Rád bych tedy věděl, jak tento návrh je v souladu, nebo zda zpravodaj je připraven něco říci, pokud jde o vztah mezi návrhem a platným zákonem o sociálním zabezpečení.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji poslanci Manďákovi. Kdo se dál hlásí do rozpravy? Poslanec prof. dr. Trávníček.

Poslanec prof. dr. Trávníček: Soudružky a soudruzi, nepovažujte, prosím, moji přihlášku do rozpravy k této novele za neskromnost, že jsem byl před několika minutami zvolen a hned chci mluvit. Já chápu svoji volbu, která je volbou nepřímou, jako závazek také ke svým pracovníkům na pracovišti, na kterém pracuji, to znamená, vůči vysokým školám, a chci ze svého vnitřního přesvědčení obhajovat jak politiku strany, tak stanoviska a závěry zákonodárného orgánu.

Mám k této novele tuto připomínku: Prosil bych, aby se schválením novely - a já pro její znění budu hlasovat - bylo zveřejněno stanovisko zpravodaje a podporuji velmi živě jeho slova, že by se vysokým školám v situaci, která po schválení novely nebude nijak populární, zcela otevřeně řeklo, že Sněmovna lidu připraví ve vhodné době po proběhlém procesu konsolidace na školách i ve společnosti nový zákon o vysokých školách, který by jednak respektoval plně celospolečenský vliv na vysokých školách i objektivní zákonitosti rozvoje věd a vysokých škol, které objektivně působí, a zejména aby nově formuloval postavení studentů na vysokých školách jako rovnoprávných občanů, kteří mají právo podílet se na řízení, životě a práci školy.

V tomto směru bych prosil, aby vystoupení zpravodaje byla věnována publicita, která samozřejmě odstraní v případě, že vysoké školy budou vidět, že se seriózně připravuje nový zákon o vysokých školách, určité hroty, které toto opatření, nezbytné v období konsolidace, vyvolá.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji poslanci prof. dr. Trávníčkovi. Hlásil se do rozpravy poslanec akad. Knapp.

Poslanec akad. Knapp: Soudružky a soudruzi, já jsem třetí profesor, který se hlásí do rozpravy k tomuto návrhu, ale snad na tom není nic divného, že jde-li o zákon o vysokých školách, hlásí se do rozpravy především ti, kteří tam učí.

Já mám podobné stanovisko jako poslanec Trávníček. Chtěl bych říci toto: Já jsem si přirozeně vědom toho, že na vysokých školách jsou problémy, že tam jsou politické problémy, že existují problémy vztahů vysokých škol a státu, problémy, které se někdy dosti zjednodušeně vyjadřují jako problémy autonomie; jsem si vědom i toho, že jsou tam navíc i problémy uplatnění vedoucí úlohy strany ve výuce, ve výchově, ovšem chtěl bych stručně říci to, co je nám všem dobře známo, o čem jsme mnohokrát hovořili v jiných souvislostech - že politické problémy se přirozeně musejí řešit a mohou vyřešit především politicky a zákon přitom hraje roli jenom jistého pomocníka, tj. napomáhá politickému řešení. Ovšem sotva lze očekávat od zákona, že by sám vyřešil politické problémy.

Teď bych chtěl říci k této novele, o které jsme hovořili i v našem ústavně právním výboru a doporučili jsme tam některé změny, které byly přijaty. Tento zákon, jak to soudruh zpravodaj vyjádřil a jak soudruh ministr ve své zprávě vyjádřil, se přijímá ve zvláštní situaci. Přijímá se novela vysokoškolského zákona v době, kdy je známo, že se připravuje nový vysokoškolský zákon celý. A to je důležitá věc, kterou skutečně by bylo třeba zdůraznit; to patrně měl na mysli i prof. Trávníček, když tady hovořil.

Tato novela jako naléhavé okamžité opatření zasahuje hluboko do dosavadního zákona o vysokých školách, a nejde jen o otázku autonomie, o které mluvil soudruh zpravodaj /i ta tam ovšem je/, ale to je velmi hluboký zásah, to je zásah do existujících pracovních poměrů. Myslím, že i otázka skončení pracovního poměru v 65 letech by zasloužila podrobnějšího zdůvodnění, než se jí dostalo, přičemž podotýkám, že mně ještě hned tak 65 let nebude, takže tady nemluvím za svoji penzi. Ale, soudruzi, uvědomme si, a to je fakt, o kterém se bude na vysokých školách mluvit, že vysokoškolští učitelé jsou podle současného právního stavu jediní pracovníci v této republice, kteří mají povinnou věkovou hranici, kdy skončí jejich pracovní poměr a kdy jdou do důchodu a mohou pokračovat v dosavadní práci jen na základě výjimky.

