I v doterajšom vývoji zásadného riešenia
zaostávania poznáme v tejto oblasti rôzne
uznesenia, avšak v praxi sa nedal tomuto odvetviu nikdy dostatočný
priestor pre odstránenie zaostalosti. Nebudem už rozvádzať
žiadne podrobnosti, lebo sú dostatočne známe.
Dovoľujem si poukázať na to, že prijatie
takej zásady i našej podpory federálnej vláde
i národným vládam v oblasti zásahu
štátu budeme v našom výbore pri schvaľovaní
zákona o pláne a rozpočte sledovať,
a to práve v oblasti rozhodovania, do akej miery ustúpia
priority plánu základných odvetví,
kde sú zásadné problémy, potrebám
zabezpečenia výživy ľudu.
Nehnevajte sa na nás, súdruhovia, že tak citlivo
pristupujeme na základe doterajšej praxe s obavami
k riešeniu tých problémov, ktoré sa
vždy zdali v globále riešenia národohospodárskych
problémov ako okrajové. Prežívali sme
to celý rad rokov. Hovorím vám úprimne,
že terajšou úlohou je seriózne pristúpiť
k tejto oblasti, keď chceme využiť všetko,
čo nám naše vlastné prírodné,
morálne i fyzické sily na úseku poľnohospodárskych
i spracovateľských odborov dávajú. Ďakujem
vám za vašu pozornosť.
Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:
Děkuji poslanci Kuropkovi. Dále bude hovořit
poslanec ing. Proškovec a připraví se poslanec
Pacner.
Poslanec ing. Proškovec, CSc.: Soudružky a soudruzi
poslanci, předložený návrh zákona
o podnikových daních splňuje požadavky,
které se v posledním období projevily nejen
v podnicích, ale i v nejrůznějších
orgánech, včetně výborů obou
sněmoven.
Dosavadní systém odvodů měl řadu
nedostatků a neprojevil se tak, jak se předpokládalo.
Proto také byly nutné dodatečné úpravy
a doplňky.
Je nutno říci, že působení dosavadní
soustavy odvodů vedlo také k určitému
narušení vztahů mezi podniky a státem.
Právem kritizované nedostatky vyvolaly požadavky
na zjednodušení vztahu podniků ke státnímu
rozpočtu a vytvoření relativně jednoduchého
daňového systému, který by přispěl
ke stabilizaci národního hospodářství.
Je nutné ocenit úsilí vlády a jejích
orgánů, že návrh byl poměrně
rychle zpracován a že jeho zásadní pojetí
odpovídá cílům, které má
plnit. Je nutné i ocenit variantnost řešení
některých problémů, což v průběhu
prací na návrhu umožnilo širší
diskusi i hlubší posouzení předpokládaného
působení připravovaného zákona.
Na druhé straně nesmíme ovšem přehlédnout,
že návrh skrývá některá
rizika, ať již je to nedostačující
časová i obsahová návaznost navrhovaného
zákona s celkovým dalším řešením
ekonomické reformy a z toho vyplývajícími
opatřeními. Dále pak i v tom, že v návrhu
zákona se nepodařilo dořešit některé
problémy, jakož i to, že k 1. lednu 1970 není
možné uplatnit zákon ve všech oblastech
národního hospodářství.
Kladně oceňuji celkové základní
pojetí zákona. Mám však dojem, že
konkrétní řešení jednotlivých
částí klade více důraz na řešení
důchodové situace podniků a fiskální
cíle, avšak slaběji bude působit na
potřebné chování podniků, ať
již ve vývoji mezd, hospodaření s pracovními
silami, nebo zaváděním nové techniky
a investování.
