Česká národní rada 1969 – 1971

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady JUDr. Vladimír Ambruz, Věroslav Jedlička a František Toman

Členové vlády České socialistické republiky předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády RSDr. Ladislav Adamec, CSc. a ing. Stanislav Rázl, ministr financí ing. Leopold Lér, CSc., ministr školství ing. Josef Havlín, ministr kultury PhDr. RSDr. Miloslav Brůžek, CSc., ministr zdravotnictví doc. MUDr. Jaroslav Prokopec, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr průmysl ing. Oldřich Svačina, ministr stavebnictví ing. František Šrámek, ministr zemědělství a výživy RSDr. Václav Svoboda, ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu Štěpán Horník, ministr - předseda Výboru lidové kontroly JUDr. Josef Machačka, ministr Antonín Pospíšil

136 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z kanceláře České národní rady vedoucí Kanceláře České národní rady JUDr. Zdeněk Vácha

Předseda ČNR Evžen Erban /Zvoní/: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci! Zahajuji 13. schůzi České národní rady. Vítám do naší schůze vládu České socialistické republiky v čele s jejím předsedou soudruhem Josefem Korčákem.

Předsednictvo České národní rady se ve své schůzi 23. září 1971 usneslo navrhnout České národní radě tento denní pořad, který je také uveden na rozeslané pozvánce:

I. Společná zpráva výboru pro plán a rozpočet a ústavně právního výboru k vládnímu návrhu zákona ČNR o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1971 - 1975 - zpravodaj posl. prof. ing. Kurt Rozsypal.

II. Společná zpráva ústavně právního výboru, výboru pro plán a rozpočet a výboru pro národní výbory a národnosti k vládnímu návrhu zákona ČNR o výborech a komisích lidové kontroly - zpravodaj posl. prof. ing. Antonín Červinka, CSc.

III. Společná zpráva výboru pro plán a rozpočet a ústavně právního výboru k vládnímu návrhu zákona ČNR o rozpočtovém určení výnosu a správě odvodů, důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení - zpravodajka posl. Vlasta Škodová.

IV. Zpráva generálního prokurátora České socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti - zprávu přednese generální prokurátor České socialistické republiky dr. Oldřich Dolejší.

V. Návrh ústavně právního výboru na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce - zpravodaj posl. dr. Jaroslav Srb.

VI. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR na volbu soudců z povolání obvodních soudů v Praze, okresních a krajských soudů v České socialistické republice - návrh odůvodní představitel ÚV NF ČSR posl. Rostislav Petera.

VII. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva ČNR podle § 60 zákona ČNR o jednacím řádu České národní rady za dobu od 8. července do 12. října 1971.

Slyšeli jste návrh denního pořadu 13. schůze České národní rady. Má někdo k přednesenému návrhu pořadu nějaké připomínky nebo námitky? /Připomínky ani námitky nebyly./ Nemá.

Konstatuji, že dnešní schůzi je přítomno 136 poslanců České národní rady a že tedy Česká národní rada je schopna se usnášet.

Přistoupíme ke schválení denního pořadu. Kdo souhlasí s návrhem pořadu, jak jsem jej přednesl, nechť zvedne ruku! /Děje se./ Děkuji.

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./ Děkuji.

Tím Česká národní rada schválila svůj denní pořad.

Přistoupíme k projednání prvního bodu pořadu, kterým je

Společným zpravodajem je poslanec prof. ing. Kurt Rozsypal. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. prof. ing. Kurt Rozsypal: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Jednání o osnově zákona o pětiletém plánu v dnešním plénu České národní rady patří nesporně k nejvýznamnějším jednáním v tomto orgánu v uplynulých dvou letech. Schválením tohoto zákona bude i formálně vyjádřena skutečnost, že v Československu byla obnovena úloha státního plánu jako závazného nástroje uskutečňování politiky KSČ, nástroje uplatňování jednoty ekonomiky a politiky v každém článku řízení, nástroje, jehož posláním je převádět vytyčené cíle a úkoly společenského rozvoje do řeči srozumitelné každému pracujícímu v každém závodě a všem občanům ve všech místech. Obnovením jednoty plánu všech stupňů státního a hospodářského řízení obnovuje se jedna z výchozích podmínek rozvoje socialistické demokracie, jejímž hlavním dlouhodobým cílem je další rozvoj všech stránek životní úrovně podmiňujících komplexní rozvoj socialistické osobnosti.

