Vláda zvolila formu jednotné úpravy nepřímou novelizací stávajících právních předpisů. Proto předkládá návrh jediného zákona, aby nebylo nutno novelizovat několik zákonů, např. zákon č.101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, zákon č.103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a řadu dalších.

Při projednávání ve výboru pro sociální politiku Sněmovny lidu jsme vznesli dotaz, zda by u § 1 odst.1 neměla být vymezena doba zdržování se mimo území republiky, o jaký pobyt v zahraničí se jedná apod. Byli jsme však uspokojeni odpovědí ministra Štancla, že v odst. 2 je možnost individuálně posoudit i ty občany, kteří se vrátí a zhodnotit pobyt i ve zvláštních případech, pokud se vyskytnou. Limitování doby, podobně jako byla limitována amnestií presidenta republiky, by přineslo jen komplikace.

Navržený zákon přináší jasno v opatřeních ve prospěch těch, kteří to myslí s naší socialistickou republikou dobře. Postihuje ty pracovníky, kteří se zdržují v cizině bez souhlasu příslušného státního orgánu. Omezení v neprospěch pracovníků, kteří se zdržovali v cizině bez platného povolení, je možno uskutečnit jedině zákonem. Proto doporučuji plénu Sněmovny lidu schválit vládní návrh zákona o některých důsledcích neoprávněného pobytu pracovníků v cizině.

Předsedající, místopředseda SL J. Valo: Ďakujem. Do rozpravy sa prihlásil poslanec Jägerman. Prosím, aby sa ujal slova.

Poslanec Jägerman: Soudružky a soudruzi poslanci, mám dotaz na předsedu vlády ČSSR ing. Černíka. Přijímáme zákon o některých důsledcích neoprávněného pobytu pracovníků v cizině, který přináší některé vztahy v oblasti pracovního práva a sociálního zabezpečení. Velmi citlivým a pochopitelně diskutovaným problémem mezi občany zůstávají nedořešené otázky opuštěných bytů po utečencích. Tyto byty jsou opuštěny mnohdy řadu měsíců. Ptám se, zda vláda učiní rozhodnutí, kterým by urychleně předložila ve smyslu zákonné úpravy návrh na zánik práva na byt u těchto osob tak, aby toto opatření bylo jedním z dalších důsledků neoprávněného pobytu našich občanů v cizině.

Předsedající, místopředseda SL J. Valo: Hlási sa ešte niekto o slovo? /Nikdo./ Chce na vznesenú otázku odpovedať súdruh predseda vlády teraz alebo až na konci?

Předseda vlády ČSSR ing. O. Černík: Radil jsem se s našimi soudruhy, protože před 6 týdny nebo dvěma měsíci jsme projednávali ve vládě tuto záležitost a upozornili jsme veřejnost veřejným prohlášením ze zasedání vlády, že existující zákonné normy a směrnice vydané českou a slovenskou vládou zcela naplňují požadavky u národních výborů na řešení těchto otázek. V legislativní radě na základě připomínky poslance Jägermana posoudíme do 14 dnů, zda je třeba nových zákonných doporučení pro Federální shromáždění nebo je třeba přijmout některá další rozhodnutí vlády.

Podle informací, které jsem při projednávání tohoto bodu měl k dispozici, existují směrnice, které byly doplněny i vyhláškou či nařízením ministrů vnitra a vydány jako nařízení ministrů vnitra ČSR a SSR, umožňují postupovat velmi rigorózně proti těm, kteří opustili republiku.

Předsedající, místopředseda SL J. Valo: Ďakujem. Stačí toto vysvetlenie poslancovi Jägermanovi? /Poslanec Jägerman souhlasí./ Hlási sa ešte niekto o slovo? /Nikdo./ Želá si slovo spravodajca? /Ne./ Pristúpime k hlasovaniu.

Kto súhlasí s tým, aby bol schválený vládny návrh zákona o niektorých dôsledkoch neoprávneného pobytu pracovníkov v cudzine /tlač 25/, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Kto je proti? /Nikdo./ Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./

Vládny návrh zákona o niektorých dôsledkoch neoprávneného pobytu pracovníkov v cudzine bol schválený.

Pristúpime k 13. bodu, t.j.

