Česká národní rada 1969 – 1971

I. místopředseda ČNR dr. Vl. Ambruz: Děkuji poslanci Vodičkovi, o slov o se přihlásil poslanec Antonín Himl.

Poslanec Antonín Himl: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi několik poznámek k dílčím aspektům státního pětiletého plánu a jeho vlivu na naši mladou generaci, především z hlediska, čeho chceme dosáhnout v oblasti vzdělávání, tedy zvyšování kvalifikace mladých lidí, a čeho v oblasti péče o jejich zdraví.

Úroveň dosažené kvalifikace a tím i připravenosti naší mládeže k uplatnění v prvních letech práce na nejrůznějších úsecích našeho národního hospodářství je určena především dosaženým školním vzděláním nebo odborným vyučením. Přitom význam kvalifikace ze známých důvodů neustále roste a je dokonce jedním z rozhodujících faktorů z dalšího úspěšného rozvoje naší ekonomiky. V důsledku málo příznivého stavu populačního vývoje, není jiné efektivní cesty, než uskutečňování kvalitativních změn ve struktuře a technologii naší výroby s cílem v optimální míře nahrazovat pracovní síly technikou. To konečně ukládají i závěry XIV. sjezdu KSČ.

Z těchto hledisek posuzujeme také specifické problémy mládeže. Podle cifer, které mám po ruce, vypadá situace takto:

Žáků vycházejících ze základních škol, tedy tzv. 15letého dorostu, bude za celou pětiletku 1971-1975 celkem 708 200. Za léta 1966-1970 jich bylo 863 149.

Tedy zaokrouhleno bude asi o 155 000 patnáctiletých, tj. zhruba o 20 % méně proti minulému pětiletí, což představuje zhruba 1 populační ročník.

Z uvedeného počtu 708 200 patnáctiletých nastoupí do učebního poměru 55,8 %. V minulé pětiletce nastupovalo z tehdejšího vyššího počtu patnáctiletého dorostu do učebního poměru 59,8 %, tj. nyní o 4 % méně z nižšího základu.

Do výběrových škol nastoupí 32 %, v minulé pětiletce to bylo 27,9 %. Tedy nyní o 4,1 % více, ovšem vzhledem k tomu, že základ, jak jsem již řekl, je nižší, nebude procentuální zvýšení znamenat i zvýšení v absolutních číslech. Zatímco v minulé pětiletce šlo do výběrových škol 240 934 žáků, půjde jich v této pětiletce jen 226 600.

Chlapců a děvčat, kteří nepůjdou ani do výběrové školy, ani do učení, je plánováno 12,2 %, v minulé pětiletce to bylo 12,3 %.

Na vysoké školy půjde v r. 1975 zhruba 35 % absolventů středních škol všech typů, v r. 1971 to bylo jen 28 %.

Tato čísla jsou vysoce důležitá, soudružky a soudruzi poslanci. Na jedné straně ukazují, že správně, stejně jako v SSSR, jdeme cestou zvyš ování odborného vzdělání mladých lidí, a to jak středního, tak i vysokého. Na druhé straně stojí za úvahu, že zůstává v plánu v podstatě stejné procento nevyučených jako v minulé pětiletce. Domnívám se, že tento úsek bude ještě nutno v průběhu pětiletky přesněji analyzovat a eventuálně upravovat v rámci ročních plánů.

Zejména doporučuji uvážit, zda-li by neměla být posouzena dosavadní struktura i délka výuky učňů s přihlédnutím k potřebě teoretických i praktických znalostí jednotlivých profesí. Tím by se pro značnou skupinu nevyučené mládeže mohla některá řemesla stát dostupnými a pomohlo by to především u řady potřebných profesí ve stavebnictví, příp. i na jiných úsecích našeho národního hospodářství.

Stálá pracovní skupina předsednictva ČNR pro otázky mládeže má ve svém pracovním programu, který vyplynul z rozpracování závěrů XIV. sjezdu strany, i projednání těchto otázek.

Jde např. o otázku zvýšení připravenosti mladých odborníků. V souvislosti s tím jde o posouzení účelnosti a efektivnosti dnešního školního systému a o problém rozmisťování 15letého dorostu, o zajištění zvyšování odborné úrovně mladých lidí v zaměstnání atd.

Řešením těchto otázek chce stálá pracovní skupina předsednictva ČNR přispět k plnění závěrů XIV. sjezdu KSČ a tím i pětiletky v této oblasti.

Pokud se týče problematiky péče o zdraví mladé generace, dovolím si nejdříve upozornit na jeden velmi nepříznivý jev. Podle plánu se zvyšuje počet míst ve školách pro žáky, vyžadující zvláštní péče zhruba o 7 tisíc míst, tj. na 55 776 dětí. Je to naprosto nezbytné a správné. Znamená to, že musíme předpokládat zvýšení podílu těchto žáků na celkovém počtu žactva ze 4 % v roce 1970 na 4,7 % v roce 1975.

Mimo tyto nejvážněji postižené děti jsou tu velké skupiny mladých lidí, jejichž fyzický stav je z různých důvodů velice špatný. V materiálech, které stálá pracovní skupina předsednictva ČNR pro otázky mládeže zpracovala při projednávání problematiky hl. města Prahy, jsme tento jev doložili čísly a fakty např. o stavu tělovýchovných zařízení v hl. městě Praze, o možnostech rozvoje masové tělovýchovy dětí a mládeže atd.

Pozornost je třeba obrátit podle našeho názoru především na prevenci. Bude nutno vyváženě rozdělit prostředky na tělovýchovná zařízení tak, aby sloužila rozvoji špičkového sportu, ale především aby umožňovala tělovýchovné a sportovní vyžití co nejvyššímu počtu dětí a mladistvých.

Potěšitelné je, že pětiletý plán počítá se zvýšením kvality školního stravování, kde bude vynaloženo ročně o 30 - 40 % více prostředků než dosud. Je to jedno z důležitých opatření zdravotní prevence právě u nejmladší generace. Příslušný resort vlády musí v maximální míře dbát na jeho realizaci.

Soudružky a soudruzi, tyto a celá řada jiných otázek se týkají i činnosti organizace mládeže, zejména v tom smyslu, že SSM působí na mladou generaci v duchu svého specifického společenského postavení, ale v souladu a v souvislosti s působením státu, tedy i v souladu se státním pětiletým plánem, který koncentruje podstatné státní záměry v oblasti péče o zdravý růst mládeže.

To je jedna z věcí, která předpokládá, že i v SSM je třeba dlouhodobě plánovat, stanovovat si reálné konkrétní cíle na delší časové období. Snaha po dosažení těchto cílů se vedle nesporného přínosu ke zvýšení plánovitosti činnosti stává důležitým hybným faktorem celého dětského a mládežnického hnutí. Plánovitost nám také umožňuje velmi přesně ukázat, jakých výsledků jsme za určité časové období dosáhli. To nám dává do rukou i důležité politické argumenty.

I my v SSM tedy připravujeme ke svému prvnímu sjezdu tzv. svazáckou pětiletku. Bude obsahovat základní dlouhodobé záměry, především ve 4 základních rozhodujících oblastech činnosti SSM:

1. účast mládeže na rozvoji materiálně technické základny společnosti, zejména cestou vědeckotechnického pokroku,

2. otázky spojené s bojem o formování socialistického společenského vědomí mládeže,

3. podíl mladých lidí na řízení a správě státu,

4. celou problematiku dalšího růstu a upevnění SSM i jeho pionýrské organizace.

Jsem přesvědčen, že budeme mít příležitost v průběhu příštích pěti let vás seznamovat s tím, jak se mládež podílí nejen na plnění úkolů státního pětiletého plánu, ale jak ve své organizaci uskutečňuje i svůj perspektivní pětiletý plán.

Soudružky a soudruzi poslanci! Ve stálé pracovní skupině předsednictva ČNR pro otázky mládeže jsme pečlivě projednali státní plán rozvoje národního hospodářství ČSR na léta 1971-1975. Pro mladou generaci vytváří podmínky jejího dalšího zdravého a širokého uplatnění v naší socialistické společnosti. Proto se k němu přihlašujeme a doporučujeme jeho přijetí.

I. místopředseda ČNR dr. Vl. Ambruz: Děkuji soudruhu Himlovi. O slovo se přihlásil poslanec V. Starec.

Posl. Václav Starec: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Kulturní a školský výbor ČNR projednal na své schůzi návrh 5. pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství a přijal k němu usnesení s doporučeními, které si vám dovolím tlumočit.

Pokud jde o základní zaměření návrhu pětiletky i o její celkové pojetí, jsou názory výboru totožné s tím, co bylo obsaženo ve zprávě zpravodaje poslance profesora Rozsypala.

Dovolte mi tedy, abych vás seznámil s některými problémy, které si podle našeho názoru zasluhují zvláštní pozornosti.

Jak už zde bylo konstatováno i v diskusním příspěvku soudruha poslance Himla, dojde v důsledku poklesu populace v průběhu páté pětiletky k podstatnému poklesu počtu patnáctiletých, končících povinnou školní docházku. V podstatě nám během páté pětiletky ubude ve srovnání se čtvrtou pětiletkou jeden celý populační ročník, což představuje zhruba 150 tisíc absolventů ZDŠ. Mnohem výrazněji se však tento problém projeví, uvědomíme-li si, že v roce 1975 poklesne počet nově přijímaných žáků do gymnázií a středních odborných škol proti roku 1970 z 52 770 na 43 840. Tedy o 17 % a učňů ze 175 tisíc na 150 tisíc, tedy asi o 14 %. I když je v plánu počítáno se zvýšením podílu žáků nastupujících do výběrových škol, což je koncepce bezesporu správná, je nutno si uvědomit důsledky poklesu populace nejen pro pátou, ale zejména pro další pětiletku. Určité zlepšení je možno očekávat až po roce 1980.

Výbor hodnotil kladně, že plánovací orgány vycházely z dlouhodobější prognózy a vzaly na vědomí, že sice počty žáků v 6. až 9. ročníku poklesnou do roku 1975 ve srovnání s rokem 1970 o 8 %, že však proti tomu se zvýší počty žáků 1. až 5. tříd o 3 %, což by mělo vést k postupnému vyrovnávání úbytku; nenavrhly proto snížení počtu tříd a pracovníků, ale naopak počítají se zvýšením počtu pracovníků. Tím jsou podle našeho názoru vytvářeny předpoklady pro zkvalitnění školní výuky a pro další snižování výuky ve směnách. Směnnost poklesla ze 7,1 % v roce 1965 na 4,2 % v roce 1970. Spolu se zvýšením prostředků na školství zhruba o 28 % za pětiletku jsou vytvářeny veškeré předpoklady pro zkvalitnění výuky, zejména pro zavádění a využívání technických pomůcek pro výuku. V této spojitosti pokládáme za potřebné nejen prosazovat zavádění nových metod a forem vyučovacích, ale také sledovat, jak jsou tyto metody a formy práce uplatňovány a jak je technika, zaváděná do školní výuky, využívána.

V souvislosti s napjatostí v bilanci pracovních sil, vyvolanou zejména již zmíněnými důsledky nepříznivého populačního vývoje, výbor doporučil ministerstvu práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministerstvem školství vypracovat dlouhodobou studii o potřebě absolventů, aby mohly být stanoveny výhledově potřebné počty posluchačů škol středních a vysokých pro jednotlivé obory. Kulturní a školský výbor byl informován, že tato otázka byla diskutována též ve zdravotním a sociálním výboru v souvislosti se zabezpečením umístění absolventů škol zdravotního směru.

Soudružky a soudruzi, velmi závažnou otázkou je předpokládané zvýšení počtu žáků ve školách vyžadujících zvláštní péči.

Jejich počet se má zvýšit z 49 tisíc v roce 1970 na 56 tisíc v roce 1975, tedy o dalších 7 tisíc. Pokládáme za potřebné, aby současně s opatřeními, jejichž účelem je dosažení příznivějšího populačního vývoje, byla věnována pozornost i kvalitě populace.

