Dovolte mi nyní, abych se stručně zmínil
o způsobu, jakým byl návrh zákona
o volbách do ČNR projednán v našich
orgánech, a abych stručně vyzvedl hlavní
rysy. Iniciativním návrhem skupiny poslanců
na vydání tohoto zákona se před čtrnácti
dny zabývalo předsednictvo ČNR, které
jej přikázalo k projednání ústavně
právnímu výboru a výboru pro národní
výbory a národnosti. Oba výbory jednaly o
věci ve schůzích konaných minulý
týden a podstatné závěry z jejich
jednání jsou uvedeny v písemné zprávě,
která vám byla rozdána a v níž
výbory shodně doporučují, aby ČNR
tento návrh zákona schválila. V jednání
obou výborů nešlo nikterak o shodu pouze formální.
Je třeba zdůraznit, že usnesení obou
výborů vyvěrá z hlubokého přesvědčení,
že tento návrh zákona je normou politicky významnou,
a že plní požadavek další demokratizace
našeho života, jak to vytyčil XIV. sjezd KSČ.
V úvodním paragrafu návrh zákona mluví
o tom, jaký by měl být profil poslance České
národní rady. Klade důraz na jeho oddanost
věci socialismu, na jeho morální vlastnosti
a v neposlední řadě na jeho znalosti politické
a odborné, bez nichž se poslanec, chce-li mít
úspěch ve své odpovědné politické
práci, nemůže obejít ani v zastupitelském
sboru, ani mezi voliči.
V další části obsahuje návrh
obvyklá ustanovení o voličských seznamech.
Připomínám k nim pouze, že při
zápisu československého státního
občana do voličských seznamů nehraje
roli ani národnost, ani česká či slovenská
příslušnost: rozhodující je jeho
bydliště, popřípadě jeho přítomnost
na území České socialistické
republiky v den voleb.
Návrh zákona je vybudován na známé
zásadě jednomandátových volebních
obvodů. Území ČSR bude rozděleno
na 200 volebních obvodů, z nichž v každém
bude zvolen jeden poslanec ČNR. Při dodržení
zásady rovnosti občanů, tj. aby na každého
poslance připadal přibližně stejný
počet obyvatel, bude to znamenat, že na jednoho poslance
ČNR připadne něco přes 49 tisíc
obyvatel. Přitom hranice volebních obvodů
nemají přesahovat hranice krajů, nebude však
možno vždy dodržet, aby nepřesahovaly hranice
okresů.
Jedním z klíčových bodů každého
volebního zákona je způsob navrhování
kandidátů. Předložený návrh
zákona vychází ze zásady u nás
již osvědčené, že právo
navrhovat kandidáty mají KSČ, ostatní
politické strany a společenské organizace
sdružené v Národní frontě. Každý
československý občan může být
členem některé organizace sdružené
v NF. Takto je zajištěn vliv občanů
na navrhování kandidátů na poslance.
Z takto vzniklých návrhů vybírá
kandidáty pro jednotlivé volební obvody příslušný
orgán NF v ČSR. Tímto způsobem, že
se totiž kandidáti stávají kandidáty
NF, dále tím, že i volební programy
budou programy NF, dostává se NF náležitého
vlivu na průběh a výsledek celého
volebního procesu. Národní frontě
přísluší přihlašovat kandidáty
k registraci u obvodních volebních komisí;
NF vytváří celý systém komisí
NF, které volby řídí; komisím
NF přísluší dozírat na přesné
dodržování volebních předpisů
apod. Tím vším se současně garantuje
jak vliv občanů, tak jejich účast
na organizaci a řízení voleb. V souvislosti
s navrhováním a výběrem kandidátů
pro volby do ČNR je záhodno odpovědět
na otázku, která se několikrát vyskytla
při projednávání návrhů
volebních zákonů ve výborech. Zda
bude napříště možno, aby poslanec
ČNR byl současně poslancem FS, tedy o otázku
dvojího poslaneckého mandátu. K tomu lze
konstatovat, že ústavní zákon o čs.
federaci vyslovuje pouze neslučitelnost mezi poslaneckým
mandátem ve SL a SN. Jinak je tedy možné, aby
někdo kandidoval současně např. do
NV a do ČNR nebo do ČNR a některé
sněmovny FS apod. Není pravděpodobné,
že by takových případů bylo mnoho.