Dovolte mi, abych vás už v úvodu zpravodajské zprávy seznámil s hlavními obecnými závěry z jednání výborů, o něž se opírá i usnesení, které je vám předkládáno ke schválení. Je nutno, aby

1. výbory věnovaly pozornost tomu, jak jsou zajištěny v předložené osnově zákona závěry a direktivy XIV. sjezdu KSČ, a došly k jednoznačnému konstatování, že zákon je se sjezdovými dokumenty v souladu,

2. bylo zjištěno, že byla respektována i nutná míra jednoty předložené osnovy se zákonem o 5. pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR, který byl přijat Federálním shromážděním, a dále že předložená osnova respektuje plně i pojetí čs. ekonomiky, jako jediného komplexu ekonomického, přičemž je zajišťována i další významná etapa vyrovnávání ekonomické úrovně obou republik,

3. lze učinit i závěr, že díky aktivní účasti Československa na přípravě komplexního programu dalšího prohlubování a zdokonalování spolupráce a rozvoje socialistické integrace členských zemí přijatého na 25. zasedání RVHP, vytváří plán podmínky i prostor pro konkretizaci rozvoje integračních procesů i v průběhu realizace 5. pětiletého plánu.

V souvislosti s tím je správné připomenout zvláštnost formální stránky osnovy zákona o 5. pětiletém plánu. Podobně jako zákon přijatý Federálním shromážděním formuluje zákon pouze hlavní cíle a hlavní směry rozvoje národního hospodářství jako závazné úkoly, za jejichž splnění odpovídá federální vláda a národní výbory svým zákonodárným sborům. Konkrétní a podrobné adresní úkoly, nosné programy, jmenovitou investiční výstavbu apod., stanovily vlády vlastními podrobnými pětiletými plány. Zákon přenáší tedy na vládu rozsáhlé pravomoci řešit adresní vztahy k jednotlivým odvětvím, socialistickým organizacím, institucím a podnikům zejména ročními prováděcími plány.

Specifickým pozitivním rysem vládou schváleného plánu je to, že některé úkoly, zejména však prostředky jako investice pro poslední léta pětiletky byly určeny pouze orientačně a že se pro poslední léta počítá v plánu s rezervami. Tím je umožněno i pozdější upřesňování úkolů, zejména též v závislosti na výsledcích prací na dlouhodobém výhledu a podle dalšího prohlubování dělby práce a socialistické integrace zemí RVHP.

Předloženou osnovu zákona nutno proto chápat jako jeden z dokumentů, o něž se bude opírat konkrétní řízení československé ekonomiky v příštích letech a tedy i práce zákonodárných sborů. Nejdůležitějšími dokumenty zůstávají Rezoluce a Směrnice XIV. sjezdu KSČ. Zákon o 5LP možno chápat jako nástroj makroekonomické kontroly plnění plánu. Vlastním nástrojem plánovitého, tj. závazného a adresného řízení socialistických organizací, institucí a podniků jsou pětileté plány stanovené vládami, které budou upřesňovány ročními prováděcími plány. Konečně lze považovat za důležitý dokument, o který se řízení čs. ekonomiky bude opírat i "Komplexní program socialistické integrace schválený RVHP".

Výbory ČNR se proto neomezily na projednávání poměrně stručné osnovy zákona. Věnovaly pozornost především podrobnému a adresnému pětiletému plánu schválenému vládou ČSR dne 14. července 1971.

Ve většině výborů předcházelo tomuto jednání i několikeré posouzení stavu prací na pětiletém plánu již od podzimu minulého roku či posuzování některých složitějších rozvojových otázek. Většina výborů vytvářela tak předpoklady pro to, aby při práci na pětiletém plánu v příslušných státních orgánech se mohlo využít i iniciativy poslanců ČNR, jejich námětů opírajících se o jejich zkušenosti, zejména z volebních obvodů. Některé důležité problémy rozvoje byly průběžně posuzovány i v předsednictvu ČNR. Díky dobré a úzké spolupráci výborů s příslušnými resorty a díky pozornosti, která jednáním výborů byla věnována členy vlády, seznámili se poslanci ve značné hloubce jak s výchozími podmínkami, tak i s náročnými úkoly, jejichž plnění před námi teprve stojí. Tyto metody práce orgánů České národní rady zasluhují dalšího prohlubování i v příštím volebním období.

