Také plánované urychlení růstu
prodejem strojírenských výrobků obyvatelstvu
při současném rychlém růstu
vývozů strojírenských výrobků
je podmíněno výrazným zvýšením
přitažlivosti, tj. novostí, efektivností
nových strojírenských výrobků.
Složitost tohoto úkolu vynikne, přihlédneme-li
k tomu, že rozvoj strojírenství je podmíněn
existencí a realizací zcela konkrétní
koncepce socialistické integrace, která by byla
pro ostatní země socialistického tábora
přitažlivá a pro nás dlouhodobě
výhodná a stabilní.
Výroba stavebních hmot je dalším rozvojovým
odvětvím v ČSR, jehož váha vzrůstá
a staví před ekonomiku řadu náročných
úkolů souvisejících s výstavbou
tohoto odvětví. Dodávky strojírenského
zařízení pro toto odvětví by
neměly vyvolávat problémy ani kdyby tyto
dávky byly v konkurenci se závaznými vývozními
úkoly, nebo s vyšší korunovou efektivností
těchto vývozů. Stejně náročným
úkolem bude zajistit pro nové kapacity tohoto odvětví
pracovní síly. Vzhledem k malé přitažlivosti
tohoto odvětví bude nutno v konkrétním
místě vytvářet celý komplex
opatření, zvyšující životní
úroveň pracujících ve výrobě
stavebních hmot, a to v součinnosti s národními
výbory.
Spotřební průmysl si podrží přibližně
dosavadní podíl na průmyslové výrobě
v ČSR. Počítá se s rozsáhlou
modernizací tohoto odvětví, o něž
se opírá úkol krýt přírůstek
výroby bez pracovních sil. Do provozu má
být uvedeno nových kapacit v hodnotě asi
16 mld. Kčs. Intenzita obnovy základních
fondů v důsledku toho vzroste. Přesto bude
nutno část žádoucí likvidace
základních fondů odložit až do
6. pětiletky.
Na změny průmyslu na území ČSR
má tedy vliv zejména nadměrný růst
chemického průmyslu a ústředně
řízené strojírenství. Dalším
rozvojovým odvětvím je průmysl stavebních
hmot. Výrazně klesá podíl průmyslu
potravinářského, mírně textilního
a kožedělného. Změny podílů
ostatních odvětví jsou nepatrné.
Zemědělství vykazuje v plánu poměrně
vysoké tempo rozvoje a předpokládá
setrvání poměrně příznivé
tendence z minulých let, na níž se však
podílely i relativně příznivé
povětrnostní podmínky. Tržní
produkce tak vzroste na 116,9 %. K zajištění
tohoto náročného úkolu vytváří
plán řadu předpokladů. Např.
na 1 ha zemědělské půdy bude v roce
1975 v ČSR k dispozici o 26 % víc umělých
hnojiv proti roku 1970. Dodávky jiných chemických
výrobků se zvýší o 25 %. Intenzifikace
je zajišťována i rozsáhlými programy
odvodňování a zavlažování,
zaváděním nových vysokovýnosných
odrůd osiv a plemenných zvířat. Počítá
se se zvýšením dovozu bílkovinných
komponentů krmiv a se zvýšením výroby
krmných směsí o 30 % proti roku 1970. Přesto
je skutečností, že tempa rozvoje zemědělské
výroby jsou jedním z nejnáročnějších
úkolů pátého pětiletého
plánu.
V 5. pětiletém plánu je věnována
mimořádná pozornost rozvoji vodního
hospodářství. Prostředky věnované
na investiční výstavbu v tomto odvětví
vzrostou o více než polovinu. Prostředky budou
však převážně vyčerpány
prioritními úkoly, které souvisí především
se zajištěním vody pro novou bytovou výstavbu
a nebude možno řešit všechny palčivé
vodohospodářské problémy ve všech
místech.
V odvětví dopravy pokračuje pokles podílu
železniční dopravy při rychlém
růstu dopravy silniční. V železniční
dopravě se zvýší elektrifikace a dieselisace,
jež umožní za ČSSR snížit
podíl parní trakce na celkových výkonech
železniční dopravy v hrubých tunokilometrech
na 2,2 %, což lze považovat za další pozitivní
strukturální tendenci 5. 5LP.
