Česká národní rada 1969 – 1971

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruhovi poslanci Kovaříkovi za jeho vystoupení. Uděluji dále slovo poslankyni Polochové.

Posl. ing. Zdeňka Polochová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté!

Projednávání státního závěrečného účtu ve vrcholném zastupitelském orgánu České socialistické republiky je vhodnou příležitostí nejen k zamyšlení se nad výsledky, kterých naši pracující pod vedením KSČ v uplynulém období dosáhli, nad tím, co jsme dělali dobře, u kterých problémů se nám podařilo postoupit při řešení kupředu a kde ještě nedostatky trvají, ale také k tomu, abychom získaných zkušeností a analýz příčin nedostatků dokázali pozitivně co nejlépe využít v zájmu soustavného zlepšování a zvyšování efektivnosti naší práce.

Využívám této příležitosti a chtěla bych zaměřit vaši pozornost na problematiku státních fondů České socialistické republiky, jejichž závěrečné účty máme schválit spolu se státním závěrečným účtem České socialistické republiky za rok 1970.

Na první pohled se může zdát vzhledem k tomu, že v rámci státních fondů jsou v porovnání se státním rozpočtem obhospodařovány podstatně nižší prostředky, že jde o problematiku okrajovou. Jestliže však vezmeme v úvahu, že čtyři existující státní fondy - silniční, vodního hospodářství, ochrany ovzduší a pro zúrodnění půdy - měly mít v roce 1970 podle schváleného rozpočtu k dispozici téměř 3 mld. Kčs a ve skutečnosti dosáhly přes 4 mld. Kčs, přičemž ze státního rozpočtu obdržely dotace přes 900 mil. Kčs, je zřejmé, že tomu tak zdaleka není, a že odpovědné hospodaření s prostředky fondů, jejich plánovité využívání v souladu s posláním, které bylo fondům dáno do vínku, není při řešení závažných národohospodářských problémů bez významu.

Jak vyplývá z podkladů, které máme k dispozici, byly plánované zdroje státních fondů v roce 1970 ve skutečnosti překročeny o více než jednu třetinu, přičemž toto překročení se kumuluje do silničního fondu, jehož zdroje dosáhly téměř dvojnásobku rozpočtované výše. Plán příjmů byl splněn na 177 % a celkové zdroje proti schválenému rozpočtu byly o 96 % vyšší. Do státního fondu pro zúrodnění půdy, který splnil příjmy na 129 %, byly celkové zdroje o 27 % vyšší než rozpočet.

Poněvadž v rozpočtu výdajů fondu bylo uvažováno ve vazbě na hmotné plány pouze se zdroji ve výši plánu, vedlo vysoké překročení příjmů k enormnímu zvýšení zůstatků fondů koncem roku. Např. u silničního fondu byl plánován zůstatek 13,7 mil. Kčs, avšak skutečný zůstatek dosáhl 586,8 mil. Kčs, u státního fondu pro zúrodnění půdy místo 40 mil. Kčs 408 mil. Kčs a u státního fondu vodního hospodářství proti plánovaným 127,3 mil. Kčs činil zůstatek prostředků 495,8 mil. Kčs.

Z uvedeného je zřejmo, že nedostatky v plánování fondů, zejména podcenění příjmů mají za následek jejich nedostatečné využívání v zájmu řešení problémů, pro které je ten který fond určen a umrtvování značných prostředků v zůstatcích koncem roku, které proti plánu 239 mil. Kčs činily téměř 1,6 mld. Kčs, a mohly být při správnějším plánování ekonomicky využity buď v rámci poslání fondů nebo v případě nemožnosti takového použití na jiných úsecích národního hospodářství. Mám za to, že smyslem vytvoření státních fondů nebylo jen shromažďovat v nich prostředky, ale shromážděné prostředky v souladu s posláním fondů účelně vynakládat v zájmu řešení problémů, pro které byly fondy zřízeny. Přitom nelze říci, že by již všechny problémy, pro jejichž řešení byly fondy zřízeny, byly vyřešeny.