Zde však záleží konec konců na
NF, zda vybere a bude kandidovat jednu a tutéž osobu
do dvou zastupitelských sborů.
Závěrem jen stručnou poznámku k průběhu
volebního dne. Na rozdíl od minulých volebních
zákonů, kdy tradičně platilo ustanovení,
že se všeobecné volby konají v den pracovního
klidu, zavádí předložený návrh
volebního zákona, stejně jako ostatní
volební zákony zásadu, že se volby konají
buď v určený den, který nemusí
být dnem pracovního klidu, nebo že se volby
mohou konat ve dvou dnech; první den odpoledne a druhý
den dopoledne. I tato zdánlivě drobná úprava
našich již vžitých volebních předpisů
ukazuje na snahu umožnit našim občanům
co nejplněji, aby mohli vykonat své základní
politické právo a svou morálně politickou
povinnost oprávnění volit. Právní
povinnost volit náš návrh nezná.
Stručně shrnuji, že podle názorů
obou výborů předložený volební
zákon o volbách do ČNR je formálně
jasný, je srozumitelný a odpovídá
našim vžitým dobrým volebním tradicím.
Mohu proto s plnou odpovědností jako společný
zpravodaj obou výborů doporučit, aby ČNR
předložený iniciativní návrh
svého zákona o volbách do ČNR po rozpravě
schválila.
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji. Nyní
dávám slovo zpravodaji ke čtvrtému
bodu pořadu k návrhu zákona ČNR o
volbách do národních výborů
v ČSR posl. V. Koutnému.
Posl. Václav Koutný: Vážené
soudružky a soudruzi! Jako společný zpravodaj
ústavně právního výboru a výboru
pro národní výbory a národnosti k
vládnímu návrhu zákona ČNR
o volbách do NV v ČSR mám podat výklad
o projednání tohoto vládního návrhu
ve výborech ČNR.
Dovolte mi nejprve několik poznámek úvodem.
Politický význam připravovaných voleb
do NV je zcela mimořádný. Půjde o
vytvoření národních výborů
jako zastupitelských sborů na vesnici, ve městech,
v okresech i v krajích v takovém složení,
aby mohly úspěšně a odpovědně
vykonávat vůli našeho lidu a plnit náročné
úkoly při realizaci usnesení XIV. sjezdu
KSČ. Velký význam voleb a zejména
voleb do národních výborů je v tom,
že mají být dalším stupněm
k upevnění morálně politické
jednoty naší společnosti a k dalšímu
rozvoji společenské aktivity našich občanů.
O velkém významu voleb do NV svědčí
to, že v nich má být zvoleno kolem sto padesáti
tisíc poslanců. Národní výbory
představují v naší zemi již tradiční
soustavu lidových orgánů státní
moci a správy a ve své historii čestně
splnily své úkoly v boji za moc dělnické
třídy a za její upevnění a
rozvinutí. Vždy se vyznačovaly úsilím
neustále prohlubovat a posilovat své spojení
s lidem, vždy stály v předních řadách
boje za splnění úkolů výstavby
socialismu v naší zemi a vedoucí politická
síla naší země - Komunistická
strana Československa - v nich měla vždy jednu
ze svých pevných politických opor.
Jeden z úvodních článků naší
ústavy praví, že veškerá moc v
tomto státě patří pracujícímu
lidu. A tato moc se realizuje mnohostrannými a rozmanitými
formami socialistické demokracie.
Národní výbory přitom představují
jednu ze základních forem socialistické demokracie,
tedy třídní demokracie pro miliónové
vrstvy pracujícího lidu. Přímým
posláním národních výborů
je řešit každodenní i perspektivní
problémy pracujícího lidu v obcích,
okresech a krajích. Na práci národních
výborů, na jejich citlivém přístupu
k problémům občanů, na politické
zkušenosti a odborné zdatnosti poslanců i pracovníků
národních výborů do značné
míry záleží, jaký je pohled pracujících
na státní moc, jaký je zájem lidí
o účast na správě a řízení
státu, jaká je spokojenost širokých
vrstev lidu.