Návrh zdôvodní štátna tajomníčka vlády ČSSR v Ministerstve práce a sociálnych vecí dr. Brablcová.

Státní tajemnice vlády ČSSR v ministerstvu práce a sociálních věcí dr. V. Brablcová, CSc.: Vážená Sněmovno lidu, dovolte, abych uvedla návrh zákona o mateřském příspěvku, který Sněmovně lidu předkládá vláda Československé socialistické republiky k projednání.

Tímto návrhem plní vláda jeden ze svých závazků uvedených ve vládním prohlášení, že bude provádět politiku postupného zlepšování postavení pracujících žen a rodin s více dětmi.

Mimořádný význam tohoto úkolu je dán neustále se zhoršující situací v populačním vývoji. Tato nepříznivá situace byla vyvolána mnoha faktory.

Proto se vláda zaměřuje na postupné, přitom však systematické řešení hlavních problémů, které vývoj natality, výchovu dětí v rodinách a vývoj rodiny všeobecně ovlivňují nejsilněji. Návrh na zavedení mateřského příspěvku směřuje zejména k řešení problémů vyplývajících z mimořádně vysokého zapojení žen ve fertilním věku do pracovního procesu.

Účast ženy ve společenském pracovním procesu má velký význam pro socialistický stát i pro ženy samotné. Teprve účast ve společenském pracovním procesu vytváří podmínky pro skutečné zrovnoprávnění muže a ženy. Toto marxistické hledisko bych ráda podtrhla. Současně však nutnou společenskou funkcí žen je mateřství. V této úloze je žena nenahraditelná.

Ekonomická funkce žen může být rozložena na období 30 až 40 let, avšak reprodukční funkce se soustřeďuje do poměrně krátkého období několika let. Právě v tomto období je nutno respektovat prioritu reprodukční funkce.

Pro Československo byla charakteristická poměrně vysoká zaměstnanost žen i v minulosti. K jejímu rychlému vzestupu došlo po roce 1945. Postupně vzrostl podíl žen v národním hospodářství na 47 %.

Zaměstnaností žen jsme tak na jednom z předních míst ve světě. Zaměstnanost je relativně vysoká právě u mladých žen v období reprodukce a výchovy nejmenších dětí. Dochází ke střetávání zájmů pracovních a rodinných. Pro ženy se staršími nebo odrostlými dětmi je tato situace méně závažná. Mladé rodiny často řeší tuto situaci tím, že zůstávají bezdětné nebo se rozhodují jen pro jedno dítě.

Vláda se snaží jim tuto situaci usnadnit. Přitom sleduje celospolečenský zájem na růstu populace. Přicházíme proto s návrhem, aby vedle dosavadních sociálních dávek poskytovaných ženám v mateřství byl zaveden mateřský příspěvek. Má usnadnit matkám rozhodnutí mezi zaměstnáním nebo dočasnou plnou péčí o nejmenší děti.

Předložená osnova zákona, jímž má být zavedeno poskytování mateřského příspěvku, byla podrobně projednána ve všech příslušných výborech Sněmovny lidu i Sněmovny národů. Zopakuji jen stručně základní principy:

Mateřský příspěvek se má podle navrhovaného zákona poskytovat ekonomicky činným ženám, jestliže pečují aspoň o dvě děti, z nichž jedno nedosáhlo věku jednoho roku. Požaduje se, aby žena byla ekonomicky činná před porodem po stejnou dobu, jaká je stanovena pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Další podmínkou je - a v této podmínce je hlavní smysl úpravy - aby se žena věnovala řádné péči o dítě celodenně, a to místo svého zaměstnání nebo jiné pracovní činnosti.

Výše mateřského příspěvku byla stanovena podle ekonomických možností na 500 Kčs na jedno dítě, 700 Kčs na dvě děti /např. dvojčata/ a 900 Kčs na tři a více dětí do jednoho roku.

Lze očekávat, že o mateřský příspěvek požádají především ženy s nízkými příjmy. U nich bude totiž mateřský příspěvek ve výši 500 Kčs měsíčně do určité míry náhradou mzdy.