Rychlý růst silniční nákladní
dopravy vyvolává náročné úkoly
pokud jde o dodávky nákladních automobilů.
Řešení tohoto problému by mělo
vést k novému prozkoumání dlouhodobé
koncepce výroby nákladních aut a autobusů
v Československu v rámci celého komplexu
automobilového průmyslu a zejména jeho ucelené
integrace v rámci zemí RVHP.
Rychlý růst zaznamená individuální
motorismus. Počet ročně prodaných
aut bude v r. 1975 cca o 100 % vyšší proti roku
1970. V souvislosti s tím se jeví neuspokojivý
rozvoj autoopravárenství. Jeho objem prací
má podle plánu vzrůst pouze o 36,3 %. Při
rychlém rozvoji motorizace je zde nebezpečí,
že současné obtíže vyvolané
zaostáváním opravárenství potrvají,
či dokonce porostou. To by bylo v rozporu s direktivou
XIV. sjezdu KSČ o zlepšení údržbárensko-opravárenských
prací pro obyvatelstvo. I zde budou vážné
úkoly, jejichž řešení je možné
a nutné v průběhu realizace 5. pětiletého
plánu.
Pětiletý plán počítá
s dalším vzestupem životní úrovně.
Direktiva sjezdu - zvýšit maloobchodní obrat
o 28 - 30 % - je zajišťována na úrovni
průměru tohoto rozpětí. Osobní
spotřeba vzroste o 27,8 %.
Zvláštní pozornost zasluhuje výrazné
zvýšení investic do nevýrobní
sféry, a to do té její části,
jíž se realizuje životní úroveň,
tj. především do bytové výstavby.
Roční růst těchto investic činí
7 %. Akumulace do nevýrobních základních
fondů je zejména z tohoto důvodu nejrychleji
rostoucí složkou užití národního
důchodu.
Jsou plánovány zvlášť výrazné
změny ve struktuře spotřeby obyvatelstva,
jež souvisí s rozvojem potřeb vyvolávaných
bydlením, motorismem, cestovním ruchem. Náročné
změny struktury poptávky obyvatelstva mají
být zajištěny při stabilitě hladiny
cen.
Budou zachovány výhody plynoucí z bezplatně
poskytovaných služeb a statků. Vytvářejí
se též rezervy pro další nutné
úpravy a pro další nutná opatření
v sociálním zabezpečení, jejichž
čerpání bude odvislé od plnění
plánovaných zdrojů.
V souladu s direktivami XIV. sjezdu KSČ je zajišťován
růst podílu biologicky hodnotnějších
potravin. Nejrychleji poroste spotřeba mléka a vajec.
Spotřeba masa poroste o 1,4 kg ročně na 1
obyvatele a dosáhne v r. 1975 v ČSR 78,8 kg. Spotřeba
ovoce vzroste o 23 % a její podíl ve struktuře
potravin se tedy zvýší.
Sklon obyvatelstva k úsporám má být
nižší než v roce 1970 a má se pohybovat
přibližně na úrovni r. 1967. Přírůstky
vkladů a oběživa by se tedy pohybovaly okolo
10 mld. Kčs ročně, což lze považovat
za vysoký sklon ke spořivosti, který je významným
zdrojem financování rozvoje národního
hospodářství. Získání
a pozitivní působení tohoto zdroje je však
podmíněno maximální plynulostí
zásobování vnitřního trhu,
stabilitou cenové hladiny a udržením plánovaného
vývoje příjmů obyvatelstva. Náročnost
kupujícího při tom značně stoupá.
Při vysoké vybavenosti obyvatelstva předměty
dlouhodobé spotřeby, a to i ve srovnání
s vyspělými státy, stojí proto naše
výroba před náročnými úkoly,
podnítit např. výrazně vyšší
kvalitou, estetickou a technickou úrovní např.
proces obnovy předmětů dlouhodobé
spotřeby v našich domácnostech. Půjde
o to dále rozšířit i výběr
zboží dlouhodobé spotřeby v nižších
cenových polohách, aby i domácnosti s nejnižšími
příjmy se mohly podílet na nákupech
těchto předmětů ve větším
rozsahu. Řešení tohoto problému naráží
však na dnešní malou zainteresovanost výroby
při zavádění nových, výrazně
kvalitnějších výrobků a s tím
související malou pružnost maloobchodních
cen. Požadavek po stabilitě cen a po rozšíření
objemů prodejů v nižších cenových
skupinách lze realizovat, bude-li dostatek vysoce kvalitního
zboží i ve vyšších cenových
skupinách a poptávka obyvatelstva po tomto zboží.