Nejvíce kritizovaným a diskutovaným problémem
je daň z objemu mezd v závislosti na růstu
průměrných mezd. Sám jsem byl zastáncem
toho, aby to bylo řešeno spojením s příspěvkem
na sociální zabezpečení, a tudíž
zvýšením sazby z 25 na 27, případně
28 %, a to proto, že by to bylo jednodušší
a splňovalo cíle. Jistě by tato alternativa
neřešila regulaci mezd a vývoj průměrných
výdělků. Avšak ani navrhované
řešení není a nemůže být
jediným nástrojem regulace mezd. K tomu bude potřebí
mít další specifická opatření.
V současné době je jedním z nejvážnějších
problémů otázka pracovních sil. Vyžaduje
jistě urychlené řešení. Nechci
to zde rozvádět, je to jistě obecně
známo. Domnívám se, že právě
daň ze mzdy, jak je navržena, nepomáhá,
ale dokonce může ještě více komplikovat
situaci v pracovních silách tím, že
by podniky byly vedeny jinak než chceme. A já myslím,
že je všem nám jasné, že podniky
a lidé v nich nejsou andělé, že budou
dělat především to, co je pro ně
výhodnější.
V zdůvodnění návrhu zákona
je uváděno, že nepříznivě
se daň ze mzdy projeví u těch podniků,
kde nárůst mezd bude vyšší než
v rozsahu předpokládaném vládou. Mohl
bych však uvést příklady, kdy i při
nízkém nárůstu průměrných
výdělků bude pro podnik výhodnější
řešit zabezpečení úkolů
zvýšením počtu méně kvalifikovaných
pracovníků. Např. podnik určité
velikosti při úspoře 200 pracovníků
a 3 mil. nákladů při růstu průměrných
mezd 3 % bude mít nižší podnikové
fondy asi o 1,5 mil. Kčs proti předchozímu
stavu. Tentýž podnik, když zvýší
počet pracovníků o 200 ke splnění
svých úkolů - 200 pracovníků
méně kvalifikovaných - dosáhne nižšího
zisku, přesto však podnikové fondy bude mít
o 200 tis. Kčs vyšší proti předchozímu
stavu.
Je mi jasné, že každá z možných
alternativ má své výhody a nevýhody.
Je také nutné posuzovat každou alternativu
a její důsledky v souvislosti s dalšími
opatřeními.
Určitým řešením může
proto být doplněk k § 20, kde je dáno
zmocnění, aby nebyly poškozeny podniky, které
zvýšením produktivity dosáhnou snížení
počtu pracovníků.
Souhlasím tedy s návrhem, ovšem včetně
tohoto doplňku; vzhledem k tomu, že uvedené
problémy považuji za velmi závažné,
bude účelné, aby způsob řešení
této oblasti v projednávaném zákoně
a jeho působení bylo ministerstvem financí
v r. 1970 velmi pečlivě sledováno.
Dalším problémem, který není
věcně dořešen, je daň z jmění
a v té souvislosti řešení odvodů
z odpisů. Zákonem zavádíme daň
z jmění, přitom však zůstávají
odvody z odpisů, i když budou v určitém
rozsahu upraveny.
Bude jistě potřebné, aby v průběhu
roku 1970 byl tento problém dořešen.
Soudružky a soudruzi, jsme jistě ve velmi těžké
situaci. Návrh zákona jsme projednávali ve
velké časové tísni. Nemohli jsme věnovat
jeho projednání a posouzení tolik času
a úsilí, kolik bychom chtěli. Na druhé
straně si jistě uvědomujeme, že je potřebné,
abychom zákon k 1. lednu realizovali. Proto doporučuji,
abychom jej s navrženými doplňky schválili.
Předsedkyně SL MUDr.S. Pennigerová:
Děkuji poslanci Proškovcovi. Nyní bude hovořit
poslanec Pacner. Jako poslední zatím je přihlášen
poslanec ing. Flieger.
Poslanec Pacner: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci! Dovolte mi, abych z pověření
Klubu poslanců Čs. strany lidové velice stručně
vyjádřil stanovisko k předloženému
návrhu zásad pro zákony národních
rad o podnikových daních a příspěvku
na sociální zabezpečení tak, jak vyplynulo
včera z diskuse u nás v klubu, i když
poslanci měli možnost, a také tak učinili,
svoje připomínky uplatnit ve svých výborech.