Já si myslím toto - a v tom, rozuměl-li jsem dobře s. Trávníčkovi, bych se k němu připojoval - že by bylo dobré, přijímá-li se tato novela v době, kdy se připravuje nový vysokoškolský zákon, kdyby vláda a snad i náš kulturní výbor velmi pečlivě sledovaly, jak se tato novela bude v praxi osvědčovat, jak bude působit, poněvadž, jak jsem řekl předtím, právní norma jenom podporuje, napomáhá politickým řešením, a je známo, že často zákon působí jinak, než se očekávalo.

Myslím, že by se mělo velmi pečlivě sledovat, jak tento zákon působí, že by se na základě zhodnocení jeho zkušeností k těmto zkušenostem mělo přihlédnout při přípravě definitivního vysokoškolského zákona, kterého podle mého názoru je zapotřebí, jak soudruh ministr i soudruh zpravodaj řekli, a že by také se mělo zdůraznit, že toto opatření je opatření okamžité a dočasné a že se připravuje nový zákon, ve kterém ty věci budou definitivně řešeny. Děkuji.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji poslanci Knappovi. Do rozpravy se dále přihlásil poslanec Vejražka.

Poslanec Vejražka: Soudružky a soudruzi, já také, sotva jsem se ohřál, už se ozývám. Odpusťte mi to, ale jde o věc, která se i mne dotýká, protože pracuji léta jako pedagog na divadelní fakultě. Na divadelní fakultě jsme my pedagogové návrh novely neprojednávali, neznám jej tedy, ale myslím si z toho, co slyším, že je skutečně na pováženou ta věková hranice. Že není vyloučeno, že leckde pedagogické sbory se značně oslabí, budou-li muset 65letí, kteří jsou obvykle nejlepšími odborníky, odejít.

Je dosti překvapivé, že se tu dává ministrovi možnost, aby bez jmenovacího, habilitačního nebo jiného ještě řízení jmenoval či propouštěl. Já se obávám, že by se mohlo stát - tak uvažuji honem - že by tu mohly být otevřeny dveře eventuálně i určité zvůli.

Podívejte se, když ministr školství vydá příkaz, že všichni pedagogové marxismu budou propuštěni, což se už stalo, a není zajištěno jejich zaměstnání, tak se domnívám - možná, že vás informuji falešně, ale soudím tak podle divadelní fakulty - pak tady není něco v pořádku. Myslím, že skutečně bude potřeba nový zákon vypracovat co nejdříve.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji poslanci Vejražkovi. Kdo se hlásí dále do rozpravy? Poslanec Kalkus.

Poslanec Kalkus: Soudružky a soudruzi poslanci, nechtěl jsem se hlásit do rozpravy, protože, jak víte, nejsem vysokoškolský profesor a dělám ve zcela jiném oboru. Ale musím se přihlásit, protože tu padla slova, že opatření, které máme přijmout, by mohlo také v určitém smyslu působit na možnost zvůle ministra, který by mohl zneužít některých těchto opatření zejména při jmenování k tomu, aby odstraňoval nepohodlné lidi - i když to nebylo řečeno - ale bylo tu poukázáno, že byli odvoláni vedoucí kateder marxismu-leninismu. Myslím, že byli odvoláni ne proto, že byli dobří, ale proto, že už řadu let marxismus-leninismus na vysokých školách i na Ústřední politické škole překrucovali a že některé z těchto škol nebo z těchto kateder se staly protimarxistickými katedrami. To je třeba tady vidět. Jestliže jsme byli přinuceni jako Sněmovna lidu přijmout zákon nebo nutná zákonná opatření v této, jak se říká, velmi vážné situaci, pak je přijímáme ne proto, abychom pokračovali ve zvůli, ve které bylo loni započato, ale abychom tuto zvůli přerušili. Aby byl nastolen pořádek i na vysokých školách, a až bude nastolen pořádek v celém státě, i na vysokých školách, abychom se jako Sněmovna lidu mohli zase vrátit ke svému normálnímu pořádku i pracovat na řádných zákonech. /Potlesk./

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji poslanci Kalkusovi. Dále se přihlásil ke slovu poslanec ing. Macho, DrSc.

Poslanec ing. Macho, DrSc.: Vážené súdružky a súdruhovia, mal by som jednu poznámku. Myslím, že v súvislosti s touto novelizáciou zákona je vonku hodne vzruchu a na mňa sa obrátilo niekoľko súdruhov, napr. včera. Preto som si hneď vyžiadal textáciu zákona od niektorých poslancov. Zistil som, že to nie je tak strašné, ako sa to vo verejnosti zneužíva.