Podíl dovozu na zajištění maloobchodního
obratu se udrží na současné úrovni.
Rezervy tedy v efektivnějším využití
dovozů ke zlepšení vnitřního
trhu jsou však i zde značné.
Za ne zcela uspokojivý vývoj lze považovat
malý plánovaný růst placených
služeb. Podle "Směrnic" mělo být
dosaženo tempo růstu v rozmezí 25 - 30 %. Návrh
předpokládá růst na spodní
hranici tohoto rozpětí. Bude proto správné
požadovat, aby byly postupně vytvářeny
podmínky pro to, aby se realizace 5. pětiletého
plánu uskutečňovala překračováním
plánu poskytování placených služeb.
Rychleji poroste životní úroveň v SSR
v souvislosti s větší dynamikou výroby,
pro kterou jsou v SSR ještě příznivé
podmínky růstu zaměstnanosti a zejména
i v důsledku rychlejšího růstu produktivity
práce. 5. pětiletý plán je další
významnou etapou vyrovnání ekonomické
úrovně ČSR a SSR a lze reálně
počítat s tím, že koncem pětiletky
bude tento proces dovršen.
Soudružky a soudruzi, jednání ve výborech
a jednání na společné schůzi
ústavně právního výboru ČNR
a výboru pro plán a rozpočet, jehož
se zúčastnili předsedové a zpravodajové
ostatních výborů, opravňuje k závěru,
že státní plán rozvoje národního
hospodářství ČSR na léta 1971-1975
je v souladu a zabezpečuje úkoly vyplývající
ze Směrnice XIV. sjezdu KSČ k 5. pětiletému
plánu rozvoje národního hospodářství
na léta 1971-1975 a z Rezoluce XIV. sjezdu KSČ,
a že cíle a úkoly a tempa rozvoje národního
hospodářství na léta 1971-1975 jsou
sice náročné, avšak reálné.
Doporučuji proto, aby plenární zasedání
schválilo osnovu zákona o 5. pětiletém
plánu, předloženou vládou ČSR,
tisk 135, beze změn přijetím usnesení
ve znění obsaženém v tisku 139.
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji zpravodaji
poslanci Rozsypalovi za přednesení společné
zprávy.
Ke slovu se přihlásil místopředseda
vlády a předseda České plánovací
komise ing. St. Rázl. Prosím ho, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČSR a předseda
České plánovací komise ing. Stanislav
Rázl: Vážený soudruhu předsedo.
vážené soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, vláda ČSR mne pověřila,
abych dnešnímu vašemu zasedání
zdůvodnil vládní návrh zákona
o státním plánu rozvoje národního
hospodářství ČSR na léta 1971-1975.
Dříve, než se budu zabývat některými
hlavními aspekty zákona, dovolte mi, abych krátce
připomněl, že téměř před
rokem jsme schvalovali zákon k plánu na rok 1971,
který logicky dovršoval hospodářskou
politiku Realizační směrnice z roku 1969,
která určovala:
- okamžitými opatřeními zastavit krizový
vývoj,
- stabilizovat ekonomiku bez nepříznivých
vlivů na životní úroveň obyvatelstva
a současně pracovat na hospodářském
programu pro delší období.
Dnes, po devíti měsících roku 1971
můžeme konstatovat, že záměry plánu
se úspěšně daří plnit
nejenom v jeho hlavních směrech, ale daří
se řešit i takové problémy, které
nám ještě před rokem dělaly velké
starosti. Vzpomeňme například, že jsme
usilovali o to, abychom mohli dát v letošním
roce našemu obyvatelstvu dost uhlí i ostatních
druhů paliv. Tento problém byl díky úsilí
našich horníků beze zbytku likvidován
a naopak můžeme dnes konstatovat, že se plán
přeplňuje a zásoby na skládkách
jsou více než 2,5 miliónů tun větší
a blíží se úrovni nejúspěšnějších
let. Také nepříznivé tendence v oblasti
příjmů a výdajů obyvatelstva
se podařilo zvládnout. Náš průmysl
se rozvíjí rychleji, než jsme uvažovali,
zemědělské podniky dosáhly nejvyšší
výroby zrnin v poválečném období.