Všichni jsme se shodli vtom, že je nanejvýš
nutné, v zájmu nejen naší ekonomiky,
v zájmu rozvoje našeho hospodářství,
ale především i v zájmu dalšího
zdravého rozvoje podniků samých, změnit
systém vztahů podniků ke státnímu
rozpočtu. V této souvislosti je však třeba
upozornit na to, že je v tomto zájmu i potřeba
dosáhnout určité stability při uplatňování
celé soustavy odvodů podniků do státního
rozpočtu. Konkrétně tedy jde nám o
to, aby zásady, které dnes schvalujeme, se v průběhu
roku 1970 neměnily, to znamená, aby nebyly dotčeny
v příštím roce, a dále, aby na
podkladě poznatků a hodnocení zkušeností
v průběhu roku 1970 byla učiněna taková
opatření, abychom dosáhli i stability podnikových
odvodů, resp. daňových povinností
podniků v souvislosti s přípravou pětiletého
plánu.
Vydat normu, vážené soudružky a soudruzi
poslanci, je jedna stránka věci. Druhou stránkou
však je její důsledná realizace. A tak
to bude také se zákony, které vydají
na podkladě těchto zásad obě naše
národní rady a jejichž realizaci pak budou
zabezpečovat orgány, které jsou mimo sféru
orgánů federálních.
Jestliže dnes dáváme našim národním
orgánům do vínku důležité
zásady pro tvorbu zákonů republik, pak se
domníváme, že i zde je třeba připomenout
důslednou realizaci těchto nových zákonů,
které se zrodí, a významnou úlohu,
kterou při jejich zabezpečení musí
sehrát v rámci celého kontrolního
systému kontrolní orgány z finančního
úseku.
Chceme tedy připomenout, že bude nezbytné právě
v této souvislosti prohloubit kontrolní funkci v
oblasti státních financí tak, aby nedocházelo
k nelegálním daňovým únikům
hledáním cest a cestiček, jak tohoto cíle
dosáhnout. Zde tudíž by měla kontrola,
vybavená potřebnou pravomocí ve službách
státu, resp. republik, přispět k této
dílčí realizaci systému podnikového
zdanění.
I když nikterak nepřeceňujeme funkci podnikového
zdanění pokud jde vcelku o jeho potřebu v
celém komplexu úkolů, které se stávají
obsahem hospodářské politiky státu
jako celku, chtěl bych vyjádřit jménem
poslanců Československé strany lidové
přesvědčení, že zaváděná
nová soustava v příštím roce
a po zhodnocení zkušeností event. v dalších
letech splní své poslání. Budeme proto
pro návrh zákona, kterým se stanoví
zásady o podnikových daních, hlasovat.
Nyní mi ještě dovolte, vážené
soudružky a soudruzi poslanci, krátkou faktickou poznámku,
kterou bych chtěl učinit sám za sebe jako
člen ústavně právního výboru.
Ke zprávě zpravodaje je třeba připomenout,
že podle projednávání a i podle obsahu
společné zprávy je vypuštěn §
22 a v tom směru je tedy třeba upravit jak zpravodajskou
zprávu, a to co není naše záležitost,
tak také důvodovou zprávu.
Když se tvoří zákony v kalupu, tak se
něco může stát. Myslím, že
to je klasická ukázka toho, jak to dopadá,
když nás vláda tlačí, aniž
máme možnost poctivě prostudovat materiál,
jednat o tom, co nám bylo v daném okamžiku
položeno na stůl. Nechtěl bych se dočkat
toho, čeho jsme byli svědky v minulém roce,
kdy nás dokonce někteří vládní
činitelé označovali za zdiskreditované
poslance. Mohlo by se obrátit proti nám, že
nedbáme jednacího rádu FS, který jsme
si sami dali. Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:
Děkuji poslanci Pacnerovi. Dále promluví
poslanec ing. Flieger.
