Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
úkoly 5. pětiletého plánu v zemědělství,
tj. růstu hrubé zemědělské
produkce o 13 % a tržní produkce o 17 %, zabezpečují
krytí přírůstku spotřeby základních
potravin z tuzemské výroby, jak to ukládá
Rezoluce XIV. sjezdu KSČ. Tomu odpovídá i
zvýšení objemu hrubé výroby podniků
potravinářského průmyslu, která
má vzrůst do roku 1975 o 15 %.
Splnění těchto základních věcných
cílů 5. pětiletého plánu v
zemědělství a výživě vyžaduje
všestranné zvýšení celkové
ekonomické efektivnosti v zemědělské
výrobě, jakož i v navazujících
oborech zabezpečujících výživu
obyvatel. Za klíčové je nutno považovat
především tyto otázky:
Především jde o efektivní využívání
zemědělského půdního fondu.
Chtěl bych v této souvislosti znovu upozornit, že
ročně ubývá několik tisíc
ha obvykle té nejlepší zemědělské
půdy o vysoké bonitě. Mám za to, že
úbytek tohoto ničím nenahraditelného
výrobního prostředku je třeba v průběhu
dalších let snížit na přijatelné
minimum a výstavbu orientovat především
na horší pozemky, na pozemky o nižší
bonitě. Půjde také v tomto směru o
to, aby byl každoročně naplňován
plánovaný rozsah investic do půdy, tj. meliorací,
závlah atd., jakož i rozsah rekultivačních
prací.
Poslanci výboru pro zemědělství a
výživu v souvislosti s tím doporučují,
aby byly na celou pátou pětiletku specifikovány
i dodávky vápenatých hnojiv jako základního
předpokladu rekultivace půd, růstu jejich
úrodnosti v našich podmínkách a současně
i hlavního předpokladu účinnosti hnojení
za použití vysokých dávek průmyslových
hnojiv.
Dovolte mi, v souvislosti s touto problematikou, jednu velmi vážnou
připomínku. Mám za to, že prostředků
Státního fondu pro zúrodnění,
kterých se využívá právě
na podporu rozvoje investic do půdy a rekultivaci, by mělo
být využíváno také na další
komasace a arondace pozemků a budování a
rekonstrukci cest jako důležité podmínky
pro uplatnění výkonných mechanismů,
dalo by se říci - nové generace strojů,
které nyní do zemědělství nastupují
- a současně i pro růst intenzity rostlinné
a tím i živočišné produkce.
Za druhou klíčovou otázku považujeme
zvyšující se podíl dodavatelských
odvětví na zabezpečení výživy
národa, tj. především objem, strukturu,
kvalitu a technické parametry strojových základních
prostředků dodávaných do zemědělství.
Nemusím snad ani zdůvodňovat proč.
Stačí uvést, že v této pětiletce
má klesnout počet pracovníků v zemědělství
ČSR o 66 tisíc lidí. Kromě toho lze
objektivně konstatovat, že strojový park zemědělských
podniků je v současné době značně
opotřebený a nevyhovuje požadavkům moderních
technologií a potřebě rychlé substituce
živé práce. Velmi jsme proto ocenili usnesení
předsednictva vlády ČSSR z 6. 5. t. r., ve
kterém je uloženo zabezpečit výrobu
a dodávky soustavy mechanizačních prostředků
v dalších letech 5. pětiletého plánu,
a to jak z tuzemské výroby, tak i z dovozu s cílem
dosáhnout plného krytí potřeb zemědělství
technikou, vycházející ze soustavy strojů.
Vítáme také to, že tato soustava strojů
je plně zpracována, že se z ní vychází
a že tak bude zabezpečeno krytí potřeb
ve strojích ucelenými výkonnými linkami
o potřebných technických a strukturálních
parametrech.
Za třetí nejvážnější
otázku rozvoje zemědělství považuje
výbor pro zemědělství a výživu
plné využívání všech intenzifikačních
faktorů, především prostředků
výživy rostlin a zvířat a chemizace
zemědělské výroby.
Dalším základním problémem je
rozvoj specializace, koncentrace, rozvoj kooperačních
a integračních vztahů. Máme za to,
že pro jejich rozvoj kromě technických a věcných
předpokladů měly by být vytvořeny
podmínky i legislativně právní a především
ekonomické, tj. v soustavě ekonomických podmínek
hospodaření zemědělských podniků.