Také nákup živočišných výrobků,
který nám především v intenzitě
před rokem působil obtíže, je úspěšně
plněn.
Nechceme si však zakrývat, že rozvoj našeho
hospodářství není bez problémů
a že úkoly jsou plněny ve všech oblastech
v kvalitě a žádaných druzích.
Vláda ČSR věnuje otázkám kontroly
plnění plánu soustavnou pozornost, činí
nezbytná regulační opatření
a především pečuje o to, aby trvale
byly vytvářeny podmínky pro uspokojování
nově vznikajících potřeb.
Naprosto jasně vidíme, že základem rozvoje
není pouze kvantitativní plnění plánu,
ale že těžiště se den ze dne přenáší
do oblasti kvalitativních stránek rozvoje. Ve výrobě
vystupuje do popředí především
zabezpečit postupné snížení materiálové
spotřeby, zabránit neúměrnému
růstu zásob, ve stavebnictví zvládnout
proces harmonického plnění plánu komplexní
bytové výstavby a vybraných ekonomicky nejdůležitějších
staveb.
Návrh zákona je tedy projednáván v
době, kdy - jak to konstatovalo zářijové
zasedání ústředního výboru
KSČ - celá strana i široká veřejnost
nejenom přijala závěry XIV. sjezdu KSČ,
ale i angažovanou a iniciativní prací bylo
již nemálo vytvořeno pro jejich uskutečnění.
Návrh zákona, který je koncentrovaným
vyjádřením hospodářské
politiky vlády na území České
socialistické republiky, má tyto hlavní cíle:
- zajistit v souladu se socialistickým způsobem
života vyšší uspokojování
životních potřeb obyvatelstva při současném
posilování socialistického státu,
- zajistit další rozvoj materiálně technické
základny socialismu,
- upevnit socialistické výrobní vztahy,
- soustavně zvyšovat účast odvětví
řízených vládou České
socialistické republiky na prohlubování mezinárodní
socialistické integrace.
Plán, tak jak jej vláda přijala a jak jej
zákon odráží, vytváří
podmínky, aby mohla být realizována strategie
hospodářské politiky strany, která
je založena na zvýšení efektivnosti rozvoje
hospodářství a na tomto základě
zvyšování životní úrovně
lidí.
Vzhledem k tomu, že návrh plánu byl projednáván
prakticky během celého roku 1971 ve výborech
České národní rady, a to jak v období
příprav směrnic, tak při jejich schvalování,
chtěl bych se zmínit jen o problémech nejzávažnějších,
aniž bych chtěl podcenit význam, váhu
a důležitost úkolů ostatních.
Prvním a snad nejzávažnějším
problémem v oblasti České socialistické
republiky je otázka demografického vývoje.
Ukazuje se, že reprodukce národa je problém,
který vytváří bariéru, jejíž
překonání nás nutí daleko ostřeji
vidět nejenom problémy ekonomiky, ale v širším
slova smyslu problémy společnosti a životního
stylu vůbec.
Vzhledem k závažnosti této celé problematiky
považuji za nutné objasnit důvody, které
vedly k tomu, že XIV. sjezd naší strany a 5.
pětiletý plán poprvé v historii v
naší společnosti staví do popředí
propopulační opatření, která
by měla přispět k zastavení nepříznivého
demografického vývoje. Musíme si uvědomit,
že pokračování dosavadního nepříznivého
populačního vývoje v budoucnu by vedlo k
poklesu počtu obyvatelstva České socialistické
republiky. Tento stav by vytvořil situaci, v níž
by se obyvatelstvo u nás zařadilo mezi nejstarší
populace Evropy.