Příspěvek bude ve většině případů navazovat na ukončení výplaty peněžité pomoci v mateřství; proto je provádění zákona svěřeno těm orgánům, které také rozhodují o poskytování této pomoci. Jsou to odborové orgány, závody a jednotná zemědělská družstva. Nebude-li takového orgánu /např. u studentek, které nepobírají sociální stipendium, u uchazeček o zaměstnání/, bude rozhodovat o mateřském příspěvku okresní národní výbor.

Počet ekonomicky činných žen se dvěma nebo více dětmi činí asi 76 000. Odhaduje se, že z tohoto počtu žen využije mateřského příspěvku asi 85 %, tj. zhruba 65 000 žen. Propočítáno na celoroční průměr, asi 38 000 žen. V tomto počtu jsou již zahrnuty ženy, které už dnes zůstávají po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství na neplacené dovolené. Odhadujeme, že úbytek pracovních sil z důvodu poskytování mateřského příspěvku bude činit ročně asi 20 000 až 25 000 osob. V roce 1970 to bude zhruba jen polovina tohoto počtu. To v jednotlivých odvětvích národního hospodářství představuje většinou jen několik desetin procenta celkového počtu pracujících.

Navrhované opatření si vyžádá náklad asi 230 miliónů korun ročně, tj. v roce 1970 - při účinnosti od 1. července - pouze polovina uvedené částky. Zavedením příspěvku ovšem vzniknou také úspory. např. na nemocenských dávkách vyplácených matkám v době nemoci malého dítěte apod. Kromě toho se sníží tlak na umisťování dětí v jeslích.

Dovolte, vážené soudružky a soudruzi poslanci, abych vám závěrem poděkovala za zájem a aktivní pomoc při tvorbě i projednávání předloženého návrhu zákona. Mateřský příspěvek znamená závažný krok ke zlepšení péče o malé děti a k podpoře příznivějšího populačního klimatu.

Jménem vlády ČSSR navrhuji, aby Sněmovna lidu zákon o mateřském příspěvku schválila.

Předsedající, místopředseda SL J. Valo: Ďakujem súdružke dr. Brablcovej za zdôvodnenie. Spravodajskú správu k tomuto bodu prednesie poslankyňa Kubešová. Prosím, aby sa ujala slova.

Zpravodajka poslankyně L. Kubešová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, je vám všem známo, že bývalý zdravotní výbor Národního shromáždění v posledních letech upozorňoval na nepříznivý populační vývoj. Ke zlepšení doporučoval zvýhodnění sociálního zajištění především pro ženy-matky a rodiny s dětmi.

Dosáhli jsme přijetí řady sociálních zákonů. Jedním z nich byl v poslední době zákon o dávkách v mateřství, prodloužení placené mateřské dovolené z 22 na 26 týdnů, zvýšení přídavků na děti atd. Těmito opatřeními ve zlepšení hmotné situace matek a rodin s dětmi se řadíme mezi nejpokrokovější státy na světě.

Náš socialistický stát vynakládá nemalé prostředky na péči o děti. Soudruh ministr Štanceľ při projednávání sociálních zákonů loni prohlásil, že celkem vynakládá stát na zdravotní a školní péči a přídavky na děti kolem 25 mld Kčs ročně, což se rovná téměř 14 % užitého národního důchodu, a promítneme-li to na dítě, vydává společnost na jedno dítě ročně asi 6500, - Kčs.

A přece - přes tuto péči společnosti - jsou v této oblasti vážné problémy, z nichž nejvážnější je trvalý pokles v počtu narozených dětí. Snažíme se v posledních letech analyzovat příčiny tohoto stavu. Víme, že jedním z nich je nedostatek bytů, nedostatek míst v jeslích, nedokonalé služby atd. Víme například, že to nezávisí vždy na výši životní úrovně, ale i na společenském prostředí, zejména na vztahu společnosti k matkám, a že tedy nejde o ojedinělé opatření, ale celý soubor opatření může jedině přinést žádané výsledky.

Proto jsme vždy jak ve zdravotním výboru, tak i ve výboru pro sociální politiku Sněmovny lidu, kladli požadavek koncepčního řešení sociální politiky. Jedině známe-li dlouhodobou koncepci záměrů v sociální politice, můžeme postupně řešit jednotlivé problémy tak, aby směřovaly ke konkrétnímu a vytčenému cíli. Jinak by se stalo, a takový stav byl doposud, že jednotlivá dílčí opatření se míjela účinkem a že tedy prostředky vynakládané ze státní pokladny nejsou využity účelně a politicky.

