Současná úroveň společenského
vývoje nejen dovoluje, ale přímo vyžaduje
provést volby do NV, z nichž by vzešli noví
poslanci, popř. aby osvědčení dosavadní
poslanci byli projevem důvěry lidu znovu pověřeni
dalším vykonáváním svých
funkcí. Je to nutné tím spíše,
že od posledních provedených voleb v roce 1964
uplynula doba, jež značně překročila
délku čtyřletého funkčního
období NV. Volby do NV plánované na rok 1968
se nekonaly. V posledních dvou letech v důsledku
a v souvislosti s politickými událostmi let 1968
a 1969 bylo však třeba řešit doplnění
orgánů NV zákonnými prostředky,
a proto byl přijat ústavní zákon č.
117/1969 Sb. Tento zákon také stanovil, že
volební období NV se prodlužuje a končí
dnem všeobecných voleb do zastupitelských sborů,
nejpozději dnem 31. 12. 1971.
Vláda ČSR soudí, že je nutno pro volby
do NV přejmout systém, jehož principy odpovídají
dané úrovni politického vývoje socialistické
demokracie a přihlíží ke kádrovým
a organizačním možnostem. Vzhledem k rozšiřování
pravomoci a odpovědnosti NV za veřejný pořádek,
za provádění státního dozoru
a dohledu a zvláště za řízení
hospodářské a kulturní výstavby,
jsou kladeny také nové a vyšší
požadavky na poslance NV, jejichž práce má,
řekl bych, klíčový význam pro
uplatňování zastupitelského vztahu
v postavení NV.
Proto také návrh zákona stanoví tak
náročné požadavky pro kandidáty
na poslance NV, kteří po svém zvolení
budou odpovědni svým voličům za svou
politickou práci, v níž musí uvádět
potřeby a zájmy občanů do souladu
se zájmy celospolečenskými.
Prostřednictvím voleb bude dělnická
třída společně s nejširšími
vrstvami ostatních pracujících rozhodovat
o tom, kteří představitelé pracujících
budou poslanci NV. Předložený návrh
zákona celou svou strukturou vytváří
podmínky pro to, aby do NV byli zvoleni skuteční
zástupci lidu, oddaní věci socialismu, a
pro socialismus schopní sjednocovat zájmy a tvůrčí
síly lidu na zásadách marxismu-leninismu.
K dosažení tohoto záměru je svěřena
stěžejní a odpovědná úloha
NF. Ta s organizacemi v ní sdruženými a za
vedení KSČ vytváří nejširší
politickou základnu naší společnosti,
která má zabezpečovat a také zabezpečuje
v široké míře účast pracujících,
bez ohledu na politickou příslušnost, národnost,
náboženské přesvědčení
a sociální postavení, na politickém,
státním, hospodářském a kulturním
životě a na řízení rozvoje celé
naší společnosti. Sjednocuje všechny pracující
pro plnění programu výstavby socialistické
společnosti.
Proto v souladu s politikou KSČ a osvědčenou
tradicí zachovává i návrh tohoto nového
zákona základní princip, že kandidáti
pro volby do NV jsou kandidáty NF. I podle návrhu
nového zákona budou kandidáti na poslance
NV navrhováni pro jednotlivé obvody, přičemž
pro každý volební obvod může být
navržen jeden nebo více kandidátů. V
každém volebním obvodě se však
volí jen jeden poslanec do příslušného
NV. Upouští se od myšlenky vícemandátových
volebních obvodů a od zavedení instituce
náhradníků a návrh se vrací
i v tomto směru k osvědčeným zásadám
obsaženým ve volebním zákoně
z roku 1964.
Pokud jde o zajištění účasti
voličů při navrhování kandidátů,
budou kandidáty na poslance do NV navrhovat pracující
ve svých organizacích. Návrhy na kandidáty
budou pak předkládat organizace KSČ, jiných
politických stran a další společenské
organizace sdružené v NF. Ty poskytují záruku
objektivního posouzení, splňují-li
kandidáti podmínky zákonem požadované.
