Súčasťou jednotnej sústavy prokuratúry budú naďalej vojenské prokuratúry, súčasťou Generálnej prokuratúry ČSSR Hlavná vojenská prokuratúra. Orgány vojenskej prokuratúry sa nebudú nijako viazať na prokuratúry v národných republikách, ako to zodpovedá povahe ich úloh. Zostáva zachovaná doterajšia koncepcia v stanovení príslušnosti jednotlivých stupňov prokuratúr.

Zmeny v ustanoveniach zákona o prokuratúre, ktoré sa týkajú pracovnoprávnych pomerov prokurátorov, vyšetrovateľov prokuratúry a právnych čakateľov prokuratúry, sú vyvolané zmenami v organizácii prokuratúry. Najvýznamnejšie právomoci pracovnoprávneho a kádrového charakteru mala iba jediná osoba - generálny prokurátor. Podľa novely zákona o prokuratúre budú mať právomoc menovať, príp. ustanovovať do funkcií prokurátorov a vyšetrovateľov prokuratúry činných na generálnych prokuratúrach národných republík a na krajských a okresných prokuratúrach výlučne generálni prokurátori republík. Táto úprava je uplatnená vzhľadom na postavenie generálnych prokurátorov republík ako najvyšších orgánov prokuratúry v národných republikách a s ohľadom na ich zodpovednosť za výkon prokurátorského dozoru v republikách.

I keď novela zákona zatiaľ nerieši niektoré ďalšie otázky, ktoré už boli predmetom diskusie pri prijatí pôvodného zákona v roku 1965, hlavne niektoré pracovnoprávne problémy, rozsah všeobecného dozoru v súvislosti s rozšírením preskúmavacej právomoci súdov a správnych aktov, vychádzame z toho, že hlavným účelom predkladaného zákona je premietnutie federatívneho usporiadania do organizácie prokuratúry, pričom ostatné otázky budú riešené v novovypracovanom zákone, ktorý by mala vláda predložiť, len čo bude doriešená otázka koncepcie správneho súdnictva.

Jediný zásah do ustanovenia o výkone dozoru znamená stanovenie zákonnej lehoty, ktorou bude obmedzená možnosť uplatniť prokurátorský protest. Toto obmedzenie piatimi rokmi je v záujme stability administratívnych rozhodnutí a iných aktov, podliehajúcich dozoru prokuratúry. Lehota je natoľko dlhá, že zabezpečuje dostatočne možnosť preskúmania zákonnosti a eventuálneho podania protestu.

V súvislosti s novelizáciou iných zákonov, hlavne zákona o priestupkoch, a v súvislosti so zrušením miestnych ľudových súdov bolo treba premietnuť tieto zmeny i do navrhovaného zákona, hlavne § 3 ods. 1 písm. b/, § 18 ods. 1 a § 49, ako sa to uznieslo vo výboroch, ktoré novelu zákona prerokovávali.

Konštatujem, že navrhovaná novelizácia zákona o prokuratúre je v súlade s novelizáciou hlavy ôsmej Ústavy. Odporúčam preto schváliť predložený vládny návrh zákona, ktorým sa mení a doplňuje zákon č. 60/1965 Zb., v znení zmien uvedených v spoločnej správe výborov ústavnoprávneho i branného a bezpečnostného.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji zpravodaji dr. Kyselému. Kdo se hlásí do rozpravy? /Nikdo./ Přeje si slovo místopředseda vlády ČSSR prof. Laco? /Nepřeje./ Jestliže se nikdo nehlásí do rozpravy, můžeme přistoupit k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře /tisk 20/ ve smyslu společné zprávy výborů ústavně právního a branného a bezpečnostního /tisk 14/SL/, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že uvedený návrh byl přijat jednomyslně. Sněmovna lidu schválila návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře.

Dalším bodem pořadu je

Uděluji slovo zpravodaji poslanci Jägermanovi.

Zpravodaj poslanec J. Jägerman: Soudružky a soudruzi poslanci, je vám předložen vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje trestní řád. Chtěl bych k němu poznamenat, že změny, jež tento návrh přináší, jsou jen nezbytné úpravy vyplývající z celého souboru zákonů, které dnes projednáváme.

