mi pripomenúť niektoré fakty z oblasti zdravotníctva.

Pri príležitosti 50. výročia Veľkej októbrovej socialistickej revolúcie sme mali možnosť vypočuť veľmi zaujímavú a poučnú prednášku dr. Skrbkovej o vplyve sovietskeho zdravotníctva na celú predvojnovú generáciu našich lekárov, ktorí potom po vojne podľa vzoru ZSSR, ale so zreteľom na naše podmienky, budovali základy nášho socialistického zdravotníctva. Máme všetci v živej pamäti túto prednášku a v nej uvedené konkrétne poznatky z nezištnej pomoci sovietskeho zdravotníctva a zdravotníkov.

Medzi ČSSR a ZSSR i ostatnými socialistickými krajinami má už od povojnových rokov svoju tradíciu spolupráca vo forme konferencií ministrov zdravotníctva. Účelom týchto neformálnych, avšak veľmi pracovných schôdzok je koordinácia činnosti na úseku zdravotníctva a okrem toho sa na nich rokuje vždy o jednom odbornom probléme naposledy sme pri rokovaní o rehabilitačnej starostlivosti narazili na to, že táto otázka bola predmetom rokovania jednej zo schôdzok ministrov.

ZSSR vysiela k nám priemerne asi 3500 pacientov na kúpeľne liečenie. Úzka vzájomná spolupráca existuje aj pri klinickom liečení pacientov z oboch krajín. Oba štáty si poskytujú bezplatnú pomoc v prípade klinického liečenia pacientov, keď už sa u nich v tuzemsku vyčerpali všetky liečebné postupy.

V rámci spolupráce sa tiež uskutočňuje široká výmena dokumentácie vo všetkých odboroch zdravotníckej činnosti. Zmluvné strany si navzájom pomáhajú v ťažších prípadoch liečením svojich občanov, pri zdravotníckej ochrane hraníc, pri potieraní veľkých epidémií a pod.

I keď na úseku zdravotníctva nedošlo k vážnejšiemu prerušeniu stykov, ako to bolo na niektorých iných úsekoch v posledných dvoch rokoch, predsa len nastala aj tu dočasná stagnácia v roku 1968 v stykoch, inak veľmi živých.

Celkove sa však dá teraz konštatovať, že sa styky so socialistickými krajinami na úseku zdravotníctva v roku 1969 znormalizovali a že už dnes dosiahli ten istý rozsah, ako v predošlých rokoch. Prispela k tomu skutočnosť, že sa tieto styky už viacej rokov zabezpečovali na základe medzištátnych dohôd o zdravotníckej spolupráci, že existujú dlhodobé priateľské osobné kontakty medzi našimi partnermi a že často dochádza k mnohostranným stretnutiam, či už v rámci Svetovej zdravotníckej organizácie, Rady vzájomnej hospodárskej pomoci alebo na konferenciách ministrov zdravotníctva socialistických štátov.

Je samozrejmé, že ZSSR hrá na týchto schôdzkach dôležitú a vedúcu úlohu X. konferencia ministrov sa konala v r. 1969 v Poľsku a budúca konferencia bude v júli 1970 vo Varne.

V rámci spolupráce socialistických krajín bude u nás usporiadané gerontologické sympózium v júni v Libliciach a lekárske sympózium v septembri v Prahe a v Bratislave. Na základe X. konferencie sa bude v ČSSR konať balneologické sympózium v októbri 1970 v Mariánskych Lázňach.

Ako vyzerajú dnes československo-sovietske styky?

Po dvoch oficiálnych návštevách ministra zdravotníctva Českej socialistickej republiky dr. Vlčka v ZSSR prišla v apríli 1969 na návštevu ČSSR delegácia Ministerstva zdravotníctva ZSSR, vedená ministrom zdravotníctva prof. Petrovským. Druhou významnou delegáciou, ktorá v marci 1969 bola na našom Ministerstve zdravotníctva, bola početná delegácia Ministerstva zdravotníckeho priemyslu ZSSR. Podrobne prerokovala spoluprácu na úseku farmaceutického priemyslu a najmä vzájomné dodávky surovín a výrobkov v niekoľkomiliónovej hodnote.