Poslanec ing. Flieger: Vážené soudružky
a soudruzi, dovolte mi, abych navázal na předcházející
diskusi a k projednávanému vládnímu
návrhu zákona o podnikových daních
a příspěvku na sociální zabezpečení
řekl několik stručných poznámek,
které vycházejí ze stanoviska výboru
pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu.
Především jsme si jistě všichni
vědomi složitosti a významu tohoto zákona
a té skutečnosti, že dnešní soustava
odvodů podniků do státního rozpočtu
je nevyhovující a že již není únosné,
aby se v roce 1970 nedostatky dále opakovaly.
Na druhé straně - a v tom bych se chtěl přiklonit
k tomu, co zde říkal s. posl. Pacner - bychom však
neradi, aby právě tak významné zákony
s tak složitou problematikou byly projednávány
ve Federálním shromáždění
v tak krátkých lhůtách, jako je to
v případě tohoto zákona. To by se
již nemělo opakovat, aby nedošlo ke snížení
kvality pri projednávání takových
zákonných norem.
Druhá má poznámka: Přestože jde
o zákon s velkými ekonomickými dopady, chybí
nám dosud provedení kvantifikace dopadu zákona
podle odvětví a v odvětvových průřezech,
takže si nelze udělat představu, zdali dopady
v jednotlivých odvětvích budou v souladu
s hospodářskou a zvláště pak
selektivní politikou státu nebo naopak. Proto jsme
museli - i když ne s velkým nadšením -
přistoupit na řadu zmocnění, aby bylo
možno reagovat v rámci zákona na případné
negativní dopady.
V této souvislosti lze jen vznést obavu, jak to
zde říkali s. posl. Galaba, Fiľová a
Kuropka, že např. spotřební a potravinářský
průmysl může být zákonem velmi
nepříjemně postižen a pokud paralelně
nebude centrum včas na to reagovat, nebude působení
zákona pravděpodobně v souladu se záměry
státního plánu.
Velké diskuse se vedly u nás ve výboru ke
třetí části zákona, kterou
se zavádí daň z objemu mezd a konečně
to vyplývá i z dnešní diskuse. Rozpor
vznikl objektivně z toho, že na jedné straně
by měla daň pozitivně působit jako
doplňující nástroj, který by
příznivě ovlivnil vývoj mezd, na druhé
straně vázanost sazby daně na určitá
pásma přírůstku průměrných
mezd může v podnicích působit zcela
negativně. Je totiž známý fakt, že
udržení nízkého přírůstku
průměrných mezd lze zajistit i zaměstnávání
nadbytečných pracovníků s menšími
průměrnými výdělky, což
ve svých důsledcích vede k neefektivní
formě hospodaření.
V každém případě by daň
mohla vést k tomu, že podniky se budou bránit
zvýšit svou kvalifikační strukturu,
protože by se dostaly do tvrdšího postihu předpokládaného
zákonem.
Průmyslový výbor došel k názoru,
že navrhovaná daň z objemu mezd konstruovaná
na růstu průměrných výdělků
působí proti růstu kvalifikace, uvolňování
pracovních sil a zvyšování produktivity
práce. Proto bylo původně navrženo tuto
daň vypustit a zvýšit případně
některou jinou daň. V průběhu jednání
po souhrnném vysvětlení obou sporných
stanovisek, které jsme provedli s ministerstvem financí
u předsedkyně Sněmovny lidu, bylo výborem
pro průmysl, dopravu a obchod odsouhlaseno ponechání
této daně s tím, že v § 20 se rozšířilo
zmocnění národních orgánů,
aby věcně odstranily národohospodářsky
nevýhodné působení daně zavedením
nového odstavce d/. S tímto zněním
souhlasil po podrobném vysvětlení i ústavně
právní výbor naší sněmovny.