Vezměme si například rozvoj silniční sítě. Je sice nesporné, že výstavba dálnice, jejíž financování je prvořadým posláním silničního fondu, je limitována kapacitními a materiálovými možnostmi národního hospodářství. Na druhé straně však nelze nevidět, že při celkovém zlepšení situace u vybrané silniční sítě zůstávají úzkými místy průtahy komunikací městy a místy. Dávám proto v úvahu, zda by nebylo správné více využívat prostředků silničního fondu i pro řešení tohoto problému, samozřejmě ve vazbě na hmotné plány. Mám za to, že při včasném zabezpečení v plánu a s využitím místních zdrojů za pomoci národních výborů by bylo možno dosáhnout výrazného zlepšení při řešení tohoto problému. Svědčí o tom i ta skutečnost, že půjčky a subvence ze silničního fondu národním výborům dosáhly v roce 1970 trojnásobku rozpočtované výše. Pokud by se nenašlo takové, anebo jiné účelné použití prostředků v rámci silničního fondu, je zbytečné umrtvovat je v zůstatku, ale je třeba hledat jejich ekonomické využití mimo rámec fondu.

Podobně je tomu i u státních fondů vodního hospodářství a ochrany ovzduší, kde nás současný stav jistě nemůže uspokojit. Potvrzuje to ostatně i výše vybraných poplatků za znečišťování ovzduší, které byly o 54 % vyšší než bylo rozpočtováno. Přitom pro pozitivní příklady, že je možno dosáhnout i v této životně důležité oblasti při systematické péči výrazného zlepšení, nemusíme chodit daleko. Např. na Ostravsku, jak názorně ukázala nedávná výstava o životním prostředí, se díky soustavné péči podařilo snížit spad popílku a jiných pevných zplodin za posledních deset let natolik, že je dnes nižší než v Praze.

Pokud se týká státního fondu pro zúrodnění půdy, mám za to, že by i zde při včasném zabezpečení v plánu a s využitím místních zdrojů, zejména když se postupně zlepšuje situace v materiálovém zabezpečení meliorací drenážními trubkami, bylo možno dosáhnout lepších výsledků než dosud. V případě nemožnosti takového efektivního využití prostředků tohoto fondu je třeba zvážit, zda je nezbytná tak vysoká dotace ze státního rozpočtu, která je hlavním zdrojem jeho příjmů.

Nedostatky v plánování státních fondů potvrzují i jejich rozpočty na rok 1971, neboť počítají se zůstatky k počátku roku ve výši 988 mil. Kčs, zatímco jejich skutečná výše je 1,6 mld. Kčs. Lze jistě namítnout, že při sestavování rozpočtu jde o odhad výše zůstatku koncem roku. Ovšem rozdíl více než 60 % se mi zdá přece jen příliš vysoký.

Také v samotném hospodaření státních fondů, ať již jde o propočet výše poplatků, vydávání příslušných rozhodnutí, poskytování a vyhodnocování dotací, správnost výpočtu nároku na subvence atd., jak ukazují provedené prověrky Výboru lidové kontroly ČSR, je řada nedostatků, jejichž odstranění by měly příslušné odpovědné orgány věnovat trvalou pozornost.

Smyslem mého diskusního příspěvku bylo upozornit na nedostatky v plánování, hospodaření a využívání státních fondů, aby na jejich odstranění byla zaměřena pozornost příslušných orgánů tak, aby státní fondy ještě lépe plnily poslání, pro které byly zřízeny, tj. shromažďovat účelové prostředky na financování konkrétních úkolů a současně zabezpečovat jejich efektivní využívání v celospolečenském zájmu. Děkuji za pozornost.