V druhé etapě budou mít voliči na
schůzích významnou účast na
výběru kandidátů. Po projednání
s voliči budou to příslušné orgány
NF, které provedou z navržených kandidátů
potřebný výběr s eventuálním
určením pořadí kandidátů
za účelem přihlášení k
registraci obvodní volební komisi.
Počet poslanců NV, který je třeba
zvolit, určí výhradně národní
výbor, o nějž jde, na svém plenárním
zasedání. Přitom bude NV vázán
novelizovaným ustanovením § 13 zákona
o NV 69/67 Sb., které je rovněž předkládáno
k projednání dnešnímu plénu ČNR
a které určuje minimální počet
poslanců tak, aby NV tvořil dělný
pracovní sbor. Vztah počtu členů rady
a pléna bude řešen v předpokládané
širší novele zmíněného zákona,
ukáže-li se to potřebné. Minimální
počty poslanců NV v Praze, Brně, Ostravě
a Plzni stanoví obdobně zvláštní
zákony. Pokud jde o způsob vytváření
volebních obvodů, vychází návrh
zákona z dosavadních zkušeností. Přitom
bude dbát direktiv uvedených v důvodové
zprávě.
Vládní návrh i při úpravě
dalších institutů se přidržuje
dřívějšího řešení
v souladu s osvědčenou tradicí a přitom
v některých směrech i prohlubuje další
demokratické principy dosavadního volebního
systému.
Z nich je jistě velmi důležitá otázka
systému a uspořádání orgánů
provádějících volební řízení.
Stanoví se důsledně, že všechny
volební komise jsou složeny ze zástupců
KSČ, jiných politických stran a společenských
organizací sdružených v NF. Volby do NV jednotlivých
stupňů budou řídit volební
komise NF volené příslušnými
orgány NF. Nebudou tedy již tyto volební komise
vytvářeny státními orgány,
jako tomu bylo dosud. Naproti tomu se ve srovnání
s dosavadním stavem nic nemění na způsobu
vytváření volebních komisí
okrskových a obvodních s funkcí organizačně
technickou.
Vytváření volebních okrsků
pro přijímání hlasovacích lístků
zakládá se na dříve již osvědčených
zásadách. Pravomoc k vytváření
volebních okrsků mají místní
národní výbory. Pamatuje se také na
to, aby se umožnila a usnadnila účast ve volbách
voličům, kteří jsou v den voleb v
nemocnicích, sanatoriích apod., i voličům,
kteří plní své povinnosti v útvarech
ozbrojených sil a ozbrojených sborů.
Prostřednictvím volebních komisí budou
získáni k aktivní politické práci
desítky tisíc pracujících a budou
se takto podílet na organizaci voleb do národních
výborů.
Vládní návrh zachovává sice
vžitou zásadu, podle níž se volby konají
v týž den v celém státě, avšak
zároveň umožňuje, aby se volby konaly
popřípadě i ve dvou dnech, a to v takových
termínech, aby pracující mohli bez obtíží
své volební právo uskutečnit.
Navržený zákon, stejně jako dřívější
volební zákony, vychází ze socialistických
principů volebního práva, jak jsou zakotveny
v naší ústavě, zejména z principů
všeobecnosti a přímosti voleb, z principů
rovnosti volebního práva vykonávaného
tajným hlasováním.
Vládní návrh zachovává zároveň
i principy vlastního volebního postupu, které
se u nás osvědčily, jsou jednoduché
a každému srozumitelné. To platí také
o sledování zásady, aby výkon volebního
práva byl co nejvíce usnadněn, a to nejen
v důsledku voličských seznamů, ale
i prostřednictvím voličských průkazů.
I nadále má platit zásada, že k platnosti
voleb je zapotřebí účasti nadpoloviční
většiny voličů oprávněných
k volbám v daném volebním obvodu. Ke zvolení
kandidáta poslancem národního výboru
je nutno, aby pro něho hlasovala nadpoloviční
většina voličů, kteří
se zúčastnili hlasování. To je zcela
ve shodě se základním principem demokracie.