Výbory přistupovaly k jednání s vědomím také toho, že v období let 1967 až 1969 nebyla věnována pozornost pracím na dlouhodobém výhledu ani na 5LP, ač v konsolidovaných podmínkách musí být celé období běžné pětiletky věnováno objasňování a přípravě obsahu příštího 5LP. Tak měly být u nás již ve třetím roce 4. pětiletky, tj. v roce 1968 uzavírány práce na dlouhodobém výhledu a měly poskytnout oporu při řízení plánovacích prací ve všech socialistických organizacích a institucích. V našich podmínkách bylo však možno teprve v roce 1970 vytvořit základní podmínky pro obnovení funkcí státního aparátu a zahájit v mimořádně složitých podmínkách politické a ekonomické konsolidace plánovací práce. Specifickou československou zvláštností je, že období prací na 5LP bylo velmi krátké a postrádalo oporu v dlouhodobém výhledu. Nebylo tedy možné uspokojit řadu požadavků poslanců po zdůvodnění dlouhodobých tendencí, např. pokud jde o struktury konečných potřeb, nebylo možné opřít plán o dlouhodobou koncepci komplexního rozvoje automobilového průmyslu, nebo všech druhů doprav včetně silničního hospodářství a individuálního motorismu atp.

V této souvislosti bych však chtěl vyzvednout pozitivní skutečnost, že 5LP je podložen již podrobným, konkrétním, adresným a termínovaným programem ekonomického výzkumu, který má přispět v termínech nutných pro práce na 6. 5LP k objasňování obsahu budoucí hospodářské politiky, tj. po roku 1975. Plněním tohoto programu v požadovaných termínech budou vytvořeny podmínky pro to, abychom již v roce 1973 měli větší zásobu poznatků o objektivně nutném dlouhodobém rozvoji naší společnosti, o možných cestách dalšího efektivního rozvoje naší ekonomiky, a zejména o její účasti na další socialistické integraci.

Je nutno ocenit i to, že součástí 5LP je další podrobný, adresný a terminovaný program ekonomického výzkumu, orientující naše ekonomická pracoviště k objasnění další etapy zdokonalování systému řízení.

Oba programy lze považovat za nový nástroj řízení vědy a výzkumu v souladu s direktivou XIV. sjezdu KSČ o zefektivnění vědy a výzkumu a o zvýšení vedoucí úlohy strany při jejich řízení.

Druhou specifickou zvláštností, kterou jsme si uvědomovali při projednávání ve výborech u zcela konkrétních otázek je to, že 5. 5LP usiluje o řadu rychlých změn ve vývoji řady tendencí a struktur často náročných na investiční prostředky v zájmu překonání disproporcí a negativních tendencí, které byly důsledkem předchozí živelnosti vývoje. Tak např. předchozí zanedbání rozvoje palivo-energetické základny staví před národní hospodářství náročné úkoly nejen přesunů stavebních kapacit do SČK, ale vyvolává i nutnost relativně vysokého přerozdělování finančních prostředků prostřednictvím státního rozpočtu, tedy i nutnost odčerpávat např. zisky podniků poměrně vysokou sazbou odvodů, anebo působí k tomu, že v některých krajích se zpomalí řešení často i velmi palčivých otázek pro nedostatek investičních prostředků.

Oslabení vedoucí úlohy strany, oslabení centrálního řízení, jež přivedlo národní hospodářství v roce 1968 na pokraj úpadku je tedy též příčinou, že tvorba plánů se nemohla v dostatečné míře opřít o kontinuitu působení dlouhodobých, převážně pozitivních tendencí.