/Řízení schůze převzal I. místopředseda ČNR JUDr. Vl. Ambruz./

I. místopředseda ČNR JUDr. Vl. Ambruz: Děkuji poslankyni Polochové, slovo má poslanec ing. Vl. Ptáček.

Posl. ing. Vladimír Ptáček: Vážené soudružky a soudruzi! Projednáváme-li státní závěrečný účet za rok 1970, je to současně při specifické úloze státního rozpočtu, jako nástroje ekonomické integrace, příležitost k tomu, posoudit realitu státního rozpočtu na rok 1971 podle dosavadního vývoje hmotných a finančních procesů.

Chci k tomu říci několik slov i proto, že jsem byl při vstupu do roku 1971 v tomto plénu zpravodajem k prováděcímu plánu a státnímu rozpočtu na rok 1971. Všichni víme, že toto plénum věnovalo mimořádnou pozornost projednávané problematice. Dnes můžeme říci, že výsledky prvních pěti měsíců letošního roku v hospodaření podle státního rozpočtu na rok 1971 lze považovat v celkovém pohledu nesporně za pozitivní a za doklad správnosti cesty, která byla v hospodářské politice nastoupena. Tempo rozvoje předstihuje celoročně plánovaný růst o 3,1 bodu a ve stavebnictví o 4,2 bodu. Přitom je této dynamiky výroby dosahováno v průmyslu plně a ve stavebnictví v rozhodující míře na základě růstu produktivity práce. Také zemědělská výroba vstoupila do prvního roku páté pětiletky úspěšně.

Relativně pozitivní jsou i výsledky dosahované v investiční oblasti a v oblasti zahraničního obchodu, kde si růst vývozu udržuje předstih před dovozem.

V zájmu ucelené informovanosti je třeba uvést, že také plnění státních rozpočtů federace je v jejich souhrnném pohledu celkově příznivé. Za prvních pět měsíců letošního roku jsou rozpočtované příjmy plněny na 36,9 %, zatímco předpokládané výdaje jsou čerpány jen na 31,4 %. Zásluhou tohoto rozdílného tempa realizace rozpočtovaných příjmů a čerpaných výdajů vykazují státní rozpočty ke konci května - bez výsledků rozpočtového hospodaření národních výborů - pokladní přebytek ve výši 11,5 mld. Kčs, tj. o 350 mil. Kčs více než ve stejném období minulého roku.

To jsou tedy alespoň některá pozitiva dosavadního vývoje roku 1971, ovšem přes tyto kladné výsledky je nutno věnovat pozornost dalšímu vývoji letošního rozpočtu. Především proto, že příznivé plnění hmotného plánu není ještě provázeno žádoucím zvýšením kvalitativních stránek výroby. Mám na mysli zvláště neuspokojivý vývoj zásob a jejich růst ve sféře výroby a dále skutečnost, že materiálové a jiné náklady výroby rostou rychleji než její výkony. Mluvil o tom soudruh ministr ing. Lér. V důsledku toho dochází k tomu, že zaostává tvorba zisku za předpoklady plánu a že rentabilita nedosahuje loňské úrovně. Přitom nám ve struktuře rozpočtových výdajů rostou neúměrným tempem dotace a subvence poskytované podnikové sféře. Také porovnání dynamiky rozpočtových příjmů a výdajů ukazuje, že se v průběhu letošního roku dynamika rozpočtových výdajů neustále zrychluje a v důsledku toho se snižuje předstih plnění příjmů rozpočtu před plněním výdajů. Při pokračování této tendence by mohlo v dalším období roku dojít k tomu, že letos bude přebytek příjmů nad výdaji nižší než v roce 1970, což by patrně nezůstalo bez vlivu na některé záměry týkající se jeho použití.

Pokud jde o problémy v sortimentní struktuře nabízeného zboží, domnívám se, že nedostatky je nutno intenzívně hledat a řešit, jak v oblasti obchodní politiky, tak i v nízké přizpůsobivosti výroby.