Při projednávání návrhu v ústavně právním a branném a bezpečnostním výboru poukazovali někteří soudruzi poslanci na některé složitosti, které v trestním řádu zůstávají i po úpravě, kterou dnes provádíme. Této skutečnosti si byla vědoma i vláda ČSSR a její zástupce prof. Laco ústavně právní výbor ujistil, že v průběhu roku 1970 se přikročí k zásadnímu zpracování celé problematiky trestního řádu. Myslím proto, že bychom měli mít při projednávání tohoto návrhu na mysli, že zde po zkušenostech s postihem protisocialistických kriminálních živlů z léta letošního roku vytváříme pro naše orgány střežící obětavě bezpečnost a vnitřní pořádek v naší republice, předpoklady pro to, aby mohly účinně a se vší rozhodností zasáhnout všude tam, kde to zájem celé společnosti a státu vyžaduje.

Navrhované změny předložené osnovy jsou v podstatě trojího druhu. Především jsou to změny, které vyplynuly z nového ústavního zákona upravujícího organizaci soudů a prokuratury v souvislosti s federativním uspořádáním státu. Dále jsou to změny, které si vynutilo připravované vydání zákona o přečinech a konečně změny, jimiž se sleduje prohlubování a ochrana ústavou zaručených práv občanů v trestním řízení.

K prvým změnám patří především novelizace těch ustanovení, která jednala o Nejvyšším soudu. Tato ustanovení je třeba uvést v soulad s úpravou působnosti Nejvyššího soudu ČSSR a nejvyšších soudů obou republik. Obdobné úpravy je třeba provést i tam, kde dosavadní ustanovení hovořila o generálním prokurátorovi.

Řadu změn si vynucuje zrušení místních lidových soudů, jejichž agenda, jak jste již slyšeli, přechází převážně na okresní soudy. Zde je třeba změnit především ustanovení, která upravovala odevzdání nebo postoupení věci místním lidovým soudům, ať již ve stadiu přípravného řízení nebo ve stadiu po podání obžaloby. Přesto je třeba v budoucnosti vážit i způsob projevu lidových prvků v soudnictví, jak ukázala diskuse některých poslanců v obou našich výborech.

V souvislosti se zrušením místních lidových soudů a s vydáním zákona o přečinech vzroste podstatně množství věcí rozhodovaných okresními soudy. Vládní návrh proto zavádí zjednodušenou formu řízení o přečinech.

U těchto společensky méně nebezpečných činů, na něž jsou v zákoně stanoveny mírnější tresty a které jsou převážně skutkově jednoduché, je hlavním zájmem soustředit se na rychlost jejich postihu a tím i na zajištění účinnější ochrany společnosti a práv občanů před jejich pachateli. V tom je jejich účinná prevence. Tito pachatelé ztrpčují život našich občanů, znemožňují dobré občanské soužití a v tom je jejich špatné působení a společenská nebezpečnost. Právě proto je třeba zjednodušit a urychlit jak jejich objasňování orgány veřejné bezpečnosti, popřípadě jinými orgány oprávněnými konat objasňování, tak i vlastní řízení před soudem.

Chtěl bych, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, upozornit, že navrhovaná zjednodušení nejdou na úkor objektivního řízení. Jestliže se např. ve stadiu objasňování připouští, aby místo sepsání protokolu o výpovědi slyšené osoby se pouze zaznamenal stručný obsah její výpovědi do zprávy o výsledku objasňování, neznamená to zvýšené nebezpečí porušování práv občanů. Přikročí-li se totiž k řádnému výslechu podezřelého nebo svědka, a k sepsání protokolu o výsledku, postupuje se zde podle ustanovení hlavy V. dosavadního trestního řádu, tedy stejně jako by se ve věci provádělo normální vyšetřování nebo vyhledávání.

Objeví-li se v průběhu objasňování nutnost vzít obviněného do vazby, předá orgán, konající objasňování, věc neprodleně vyšetřovateli a ve věci bude konáno normální přípravné řízení. Ve většině případů bude ovšem možno provést objasňování během lhůty 48 hod., což provede soud, jemuž prokurátor podá návrh na potrestání zadržené osoby.

Objeví-li se potřeba provést jiný úkon, který je závažným zásahem do práv občanů, jako je domovní prohlídka, zadržení a otevření zásilek nebo zajištění majetku, předá se věc vyhledávacímu orgánu a pokračuje se podle předpisů o vyhledávání. Soudu se vyhrazuje rozhodovat o podané stížnosti proti rozhodnutí prokurátora v případě vyšetřovatele, vydanému během přípravného řízení, jak na to upozorňuje § 146 a/.