Jde tedy hlavně o vztah volených orgánů
národních výborů k občanům,
tedy o vztah poslanců k občanům. Přitom
si musíme uvědomit, že od posledních
voleb do národních výborů uplynulo
již přes sedm let, a že národní
výbory, aby právě mohly plnit úspěšně
své významné úkoly, potřebují
si ověřit ve volbách názory občanů
na svou práci minulou i budoucí. Potřebují
tedy složit občanům účty ze své
činnosti a nastínit jim a s jejich pomocí
dotvořit záměry, plány svých
území do budoucna.
Vládní návrh zákona o volbách
do národních výborů v České
socialistické republice vytváří předpoklady
pro tuto práci národních výborů
a v uvedeném smyslu o něm také jednaly oba
výbory České národní rady a
informovaně se s ním seznámily i ostatní
výbory.
Soudruh profesor Vaněček zde před chvílí
mluvil o tom, že vlastně jde o celý soubor
volebních zákonů, z nichž dva projednává
Česká národní rada. Hovořil
zde též o vnitřním propojení
všech těchto návrhů zákonů,
které je navenek vyjádřeno i textovou shodou
těchto zákonů. Vládní návrh
zákona České národní rady o
volbách do národních výborů
v České socialistické republice, k němuž
jsem zpravodajem, byl v té podobě, v jaké
jej vláda ČSR České národní
radě předložila, sice v obsahové shodě
s ostatními návrhy zákonů, ale v některých
ustanoveních se s nimi neshodoval textově. I vy,
poslanci České národní rady, jste
dostali předběžně návrh zákona
o volbách do národních výborů
v České socialistické republice, ale to bylo
ještě před jednáním vlády
ČSR a později pak vládní návrh
tak, jak byl projednán vládou, jste také
dostali.
Naše výbory projednaly tento vládou předložený
návrh a po úvaze se shodly na tom, že bude
účelné upravit tento vládní
návrh tak, aby byl nejen v obsahové, ale pokud možno
i v textové shodě s ostatními volebními
zákony, v tomto případě pak zejména
s návrhem zákona Slovenské národní
rady o volbách do národních výborů
ve Slovenské socialistické republice. To uvádím
na vysvětlenou, proč je společná zpráva
obou výborů k tomuto vládnímu návrhu
zákona poměrně tak obsáhlá.
Pokud se týká samotného textu vládního
návrhu zákona České národní
rady o volbách do národních výborů
v ČSR, platí o něm všeobecně
to, co zde přednesl soudruh profesor Vaněček
k návrhu zákona ČNR o volbách do České
národní rady.
Proto mi dovolte, abych se zastavil pouze u těch ustanovení
návrhu, kde se tento návrh zákona vzhledem
k tomu, že upravuje volby do národních výborů,
od ostatních volebních zákonů liší.
Bylo zde již řečeno, že náš
volební systém je založen na zásadě
jednomandátových volebních obvodů.
Tato zásada platí plně i pro volby do krajských
a městských národních výborů.
Odchylkou od této zásady je ustanovení návrhu
zákona, které připouští, aby
v malých obcích do 3000 obyvatel vytvořily
tyto obce pro účely voleb do místního
národního výboru buď jeden společný
obvod, ve kterém jsou pak na společné kandidátní
listině voleni všichni poslanci MNV, nebo několik
více mandátových volebních obvodů,
nebo popř. i tolik jednomandátových volebních
obvodů, kolik má být voleno poslanců.
Jaká možnost bude v konkrétním případě
zvolena, to záleží, jak praví návrh,
na místních podmínkách, jejichž
uvážení přísluší
místnímu národnímu výboru,
o jehož volby jde.
Další odchylka se týká nových
voleb v těchto malých obcích. Návrh
zákona stanoví, stejně jako ostatní
volební zákony, že zvolen je ten kandidát,
k jehož volbě se dostavila nadpoloviční
většina voličů zapsaných ve voličských
seznamech volebního obvodu a pro kterého byla odevzdána
nadpoloviční většina platných
hlasů.