Dovolte mi, abych vám v souvislosti s projednáváním tohoto návrhu zákona připomněla usnesení pléna Národního shromáždění z června 1968, podle něhož "se uložilo vládě, aby ve druhé polovině roku 1969 podala Národnímu shromáždění zprávu o koncepci sociální politiky s konkrétními návrhy na postupné řešení dílčích otázek problematiky populační péče o rodiny s dětmi".

Hodnotím-li plnění tohoto usnesení pléna Národního shromáždění, musím konstatovat, že vláda sice nepodala dosud Federálnímu shromáždění zprávu o koncepci sociální politiky, avšak plní druhou část tohoto usnesení tím, že nám předkládá konkrétní návrh na postupné řešení dílčích otázek problematiky populační a péče o rodiny s dětmi ve formě vládního návrhu zákona o mateřském příspěvku.

Nebudu opakovat, jaké výhody a jaký přínos bude znamenat pro některé rodiny s dětmi realizace tohoto návrhu zákona. Zabývala se tím podrobně soudružka státní tajemnice dr. Brablcová ve své úvodní zprávě a je to obsaženo i v důvodové zprávě.

Pokusím se podat charakteristiku předloženého návrhu zákona tak, jak to vyplynulo z otevřené diskuse na společném zasedání výborů pro sociální politiku Sněmovny lidu a Sněmovny národů v nedávných dnech:

Navrhovaný mateřský příspěvek se liší od představ, které jsme měli, když jsme projednávali předběžně návrh sociálního programu. Jde o první krok k zavedení příspěvku od druhého dítěte do jednoho roku jeho věku ve výši 500 Kčs měsíčně, o kterém je možno uvažovat v současné ekonomické situaci.

Mateřský příspěvek sice již sleduje cíl zvýšení populace, avšak v této etapě je to spíše dávka, která zlepší situaci v některých rodinách s dětmi, zejména mladých manželů a v těch rodinách, kde ženy mají nižší příjmy.

Víme, že prosazení tohoto principu a jeho zakotvení do zákonné normy v současné ekonomické situaci našeho státu je dokladem upřímné snahy řešit postupně problematiku populace a zvýšení životní úrovně rodin s dětmi.

Předpokládáme také, že se zmenší tlak na kolektivní zařízení, jako jesle, mateřské školy apod.

Důležitým aspektem, který zákon sleduje a který nesmíme přehlédnout, je snaha o zlepšení péče o dítě, alespoň do prvního roku dítěte, který je podle názorů odborníků rozhodující pro celkový vývoj dítěte.

I když nám byly dodatečně předloženy zpřesněné údaje o úbytku počtu žen v národním hospodářství v důsledku zavedení mateřského příspěvku, přece jen máme určité obavy, jak bude nahrazen výpadek zhruba 9500 žen pracujících převážně v potravinářském a spotřebním průmyslu, v zemědělství, v obchodech, ve školství a ve zdravotnictví.

Z tohoto důvodu si náš výbor dal do plánu práce ve II. polovině roku 1970 vyhodnotit působnost tohoto zákona, zvláště z hlediska úbytku ekonomicky činných žen v odvětvích, kde tyto ženy převážně pracují. Jak jsme se dodatečně dozvěděli, je to v souladu s usneseními, která přijaly výbory rozpočtové a pro hospodářskou politiku Sněmovny národů a Sněmovny lidu.

Na návrh výborů pro sociální politiku Sněmovny lidu a Sněmovny národů je ve společné zprávě výborů zakotvena změna v § 5 odst. 1 a 2, a to zvýšení mateřského příspěvku na 2 děti /dvojčata/ na 800 Kčs a na tři a více dětí 1200 Kčs. Důvodem této změny je vyjádřit ve zvýšené částce námahu matky spojenou s opatrováním a výchovou dvou nebo tří dětí navíc. Tuto připomínku bylo však možno pojmout do zákona především proto, že dvojčat a trojčat je z celkového počtu druhorozených dětí málo, takže tato změna nebude vyžadovat vyšší náklady, než oněch 115 mil. Kčs, s nimiž se v rozpočtu na rok 1970 počítá.