Pokiaľ viem, hranica, ktorá bola ešte v platnom zákone, sa teraz znížila zo 70 rokov na 65 rokov. Doteraz bola 70 a teraz 65 rokov. U ostatných občanov je to 60 rokov. To nijako neznamená, pokiaľ tomu dobre rozumiem a pokiaľ tomu rozumiem v doterajšom zákone, že nemôže vyučovať i naďalej. A myslím, že bude dobré pedagógov, vynikajúcich odborníkov, vynikajúcich pedagógov oddaných veci socializmu, využívať nie do 65, ale do 70 rokov, keď sú dostatočne duševne čulí, aby ďalej vyučovali. To, myslím, i novelizácia, ktorú robíme, pripúšťa.

Ďalej sa šíria nepravdivé povesti, že vraj je možné vymenovať za docenta, mimoriadneho alebo riadneho profesora odborníka bez habilitácie atď. Zasa sa prehliada skutočnosť, že sa nerušia príslušné články a paragrafy doterajšieho zákona, v ktorom sa jasne určujú kvalifikačné požiadavky. Napríklad docent, mimoriadny profesor musí mať vedeckú hodnosť a riadny profesor doktorát vied. Len výnimky sú tu možné vo zvlášť výnimočných prípadoch. Čiže neznížili sa žiadne kvalifikačné požiadavky a takéto povesti sa neoprávnene šíria medzi ľuďmi.

Preto myslím, že máme využiť buď parlamentných spravodajcov, alebo iné formy publicity, aby sa zákon a novelizácia niektorých paragrafov zákona správne vysvetlili, aby sa neskresľovali, aby bolo zrejmé, že tu nejde o oslabenie vysokých škôl o vynikajúcich odborníkov a pedagógov, ale že tu ide o riešenie aktuálnych problémov, že je nutné, aby sa práca na vysokých školách naozaj dostala do normálnych koľají, aby sa skutočne mohli vychovávať ľudia oddaní veci socializmu. /Potlesk./

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji poslanci Machovi. Soudruzi, hlásí se ještě poslanec Manďák.

Poslanec Manďák: Jde o faktickou poznámku. Vystoupil jsem, soudružky a soudruzi, proto, že ve spojitosti s projednáváním dosud platného zákona o vysokých školách sám jsem navrhl, že nemáme činit nějaké výjimky pro vysokoškolské profesory, ale že mají být podrobeni stejnému zákonu o důchodovém, o sociálním zabezpečení jako všichni ostatní pracovníci v ČSSR. Mýlí se tedy poslanec Macho, když se domnívá, že ve vysokoškolském zákonu dosud platném je nějaká hranice 70 let. Mně šlo právě o to, abychom zamezili to, co se do této doby dělo. To znamená, že se pokládalo za vydržené právo profesora, že pro něho platí až 70 let. Teprve potom rozhodl ministr, jestli může profesor nějaký rok sloužit navíc nebo ne. Profesor měl odejít do důchodu v 60 letech s tím, že pro něho platilo stejné ustanovení zákona o sociálním zabezpečení, které se vztahovalo k pracovníkům, jejichž práce byla společensky nutná, společensky žádoucí, kterou národní hospodářství nebo jiné pracoviště potřebovalo, takže případně mohl pracovat po 60 letech. Proto jsem se na to ptal, protože svého času na můj návrh došlo k tomu, že se změnilo ustanovení 70 let věkové hranice u universitních profesorů.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Kdo se dále hlásí do rozpravy? /Nikdo se nehlásil./ Protože se nikdo nehlásí, dávám slovo ministru - předsedovi federálního výboru pro ceny s. ing. Rendekovi.

Ministr - předseda federálního výboru pro ceny ing. I. Rendek, CSc.: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, i živá diskusia k predloženému vládnemu návrhu ukazuje, že sa dotýkame pálčivého a vysoko aktuálneho spoločenského problému. Nemôžeme pochopiteľne izolovane posudzovať tento zákon iba z hľadiska situácie na vysokých školách dnes a v nedávnej minulosti, ale z hľadiska celkového vývoja konsolidačného procesu v našej spoločnosti. Nemôžeme nevidieť, že vysoké školy v uplynulom období nezohrali zvlášť pozitívnu úlohu. Nemôžeme nevidieť, že konsolidačný proces i na vysokých školách naráža na často neodôvodnené bariéry, ktoré majú svoju legislatívu zakotvenú v dnes platnom zákone o vysokých školách. Nemôžeme nevidieť i to, že prekážky zdravého konsolidačného procesu na vysokých školách, ktoré sú v uvedených právnych normách, sú na škodu nielen spoločnosti, ale i vysokých škôl samotných. Prekážajú zdravým silám na vysokých školách, aby sa z vysokých škôl stali inštitúcie vysokokvalifikovaných kádrov pre rozvoj našej spoločnosti a sú na prekážku tomu, aby vysoké školy plne zaujali to miesto, ktoré im v spoločnosti patrí. Osobitne túto stránku prijímaná novela zákona vyzdvihuje - objektívne záujmy vysokých škôl v súčasnom období - zvlášť to by som chcel podtrhnúť.