Není-li některý z těchto požadavků
splněn, musí se ve volebním obvodě
konat do čtrnácti dnů nová volba,
při níž platí přiměřeně
všechna ustanovení volebního zákona,
jako by šlo o první volbu. Ovšem v malých
obcích při nové volbě do místního
národního výboru není nutno stavět
znovu celou společnou kandidátní listinu,
tvoří-li obec jeden volební obvod nebo několik
vícemandátových volebních obvodů,
nýbrž v nové volbě kandiduje a volí
se pouze tolik kandidátů, kolik jich nebylo v první
volbě zvoleno.
Návrh zákona pochopitelně počítá
také s tím, že se v průběhu volebního
období může uprázdnit poslanecký
mandát. Je to tím aktuálnější,
že volební období zastupitelských sborů,
zvolených v příštích volbách,
bude ve smyslu ústavního zákona, který
včera schválilo Federální shromáždění,
pětileté. Návrh zákona musí
proto počítat s doplňovacími volbami.
Tam, kde budou jednomandátové volební obvody,
to jest u všech národních výborů
vyšších stupňů, bude nutno konat
doplňovací volby při každém uprázdnění
poslaneckého mandátu. Výjimkou z tohoto pravidla
jsou opět malé obce, kde byli poslanci zvoleni na
společných kandidátních listinách.
V těchto obcích, pokud jde o jejich místní
národní výbory, není nutno konat doplňovací
volby, dokud celkový počet poslanců MNV neklesne
pod nejnižší minimum stanovené zákonem,
tj. zákonem o národních výborech.
A jistě jste si všimli, že nám byl rozdán
vládní návrh zákona České
národní rady, podle něhož se tato minima
u malých obcí snižují. Neznamená
to, že by v příštích volbách
měly být do MNV v těchto obcích voleny
tyto mimořádné počty. Naopak bude
účelné, bude-li voleno poslanců více
než stanovené minimum, protože nebude nutno konat
příliš často doplňovací
volby. Jinak obecně platí, že doplňovací
volby není třeba konat v posledním roce volebního
období.
Návrh zákona ČNR o volbách do národních
výborů počítá též
s možností dalšího slučování
obcí. V těchto případech platí,
že poslanci, kteří byli zvoleni do místních
národních výborů v obcích,
které se sloučily, vytvoří místní
národní výbor takto nově vzniklé
obce. Kdyby však při tomto pouhém spojení
poslanců do nového MNV mělo dojít
k nápadným rozdílům mezi počty
obyvatel, připadajících na jednoho poslance,
např. dvakrát více obyvatel než v druhé
obci, kdyby tak byla tedy závažněji porušena
zásada rovnosti, může národní
výbor vyššího stupně rozhodnout,
aby v nově vzniklé obci byly vykonány volby
do nového národního výboru.
K závěrečné deváté části
návrhu zákona pouze poznamenávám,
že ve všech návrzích volebních
zákonů se navrhuje jejich účinnost
od 1. srpna t. r. To otevírá dostatečný
časový prostor pro vykonání všech
politických příprav i pro splnění
všech zákonem požadovaných předpokladů.
Ke zdárné přípravě a úspěšnému
provedení voleb přispěje jistě i okolnost,
že i tento návrh zákona, stejně jako
návrh zákona ČNR o volbách do České
národní rady, je dostatečně jasný
a zřetelný, že jeho text nepotřebuje
mnoho vysvětlivek a že je proto dobrým základem
pro úspěch voleb do národních výborů
v naší republice.
Před zakončením ještě upozorňuji
na rozdanou zprávu /tisk 126/. Zde je nutno vypustit navrženou
změnu § 641, která vznikla nedopatřením,
protože slůvko "neprodleně", o které
zde jde, je ve vládním návrhu obsaženo.
Dále na poslední straně zprávy si
laskavě opravte označení § 52 na §
53. Jde o tiskovou chybu.
Závěrem doporučuji, aby ČNR po rozpravě
tento vládní návrh schválila, a to
ve znění předložené zprávy
obou výborů, kterou jsem v této zpravodajské
zprávě opravil.
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji zpravodaji
poslanci Koutnému. O slovo se přihlásil soudruh
ing. Jung, ministr vnitra ČSR, kterému uděluji
slovo.
