Středa 3. prosince 1969

A nyní k dani ze jmění.

Zdanění podnikového jmění ve své podstatě je uplatněním kriteriálního principu zdanění. Jeví se výrazem ekonomického požadavku na dosazení minimálně 5 % výnosnosti oběžných a základních prostředků v podniku fungujících, a na základě toho i kritériem výhodnosti státem do podniku vložených a podnikem vytvářených prostředků. Vzhledem k této funkci se stává ve své podstatě primární povinností podniku jako poplatníka daně vůči státu. Znamená to, že je povinností, která trvá i v případě, že podnik zisk nevykáže a že v poměru k daňovému základu daně ze zisku je první od zisku před jeho zdaněním odpočitatelnou položkou.

V souvislosti s touto daní bych se chtěl zmínit o otázce fondového vybavení podniku, na které tato daň váže, respektive jehož úroveň bude modifikovat tempo rozvoje podniku při určité míře zdanění. Jak známo, byly podnikům při zavádění nové soustavy řízení jejich oběžné fondy odčerpány a nahrazeny úvěrem, který je odhadem stojí asi 2 miliardy Kčs a současně byla ve vládním nařízení 100/1966 Sb. zavedena povinnost podniků splácet zůstatkovou hodnotu základních prostředků. K 1.1.1970 by se především mělo uskutečnit vrácení odvedených oběžných prostředků podnikům v rozsahu 40 - 50 % podílu vlastních zdrojů na celkovém objemu zdrojů oběžných prostředků, jimiž podniky disponují. Považuji za správné, že ministerstvo financí chce vrátit podnikům 45 % tohoto podílu a že podniky jimi podstatně zlepší svou nákladovou základnu. Pokud jde o odvod odpisů, setrvává ministerstvo financí s ohledem na zachování příjmů státního rozpočtu nad nutností jeho dalšího setrvání. Slovenská národní rada se domnívá, že dnešní odvod odpisů podléhá režimu čl. 12, písm. a/ ústavního zákona č. 143/1968 o československé federaci a že by proto se tato povinnost měla změnit. Při projednávání tohoto požadavku nebyl ve výborech sněmovny na tuto otázku stejný pohled. Ministerstvo financí vysvětlilo, že otázku disponování tímto příjmem a jeho vyměřování je věcí rozpočtového zákonodárství. Otázka odvodu odpisů takto pochopitelně zůstává jednou z dosud nedořešených otázek ekonomiky a správného uplatnění jejich kategorie, jakožto kritéria reprodukce základního jmění podniků a bude dále po novém řešení podnikových daní palčivým problémem podnikových financí.

Pokud se týče zdanění objemu mezd, jde i v tomto případě o kriteriální princip sledující zvlášť vymezenou funkci daně. Zdanění mezd se jeví v zákoně jako doplňkový nástroj regulace mzdového vývoje. Doplňkový proto, že taková regulace musí být v první řadě zajišťována jinými než daňovými nástroji, například mzdovými tarify, případně dohodami a jinými prostředky. Zdanění objemu mezd nastupuje v situaci, kdy se formy přímé regulace mzdového vývoje neukázaly dosti účinnými. Známe všichni, že mzdový vývoj ještě stále podléhá jisté živelnosti a tlakům a bez odpovídajícího růstu přírůstku produktivity práce znamená vybírat si zálohu na příští léta a při jeho setrvání dojít k neřešitelné situaci. Návrh zákona proto počítá s daňovým postihem přírůstku průměrné mzdy již v pásmu od 1,1 % objemu mezd, vyplacených oproti předchozímu roku a postihuje tak svými důsledky předpokládaný růst mezd zapsaných v hospodářské směrnici vlády na rok 1970, tj. 2,6 %. V jeho koncepci byla uplatněna progresivita sazeb, která svými účinky sleduje, aby byl více postižen nárůst mezd než nárůst zisku. Zdanění objemu mezd se dotýká jednoho z nejcitlivějších a nejvíce sporných úseků národního hospodářství. Nelze se proto divit, že při projednávání této části zákona ve výborech SL byly vysloveny obavy, zda znění zákona nebude působit k obcházení účelu zdaněním mezd sledovaného a zda nevyvolá ekonomicky nežádoucí zvyšování počtu pracovníků, či zaměstnávání nekvalifikovaných pracovních sil a zda se nestane překážkou pro uvolňování zaměstnanců. Nesporně je třeba mít za to, že tyto obavy jsou plně na místě a že již dnes jsou známy určité signály přípravy podnikové sféry, které sledují, aby dopad zákona v okruhu jejich působnosti byl minimální. Tím více se před námi rýsuje požadavek, aby záměry tohoto vysloveně spekulativního charakteru byly v analytické činnosti podrobeny přezkoumání a zahrnuty do ročního hodnocení.