Tím je zajištěno, aby zjednodušená forma řízení nevedla ke snížení ochrany občanských práv. Prokurátor nebude v řízení o přečinech podávat obžalobu. Řízení u soudu se zahájí na podkladě návrhu na potrestání, který má jednoduché náležitosti a neobsahuje odůvodnění.

V trestním řízení se zavádí institut samosoudce, který bude rozhodovat o všech přečinech a o některých taxativně vypočtených, méně závažných trestných činech, kde zpravidla půjde o případy po stránce skutkové velmi jednoduché. Institut samosoudce byl převzat ze zákonného opatření č. 99/1969 Sb., neboť se v praxi osvědčil.

V listopadu se náš ústavně právní výbor těmito zkušenostmi zabýval a jeho závěry byly shodné s návrhy předloženými vládou. S tím souvisí i další změna, že návrh na potrestání ani obžalobu nebude soudce předběžně projednávat, čímž se řízení před soudem rovněž urychlí.

Tím, že o přečinech nebude konáno přípravné řízení, přesune se těžiště důkazního řízení do hlavního líčení. Účinky zahájení trestního stíhání a účinky vznesení obvinění nastanou okamžikem, kdy návrh na potrestání dojde samosoudci. V řízení o přečinech není též třeba zachovávat pro předvolané osoby lhůtu k přípravě, uvedenou v § 198 odst. 1 trestního řádu.

Samosoudce nebude také konat neveřejné zasedání. V případech, kdy je zákon předpisuje, rozhodne samosoudce sám, když si před tím vyžádá vyjádření prokurátora. Tato nová úprava umožní postup, jaký se ve veřejnosti již delší dobu požaduje. Pachatele přečinu bude moci soud trestně postihnout v několika málo dnech poté, kdy se protispolečenského jednání dopustili.

Do další skupiny změn, které sledují účel zvýšení ochrany občanských práv, patří tzv. atrakční práva Nejvyššího soudu, který mohl měnit věcnou příslušnost soudu a přikazovat věci k vyjádření stanoviska soudu vyššího stupně nebo věc, která patří do pravomoci obecných soudů, přikazovat k rozhodnutí soudům vojenským. Zachována však zůstávají ustanovení o delegaci, kdy z důležitých důvodů lze odejmout věc místně příslušnému soudu a přikázat ji jinému soudu téhož druhu a téhož stupně. Vzhledem k federativnímu uspořádání státu bylo třeba upravit postup, kdy věc má být delegována soudu se sídlem v druhé republice.

Další důležitou změnou je stanovení příslušnosti soudu rozhodovat o stížnostech v případech, kdy v přípravném řízení došlo k zásahu do nejdůležitějších občanských práv. Ke stížnosti obviněného bude soud již v přípravném řízení přezkoumávat správnost rozhodnutí o vazbě, o držení obviněného v uzavřeném zdravotním ústavu nebo ve zvláštním oddělení nápravného zařízení za účelem pozorování a vyšetření duševního stavu, a o zajištění jeho majetku.

Touto změnou se dostává náš trestní řád do souladu s ustanoveními Mezinárodního paktu o politických a občanských právech, k němuž naše socialistická republika přistoupila.

K posílení záruk na úseku ochrany občanských práv má přispět doplnění úpravy věcné příslušnosti v trestních věcech, podle níž bude krajský soud konat v I. stupni řízení též o nejzávažnějších kriminálních trestných činech, jež dosud spadaly do příslušnosti okresního soudu. Jde o zvýšení úrovně rozhodování o trestných činech, kde zpravidla přichází v úvahu uložení dlouhodobého trestu odnětí svobody nebo i trestu smrti.

Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych ke konci ještě konstatovat, že ústavně právní výbor při projednávání tohoto návrhu měl plně na mysli zájem všech poctivých občanů na tom, aby v naší republice byl pořádek a klid. Zákony musí vycházet z praxe společnosti. Stát a jeho právo musí občany a společnost chránit. I tento zákon plní tuto společenskou úlohu.

Doporučuji vám proto jako zpravodaj, aby naše sněmovna předložený vládní návrh schválila s doplňky, obsaženými ve zprávě ústavně právního výboru, vám rozdané. Děkuji.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji zpravodaji poslanci Jägermanovi. Soudružky a soudruzi, kdo se hlásí do rozpravy? Místopředseda Federálního shromáždění J. Zedník.