Myslíme si tedy, že největší sporný
bod, vyplývající ze znění zákona,
je v současné době vyřešen, i
když určitým kompromisem.
Průmyslový výbor přednesl ještě
řadu dalších připomínek k tomuto
zákonu, které byly do zákona vhodnou formou
zapracovány, a nemá proto z věcného
hlediska dalších dodatků a návrhů.
Na závěr mi dovolte, abych jménem našeho
výboru požádal federální vládu,
aby vzhledem k tomu, co bylo výše řečeno,
zajistila kontrolu působnosti zákona a zvláště
pak sledování rozsahu a objemu výjimek udělených
na základě tohoto zákona, neboť jsme
všichni přesvědčeni, že takto významný
zákon musí být pod naším trvalým
dohledem a musí být neustále rozvíjen
pro další plánované období roku
1971-1975 a k tomu je třeba v průběhu tohoto
roku získat podrobné zkušenosti. Předpokládáme
také, že v některých oborech bude využito
znění zákona a zavedeny experimenty, které
ověří i jiné formy zdanění,
na základě kterých by bylo možné
v dalších letech zdokonalit tento zákon.
Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:
Děkuji. Seznam do rozpravy přihlášených
poslanců je vyčerpán. Prosím, zda
se ještě někdo hlásí do rozpravy?
/Nikdo se nehlásí./
Nehlásí. Konstatuji, že rozprava je skončena.
Uděluji závěrečné slovo ministru
financí s. Rohlíčkovi.
Ministr financí ČSSR ing. R. Rohlíček:
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, pretože bol vyslovený zásadný
súhlas s predloženým návrhom zásad
zákona, obmedzím sa len na niekoľko faktických
poznámok, ktorými snáď treba reagovať
na pripomienky, ktoré tu boli vznesené. Základná
je, domnievam sa, otázka kvantifikácie vplyvu daňovej
prestavby na československé národné
hospodárstvo, na jeho jednotlivé odvetvia, prípadne
odbory a ďalej pokiaľ ide o prierez jednotlivých
ekonomík. Táto kvantifikácia v základných
vzťahoch bola vykonaná a dovoľuje urobiť
záver o hrubých výnosoch dane, tak ako som
o ňom hovoril vo svojom úvodnom vystúpení,
to znamená, že tento výnos je zhruba 5 mld.
Kčs, v celej prestavbe dane pokiaľ ide o jednotlivé
republiky, predstavuje gros tohto výnosu Česká
socialistická republika s tým, že v Slovenskej
socialistickej republike prestavba daní nemá zásadný
plusový výsledok. V Slovenskej socialistickej republike
sa prestavbou daní získava zhruba podľa našej
kvantifikácie 100 mil. Kčs, a tým je súčasne
daná odpoveď na cesty riešenia tých tvrdostí,
ktoré táto prestavba pochopiteľne ako daňová
prestavba prináša. Je nemysliteľné, aby
sa urobila diferenciácia daňovej sadzby v závislosti
na celkovej finančnej situácii jednotlivých
odvetví. To by znamenalo, že by sme museli mať
rôzne sadzby pre jednotlivé odvetvia alebo dokonca
pre výrobné odbory. To je pochopiteľne zásadná
zmena, ktorá by znamenala návrat k detailnému
direktívnemu stanovovaniu príjmov až po výrobné
hospodárske jednotky alebo dokonca po podnik. Keďže
to nie je prijateľné a možné, zostáva
v právomoci oboch národných republík
a ich príslušných orgánov, aby rozdelili
celý efekt v podmienkach Českej socialistickej republiky
alebo v podmienkach Slovenskej socialistickej republiky, keď
tam dosiahli výsledok bez závažnejšieho
plusového výsledku, a to teda znamená, že
v podnikoch alebo odboroch zrejme bude viacej ako žiadúce
vrátiť formou selektívnej finančnej
politiky úľav, o ktorých som hovoril.