V té souvislosti bude jistě zajímavé posoudit i funkční přínos na zavedení příspěvku na sociální zabezpečení, který je v důvodové zprávě k návrhu označen jako dávka parafiskální povahy zatím nevázané přímo na příslušný účelový fond, která bude tvořit součást nákladů podnikové činnosti a jako taková snižovat míru tvorby zisku. V rámci zákona se jeví doplňkovým nástrojem ovlivňování míry nákladů na živou práci, jehož účelem je, aby působil ke snižování podílu živé práce na hodnotě výroby a tím nepřímo i proti nadměrnému růstu průměrných mezd. V našich ekonomických podmínkách je podíl živé práce na jednotlivá odvětví výroby, vzhledem k její materiálové náročnosti, velmi nerovnoměrně rozložen. Po přestavbě velkoobchodních cen v roce 1967 činil v průmyslu potravin 5,9 %, zatímco v průmyslu těžby paliv téměř 35 %. Znamená to, že musíme počítat s tím, že svými důsledky příspěvek na sociální zabezpečení postihne jednotlivá odvětví dosti nerovnoměrně a sníží jejich zisky odhadem o 1 - 9 %. Protože k tomu bude působit růstem nákladů a nikoliv snížením velkoobchodních cen výrobků, není bez opodstatnění obava, že tento příspěvek může u nových výrobků působit na zvyšování cen.

Pokud se týče výjimek, zvýhodnění a slev, které budou moci být zakotveny v zákonech národních rad, považuji za zvlášť významné, že bude možno osvobodit od daně ze zisku a daně ze jmění podniky, které podstatně zvýší budováním nových závodů svou výrobní kapacitu a že se tak stane na dobu původně plánované výstavby. Podobně považuji za důležité, že v zákonech národních rad budou opraveny podmínky experimentálního vyzkoušení daně ze zisku, založené na progresívní sazbě daně a její závislosti na rentabilitě organizace a dani z objemu mezd. Celkově by úhrnná daňová povinnost daně ze zisku a daně ze jmění, které spolu úzce souvisejí, neměla v jednotlivém případě činit více, než 85 % základu daně ze zisku před odpočtením zaplacené daně ze jmění.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Vzhledem ke zkušenostem s dnešními odvody z hrubého důchodu a vzhledem ke zkušenostem se značně živelným vývojem mezd se návrh zásad zákona jeví jako znatelný pokrok v úsilí o řešení dnešní tíživé problematiky v československé ekonomice. Velmi bude záležet na tom, jak národní vlády budou s podmínkami a možnostmi, založenými tímto zákonem, v praxi zacházet. Nelze přitom nevidět určité obtíže při jeho praktickém uplatňování a nelze také možnosti jeho působení přeceňovat. Považuji proto za správné vidět v tomto zákoně jedno z prvních velkých opatření k ozdravění československé ekonomiky, jehož ustanovení představují vážný pokus o položení pevnějšího základu pro úvahy podnikové sféry. Lze jen litovat, že potřeba časného vydání tohoto zákona neposkytla při jeho opožděném předložení FS více času na důkladnější projednání a že tento nedostatek nenahrazuje ani obsah důvodové zprávy či poskytnuté dokumentace o účincích zákona.

Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci!

Vyslechli jste zprávu ministra financí federální vlády s. Rohlíčka k návrhu projednávaného zákona a znáte názory, které byly diskutovány v jednotlivých výborech SL. Po zvážení všech vysvětlivek obsažených ve výkladu s. ministra a po zvážení všech připomínek vzešlých při projednávání návrhu zákona jste si jistě mohli učinit reálnou představu o nutnosti jeho vydání a o jeho úpravě ve znění, které vám bylo předloženo. Jako společný zpravodaj výboru pro plán a rozpočet, výboru pro průmysl, obchod a dopravu a výboru ústavně právního SL vám doporučuji vládní návrh zákona, kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení ke schválení.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Soudružky a soudruzi, děkuji zpravodaji poslanci Houserovi a zahajuji rozpravu k tomuto bodu.

Do rozpravy je přihlášen jako první poslanec ing. Galaba. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec ing. Galaba: Vážené súdružky, vážení súdruhovia! Dovoľte, aby som v zastúpení výboru pre priemysel, dopravu a spoje predniesol niekoľko pripomienok k prerokovávanému zákonu.

Nutnosť prijať tento zákon o podnikových daniach a príspevku na sociálne zabezpečenie sa stretla s porozumením nielen v našich výboroch, ale aj u hospodárskych pracovníkov, s ktorými som mal možnosť hovoriť.

Jednotlivé pripomienky nášho výboru boli pojaté do prerokovávaného návrhu. Poslanci nášho výboru sú toho názoru, že tento zákon ako veľmi dôležitý ekonomický nástroj dáva reálne možnosti pre spojenie medzi podnikovou sférou a štátnym rozpočtom tak, aby sa naša ekonomika rozvíjala rovnomerne.

Na druhej strane však poslanci mali pripomienky v tom smere, že generálne uplatnenie tohto zákona v priemysle, stavebníctve a v obchodných organizáciách bude mať negatívny účinok na ekonomiku a finančnú situáciu predovšetkým tých úsekov národného hospodárstva, ktoré aj pri súčasnej metodike a odvodovej sústave majú celý rad úľav a výhod, ako napríklad stavebníctvo, spotrebný priemysel, ďalej potravinársky priemysel atď. a ktoré až za týchto ekonomických podmienok patria medzi tzv. chudobnejšie odvetvia. Po zavedení tohto zákona sa situácia v týchto podnikoch ešte zhorší. Podniky v týchto odvetviach nebudů mať dostatok zdrojov na prevádzku nehovoriac o prostej reprodukcii základných prostriedkov a o rozvoji. Mám napr. údaje zo stavebníctva na Slovensku. Podľa predbežného šetrenia z 22 stavebných organizácií 12 podnikov nebude mať dosť zdrojov ani na prevádzku. Podobná situácia bude aj v niektorých podnikoch potravinárskeho a spotrebného priemyslu v republike. Preto odporúčam, aby národné vlády, ktoré majú zmocnenie v zmysle § 20 a 21, uplatnili svoju právomoc v tom smere, aby v rámci selektívnej finančnej politiky zdroje, ktoré budú mať, použili v prvom rade na riešenie týchto problémov. Predovšetkým § 21 ods. e/ dáva reálnu možnosť, aby národné vlády využili túto svoju právomoc.

Keby sa tak nestalo, dostali by sa menované odvetvia do veľmi zlej ekonomickej situácie a nedodržali by sa ciele a tendencie plánu na rok 1970 a ďalšie obdobie. Pretože - ako vieme - pri prerokúvaní návrhov a tendencií plánu na rok 1970 práve tieto odvetvia boli určené ako prioritné z hľadiska potrieb spoločnosti. Teraz prijímame zákon o daniach a tu sa tieto podniky dostanů pôsobením týchto daní do veľmi nepriaznivej finančnej a dôchodkovej situácie.