Niekoľko poznámok k jednotlivým otázkam, o ktorých sa hovorilo. Z povahy zákona vyplýva, že ide o zákonné opatrenie na prechodnú dobu. V mojej správe o zámeroch vlády bolo uvedené, že sa počíta, že v budúcom roku bude pripravený nový vysokoškolský zákon. Zrejme bude môcť plne vziať do úvahy i skúsenosti získané pri uplatňovaní novely zákona, ktorá sa vám dnes predkladá na schválenie. Iste budú pri pripravovanom novom vysokoškolskom zákone využité všetky pozitívne skúsenosti a negatívne skúsenosti odvrhnuté. Diskutovalo sa tiež o otázke možného subjektivizmu pri zvýšení významných právomocí, ktoré sa prenášajú na vládne orgány, konkrétne na ministrov školstva.

Je jedine správne vychádzať z toho, že tieto ústavné orgány, zodpovedné nášmu ľudu, nesú pochopiteľne plnú zodpovednosť za správne využitie právomoci, s ktorým predkladaná novela počíta. Vlády, ktoré majú dôveru zastupiteľských orgánov, iste majú dôveru, že i táto novela zákonnej právomoci sa využije na prospech nášho ľudu i samotných vysokých škôl.

K diskusii o vekovej hranici. Podľa dnes platných zákonných ustanovení o sociálnom zabezpečení v šesťdesiatom, resp. v pätdesiatompiatom roku veku, každý pracovník má právo odísť do dôchodku, a nie povinnosť odísť do dôchodku. Navrhovaná novela zákona nesporne prináša nový prvok, to jesť povinnosť odísť do dôchodku v 65 rokoch. Pracovníci vysokých škôl iste potvrdia, že je to vleklý a dávno známy problém vysokých škôl, ktorý brzdí rozvoj zdravších mladších síl na vysokých školách, pretože existujúce ustanovenie o odchode do dôchodku umožňovalo zastávať pedagogické i akademické funkcie ľudom, ktorí neboli z viacerých príčin už dostatočne spôsobilí. Preto myslím, že je v záujme vysokých škôl, rozvoja odborných síl, aby sa takéto zákonné ustanovenie prijalo.

Chcel by som zdôrazniť, že toto ustanovenie navrhovanej novely stanovuje, že minister školstva môže povoliť výnimku v prípade, keď ide o vynikajúcich a plne výkonných odborníkov, čo v súlade s plnou ústavnou zodpovednosťou minister školstva využije v záujme rozvoja vysokých škôl.

Končím svoje pripomienky s tým, že predkladaná novela vysokoškolského zákona určite umožní urobiť významný krok ku konsolidácii v našej spoločnosti, konkrétne na vysokých školách, v prospech našej spoločnosti, v prospech vysokých škôl samotných. Verím preto, že predloženú novelu zákona schválite. Ďakujem.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji s. ministru Rendekovi a prosím zpravodaje poslance Zváru, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec J. Zvára: Chtěl bych znovu upozornit na zákon o zrušení cenzury. Zrušili jsme ji, měli jsme to za velmi pokrokový počin, a co se začalo dít, byla hrůza, něco, co ještě nikde v žádné zemi na světě se nestalo. Lidé ve státních službách štvali a podrývali vládu a státní zájmy. Tak jsme museli udělat opatření politicky naléhavá a nutná. Něco podobného je toto. Je nutno udělat politická opatření rychle, nemáme z toho radost, ale my jsme to nezapříčinili. Zdůraznil jsem, že kulturní výbory vyslovily přání, aby vláda připravila normální vysokoškolský zákon co nejdříve, jak to okolnosti dovolí.

Ve své zprávě jsem zdůrazňoval, že se všechno bude dít v krajně zdůvodněných případech. Kdo tedy chápe politické okolnosti, nemusí mít pochyby. Na návrh prof. Trávníčka bych chtěl odpovědět takto: Nejsem vysokoškolák a k tomuto úkolu zpravodaje jsem se dostal vzhledem k nepříznivým okolnostem, které zatím existují v kulturním výboru Sněmovny lidu. Zpravodajem k novele zákona č. 19/1966 Sb., ve Sněmovně národů byl prof. Lang, vysokoškolský učitel, který samozřejmě mluvil k téže problematice, jen jinými slovy. Jsem přesvědčen, že věcnějšími slovy a že by tedy v případě, že by měla být uskutečněna na návrh prof. Trávníčka náležitá publicita, mělo by být použito zpravodajské zprávy prof. Langa. Ostatní bylo zodpovězeno.