Navržená zákonná úprava samého
volebního aktu je rovněž ve shodě s
dřívějšími zákonnými
předpisy. Institut úpravy hlasovacích lístků
umožňuje vliv voličů na výběr
a zvolení kandidátů v samém volebním
aktu.
Na základě dosavadních zkušeností
se upravuje institut nových voleb a voleb doplňovacích.
Navržená úprava postupu při doplňovacích
volbách umožňuje, aby při zachování
základních předpisů platných
pro normální volby byly lhůty přiměřeně
zkráceny. Umožňuje se také nekonat doplňovací
volby v posledním roce před skončením
volebního období.
Vládní návrh, obdobně jako dřívější
zákonná úprava, řeší také
otázky týkající se zániku mandátu,
a to v důsledku ztráty volitelnosti, rezignace,
i v důsledku odvolání poslance voliči.
Při rezignaci není poslanec povinen uvádět
důvody, které je ostatně v praxi obtížné
objektivně zvažovat a zkoumat, jde-li zejména
o tzv. osobní důvody. Bude spíše věcí
politického řízení, aby každý
poslanec NV si svou rezignaci sám důkladně
uvážil a vždy jenom ze skutečně
naprosto vážných důvodů se rozhodl
přestat vykonávat svou funkci.
Poslanec, který zklamal důvěru voličů,
nebo který se dopustil činu nedůstojného
funkce poslance NV, bude moci být kdykoliv odvolán.
Návrh zákona řeší odvolání
z funkce poslance tak, že o něm rozhodují veřejným
hlasováním jeho voliči na veřejných
schůzích svolaných v dotyčném
volebním obvodu. Základní důležitost
má výhrada, že návrh na odvolání
poslance podává příslušný
orgán Národní fronty.
Lze konstatovat, že návrh zákona ČNR
předložený vládou upravuje volební
systém v souladu se základními zásadami
volební soustavy stanovenými v zákoně
o volbách do Federálního shromáždění,
ovšem už se zmíněnými odchylkami,
které vyžadují specifické podmínky
voleb do národních výborů jednotlivých
stupňů.
Volby do NV spolu se všeobecnými volbami do ostatních
zastupitelských sborů představují
politickou událost zcela mimořádného
významu již proto, že půjde o prvé
přímé volby do NV po vytvoření
čs. federace. Budou současně zakončením
základní etapy konsolidačního procesu
probíhajícího v naší vlasti.
Vládní návrh zákona o volbách
do NV odpovídá dosaženému stupni vývoje
naší socialistické demokracie. Vyjadřuje
ústavní zásadu, že moc v ČSR
patří pracujícímu lidu; vyjadřuje
smysl a společenskou funkci voleb do NV. Ta spočívá
v zajištění toho, aby dělnická
a rolnická třída a pracující
inteligence rozhodovala o tom, kdo bude řídit a
spravovat státní záležitosti v obcích,
okresech a krajích. Tím se také uskuteční
co nejširší účast pracujících
na řízení a správě státu,
na rozvinutí marx-leninských principů naší
státnosti vyjádřené v politice vedoucí
síly naší společnosti, Komunistické
strany Československa.
Návrh zákona o volbách do NV pomáhá
svým pojetím k dalšímu rozvoji pokrokových
a socialistických tradic NV. Tím přispívá
k tomu, aby národní výbory, jako jeden z
nejvýznamnějších článků
socialistického zřízení, mohly organizovat
náš lid pod vedením Komunistické strany
Československa k úspěšnému rozvoji
socialistické společnosti, a aby přitom mohly
řešit přímo i konkrétní
problémy pracujících v jednotlivých
obcích, okresech i krajích.
Proto vám, vážené soudružky a soudruzi
poslanci ČNR, vláda doporučuje, abyste na
svém dnešním plénu předložený
vládní návrh zákona o volbách
do národních výborů v České
socialistické republice posoudili a schválili.