Záverom by som chcel poznamenať, a to bolo povedané aj v našom výbore, že spotrebný priemysel, výroba stavebných hmôt, stavebníctvo a potravinársky priemysel sú pre našu spoločnosť nevyhnutné. Ich ekonomická úroveň, či už vplyvom organizačnej štruktúry alebo iných tendencií je veľmi nízka, a preto, ak chceme zakladať ďalší úspešný rozvoj celého národného hospodárstva, musíme venovať týmto odvetviam význačnú pozornosť a v súlade s rozvojom národného hospodárstva pri predkladaní štátneho rozpočtu na rok 1970 odporučiť, aby sa nám vyložilo, aká selektívna politika sa bude voči týmto odvetviam zastávať. Ďakujem.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji poslanci Galabovi. Dále se do rozpravy přihlásila poslankyně Fiľová.

Poslankyně Fiľová: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci a poslankyne!

Dovoľte mi, aby som sa vo svojom diskusnom príspevku zapodievala návrhom zákona o podnikových daniach, ktorý bol predložený listom predsedu vlády ČSSR zo dňa 11.novembra 1969. Uvedený systém podnikového zdanenia pre rok 1970 sme podrobne prerokovali a v niektorých podnikoch sme urobili prepočet plánu na rok 1970 na nové podmienky.

Na základe týchto porovnaní môžem povedať, že sa nový daňový systém prejaví veľmi nepriaznivo hlavne v podnikoch spotrebného priemyslu a že sa podniky dostanú do veľmi ťažkej situácie. Napríklad v Závodoch 29. augusta v Partizánskom znamená nový daňový zákon zhoršenie situácie o 77,901.000,- Kčs. Pri minimálnej dotácii neinvestičných fondov sa tento vplyv prejaví hlavne v investičnej sfére, kde je podnik nútený pokryť 67 % investičnej výstavby investičným úverom, ktorý od banky prakticky nedostane vzhľadom na to, že nezačína nové akcie. Tým sa situácia stane priamo neriešiteľnou.

Za najväčší nedostatok nového daňového systému považujem v prvom rade lineárne zdanenie zisku, ktorý rovnakým spôsobom postihuje všetky podniky bez ohľadu na ich rentabilitu. Za spravodlivé riešenie považujem zdanenie progresívne, úmerné rentabilite jednotlivých podnikov.

Ďalším nedostatkom je zdanenie miezd na základe percentuálneho prírastku priemerných zárobkov, kde podnik, ktorý má nižší základný zárobok, zaplatí pri rovnakom prírastku miezd v absolútnych korunách podstatne vyššiu daň zo mzdy ako podnik, ktorý má vyšší východiskový priemerný zárobok. Pritom tento systém neprihliada ani na krytie rastu priemerného zárobku rastom produktivity práce, ani na výšku nadstavby na základné mzdy. Považujem za správne zdanenie miezd na základe absolútnej výšky zárobku.

Nedostatočne je riešená i otázka odvodov, vyplývajúcich z cenových prirážok a zrážok v zahraničnom obchode, kde sa znížili pevné odvody pri vývoze pre socialistické krajiny len o 20 %. Takto odvádza podnik na jednej strane do štátneho rozpočtu formou pevných odvodov veľké sumy, slúžiace na ďalšie prerozdelenie a pritom sám sa dostáva do veľmi ťažkej dôchodkovej situácie. Je už na čase, aby sa pristúpilo k urýchlenej likvidácii pevných odvodov, vyplývajúcich z efektívneho vývozu a k zrušeniu dotácií pre tie podniky, ktoré exportujú so stratou.