Místopředseda FS J. Zedník: Soudružky a soudruzi poslanci, Klub poslanců Československé strany lidové mě pověřil, abych vyjádřil stanovisko k celému souboru předložených zákonů z oblasti justice.

V prvé řadě vyjadřuji přesvědčení, že jde o škálu významných právních norem, výrazně zajišťujících autoritu socialistického státu, která byla zejména v posledních dvou letech narušena nezodpovědnými postoji a jednáním protisocialistických sil v naší zemi.

Snahu o upevnění autority socialistického státu a všech jeho orgánů chápeme jako neodkladnou nutnost, neboť jinak bychom nemohli pokročit vpřed v politice, ekonomice a v rozvoji celé společnosti, která již dosti dlouho byla zmítána různými krizemi.

Princip zákonnosti chápeme jako nedílnou součást realizace politiky KSČ a celé Národní fronty směřující k dalšímu rozvoji a zejména upevnění socialistické demokracie. Proto všichni občané a všechny státní a společenské organizace se musí ve svém počínání řídit právním řádem socialistického státu a dbát o plné uplatnění zákonnosti v životě společnosti.

Jestliže dnes projednáváme novely některých právních norem, v nichž praxe odhalila vážné mezery, o nichž víme delší dobu, pak je nesporně nutné v zájmu upevnění právního řádu proti všem protispolečenským jevům ohrožujícím klidný a bezpečný život drtivé většiny pracujících, tyto normy přijmout. Nikdo z nás jistě rád nehovoří o negativních jevech, tím menší radost máme z nutnosti trestat. Jistě bychom se raději těšili z radostnějších událostí. Ovšem nic naplat, život už je takový, obtížím se nelze vyhýbat, ale v zájmu společnosti je řešit a překonávat

Musíme dát ovšem každému na vědomí že ten, kdo nerespektuje náš právní řád a poruší zákonem chráněné zájmy socialistické společnosti, práva občanů nebo státu, musí počítat s tím, že vůči němu budou uplatňovány zákonné sankce.

Poctiví a spořádaní lidé se nemají čeho obávat. Naopak rnnohá ustanovení v předložených normách zvyšují jejich ochranu. A po tom drtivá většina občanů volala a nám zákonodárcům vyčítala, že nedovedeme účinněji chránit společnost před různými protispolečenskými živly.

Soudružky a soudruzi, bylo zde již řečeno s. ministrem Němcem, že se v poslední době podstatně zvedla kriminalita. Nezůstává v této souvislosti bez povšimnutí zejména narůstání podílu mladistvých na soudně postihované kriminalitě, stupňující se již po několik let. Je to vážné varování již proto, že trestnost se soustřeďuje na majetkové a násilné trestné činy. Snad by byl nejvyšší čas provést seriózní politickou a sociologickou analýzu příčin, a to na půdě Federálního shromáždění, a problematikou trestnosti mládeže se zabývat.

V souvislosti s předloženým zákonem o přečinech upozorňujeme také na ustanovení platného trestního zákona, který vypočítává ve své druhé hlavě - všeobecné části - 36 trestných činů hospodářských. Zdá se, že se málo využívá možnosti trestního postihu v této oblasti a že zde není něco v pořádku.

V pořadí 12 skupin různých druhů trestných činů stojí trestné činy hospodářské dokonce na druhém místě, hned za trestnými činy proti republice. Připomínám tuto skutečnost jen proto, abychom si uvědomili, že je dosud v některých případech, ve velkém, narušováno naše národní hospodářství. Statistika nám napovídá, že není dostatečně odhalována a postihována trestná činnost v hospodářské oblasti, anebo snad žádné trestné činy v této oblasti se nepáchají? Tato skutečnost je občanskou veřejností velmi často kritizována a říká se nám, že chytáme malé ryby, ale velká škodná nám utíká.

V závěru bych chtěl ujistit Sněmovnu lidu, že poslanci Čs. strany lidové s pocity velké spoluodpovědnosti za další politický a hospodářský rozkvět socialistického Československa chtějí nadále ve všech oblastech, tedy i v oblasti uplatňování a dodržování socialistické zákonnosti, přispět k dosažení zájmů a cílů vyjádřených v závěrech zářijového zasedání ÚV KSČ. A proto také pro předložené a dnes projednávané zákony naši poslanci hlasují.