V souvislosti s tím bych chtěl znovu upozornit,
že je třeba pokud možno nejrychleji dořešit
ekonomické nástroje v oblasti chovu skotu a výroby
mléka, které jsou nejvážnějším
problémem zemědělské výroby
v příštích letech, a propracovat koncepci
rozvoje chovu skotu a výroby mléka po všech
stránkách. tj. plemenářské,
výrobní, technické, investiční
i ekonomické.
Konečně pátou sférou, kterou považujeme
v zemědělství za klíčovou,
je reprodukce pracovních sil. Situace je obecně
známa, nebudu ji proto podrobně rozebírat.
Svá příslušná stanoviska výbor
pro zemědělství a výživu přijal
v souvislosti s projednáváním problematiky
rozvoje zemědělství a české
vesnice.
Soudružky a soudruzi, pokud jde o lesní hospodářství,
velmi jsme ve výboru pro zemědělství
a výživu ocenili, že 5. pětiletý
plán vyjadřuje plně tendence, obsažené
v dlouhodobém programu rozvoje lesního hospodářství
do roku 2000. Projevuje se to v obou základních
směrech, tj. v orientaci na vyšší využití
dřevní suroviny a v postupné realizaci programu
technizace lesních prací.
Plánovaná těžba dřeva kryje plně
potřeby národního hospodářství
včetně vývozu při současném
zvyšování produkčních schopností
lesa, dodržení souladu mezi etátem a objemem
těžby a plném zachování biologických
funkcí lesa. Zvyšuje se využití nehroubí,
snižuje se podíl paliva na těžby, klesá
objem vývozu surového dřeva, což je
v souladu se stanovisky, která výbor přijal
při předchozím projednávání
základních otázek rozvoje lesního
hospodářství.
V souvislosti s růstem mechanizace a technizace lesních
prací a klesajícím počtem pracovníků
chtěl bych upozornit na to, že zcela zákonitě
poroste průměrná odměna. Bylo by proto
podle mého názoru třeba upravit ekonomický
režim hospodaření lesních podniků
tak, aby nebyl v rozporu s touto objektivní vývojovou
tendencí, aby ji nebrzdil, a to zejména v oblasti
odvodů. Mám za to, že by pro odvod u přírůstků
mezd měl být brán za základ v lesním
hospodářství celkový objem mezd a
ne průměrná odměna.
Ve vodním hospodářství vzbuzuje určité
obavy v této pětiletce očekávaný
vývoj ve znečištění vodních
toků. Všichni jsme jistě uvítali to,
že nepříznivý vývoj v tomto směru
se v minulých letech podařilo zastavit, ba dokonce
se v některých povodích projevilo mírné
zlepšení.
Půjde proto i v této pětiletce o to, aby
tento vývoj nadále pokračoval v zájmu
úkolů vytyčených XIV. sjezdem strany
na úseku životního prostředí
obyvatel naší republiky. Doporučujeme proto,
aby byl přehodnocen dosavadní přístup
resortů a podniků, zejména průmyslových,
které podle našeho názoru orientuje na asanaci
zdrojů znečištění vodních
toků a také i ovzduší - nedostačující
objem prostředků. Máme za to, že by
prostředky určené na výstavbu čistících
stanic při nejdůležitějších
zdrojích znečištění vod a ovzduší
měly být účelově vázány
a nemělo by být povolováno jich využívat
na jiné, než na tyto účely.
Soudružky a soudruzi, chtěl bych z tohoto místa
vyslovit přesvědčení, že pracující
v zemědělství a potravinářském
průmyslu. jakož i v lesním a vodním
hospodářství jsou na úkoly 5. pětiletého
plánu připraveni a že jsou odhodláni
k jejich splnění i překročení
věnovat veškeré svoje síly. Máme
plně za to, že při zabezpečení
hmotných potřeb našeho zemědělství
budeme moci ke konci pětiletky konstatovat, že se
ctí obstálo a že úkoly vytyčené
XIV. sjezdem strany byly splněny.
I. místopředseda ČNR dr. Vl. Ambruz:
Děkuji poslanci ing. Petříkovi. Jako poslední
v rozpravě vystoupí poslankyně Losseová.