Zmiňuji se o některých skutečnostech, vážené soudružky a soudruzi poslanci, zvláště proto, abychom při dnešním jednání stále ještě včas si uvědomovali úzká místa plánu a rozpočtu na rok 1971, aby pod dojmem příznivých čísel nebyla oslabována pozornost kvalitativní stránce. Je třeba věnovat větší pozornost příjmové části státního rozpočtu, než dávat do popředí výdaje.

Pokud jde o státní závěrečný účet roku 1970, souhlasím s přijetím návrhu usnesení ve smyslu zpravodajské zprávy.

Místopředseda ČNR JUDr. Vl. Ambruz: Děkuji poslanci ing. Ptáčkovi, slovo má soudruh posl. R. Chlad.

Posl. Rudolf Chlad: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Dnešním jednáním děláme závěr nad výsledky za rok 1970. Výsledky poslanecké analýzy, můžeme-li tak nazvat akt projednávání závěrečného účtu ČSR ve výborech ČNR, jsou podle mého názoru výstižně shrnuty ve zprávě předsedy výboru pro plán a rozpočet soudruha prof. Rozsypala.

Současně je pro nás všechny jistě radostnou událostí, že můžeme vyjádřit na této půdě plné uznání našemu politickému vedení, naší vládě, našemu lidu, za zdárnou realizaci krátkodobých opatření vlády ke konsolidaci národního hospodářství a za dosažení všech těch pozitivních výsledků, vyplývajících z rozboru státního závěrečného účtu.

Transformujeme-li cíle a výsledky roku 1970 do plánovaných cílů páté pětiletky, můžeme konstatovat, že vývoj naší ekonomiky přechází do další náročné etapy, kterou lze stručně charakterizovat tím,

- že řízení vývoje ekonomiky může vycházet jedině z dlouhodobých plánů a ujasněných perspektivních koncepcí,

- že lze úspěšně řešit nahromaděné problémy jedině cestou výběrové prioritní politiky, která je náročná jednak na vlastní řízení a jednak na politické objasňování cílů a jejich obhajování často proti populárnějším místním patriotickým zájmům,

- že je nutno vytvářet a stále pečovat o vhodné klima a stimulaci, podporující růst potřebné, koncepční, účelově aplikovatelné vědy a techniky, harmonicky sepjaté s vysokou realizační iniciativou našich občanů.

Tato náročná etapa je koncentrovaně vyjádřena základním politickým cílem, totiž zabezpečit roční nárůst životní úrovně v průměru kolem 5 %. Hledáme-li reálné možnosti zajištění, dojdeme k primérnímu rozhodnutí všemožně podporovat tendence volající po kvalitativním zvyšování účinnosti řízení našeho národního hospodářství, vycházejíce z neodkladné nutnosti dát do dynamického pohybu naši ekonomiku v rámci maximálního využití všech jejích specifických kladů, rezerv a výhodných podmínek.

Na základě systémového poznání u příležitosti hodnocení výsledků za rok 1970 jsme přesvědčeni o správnosti přejít urychleně na výrazné posílení kvalitativních stránek řízení naší ekonomiky. V této souvislosti bych rád prakticky upozornil na tři základní faktory, jejichž řešení by mělo bezprostředně následovat.

1. Zabezpečit, aby chování našich ředitelů na všech úrovních bylo v plném souladu s potřebami společnosti. Stávající metodika vypracovávání prováděcích plánů a jejich rozpisů na VHJ a podniky na principu matematických indexů nemůže dále fungovat jako vhodný ekonomický nástroj kvalitního řízení. Takové plány nutí vedení podniků setrvávat dále v extenzívním vývoji výroby, zvyšovat produktivitu vyšší cenou nebo sortimentem s vysokým poměrem spotřebovaného materiálu, překračovat zisk sortimentem této stimulaci vyhovujícím.

Na druhé straně společnost potřebuje takovou produkci, která by pružně reagovala na potřeby trhu.

