Krizová situace v letech 1968 - 1969 velmi nepříznivě
ovlivnila aktivitu společenských organizací
v boji proti kriminalitě, výchovné působení
kolektivů prakticky ustalo. Rok 1970 je možno označit
za rok počínajících snah o reaktivizaci
společenských organizací v boji proti kriminalitě.
V souvislosti s rozborem kriminality za rok 1970 bylo všem
prokurátorům uloženo spolupracovat se společenskými
orgány a v součinnosti s nimi zaměřovat
preventivně výchovnou činnost na omezování
nejzávažnějších druhů trestní
činnosti.
Rok 1970 byl šestým rokem existence aparátu
vyšetřování na prokuratuře. V
letech 1969 - 1970 došlo v důsledku politické
krize a očisty v organizacích prokuratury k jeho
podstatné redukci. I při značně snížených
kádrových počtech však vyšetřovací
aparát prokuratury ČSR v roce 1970 svou práci
zintenzívnil jak po stránce kvality, tak co do kvantity.
Pro budoucnost se však počítá se změnou
působnosti vyšetřovatelů prokuratury,
která by se měla soustředit především
na trestné činy proti pořádku ve veřejných
věcech a na ty věci, ve kterých v zájmu
objektivity bude nutno, aby vyšetřování
prováděl jiný vyšetřovatel než
vyšetřovatel SNB. Tímto směrem se ostatně
ubírala činnost vyšetřovacího
aparátu prokuratury již v letošním roce.
Důležitým oprávněním generálního
prokurátora v trestním řízení
je podávání stížností
pro porušení zákona, k němuž došlo
vadným postupem nebo rozhodnutím ve věcech
již pravomocně skončených. Jde o mimořádný
opravný prostředek a pozornost prokuratury zde byla
v roce 1970 zaměřena především
na zajištění zákonnosti v postupu a
rozhodování v běžné, živé
trestní agendě. Šlo hlavně o překonání
důsledků uvolněné trestní represe,
přežívající z krizového
období 1968 - 1969. u závažných trestných
činů, včetně recidivy, zejména
na úseku ochrany majetku v socialistickém vlastnictví,
zneužívání socialistického podnikání,
přidružené výroby JZD i drobného
soukromého podnikání. Rozhodování
Nejvyššího soudu ČSR na základě
stížností pro porušení zákona
sehrálo důležitou úlohu v počátcích
účinnosti zákona o přečinech.
Skutečnost, že velká část stížností
pro porušení zákona směřovala
proti rozhodnutí okresních soudů naznačuje,
že prokurátoři u nižších složek
prokuratury nepodávají dosud ve všech odůvodněných
případech odvolání.
Značnou část agendy prokuratury ČSR
v roce 1970 představovala agenda související
s prováděním zákona o soudní
rehabilitaci, a po jeho novelizaci v loňském roce
pak přezkoumávání zákonnosti
rozhodnutí vydaných zvláštními
rehabilitačními senáty, jež se stala
pravomocnými před dnem účinnosti novely.
Rehabilitační agenda byla podrobně rozebrána
ve zprávě předsedy Nejvyššího
soudu ČSR a mohu zde konstatovat, že poznatky Nejvyššího
soudu i Generální prokuratury ČSR k této
problematice jsou v podstatě shodné.
I když objektivní situace - na jedné straně
dále trvající vzestupná tendence ve
vývoji kriminality, na druhé straně skutečnost,
že pravicový oportunismus v letech 1968 - 1969 zasáhl
nejhlouběji právě do oblasti trestní
politiky - vyžadovala, aby pozornost prokuratury byla obrácena
především na úsek trestní, neznamená
to nikterak, že by prokuratura pouštěla ze zřetele
ostatní složky své funkce - dozírat
nad dodržováním a upevňováním
socialistické zákonnosti.
Všeobecný dozor prokuratury jako jedna ze základních
složek dozorové funkce prokuratury leninského
typu se po stagnaci v letech 1968 - 1969 vrátil ke svému
poslání hájit celospolečenské
zájmy a oprávněné zájmy občanů
a organizací. Vycházejíc z usnesení
ČNR z 9. 7. 1970 i z usnesení vlády ČSR
zaměřila se prokuratura v ČSR ve všeobecném
dozoru na úseky v krizovém období nejvíce
narušené, především na pracovně
právní a zemědělské družstevní
vztahy a ochranu majetku v socialistickém vlastnictví.
Nebyly však opomíjeny ani ostatní úseky,
na kterých v dřívějších
dobách docházelo k častému porušování
zákonů a jiných právních předpisů.
V důsledku novelizace zákona o prokuratuře
v roce 1969 odpadlo přezkoumávání
správních rozhodnutí starších
pět let a došlo tak k podstatnému snížení
počtu podaných protestů. To umožnilo
zintenzívnit prověrkovou činnost prokurátorů
a zvýšil se i počet upozornění;
k vzestupu došlo zejména u upozornění
podaných na základě poznatků prokuratury
z trestní a občanskoprávní agendy.
Byla obnovena i pravidelná účast prokurátora
v zasedáních kolektivních orgánů,
na niž klade Generální prokuratura ČSR
zvláštní důraz, a znovu se rozvinula
i právně propagační činnost.
Postupující konsolidace politických poměrů
se podle poznatků prokuratury promítla příznivě
i do činnosti, postupu a rozhodování orgánů
státní správy, zejména národních
výborů. Přesto i v roce 1970 přetrvávaly
na jednotlivých úsecích některé
nedostatky, kterým čelila prokuratura prostředky
všeobecného dozoru, formou upozornění
nebo protestem, které jsou podrobněji rozvedeny
v písemné zprávě.
V roce 1970 byla činnost prokuratury v ČSR i na
úseku občanskosoudního dozoru výrazně
orientována na ochranu majetku v socialistickém
vlastnictví. Šlo především o vstupy
do občanskosoudního řízení:
vedle pracovních sporů významný podíl
na vstupové činnosti měly spory o náhradu
škody způsobené socialistickým organizacím.
Hledisko ochrany majetku v socialistickém vlastnictví
bylo uplatňováno i ve vlastních návrzích
prokurátora na zahájení občanskosoudního
řízení. Proti roku 1969 zde došlo k
významnému zlepšení při využívání
poznatků z ostatních dozorových funkcí
prokuratury, k tomu cíli, aby byla jednak důsledně
realizována odpovědnost pracovníků
nebo občanů za škodu, jednak aby z činnosti
organizací byly odstraňovány jevy vedoucí
k útokům na socialistické vlastnictví
a ke vzniku škod.
Více než trojnásobně vzrostl v roce
1970 proti roku 1969 počet návrhů prokurátora
na odnětí neoprávněného majetkového
prospěchu, které jsou rovněž významným
instrumentem ochrany majetku v socialistickém vlastnictví;
jde o odnímání majetkového prospěchu
z prodeje věcí získaných rozkrádáním
tohoto majetku nebo jeho zneužíváním
k osobnímu užitku.
I v agendě občanskoprávních z stížností
pro porušení zákona byla věnována
prvořadá pozornost podnětům směřujícím
k ochraně fondu socialistického vlastnictví.
Třeba se zde zvláště zmínit o
případech, kde šlo o řešení
otázky platnosti smluv o převodu nemovitosti z osob,
které emigrovaly z republiky, na jiné tuzemce, uzavíraných
jenom proto, aby tento majetek unikl propadnutí při
pozdějším stíhání pro
trestný čin opuštění republiky.
Soudružky a soudruzi, máme-li dnes činit závěry
z poznatků o stavu zákonnosti za uplynulé
období a vyvozovat z nich směrnice pro činnost
prokuratury na období příští,
musíme k tomuto úkolu přistupovat pod zorným
úhlem závěrů a Rezoluce XIV. sjezdu
KSČ, který postavil důležité
a náročné úkoly i před československou
prokuraturu. V tomto duchu je také koncipována druhá
část písemné zprávy.
XIV. sjezd KSČ uložil všestranně zdokonalovat
činnost orgánů prokuratury při ochraně
socialistického zřízení, bezpečnosti
a obranyschopnosti republiky, zájmů světové
socialistické soustavy, majetku v socialistickém
vlastnictví, veřejného pořádku,
práv a svobod občanů, vést energický
a koordinovaný boj proti kriminalitě a včas
a rozhodně postihovat pachatele trestných činů.