Vážené súdružky a súdruhovia, pripravovaný zákon nového systému zdanenia podnikov jednoznačne zrušil všetky doterajšie zvýhodnenia, ktoré podniky spotrebného priemyslu v minulom roku od vlády dostali. Táto situácia sa však nutne prejaví v ďalšom rozvoji spotrebného priemyslu. Už dnes je napríklad situácia s pracovnými silami na podnikoch spotrebného priemyslu veľmi nepriaznivá. Odlev pracovníkov z dôvodu nízkeho priemerného zárobku a vysokej intenzity práce stále narastá. A tvrdé dopady nového systému zdanenia pre podniky spotrebného priemyslu nepomôžu nijako riešiť problémy v tomto odvetví. Naopak ich ešte zhoršia, čo sa nutne prejaví v zhoršení zásobovania našich občanov spotrebným tovarom.

Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji poslankyni Fiľové.

Přerušuji jednání na dvacet minut.

/Jednání přerušeno v 11.23 hod./

/Schůze opět zahájena v 11.56 hod./

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Soudružky a soudruzi poslanci, prosím vás, zaujměte místa, abychom mohli pokračovat v jednání.

Soudružky a soudruzi, pokračujeme v rozpravě. Jako první se přihlásil do rozpravy po přestávce poslanec Kuropka a připraví se poslanec ing. Proškovec.

Poslanec Kuropka: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, z poverenia výboru pre poľnohospodárstvo a výživu predniesol som pripomienky k navrhovanej osnove s požiadavkou úpravy § 21 ods. 5. Na včerajšom rokovaní Ústavnoprávneho výboru Snemovne ľudu zástupci federálnej vlády oprávnene poukázali na nebezpečie prijatia ďalších doplnkov a výnimok, aby sa nestratila samotná podstata tohto zákona. Uznávame toto stanovisko vlády, avšak i po dnešnom vystúpení súdruha ministra Ing. Rohlíčka si dovoľujem menom výboru vysloviť požiadavku záruky orgánov centrálneho riadenia pri riešení dôchodkovej situácie podnikov potravinárskeho priemyslu, ktoré sa prijatím tohto zákona dostávajú do neriešiteľnej situácie.

Známe problémy v tejto oblasti neumožňujú, hlavne pri zachovaní pevných cien, vytvoriť dostatočné prostriedky pri značnom úverovom zaťažení na krytie vlastných potrieb rozvoja. Už za doterajšej sústavy, a teda bez pôsobenia tohto zákona, postih nového zdanenia je značný u podnikov, ktoré dosahujú rentabilitu nižšiu ako 7 %, ale práve tak aj u tých podnikov, ktoré dosahujú rentabilitu vyššiu ako 7 %, a teda ide tu o zásadnú otázku, to jest o zastaralosť základných prostriedkov, ktoré sú často už odpísané na nulu, dokonca sú mínusové, ktoré nemôžu tvoriť odpisovú základňu ako zdroj ani v tých odboroch, kde rentabilita vysoko prekračuje hranicu 7 %. Serióznou aplikáciou selektívnej politiky, vyplývajúcej z tohto zákona zisťujeme, že nebude možné ani zďaleka dosiahnuť doterajší stav v dôchodovej situácii v týchto spracovateľských odboroch.

Zostáva tu len jediná cesta, využiť mimocenové i mimodaňové nástroje štátu ako zásah do podnikovej sféry. Vyslovujem plnú podporu úsiliu, o ktorom hovoril s. min. Ing. Rohlíček. Plne súhlasím so zásadou, že vklady do hospodárstva, teda účelne robená politika, musí priniesť dokonca lepšie výsledky ako akékoľvek výnimky, proste mimocenové, a teda aj cenové a daňové výnimky. To uznávame všeobecne a istotne sme už na túto oblasť v doterajšej praxi poukazovali.

Je však pravda, že práve táto oblasť kladie veľké nároky v procese posudzovania spoločenských potrieb, a to v čase i v priestore. Najdôležitejším momentom je rozhodnutie a zodpovednosť za každé rozhodnutie štátneho orgánu v tomto smere. Dovoľujem si v tejto súvislosti znovu upozorniť na skutočnosť, že spracovateľské odbory potravinárskeho priemyslu už za súčasnej situácie nie sú schopné na úrovni doby spracovať produkciu, ktorú nám poľnohospodárska veľkovýroba dá.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP