Problémy v některých oblastech, jako je např.
pražská aglomerace a Severočeský kraj,
dosáhly takové intenzity, že v 5. pětiletém
plánu nelze dále odkládat jejich řešení,
i když dochází k enormní koncentraci
výstavby v těchto oblastech. Z načnou část
investičních prostředků a stavebních
kapacit věnujeme v 5. pětiletce komplexní
bytové výstavbě a investicím ji podmiňujícím,
protože řešení bytového problému
je podle Rezoluce XIV. sjezdu KSČ jednou z ústředních
otázek životní úrovně.
Dosažení plánovaného růstu životní
úrovně je podmíněno trvalým
rozvojem a zvyšováním efektivnosti výroby
cestou intenzifikace, urychlením technického rozvoje,
posílením proporcionality a rychlejším
prosazováním strukturálních změn,
především v průmyslu. Urychlení
rozvoje technicky progresívních oborů a výrob
při současném omezování a zastavování
neperspektivních výrob a výrobků na
základě komplexně a včas připravených
plánů však nutně předpokládá
i určité nové rozmisťování
výrobních sil. Toto nové rozmisťování
výrobních sil je třeba podpořit odpovídajícím
umisťováním bytové výstavby a
zařízení nevýrobní sféry
do jednotlivých oblastí.
U komplexní bytové výstavby a investic ji
podmiňujících nejde tedy jen o náročný
úkol dokončit v 5. pětiletém plánu
cca 350 tisíc bytů, z toho asi 216 tisíc
podniky ministerstva stavebnictví, a z nich téměř
209 tisíc pro národní výbory. Z důvodů
uvedených v rezoluci a ve Směrnici XIV. sjezdu KSČ
k 5. pětiletému plánu velmi záleží
na tom, kde a ve kterém území budou tyto
byty vystavěny a pro koho.
5. pětiletý plán předpokládá
značný rozvoj výrobních sil v oblastech,
kde je nedostatek pracovních sil a stavebních kapacit.
Právě proto klademe podle závěrů
XIV. sjezdu KSČ a návrhu 5. pětiletého
plánu takový důraz na přípravu
a realizaci komplexní bytové výstavby a investic
ji podmiňujících v oblastech, kde nelze dále
odkládat řešení nakupené problematiky,
tj. zejména v pražské aglomeraci a v Severočeském
kraji. Návrh 5. pětiletého plánu neprojednávají
a neschvalují svými usneseními jen vlády
národních republik a vláda federace, ale
nejvyšší zastupitelské sbory národních
republik a čs. federace, které je schvalují
zákony. Domníváme se, že by proto při
rozpracování schváleného pětiletého
plánu bylo třeba ještě uvážit,
zda úkoly v komplexní bytové výstavbě
a investicích ji podmiňující mají
být ukládány ministru stavebnictví
jako závazné jen globálně, a zda by
z těchto důvodů nebylo vhodné uložit
ministru stavebnictví právě úkoly
v pražské aglomeraci a v Severočeském
kraji i co do počtu dokončovaných bytů
pro národní výbory rovněž jako
závazný úkol, navazující na
zákon ČNR o 5. pětiletém plánu,
a nejen na vládní usnesení. byť specializované
na problematiku těchto oblastí.
Ve zprávě České plánovací
komise k návrhu pětiletého plánu jsme
velmi přivítali směrnici, že nové
byty budou stavěny s plnou vybaveností. Domníváme
se, že by této zásadě bylo vhodné
přizpůsobit i hmotnou zainteresovanost pracovníků
ve stavebnictví, která je dnes plně závislá
jen na počtu dokončovaných bytů bez
ohledu na to, zda odevzdávání bytů
je v souladu s občanskou a technickou vybaveností.
Sledování průběhu komplexní
bytové výstavby a investic ji podmiňujících
v operativních statistických výkazech a zprávách
by se podle našeho názoru rovněž nemělo
omezit jen na globální sledování dokončovaných
a rozestavěných bytů - jak to předpokládá
usnesení vlády o kontrole plnění plánu
za 1. pololetí 1971 - ale mělo by v krátkých
termínech umožnit sledování postupu
občanské a technické vybavenosti. Bylo by
tak možno včas provádět i z centra konkrétní
zásahy při zaostávání občanské
či technické vybavenosti a zamezilo by se nebezpečí
- že se opět budou stavět jen tak zvané
holobyty. Při dosavadním sledování
a hmotném zainteresování jen na počty
dokončených bytů jsou investoři zcela
bezmocní v situaci, kdy zejména v 2. pololetí
nebo lépe řečeno v posledním čtvrtletí
běžného roku soustřeďují
stavební podniky své veškeré síly
právě na dokončování bytů
a podstatně omezují nebo dokonce zastavují
práce na občanské vybavenosti.
Komplexní bytová výstavba, to však nejsou
jen byty, občanská a technická vybavenost.
Její nedílnou součástí jsou
i tzv. investice komplexní bytovou výstavbu podmiňující,
dosud stále ještě vedené mezi tzv. účelovými
investicemi. Bez včasné realizace investic komplexní
bytovou výstavbu podmiňujících by
v některých případech nebylo možno
bytovou výstavbu vůbec zahájit a v dalších
případech by nebylo možno dokončených
bytů užívat. Zatím věnují
plnou pozornost investicím komplexní bytovou výstavbu
podmiňujícím ministerstvo lesního
a vodního hospodářství a národní
výbory. Není tomu tak již zcela u investic
energetických, teplárenských a plynárenských,
kde podniky podléhající federálnímu
ministerstvu paliv a energetiky dosud některé z
investic podmiňujících komplexní bytovou
výstavbu nezajišťují buď vůbec
a nebo ne v termínech potřebných pro včasnou
realizaci komplexní bytové výstavby. Kromě
toho nejsou některé podmiňující
investice zajištěny ani dodavatelsky. Tyto případy,
které se řeší již dlouhou dobu,
je třeba jednoznačně a urychleně dořešit,
protože jinak by právě mohlo dojít k
tomu, o čem jsem se zmínil z počátku,
že by totiž v rámci daného objemu na investice
mohlo být změněno jejich zaměření.
Buď by národní výbory byly takto, jak
se říká suchou cestou, donuceny realizovat
na úkor jiných nezbytných akcí v rámci
své minimální účelové
výstavby investice podmiňující komplexní
bytovou výstavbu, které mají realizovat podniky
ministerstva paliv a energetiky, anebo by mohlo dojít k
situaci, že by při nedostatku prostředků
na účelovou výstavbu mohla být ohrožena
komplexní bytová výstavba právě
v oblastech s plánovaným růstem výrobních
sil. Tím by samozřejmě nemohlo být
plánovaného růstu výrobních
sil dosaženo.
Soudružky a soudruzi, bylo již mnohokráte zdůrazněno,
že úkoly 5. pětiletého plánu
jsou náročné, ale reálné. Platí
to rovněž o úkolech 5. pětiletého
plánu v investiční činnosti. Jsem
přesvědčen, že pro úspěšné
splnění těchto náročných
úkolů dá každý z nás plně
k dispozici všechny své znalosti a síly. Proč?
Protože chceme, aby u nás byl bílý den
a kolem plno růží.
Předseda ČNR E. Erban: Jako další
promluví poslanec Brada.
Posl. ing. Stanislav Brada: Vážená Česká
národní rado, vážení hosté!
V souvislosti s projednávaným návrhem zákona
o 5. pětiletém plánu rozvoje národního
hospodářství na léta 1971-1975 projednával
mimo jiné průmyslový výbor ČNR
návrh pětiletého plánu rozvoje vědy
a techniky, který stanoví základní
věcné zaměření státní
politiky do oblasti výzkumu a vývoje a řeší
i finanční, hmotné a kádrové
zajištění vědeckovýzkumné
základny. Úspěšné naplnění
jejich závěrů výrazně přispěje
k vytvoření podmínek pro trvalý rozvoj
výrobní základny a růst materiálních
zdrojů společnosti.
Průmyslový výbor ČNR se pravidelně
seznamoval s problematikou vědy a výzkumu při
projednávání kapitoly státního
rozpočtu ministerstva výstavby a techniky ČSR
i závěrečných účtů,
byl podrobně seznámen i se záměry
státní technické politiky do roku 1975. Také
poslední schůze průmyslového výboru
z 30. září t. r. projednala návrh
pětiletky na úseku ministerstva výstavby
a techniky a přijala řadu podnětných
doporučení.
Dovolte mi, několik poznámek k uvedené problematice.
Plán rozvoje vědy a techniky je projednáván
ve světle dvou významných dokumentů,
které váhu a význam vědy a techniky
zvlášť podtrhují a zdůrazňují.
Jsou to především závěry XIV.
sjezdu KSČ, který k problematice vědy a techniky
řekl své stanovisko, ať jde o urychlení
tempa vědeckotechnického pokroku, o rychlejší
zavádění výsledků vědy
a výzkumu do praxe, o koncentraci na rozhodujícím
programu, anebo o požadavek, aby realizace výsledku
vědeckotechnického rozvoje se stala osou národohospodářských
plánů a celé řídící
činnosti. Druhým dokumentem základního
významu je Komplexní program prohloubení
a zdokonalení spolupráce a rozvoje socialistické
ekonomické integrace členských států
RVHP, schválený na XXV. zasedání RVHP
letos v červenci. Tento program uvádí nejen
důvody pro nezbytné časové integrace,
ale stanoví i konkrétní problémy výzkumu,
které budou společně řešeny.
Z pohledu těchto dokumentů dostává
tedy závažná problematika vědeckovýzkumné
základny zvláštní význam.
Hlavní úkoly 5. pětiletého plánu
jsou shrnuty do dvou základních činností
ministerstva výstavby a techniky. Na úseku investiční
výstavby, ať jde o územní plánování,
komplexní bytovou výstavbu, typizaci i projektovou
činnost, - je společným jmenovatelem všech
záměrů snaha o cílevědomé
a komplexní řízení a regulování
všech procesů pole investiční výstavby.
Cílem je vysoká společenská úroveň
a kvalita výstavby jako výraz skutečně
socialistického přístupu k tvorbě
životního prostředí. V tomto směru
byla již v rámci zákonné gesce MVT uskutečněna
řada záměrů, které přispívají
ke zlepšení řídící práce
a konsolidace stavu pro další činnost účastníků
investiční výstavby. Konkrétním
výsledkem je i usnesení vlády ČSR
č. 32 z března t. r., které je řadou
opatření pro stabilizaci investičních
nákladů bytové výstavby.
Dva úseky této činnosti stojí za zmínku.
Je to za prvé úroveň typizace jako nástroje
uplatnění společenských zájmů
ve výstavbě všeho druhu. Jde o objektovou typizaci,
tedy o řešení řady vhodných typů
pro obytné domy v sídlištích, pro vesnickou
zástavbu, pro průmyslové objekty i objekty
občanského vybavení za použití
nejvhodnějších technologií a materiálů.
Jde o širokou unifikaci prvků všeho druhu, tím
o jejich velkou sériovost, trvale dobrou kvalitu, o cenovou
přístupnost, nehledě ke stabilizaci strojního
zařízení.
Významnou je i oblast projektové činnosti.
Mám na mysli posílení společenské
funkce projektanta i jeho významnou odpovědnost
za výsledek investice, založené již v
projektu po stránce estetické, funkční
a ekonomické. Zanedbatelná není ani funkce
samotného ocenění projektové činnosti,
jako regulátoru, zejména stavebních nákladů
projektovaného díla.
Těžiště návrhu státního
plánu rozvoje vědy a techniky na léta 1971-75
tvoří státní programy realizované
v ČSR. Pro ně je charakteristické, že
se zvyšuje podíl výdajů na oblast aplikované
kybernetiky, životního prostředí, chemie
a zemědělství. Veliká ekonomická
i společenská závažnost zmíněných
programů, očekávané úspory
nákladů, pracovních sil i materiálů
jsou na jedné straně dostatečným důvodem
pro vynaložení prostředků do vědy
a výzkumu, jak uvažuje plán. Na druhé
straně však musí být i nejvážnějším
důvodem pro uvedení výsledků výzkumů
do praxe. To znamená, že naše výrobní
podniky překonají všechny nesnáze a
ověřená zařízení i výrobky
rychle vyrobí a že spotřebitelský průmysl
bude mít zájem o tyto výrobky i prostředky
na jejich zakoupení.
Nemenší význam má i rozvoj komplexní
socialistické racionalizace, tedy taková její
koncepce, která zajistí její trvalé
postavení v řízení národního
hospodářství i její využití
jako nástroje k odhalování rezerv všeho
druhu. Správně a cílevědomě
zaměřená racionalizace uvolňuje i
obrovský fond iniciativy pracujících pro
zlepšení hospodářských výsledků
a je tak účinným nástrojem pro zvýšení
aktivity a v zájmu pracujících na všech
úsecích.
Závěrem konstatuji, že úkoly vytyčené
v 5. pětiletém plánu na úseku vědy
a techniky zabezpečují cíle stanovené
v zákoně o pětiletém plánu
rozvoje národního hospodářství
na léta 1971-75.
Vážené soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci! Schválení zákona ČNR o státním
plánu rozvoje na léta 1971-75 je vyvrcholením
a současně závěrem činnosti
ČNR v tomto volebním období. Na přípravě
a projednání materiálů k tomuto zákonu
se z orgánů ČNR aktivně podíleli
i poslanci - členové Klubu poslanců České
strany lidové. Plně si uvědomují důležitost
a závažnost tohoto zákona, který zaměřuje
všechny směry naší hospodářské
činnosti k hlavnímu cíli - k vyššímu
uspokojování potřeb a dalšímu
upevnění životních jistot obyvatelstva.
Takto postavený cíl všeho našeho snažení,
vlastní socialistickému zřízení,
je i naplněním ideových zásad, kterými
se ČSL přihlašuje k aktivnímu podílu
na práci celé Národní fronty při
budování socialistické společnosti.
Proto poslanci lidovci dají svůj hlas pro přijetí
zákona a jsou připraveni naplnit tento svůj
souhlas i čestným podílem a aktivní
prací na úspěšném provádění
pětiletého plánu.
Předseda ČNR E. Erban: Jako poslední
před přestávkou promluví poslanec
Koutný. Dávám mu slovo.
Posl. Václav Koutný: Vážené
soudružky a soudruzi, vláda vynaložila velké
úsilí aby 5. pětiletý plán
co nejlépe odpovídal usnesení XIV. sjezdu
KSČ a na základě rozvoje výrobních
sil zabezpečil další růst životní
úrovně.
Studium předložených materiálů
ukazuje, že musíme s velkým úsilím
překonávat negativní tendence, které
by nás dále zdržely v kolejích extenzívního
rozvoje. Pět let je dlouhá doba, avšak pro
ekonomii příliš krátká, aby se
mohly odstranit všechny nedostatky. I otázky, které
se přímo plánu vyřešit nepodařilo,
nesmějí se proto stát pro řídící
orgány a podniky výmluvou, nýbrž naléhavým
pracovním programem.
Plánovaný růst národního důchodu
5 % ročně je možno považovat za optimální.
Domnívám se však, že tempo růstu
rozvoje výroby, zvláště na některých
úsecích, je velmi náročné.
Nejde nám o mechanický růst čísel,
nýbrž o náročnou přestavbu hospodářství.
Proto také mají klíčový význam
v plánu investice. Jestliže chceme změnit strukturu
výroby a přitom podíl investic na národním
důchodu nezvyšovat, pak musíme investice zodpovědně
plánovat a bedlivě kontrolovat. To opět vyžaduje,
abychom lépe využili jak předností centrálního
plánování, tak i zainteresovanosti podniků,
neboť jen aktivitou pracujících docílíme
plného využití zdrojů.
Náročnost investičního plánu
spočívá jak ve skladbě plánovaných
investic, tak i v jejich koncentraci. Plnění investičního
plánu bude ovlivněno i tím, že se dosud
nepodařilo odstranit nedostatek stavebních hmot.
Nepotěší nás, že se v pětiletém
plánu nepodařilo zlepšit opravy a údržbu
nebytových základních fondů. To by
bylo třeba napravit v ročních plánech
při jejich realizaci.
Naopak je nutno uvítat, že se investiční
plán zaměřuje na nové programy a na
modernizaci některých oborů, bez nichž
by nebylo možno zvládnout problém pracovních
sil.
Nepříznivý populační vývoj
sebou nese nízký přírůstek
pracovníků, ačkoliv pracovní aktivita
činí 92,6 % a dosahuje horní meze, stejně
jako zaměstnanost žen. Růst národního
důchodu musí být dosažen bez zvýšení
pracovníků ve výrobě. Současně
plán ukládá úsporný mzdový
vývoj, což je naprosto nezbytné má-li
se dodržet zásada stálosti hladiny maloobchodních
cen. Podněcování produktivity a provedení
mzdové přestavby stává se tak velmi
náročným úkolem vyžadujícím
využít nejen plánu a ekonomických nástrojů,
ale i politické práce.
S oblastí investic a pracovních sil je spojena otázka
využití výrobního zařízení.
Směnnost je v našich podnicích velmi nízká.