Sjezdová rezoluce zvlášť vyzdvihla postulát,
aby dodržování a upevňování
socialistické zákonnosti, státní a
občanské kázně a úcta k právu
se staly záležitostí všech státních
a hospodářských orgánů, společenských
organizací i občanů. Proto se musí
dostat více místa na všech úsecích
státního a společenského života
právní výchově.
V současné době je na prokuratuře
zpracováván podle stanoveného harmonogramu
dokument "Hlavní zaměření činnosti
orgánů čs. Prokuratury po XIV. sjezdu KSČ",
který bude v nejbližší době projednán
na aktivu vedoucích pracovníků prokuratury
v ČSR a stane se hlavní směrnicí pro
činnost prokuratury v období 1971-1975.
Jako stěžejní a prvořadý úkol
stojí před prokuraturou v nastávajícím
období omezování nejzávažnějších
případů porušování zákonnosti,
zvláště páchání trestné
činnosti, a soustředění pozornosti
orgánů prokuratury na boj proti kriminalitě.
Opatření k dalšímu boji proti zločinnosti
je třeba orientovat zejména na zajištění
rozhodného a důsledného postihu všech
pachatelů trestného činu a přečinu,
dále na odstraňování příčin
a podmínek kriminality působením všech
orgánů uskutečňujících
hospodářskou, sociální a kulturní
výstavbu v ČSSR, vytvoření koordinované
soustavy opatření v boji proti zločinnosti
a konečně na prohloubení úrovně
poznání hlavních problémů kriminality
a využívání zkušeností dosažených
v boji proti zločinnosti v ostatních socialistických
zemích.
/Řízení schůze převzal mpř.
F. Toman./
Důsledný, účinný a rychlý
postih všech pachatelů všech trestných
činů a přečinů musí
vést k obnově a prohloubení společenského
vědomí, že páchat trestnou činnost
se nevyplácí, že socialistický stát
se dovede tvrdě vypořádat se všemi,
kdo porušují a ohrožují zájmy chráněné
zákonem. Zesílená trestní represe
a překonání projevů liberalismu v
represívních opatřeních musí
být spojovány s opatřeními zaměřenými
k převýchově odsouzených a k vytvoření
příznivých podmínek pro jejich resocializaci
po odpykání trestu. Vzhledem k tomu bude i v následujícím
období pozornost orgánů prokuratury orientována
zejména na úseky trestných činů
proti republice, hospodářských trestných
činů a trestných činů obecně
nebezpečných.
Poznatky o skladbě kriminality již po mnoho let ukazují,
že hlavními problémy, které podstatně
ovlivňují celkový stav a vývoj kriminality,
jsou nepříznivý vývoj kriminality
mladých lidí, vysoký počet recidivistů
a vzrůstající vliv alkoholu.
K zabezpečení obratu a k překonání
uvedených hlavních problémů kriminality
bude zejména třeba za využití poznatků
příslušných resortů a vědeckých
institucí o problematice kriminality mladých lidí
podílet se na přípravě návrhů
opatření dlouhodobého charakteru, sledujících
účinnější působení
na tuto kategorii delikventů; dále působit
k přijetí koordinovaných opatření
ke zkvalitnění systému převýchovy
odsouzených, včetně péče o
odsouzené po jejich návratu z výkonu trestu;
konečně působit k přijetí dlouhodobých
koordinovaných opatření v boji proti alkoholismu
se speciálním zaměřením na
boj proti kriminalitě, zahrnujících jak úkoly
orgánů trestního řízení,
tak zejména i úkoly ostatních státních
orgánů a hospodářských a společenských
organizací.
Vyšetřovací aparát prokuratury musí
být povýšen na úroveň kriminalistů
- specialistů, kteří podle rozhodnutí
prokurátora konají vyšetřování
ve zvlášť náročných případech;
zvyšování jejich kvalifikace je k tomu první
nezbytnou podmínkou. Naléhavě je třeba
posoudit i otázku novelizace trestních kodexů;
neprodleně působit ke změně takových
ustanovení, která brání účinnému
postihu pachatelů trestných činů a
přečinů, a perspektivně přistoupit
k přezkoumání celého systému
trestního zákonodárství. Do té
doby bude nutno náležitě ujasnit i formy součinnosti
veřejnosti v trestním řízení.
Boj proti porušování zákonnosti, zejména
proti páchání trestné činnosti
a jejím příčinám, se musí
stát záležitostí celé společnosti.