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruhu
ministrovi za jeho projev. Do diskuse k oběma projednávaným
bodům našeho pořadu je přihlášeno
celkem šest poslanců v tomto pořadí:
soudruzi dr. Vl. Ambruz, J. Hrdlička, F. Toman, akad. J.
Charvát, D. Vávrová a A. Himl.
Jako prvnímu dávám slovo I. místopředsedovi
ČNR soudruhu JUDr. Vl. Ambruzovi.
I. místopředseda ČNR JUDr. Vl. Ambruz:
Vážený soudruhu předsedo, vážená
Česká národní rado, soudružky
a soudruzi! Dnešní naše plenární
zasedání stojí před důležitým
úkolem: projednat a schválit zákon o volbách
do ČNR a národních výborů v
České socialistické republice.
Jde o akty značného politického dosahu, které
budou znamenat další krok v procesu politické
konsolidace naší společnosti a jejího
dalšího vývoje ve smyslu cílů
vytyčených XIV. sjezdem KSČ.
Jak již bylo zdůrazněno, je to vůbec
poprvé, kdy dojde k přímé volbě
poslanců ČNR jako nejvyššího zákonodárného
a zastupitelského sboru ČSR. Jistěže
to bude znamenat další posílení autority
tohoto orgánu, který má v rámci našeho
federativního uspořádání významné
ústavní poslání. Bude tím také
završena etapa složitého vývoje, jímž
ČNR prošla od svého vzniku v červenci
roku 1968. Teprve její rekonstrukce na podzim v roce 1969
vytvořila podmínky, aby se stala pevným článkem
v našem politickém systému, jednou z opor vedoucí
síly společnosti - Komunistické strany Československa
- v jejím úsilí o překonání
neblahých důsledků let 1968 - 1969 i v nástupu
za realizaci dalších úkolů socialistické
výstavby.
Česká národní rada - oproštěna
od představitelů a nositelů pravicového
oportunismu - plní i nyní, uplatňujíc
ve své činnosti principy vedoucí úlohy
KSČ, své zákonné funkce v duchu stranickopolitické
linie, vyplývající z realizační
směrnice z května 1969, z usnesení ÚV
KSČ z prosince roku 1970 a z dalších usnesení
a opatření nejvyšších stranických
orgánů. Za politickou linii pro svoji další
činnost považujeme závěry XIV. sjezdu
KSČ, k jejichž rozpracování přistupují
všechny orgány ČNR s plnou odpovědností.
Mohu jistě jménem poslanců komunistů
i všech ostatních poslanců prohlásit,
že k naplnění závěrů XIV.
sjezdu KSČ vytváříme v podmínkách
činnosti ČNR všechny předpoklady, že
budeme působit k správnému vysvětlování
a chápání dnes projednávaných
volebních zákonů a v předvolební
přípravě zkvalitněním své
práce v poslaneckých obvodech budeme usilovat o
dobrou přípravu a průběh voleb.
Zákon o volbách do ČNR znamená další
stupeň v rozvoji socialistické demokracie. Jeho
provedení povede k prohloubení účasti
pracujících na správě a řízení
veřejných záležitostí, což
představuje jeden z významných principů
výstavby našeho socialistického státu
jako nástroje moci dělnické třídy
i ostatních pracujících. Zákon o volbách
do ČNR - a stejně tak i do NV - vychází
z osvědčených demokratických zásad
našeho volebního zákonodárství.
Není třeba, myslím, ani zdůrazňovat,
že jsou nám cizí jakékoliv volební
licitace, třenice vztahující se k volebnímu
programu i výběru kandidátů. Zdůraznění
významu NF v přípravě i provedení
voleb dává možnost uplatnění
široké lidové iniciativy, která se týká
tak důležité politické otázky,
jako je volba zastupitelských sborů v ČSR.
Prostřednictvím organizací NF je dána
všem našim občanům možnost skutečně
demokratického projevu jejich vůle.