Ing. Josef Jung, ministr vnitra ČSR: Vážený
soudruhu předsedo, vážení soudruzi a
soudružky poslanci!
Vláda vám předkládá k projednání
a schválení návrh zákona České
národní rady o volbách do národních
výborů v České socialistické
republice. Dovolte mi, abych po úvodním slovu zpravodaje
poslance Koutného uvedl ještě některé
skutečnosti k odůvodnění tohoto návrhu.
Nastávající volby do zastupitelských
sborů předpokládají, aby byl uzákoněn
volební systém, odpovídající
zásadám naší socialistické demokracie
a aby byl v souladu s danou situací v našem politickém
životě.
Nemusím na tomto fóru připomínat,
že národní výbory. od své existence
v uplynulém období pětadvaceti let se plně
osvědčily jako místní orgány
socialistické státní moci a správy
a splnily tak v dosavadním vývoji naší
socialistické společnosti v podstatě své
politické, společenské a ústavní
poslání, i když se tento vývoj přirozeně
neobešel bez problémů a nedostatků.
Není třeba tu také podrobněji rozvádět,
jak národní výbory významně
přispěly k upevnění a rozvoji socialistických
výrobních vztahů a vůbec k vybudování
socialistické společnosti, k rozvoji kultury a vzdělanosti
obyvatelstva a tím vším ke zvýšení
životní úrovně lidu.
Úloha národních výborů v životě
naší vlasti postupem doby se tak stále zvyšovala
a zvyšuje. V krizovém období let 1968 - 1969
uplatnily se národní výbory nesporně
jako důležitý stabilizační činitel
společnosti a staly se tak i význačným
nositelem konsolidačního procesu.
Samozřejmě, že i v podmínkách
federativního uspořádání státu
zůstávají nadále základem soustavy
našich zastupitelských sborů jako demokratických
orgánů státní moci právě
národní výbory.
Jak zdůraznila nově Rezoluce XIV. sjezdu Komunistické
strany Československa, připadá národním
výborům v dalším rozvoji socialistické
demokracie stále významnější
úloha jako místním orgánům
státní moci a správy i jako nejširší
organizaci pracujících. Národní výbory
totiž mají svým bezprostředním
vztahem k životu občanů všechny předpoklady
pro rozsáhlé získávání
občanů k aktivní účasti na
správě a řízení státu
a společnosti a tudíž i předpoklady
pro všestranné rozvíjení socialistické
demokracie.
Nynější etapa vývoje naší
společnosti vyžaduje plné využití
předností a možností socialistického
zřízení. Proto se právem od národních
výborů požaduje, aby se rozhodněji podílely
na řešení celospolečenských záležitostí,
na uspokojování rozmanitých potřeb
občanů. Zejména jde o potřeby občanů
v bytové péči, v poskytování
kvalitních služeb, v dopravě, zásobování,
o vytváření podmínek pro rozvoj zemědělské
výroby. Vedle plnění tohoto základního
úkolu očekává se od národních
výborů, že budou výrazněji působit
na rozvoj péče o zdraví, vzdělání,
školní výchovu a kulturní život
občanů, že budou výrazněji pečovat
o zlepšování životních a společenských
podmínek důchodců, energicky chránit
veřejný pořádek, celospolečenské
zájmy a práva občanů. Očekává
se také, že se bude více uplatňovat
politickovýchovná úloha NV i jejich úsilí,
směřující k prohlubování
socialistického vědomí a soužití
občanů.
Národní výbory budou tedy i nadále
v obcích, okresech a krajích uskutečňovat
přímo vůli lidu a svou činností
přispívat k upevnění jednoty a síly
našeho socialistického státu a morálněpolitické
jednoty našeho lidu. Uskutečňování
této mimořádně významné
úlohy předpokládá především,
aby do NV byli zvoleni nejschopnější, socialismu
oddaní občané, a aby došlo přitom
k vyššímu zastoupení dělníků,
žen a mládeže. Účinným a
nezbytným nástrojem k tomuto cíli má
být zákon ČNR o volbách do NV v ČSR,
jehož návrh vám vláda předložila
k projednání a ke schválení.