Orgány prokuratury musí v úsilí o
dosažení tohoto stavu sehrát důležitou
roli, stát se organizátory a iniciátory tohoto
boje. Za tím účelem je nutno dále
rozvíjet již osvědčenou meziresortní
součinnost, podrobněji vymezit postavení
a úkoly prokuratury při organizování
boje proti kriminalitě a porušování
zákonů vůbec.
Významným posláním prokuratury zůstává
i nadále všeobecný a občanskosoudní
dozor, neboť prokuratura musí svými prostředky
přispívat k tomu, aby dodržování
a upevňování socialistické zákonnosti
a státní a občanské disciplíny
se stalo záležitostí všech státních
a hospodářských orgánů, společenských
organizací i jednotlivých občanů,
a usilovat o to, aby příslušné orgány
a organizace v mezích své působnosti samy
vlastními opatřeními napravovaly nezákonnosti
a předcházely porušování právního
řádu.
Za současného stavu, charakterizovaného zvýšenými
úkoly v oblasti boje proti kriminalitě a napjatou
kádrovou situací, je třeba vedle důsledného
využívání vlastních poznatků
trestní agendy soustředit pozornost zejména
na dozor nad zachováváním zákonnosti
v činnosti a rozhodování všech orgánů
státní správy, zejména národních
výborů. Dále bude nutno vytvořit podmínky,
aby Generální prokuratura ČSR rozvinula všeobecný
dozor vůči ústředním orgánům
ČSR a působila k tomu, aby tyto orgány samy
dbaly o zkvalitnění činnosti podřízených
složek státní správy a na celkové
upevnění zákonnosti ve státní
správě.
V oblasti ochrany práv občanů zůstane
v popředí zájmů prokuratury i nadále
dodržování zákonnosti v okruhu pracovních
a sociálních práv.
Na úseku občanskosoudního dozoru prokuratury
bude třeba zabezpečit uplatňování
těch oprávnění, která přísluší
jen anebo především prokurátorovi. Půjde
zejména o důsledné uplatňování
návrhů na odnětí neoprávněného
majetkového prospěchu z neplatné smlouvy,
o uplatňování nároků na náhradu
škody na majetku v socialistickém vlastnictví,
jestliže poškozené organizace zůstaly
nečinné, a o přezkoumávání
pravomocných rozhodnutí soudů a státních
notářství.
Před orgány prokuratury stojí naléhavý
úkol rozvíjet preventivní, výchovnou,
propagační a informační činnost
s cílem seznamovat veřejnost s činností
prokuratury, usilovat o získání podpory občanů
pro opatření, která jsou prováděna
k omezování společenské činnosti,
při upevňování veřejného
pořádku a při zajišťování
ochrany majetku, života a zdraví občanů.
Bude nutno cílevědomě působit ke správnému
formování právního vědomí
občanů, jeho pozitivní orientaci a vysvětlovat
jednotlivé oblasti práva a otázky spojené
s dodržováním zákonů, se stálým
zdůrazňováním jednoty práv
a povinností občanů; seznamovat veřejnost
se stavem socialistické zákonnosti se zřetelem
na společenský význam a závažnost
té které oblasti společenské činnosti.
Při tom musí prokuratura:
1. vycházet z analýzy stavu zákonnosti v
krajích i jednotlivých místech a ze zkušeností
z denní práce s cílem soustředit pozornost
na aktuální problémy a uplatnit nejúčinnější
formy a prostředky výchovného působení;
půjde zejména o účinnou popularizaci
práce prokuratury a ovlivňování právního
vědomí a veřejného mínění
v oblasti boje proti kriminalitě,
2. propracovat a cílevědomě rozvíjet
všechny formy preventivní a právně propagační
činnosti,
3. působit k cílevědomému využívání
těch institutů právního řádu,
které umožňují aktivní účast
organizaci pracujících v řízení
před orgány činnými v trestním
i občanskosoudním řízení,
4. podněcovat vhodnými prostředky součinnost
všech státních a hospodářských
orgánů i společenských organizací
a působit ke koordinované činnosti v oblasti
právní propagandy.
V souvislosti s očistou od nositelů pravicového
oportunismu vzniká ve všech složkách prokuratury
velmi nepříznivá kádrová situace.