Konečně bylo nutné při jednání ve výborech přihlédnout i k tomu, jaké tendence působí v současném období. Obecně bylo možno konstatovat, že vývoj vykazuje již převážně pozitivní rysy, že pozitivní tendence jsou upevňovány a že předpoklady, z nichž 5. 5LP vychází jsou dobré. Kriticky nutno však posuzovat především vývoj vlastních nákladů a rentability. Je zřejmé, že dosažení žádoucího rychlého snižování nákladů si vyžádá relativně delšího času. Hlavní příčinu, proč se zvýšená aktivita a iniciativa našich pracujících nepromítá i do hlavních souhrnných kvalitativních ukazatelů lze spatřovat v tom, že této iniciativě neodpovídá ještě adekvátní zlepšení řídící práce. Zlepšení řídící práce nelze činit přitom závislým na investičně náročných prostředcích ideální socialistické komplexní racionalizace, na zavádění počítačů apod. Bez průtahů lze však v souladu s direktivami XIV. sjezdu KSČ obnovit na jednotlivých stupních řízení spolehlivý informační systém, opřít jej o soustavu norem všeho druhu na všech pracovištích, což předpokládá spolehlivou evidenci, zvýšení úlohy kalkulace při řízení apod.

To jsou konečně základní podmínky pro analytickou práci, umožňující včasné poznání odchylek od žádoucího stavu, jakož i příčin těchto odklonů. Jen tak lze zajistit účinnost plánovaných úkolů, účinnost kontroly jejich plnění a uplatňovat i princip odměny podle práce, orientovat socialistické soutěžení ke kvalitativním ukazatelům. Zejména je to nutné v podmínkách, kdy některé nástroje, jako např. regulace mezd v závislosti na výkonech vyvolávají chování, které je v rozporu se záměry plánu, se společenským zájmem na skutečných úsporách živé a zvěcnělé práce.

Soudružky a soudruzi poslanci, podrobné projednání 5. pětiletého plánu či jeho jednotlivých částí umožňuje omezit zpravodajskou zprávu na některé vybrané úkoly 5. pětiletého plánu, jejichž realizace bude soustřeďovat pozornost po celé období pětiletky. Specifickou zvláštností podmínek rozvoje ČSR, která je dána demokratickým vývojem je nezbytnost zajišťovat prakticky celý přírůstek společenského produktu růstem produktivity práce. Musíme tedy zvládnout proces přerozdělování pracovních sil mezi odvětvími, respektive rozvojovými a méně či málo efektivními obory, závody a oblastmi. Konečně s tím souvisí i cílevědomější rozmisťování patnáctiletého dorostu.

Náročná bude strukturální změna prvotních energetických zdrojů. Nesporné pozitivní důsledky této koncepce se projeví teprve v 6. pětiletce. Naopak 5. pětiletka je obdobím náročných přesunů stavebních kapacit do Severočeského kraje z jiných krajů. Přitom víme, že výkonové rezervy elektráren budou až do roku 1975 pod žádoucím stavem. Direktiva po úspornosti ve spotřebě energie nemůže proto zůstat v obecné formulaci nebo jednorázovou akcí, ale musí se od samého počátku projevit v cílevědomé soustavné řídící práci všech socialistických institucí a organizací. Konečné zvýšení podílu ušlechtilých paliv předpokládá vytvářet plánovitě a s předstihem konkrétní podmínky pro adaptabilitu spotřebitelů těchto paliv i výrobců zařízení umožňujících jejich spotřebu.

Mimořádně pozitivní rysy má plánovaný rozvoj chemického průmyslu. Tento bude nejdynamičtějším odvětvím řízeným českou vládou. Na rozvoji tohoto odvětví je závislý rozvoj a efektivnost celé řady odvětví, celé ČSSR i podstatné zefektivnění našeho zahraničního obchodu. Klíčovou otázkou zde bude přednostní zajištění investičních potřeb tohoto odvětví strojírenskými dodávkami a stavebními kapacitami a uvádění kapacit do provozu v daných lhůtách.

Přestože strojírenský komplex je řízen federálními orgány, je správné aspoň zaznamenat další náročný úkol vlády ČSR a národních výborů, který souvisí s objektivně nutnou změnou výrobních programů uvnitř strojírenství. Tyto změny nemohou být úspěšně realizovány jinak, než v součinnosti s národními výbory a ostatními investory a výrobci v jednotlivých místech, protože jsou zpravidla podmíněny pohybem pracovních sil, jehož řízení spadá do kompetence vlády ČSR a národních výborů.

Jednání ve výborech ukázalo i na některé slabiny plánu našeho strojírenství. Zejména zůstalo neobjasněno krytí potřeb národního hospodářství nákladními auty nízké tonáže a struktura dodávek zemědělské techniky. Nelze dále nemít jistotu o plynulém zajištění potřeb náhradních dílů.