Do očí bijí zejména čísla
ze strojírenství. Poněvadž není
dost lidí, nejsou stroje využity. Současně
však platí - protože není dost strojů
resp. vhodných výkonných strojů, že
se musí vynakládat příliš mnoho
lidské práce. Při konkretizaci pětiletky
a přípravě ročních plánů
by se tomuto zamotanému uzlu mělo věnovat
mnoho péče, v neposlední řadě
na oborových ředitelstvích.
Zlepšení skladby a kvality našeho strojového
parku není samozřejmě možné bez
mezinárodní dělby práce a rozvoje
zahraničního obchodu. Klíčový
význam má integrační program zemí
RVHP. Jsem přesvědčen, že na základě
rozpracování a prohlubování integračního
programu bude možno pětiletku zdokonalit a lépe
zabezpečit.
Ačkoliv pětiletý plán České
socialistické republiky pochopitelně nedává
plný pohled na zahraniční obchod, je přece
jen důležité se vývozními a dovozními
otázkami zabývat, neboť v našich podmínkách
má rozsah a výhodnost mezinárodní
dělby práce nesmírný význam.
Plán zahraničního obchodu se socialistickými
zeměmi vychází z plného zajištění
přijatých závazků a dlouhodobých
smluv s těmito státy, čímž si
zajišťujeme značné dovozy. Našim
důležitým platebním prostředkem
je vývoz spotřebního zboží, neboť
strojírenský vývoz nestačí
vyprodukovat nutné tvrdé devizy. Na úspěchu
našich vývozů závisí i rozsah
dovozu spotřebního zboží pro obohacení
našeho trhu.
Program růstu osobní spotřeby je v pětiletce
navržen střízlivě, neboť se nesmí
odtrhnout od skutečně vytvořeného
národního důchodu. Nelze přitom opomenout,
že společenská spotřeba zákonitě
roste rychleji, než národní důchod,
a to přesto, že zdaleka nebudeme moci provést
vše, co by bylo třeba, např. v údržbě
silnic, opravách bytů, vybavení škol,
zkvalitnění zdravotnictví atd. Sociální
výdaje, zejména s ohledem na nedávno přijatý
program, porostou více než o 7 % ročně.
Dnes už nemůžeme životní úroveň
posuzovat jen podle množství nakoupeného zboží.
Jde nám o strukturální rovnováhu v
obchodě i ve službách. Ta je rozhodující
pro spokojenost lidí. Ta je i podmínkou pro odstranění
spekulací a podobných jevů, ze kterých
vznikají hospodářské a morální
škody.
Zde se dostáváme k věcem, které nemůže
státní plán v podrobnostech řešit.
Nemalou organizátorskou úlohu zde mají národní
výbory. Pravda, mnohé národní výbory
- odhlédneme-li od bytové výstavby - nebudou
mít v této pětiletce příliš
bohaté investice, protože se musí v plánu
zabezpečit především klíčové
výrobní investice, výstavba Prahy a jiné
neodkladné úkoly. Při rozvinutí místních
možností a místní iniciativy je však
možno zlepšit životní prostředí
v obcích. Podíl národních výborů
na našem hospodářství není malý.
Podle plánu má být v oblasti národních
výborů v příštím roce
zaměstnáno 980 tisíc pracovníků.
Rozpočet národních výborů bude
přesahovat 45 mld. Kčs. Tyto dva údaje ukazují,
jak značná část našich finančních
prostředků a lidí je řízena
národními výbory. Přes nedostatek
investičních prostředků jsou vytvářeny
předpoklady, aby se hospodářství národních
výborů mohlo úspěšně rozvíjet.
U automobilových opraven se počítá,
že v pětiletce vzroste objem výroby proti roku
1970 o 36 %. Na úseku místního stavebnictví
se předpokládá růst stavebních
prací o 25,8 %.
Při této příležitosti bych chtěl
poukázat ještě na dva politicky mimořádně
závažné momenty kvalitativního zaměření.
Jedním je povaha činnosti národních
výborů. Národní výbory, jako
orgány státní moci i socialistické
demokracie mají zejména ve své místní
i okresní složce zcela bezprostřední
kontakt s nejširšími vrstvami lidu. Lze říci,
že každý občan přijde několikrát
za život ve styk se svým národním výborem.
To je politicky velmi závažná věc. Osobní
zkušenosti s orgány moci socialistického státu
vytvářejí dobré či špatné
nálady, vytvářejí postoje k celému
společenskému zřízení. Domnívám
se proto, že kvalita zastupitelských sborů
i aparátu musí být úměrná
této politicky neobyčejně citlivé
funkci.