V současné době je neobsazeno zhruba 30 %
funkčních míst prokurátorů
a vyšetřovatelů prokuratury, takže v nejbližším
období je třeba počítat s dalším
úbytkem pracovníků. Přitom úkoly
prokuratury v důsledku vzestupu kriminality a nových
zákonných úprav značně vzrostly.
K částečnému vyplnění
těchto kádrových mezer bylo se souhlasem
předsednictva ÚV KSČ a po schválení
v předsednictvu federální vlády a
ve vládě ČSR přikročeno k vytvoření
justičního směru studia na právnické
fakultě Karlovy university. V letošním podzimním
semestru bylo již s tímto studiem započato,
jeho účastníci po dvou letech přejdou
do praxe na prokuraturu v ČSR a studium dokončí
při zaměstnání. Toto mimořádné
opatření však zdaleka nepostačí
k zajištění kádrových potřeb
prokuratury a bude nutno v průběhu nejbližších
let přijmout opatření další,
trvalého charakteru k soustavnému zvyšování
počtu pracovníků, a to i pracovníků
odborného správního aparátu, kde je
rovněž kádrová situace neuspokojivá.
Zásadní směrnicí pro kádrovou
práci na prokuratuře je usnesení předsednictva
ÚV KSČ ze 6. listopadu m. r. V jeho duchu je vypracována
dlouhodobá koncepce výběru, rozmisťování
a výchova kádrů, včetně perspektivních
plánů výchovy a přípravy kádrových
rezerv s cílem dosáhnout toho, aby na prokuratuře
pracovali třídně a politicky uvědomělí
pracovníci, oddaní věci socialismu, ideologicky
a odborně zdatní, morálně pevní,
ukáznění a iniciativní.
Vážené soudružky a soudruzi, uplynulé
období bylo obdobím postupující konsolidace
prokuratury a obnovení jejích základních
funkcí na všech dozorových úsecích.
V souladu s novelou zákona o prokuratuře v roce
1969 byla zabezpečena realizace principů nového
federativního státoprávního uspořádání
v soustavě čs. prokuratury. Ve všech orgánech
prokuratury ČSR byly vytvořeny podmínky pro
plnění náročných a stále
stoupajících úkolů.
Na trestním úseku došlo k oživení
meziresortní spolupráce v boji s kriminalitou, při
omezování a potlačování trestní
činnosti, úspěšně se rozvíjela
i spolupráce s dalšími orgány, zejména
s orgány ČNR a s vládou ČSR. Postupně
je obnovována i součinnost se společenskými
organizacemi, zaměřená na preventivně
výchovnou činnost a na boj s nejzávažnějšími
druhy trestné činnosti.
Ve vztahu k nižším složkám prokuratury
v ČSR byly v plné míře rozvinuty všechny
již v minulosti osvědčené formy a metody
řídící a kontrolní činnosti,
včetně celkových hloubkových prověrek
práce krajských a jim podřízených
okresních prokuratur. V roce 1970 byla tímto způsobem
prověřena a zhodnocena celková úroveň
práce prokuratury v Severomoravském kraji a v nejbližší
době bude obdobně prověřena a zhodnocena
činnost prokuratury v hl. městě Praze.
Rozpracování závěrů XIV. sjezdu
KSČ do dokumentu o hlavním zaměření
činnosti orgánů prokuratury za léta
1971-1975, které bude vycházet z poznatků
o stavu zákonnosti v uplynulém období a podrobně
stanoví podíl jednotlivých složek prokuratury
v ČSR na zabezpečení hlavních perspektivních
úkolů, nepochybně dále přispěje
k posílení společenské funkce prokuratury
při prosazování socialistické zákonnosti
a zajišťování jednoty zákonnosti
v celém státě, při prohlubování
socialistického právního vědomí
a upevňování socialistických společenských
vztahů, při ochraně socialistického
státu, jeho společenského a hospodářského
zřízení a vztahů k světové
socialistické soustavě, i při ochraně
práv a zákonem chráněných zájmů
občanů a socialistických organizací.
Chtěl bych vás, soudružky a soudruzi, závěrem
ubezpečit, že vedení prokuratury v České
socialistické republice učiní ze své
strany vše pro to, aby tyto náročné
úkoly byly úspěšně splněny.