Soudružky a soudruzi, koncepce volebních zákonů
se opírá o marx-leninské pojetí státu
v socialistické společnosti, vychází
z dosavadních zkušeností rozvoje našeho
politického systému i ze zkušeností
ostatních socialistických zemí v oblasti
volebního zákonodárství. Je výsledkem
úsilí naší KSČ, ostatních
složek NF a všech zdravých sil v našem státě
o překonání vnitřních otřesů,
jimiž naše společnost v nedávném
období prošla. Je výsledkem úsilí
o nastolení politických a sociálních
jistot, vytvářejících pocit spokojenosti
a optimismu u širokých vrstev pracujících.
Lze proto s jistotou konstatovat, že přijetí
zákonů o volbách do ČNR i NV posílí
důvěru pracujících v politickou linii
nastoupenou v dubnu roku 1969 a vyjádřenou ve sjezdových
usneseních a že oba zákony budou akceptovány
s plným pochopením a porozuměním.
Zákony o volbách do ČNR a NV je nutné
chápat v jejich úzké spojitosti a návaznosti.
Týkají se voleb orgánů, jejichž
prostřednictvím uplatňuje pracující
lid jednotnou státní moc.
Úspěšné uplatňování
funkcí ČNR je nemyslitelné bez těsné
součinnosti s NV jako základními články
státní moci a správy, které mají
nejblíže k pracujícím, neboť spravují
takové záležitosti, které se bezprostředně
a v každodenním životě tak či onak
dotýkají všech občanů. Vztahy
ČNR a NV jsou ústavně zakotveny tak, že
ČNR přísluší upravovat zákonnou
působnost, pravomoc a organizaci NV, usměrňovat
činnost NV k plnění klíčových
úkolů, zobecňovat zkušenosti NV, hodnotit
účinnost forem a metod jejich práce, působit
na uplatňování demokratických principů
v jejich činnosti a usnášet se na opatřeních
ke zlepšení jejich výstavby a práce.
Jestliže dnes projednáváme zákon o volbách
do NV, realizujeme tak svoji ústavní kompetenci,
která v důsledku federativního uspořádání
naší společnosti přešla z bývalého
NS na národní rady.
NV ve své šestadvacetileté historii čestně
splnily své úkoly. Z rodily se jako revoluční
orgány lidu v boji proti fašistickým okupantům
a v zápase o socialistický charakter naší
republiky. Od počátku své existence byly
věrny své revoluční tradici.
S prací NV je spjato velké dílo socializace
vesnice i všechny další její úkoly
týkající se socialistického rozvoje
u nás. NV vykonaly značný kus práce
při socialistické výchově občanů,
v ochraně práv a oprávněných
zájmů pracujících apod. Je potěšitelné,
že NV - tak jak to bylo zdůrazněno vícekrát
nejvyššími stranickými orgány -
obstály ve svém celku čestně i v letech
1968 - 1969, v letech hluboké krize naší společnosti.
Byly významnou oporou marx-leninských sil ve straně,
v jejich úsilí o nápravu hodnot, jejichž
destrukcí byly poznamenány mnohé oblasti
našeho společenského života. To, že
se NV osvědčily, lze přičíst
tomu faktu, že disponovaly politicky zkušenými
kádry, znaly do hloubky problémy života, byly
v bezprostředním spojení s lidmi, znaly jejich
mentalitu i potřeby lidí. Pro své postoje
byli jejich funkcionáři častým předmětem
útoků protisocialistických sil, neboť
tyto v nich viděly jednu ze základních překážek
svých kontrarevolučních snah.
I v současném období jsou NV pevným
článkem v našem politickém systému.
Dosáhly značných úspěchů
v rozvoji politické a pracovní iniciativy občanů,
o čemž svědčí mj. i výsledky
soutěže NV k 25. výročí osvobození
naší vlasti Sovětskou armádou a k 50.
výročí založení KSČ.
NV kolem sebe vytvořily mnohatisícový okruh
dobrovolných aktivistů, kteří s chutí
a elánem působí k tomu, aby narůstal
počet vzorných obcí, zkvalitňovalo
se životní a pracovní prostředí
a spoluobčané se cítili v místech,
kde žijí, šťastni a spokojeni.