K takovému vývoji nemůže socialistický
stát nečinně přihlížet,
ale naopak musí hledat a vytvářet nástroje,
kterými by tento nepříznivý vývoj
zvrátil. Již dnes částka, kterou naše
společnost podporuje rodiny s dětmi, přesahuje
v České socialistické republice 10 mld. Kčs
ročně. Přesto ještě stále
není zajištěna dostatečně reprodukce
národa a každá další nerovnoměrnost
bude rozhodovat o změnách ve věkovém
složení národa a tím i do značné
míry o jeho kondici v příštích
padesáti letech. Proto v sociálních opatřeních,
přijatých v současné době,
tvoří významnou váhu opatření
ve prospěch mladých lidí, ve prospěch
generace mladých otců a matek a jejich dětí.
Uvědomujeme si, že nejde jen o kvantitativní
stránky populace a jen o pomoc finanční.
Účinnost řešení je podmíněna
celou řadou opatření v oblasti výchovy
k rodičovství, řešení bytového
problému, řešení otázek zaměstnaných
žen s ohledem na mateřství a v řešení
sociálně ekonomické situace mladých
manželství. Vláda počítá
s tím, že program propopulačních opatření
bude dále prohlubován podle toho, jak se budou plnit
úkoly pětiletky a především jak
se budou vytvářet potřebné zdroje.
Chtěl bych upozornit, že při řešení
těchto otázek půjde také o to, aby
byla realizována opatření v oblasti technické
politiky, vedoucí k růstu produktivity práce,
především v odvětvích s vysokým
podílem zaměstnaných žen.
S nepříznivým demografickým vývojem
přímo souvisí problém pracovních
sil. Dlouhodobý nepříznivý vývoj
v populaci způsobil, že 5. pětiletý
plán má dosud nejnižší přírůstky
pracovních sil. V celé České socialistické
republice můžeme v pětiletce zařadit
do hospodářského procesu maximálně
120 tisíc pracovníků, avšak samotné
zvýšení zaměstnanosti po odečtení
přirozeného odchodu bude činit pouze 45 tisíc.
Z toho vyplývá, že naše pozornost musí
být zaměřena na využití pracovních
sil, a to ve všech oblastech a odvětvích národního
hospodářství. 5. pětiletý plán
musí počítat s další regulací
úrovně zaměstnanosti, neboť kvantitativní
nedostatek je dále násoben problémy kvalifikační
struktury a územního rozmístění.
Proto obracíme pozornost všech k tak vážným
úkolům, jako je nábor pracovníků
do hornictví, hutnictví, strojírenské
metalurgie, pro vysoce kvalifikovaná řemesla, jako
jsou svářeči, frézaři, soustružníci,
ale také kvalifikovaní pracovníci pro živočišnou
a rostlinnou výrobu v zemědělství;
tam budeme muset ročně získat 17 tisíc
pracovníků z dorostu převážně
pro dělnická povolání.
Problematika pracovních sil vede ve svém souhrnu
k úkolu zakotvenému v pětiletce, který
určuje, že téměř celý
přírůstek národního důchodu
musí být zabezpečován růstem
společenské produktivity práce. Realizace
plánu je tedy nemyslitelná bez uskutečnění
těch opatření, která lednové
zasedání ÚV KSČ v roce 1970 označila
jako komplexní socialistickou racionalizaci.
Úkoly výroby, obchodu, dopravy a stavebnictví
i dalších odvětví, právě
tak jako možná úroveň zaměstnanosti
vedou jasně k závěru, že socialistická
racionalizace nemůže být jednorázovou
kampaní ani módou, ale vážnou politickou
a organizátorskou prací, do níž musí
být zapojeni nejenom zkušení organizátoři
výroby, ale také vědecká fronta a
pracovníci předvýrobních etap.
Nesmíme dopustit, aby pod pojmem socialistické racionalizace
bylo chápáno pouze zvýšení výkonů
manuálních pracovníků, ale se stejnou
náročností, ba ještě s větší,
je třeba postavit úkol komplexní racionalizace
před pracovníky předvýrobních
etap včetně terciární sféry,
školství, zdravotnictví, ale také před
státní správu. Těžiště
racionalizace musíme vidět v neinvestičních
faktorech, v nichž výkonnost u jednotlivců
i kolektivů, vyjádřená technicko-hospodářskými
normami bude hrát velikou roli, protože investiční
prostředky musíme především soustředit
do vybraných odvětví.