Posl. Jarmila Losseová: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté! Dovolte mi, abych dnešní zasedání
seznámila se závěry zdravotního a
sociálního výboru ČNR při projednávání
návrhu 5. pětiletého plánu rozvoje
národního hospodářství na léta
1971 - 1975. Příznivý vývoj národního
hospodářství ČSR vytváří
další předpoklady pro rozvoj hospodářské
základny i pro zvyš ování životní
úrovně obyvatelstva. Přivítali jsme
základní zaměření páté
pětiletky na zvýšení životní
úrovně obyvatelstva a na uspokojování
jeho potřeb, které vytýčil XIV. sjezd
strany, vyjádřené zejména rychlejším
tempem rozvoje společenské spotřeby, než
je tempo národního důchodu. Je třeba
konstatovat, že v žádné předchozí
pětiletce nebyly na sociální účely
uvolňovány tak velké prostředky jako
v páté pětiletce. Skoro 7 mld. Kčs
určených na sociální opatření
bude významným přínosem nejen pro
zlepšení důchodového zabezpečení,
ale přispěje i k zlepšení populačního
vývoje.
Pro názornost bych chtěla poukázat na to,
že celkové výdaje na sociální
zabezpečení se zvýší z 29 mld.
Kčs v roce 1970 na 41 mld. Kčs v roce 1975; ve svém
souhrnu budou tyto výdaje představovat více
jak jednu třetinu prostředků vynakládaných
na oblast společenské spotřeby. Významným
faktorem je i to, že zatímco příjmy
občanů z mezd vzrostou za pětiletku o 20
%, zvýší se sociální příjmy
o 40 %. Zvyšující se podíl občanů
s nárokem na důchod i potřeba provádění
přestavby důchodů budou klást zvýšené
nároky na naše národní hospodářství.
Jsme si vědomi toho, že v důsledku vysoké
zaměstnanosti dochází k napjatosti v bilanci
pracovních sil vyvolané zejména důsledky
nepříznivého populačního vývoje,
a doposud neuspokojivého stavu racionalizace výrobního
procesu. Vycházíme proto z toho, že bude nutno
věnovat pracovním silám a jejich využití
zvýšenou pozornost a realizovat postupně, ale
důsledně morálně ekonomická
propopulační opatření vlády,
jak o tom hovořil místopředseda vlády
ing. Rázl.
V posledních letech jsme byli svědky vysokého
růstu pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz.
Počet prostonaných pracovních dnů
se v posledních 10 letech zvýšil z 59 mil.
v roce 1961 na 80 mil. v roce 1970. V roce 1970 chybělo
denně na pracovišti pro nemoc a úraz více
jak 200 tisíc pracovníků.
Doporučení přijatá ve výboru
ke snížení rozsahu pracovní neschopnosti
přispěla svým podílem spolu s energickými
opatřeními vlády k zastavení nepříznivého
vývoje a postupně se daří v ČSR
snižovat i procento pracovní neschopnosti.
Zvýšení výdajů na rozvoj zdravotní
a sociální péče poskytovaných
organizacemi sociálního zabezpečení
o víc jak 2,25 mld. Kčs za pětiletku, tj.
o 26 %, pokládáme za přiměřené
a odpovídající celkovému rozvoji národního
hospodářství. I při tomto výrazném
zvýšení výdajů se však,
zejména v návaznosti na omezení rozsahu investiční
výstavby, nepodařilo zabránit tomu, aby nedocházelo
k případnému zhoršování
relativních ukazatelů do roku 1975. Tuto skutečnost
je možno ukázat na zařízeních
sociálního zabezpečení, kde se snižuje
počet míst připadajících na
1000 obyvatel ve věku nad 65 let přesto, že
má být do provozu uvedeno dalších 4
tisíce míst. Obdobně je možno charakterizovat
i rozšiřování počtu míst
pro mládež vyžadující zvláštní
péči.
Jsme si ve zdravotním a sociálním výboru
vědomi současné problematiky investiční
výstavby, naléhavosti přednostního
dokončování rozestavěnosti staveb
i zabezpečení bytové výstavby. Chceme
proto ve spolupráci s národními výbory
zkoumat možnosti využití dosavadních objektů
k dalšímu rozšíření počtu
míst pro přestárlé občany.
Řešení této problematiky pokládáme
za nutné i proto, že může přispět
k uvolnění lůžek ve zdravotnických
zařízeních, která jsou ve značné
míře obsazena občany pokročilého
věku, a vytvářet tak předpoklady pro
zkvalitnění léčebné péče
pro naše obyvatelstvo. Zdravotní a sociální
výbor ČNR doporučil při projednávání
5. pětiletého plánu příslušným
odvětvovým resortům a České
plánovací komisi, aby ve spolupráci s národními
výbory sledovaly důsledné naplňování
všech limitů, určených v této
pětiletce pro zdravotnictví a sociální
péči. Dále, aby usilovaly o to, aby v případě
vytvoření dalších hospodářských
zdrojů nad stanovený plán byly při
projednávání ročních prováděcích
plánů zařazovány přednostně
akce z oblasti terciární sféry, kam patří
i zdravotnictví a sociální péče.
Dále výbor doporučil, aby při projednávání
ročních plánů a rozpočtů
tyto orgány sledovaly, jak je zajišťován
vzájemný soulad mezi plánem práce
ve zdravotnictví a umístěním absolventů
zdravotnických škol. Jde o to, aby absolventi těchto
škol již před dokončením studia
měli jasno o svém umístění.
Výbor proto doporučil ministerstvům práce
a sociálních věcí, zdravotnictví
a školství zabývat se potřebou a výchovou
specialistů v jednotlivých oborech.
Se závěry přijatými v našem výboru
k pětiletému plánu rozvoje národního
hospodářství na léta 1971 - 1975 jsme
seznámili ministerstvo zdravotnictví ČSR
i Českou plánovací komisi. Jsme přesvědčeni,
že se nám vzájemnou spoluprací podaří
v průběhu dalších let, zejména
při projednávání ročních
prováděcích plánů, dořešit
otevřené problémy a úspěšně
zajistit úkoly páté pětiletky.
Zdravotní a sociální výbor uvítal,
že v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ
a přijatými doporučeními výboru
dochází již počátkem 5. pětiletého
plánu k realizaci nejnaléhavějších
opatření na úseku důchodového
zabezpečení /to je úprava důchodů
starodůchodců a některých nízkých
důchodů/ a na úseku populační
politiky /rozšíření mateřského
příspěvku a zvýšení příspěvku
při narození dítěte/.
Výbor závěrem vyslovil jednomyslně
souhlas s návrhem státního pětiletého
plánu rozvoje národního hospodářství
na léta 1971 - 1975, jelikož jeho koncepce je v souladu
se Směrnicí XIV. sjezdu KSČ k 5. pětiletému
plánu. S přihlédnutím k výše
uvedeným výsledkům jednání
doporučuji jménem zdravotního a sociálního
výboru ČNR návrh zákona o 5. pětiletém
plánu rozvoje národního hospodářství
ke schválení.
/Řízení schůze převzal předseda
ČNR E. Erban./
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji poslankyni
Losseové.
Tím je pořadí přihlášených
řečníků vyčerpáno. Hlásí
se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo se nehlásil./
Do rozpravy se nikdo nehlásí. Je tedy skončena.
Prosím zpravodaje poslance prof. ing. Kurta Rozsypala o
závěrečné slovo.
Posl. prof. ing. Kurt Rozsypal: Soudružky a soudruzi,
v diskusi nebyly vzneseny žádné připomínky,
které by vyžadovaly změnu v předložené
osnově zákona. Diskutující potvrdili
reálnost i náročnost plánu.
Diskutující přednesli celou řadu námětů,
jak přistupovat k řešení konkrétních
závažných záměrů 5. pětiletého
plánu. Většina těchto připomínek
odezněla již ve výborech, je součástí
jejich usnesení a doporučení příslušným
státním orgánům. Lze se tedy domnívat,
že tyto orgány budou z nich vycházet při
své řídící práci.
Diskuse se také orientovala k některým potřebám,
jejichž nadplánové krytí je žádoucí
a domnívám se, že strategie hospodářské
politiky při realizaci 5. pětiletého plánu
nám umožní i v zákonodárných
sborech k těmto otázkám se vracet v závislosti
na tom, jak budou pro to vytvářeny především
nadplánové zdroje.
Doporučuji na podkladě diskuse, abyste hlasováním
vyjádřili souhlas s předloženou osnovou
zákona o pětiletém plánu.