V rozpočtové rezervě k návrhu páté pětiletky je počítáno i s prostředky na zavedení fyziologické výživové normy do školního stravování. Jak v kulturním a školském, tak i ve zdravotním a sociálním výboru ČNR bylo již několikrát poukazováno na nutnost provedení tohoto opatření. Velmi vítáme, že se s tímto opatřením konečně počítá v páté pětiletce. O nutnosti zavedení fyziologické výživové normy do školního stravování se hovoří již několik let. Rodiče školních dětí a zejména zaměstnané matky toto opatření přivítají s velkým uspokojením, i když to bude znamenat určité zvýšení příspěvku rodičů na stravu dětí.

Za velmi potěšitelné pokládáme, že investiční výstavbě ve školství byla věnována zvýšená pozornost, a že na základě usnesení vlády se podařilo při nám všem známé situaci v investiční výstavbě dosáhnout toho, že v podstatě rozsah investic, určených pro školství, umožní postupnou náhradu za havarijní objekty škol.

Pokud se týká úkolu stanoveného Směrnicí XIV. sjezdu KSČ, zvyšovat počet míst v mateřských školách tak, aby v roce 1975 přesáhl 65 % dětí příslušného věku, doporučil výbor příslušným orgánům zajistit materiální a personální předpoklady pro tento úkol v ročních prováděcích plánech. Stejným způsobem by měly být zabezpečeny podle možností ještě další nedořešené problémy, o kterých se hovořilo ve výboru při projednávání návrhu pátého pětiletého plánu. Jsou to kupříkladu otázky polygrafického průmyslu, materiální zabezpečení školních hospodářství, rychlejší postup likvidace havarijního stavu školských a kulturních objektů apod.

Prostředky vynakládané na rozvoj kultury se mají v páté pětiletce zvýšit skoro o 50 %, přičemž převážná část těchto prostředků je určena na rozvoj televize, a to především na rozvíjení druhého programu a barevné televize. Z toho plyne, že na ostatních úsecích kulturní oblasti umožní zbývající prostředky její rozvoj zhruba v rozsahu odpovídajícím dosavadním tempům. Vědom si této situace, výbor doporučil věnovat zvýšenou pozornost využívání stávajících kulturních zařízení a ve spolupráci s národními výbory hledat možnosti výstavby dalších zařízení, především cestou výstavby v akci Z, tj. svépomocí občanů. V souvislosti s tím výbor doporučil ministerstvu kultury předložit výboru v příštím roce k projednání návrh zásad pro schvalování sítě kulturních zařízení.

Náš stát vynakládá značné prostředky na památkovou péči a obnovu památek v působnosti národních výborů. Velmi často se však setkáváme s tím, že prostředky nejsou v plánovaném termínu čerpány, objekty dále chátrají, což má za následek zvyšování nákladů na opravy a rekonstrukce v příštích letech. Je to způsobeno zejména nedostatečným počtem speciálních údržbářských čet. I této otázce věnoval výbor pozornost ve svém usnesení při projednávání návrhu páté pětiletky.

S rozvojem společenského života se zákonitě mění i potřeby a požadavky obyvatel. Rozsah i obsah televizního vysílání má nesporný vliv na návštěvnost kin i divadel, zvyšují se požadavky na kvalitu poskytované úrovně kulturních akcí a jejich programů. Domnívám se, že by bylo správné, aby se provedlo vyhodnocení hospodaření v kulturních zařízeních, způsob jejich využívání i to, že jsme v minulosti postavili řadu nákladných zařízení, která dnes nejsou využívána k těm účelům, pro něž byla budována. V této souvislosti pokládáme za vhodné prověřit účelnost a činnost kulturních organizací mimo plán, v nichž je rozptýleno zhruba 5 tisíc pracovníků, tj. samostatných umělců, malířů, pracovníků v osvětě apod., a jejich přínos společenskému a kulturnímu životu.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, kulturní a školský výbor ČNR vyslovil souhlas s návrhem státního pětiletého plánu, poněvadž jeho koncepce na úseku školství a kultury je v zásadním souladu se Směrnicí XIV. sjezdu KSČ k pětiletému plánu. Výbor věří, že se nám společně podaří dořešit doposud existující některé otevřené problémy. Závěrem doporučuji jménem kulturního a školského výboru ČNR schválit vládní návrh zákona o pětiletém plánu.