Tyto skutečnosti vedle sebe postavené ukazují na značné rozpory mezi ekonomickými nástroji a požadovaným chováním socialistických ředitelů a vedoucích hospodářských pracovníků. Nemáme řídící proces něčím vážně přerušen? Naznačuje to i porovnání některých výsledků za rok 1970, jako např. růst produkce o 7 % na straně jedné a zvýšení zásob o cca 12 mld. a zvýšení vkladů občanů o cca 7 mld. na straně druhé. Vypadá to na nedostatečné zajištění zpětné vazby, permanentního vyhodnocování stupně užitnosti produkce, signalizace veškerých nedostatků na trhu. Bez této autoregulační funkce bezprostředního řízení sortimentu výroby podle požadavků trhu by plnění racionalizačních programů podniků bylo znehodnocováno a iniciativa lidí mnohde nesprávně směrována. Neměly by zde sehrát i národní výbory významnější roli?

Důsledky nefungování zpětné vazby a její zajišťování výrobou nebo přísnou selekcí řízeným dovozem vrcholí až po celostátní krizové nedostatky. Uvedu některé příklady, namátkově třeba ze zemědělství, projednávané včera v radě KNV Západočeského kraje. Je množství vyřazených zemědělských strojů pro nedostatek náhradních dílů a pneumatik, žacích strojů vyřazených pro nedostatek japonských ložisek, problém, čím zabezpečit vyorávání brambor v letošním podzimu apod.

Vedle toho nutno samozřejmě přizpůsobit a zkvalitnit plánování, hlavně pak na úrovni středního článku řízení. Mnohdy zabezpečení věcně a technicky podloženého plánu s vazbou na potřeby i při event. snížení trendu produktivity a zisku znamená mnohem více než zabezpečení vysokých trendů růstu produktivity a zisku nežádoucích produkcí. Toho času jsou taková hodnotná rozhodnutí v praxi bílou vránou. Naopak, plánované trendy, podložené věcností a požadavky trhu, zabezpečují mnohé VHJ za každou cenu bez ohledu na finálně spotřební osud vyrobeného zboží.

2. Pociťuje se potřeba zvážit účinnost zavedené daně z objemu mezd, resp. její zrušení. Zdá se v praxi, že závazný ukazatel mzdového regulativu je dostatečný, že daň z objemu mezd byla dobrou součástí krátkodobých protiinflačních opatření, že by však svým dalším působením rozhodně brzdila iniciativu ke zvyšování produktivity a rozhodně by nepomáhala zmírňovat tlak na stálé požadavky na pracovní síly. Pracovní síla je jedním z eliminujících činitelů naší ekonomiky. Proč tedy její rozvinutí nějakým nástrojem omezovat? Proč nehledat jiné cesty k odstranění případného rizika?

3. Jsme častými svědky neracionálního hospodaření s pracovní silou. Že člověk je nejvýznamnějším činitelem, to platí i v ekonomice. Připravenost každého občana pro produkci stojí stát mnoho prostředků. Kolik se jich však zbytečně vynaloží a státu nikdy nevrací, přehlížíme-li iracionální způsob rozmisťování kádrů, nevyužíváme-li dané profese, získané kvalifikace, studium, talenty. Jde o nejcennější objekt řízení, ve kterém máme značné rezervy. Myslím, že bychom si neměli dovolit pokračovat v mrhání s těmito základními hodnotami. Domnívám se, že nově budované útvary pro kádrovou a personální práci by nám měly přinést v tomto směru kvalitativní zvrat.

Věřím, že výrazný zájem o vývoj naší ekonomiky, jak vyplývá ze závěrů XIV. sjezdu KSČ, a pocit naší spoluodpovědnosti najdou cestu maximálního společného úsilí k řešení těchto stěžejních problémů v řízení. Zkvalitňování řízení je přece jedno z nejefektivnějších racionalizačních opatření nevyžadujících žádných finačních ani investičních prostředků.

Závěrem mi dovolte, abych jménem Klubu poslanců Československé strany socialistické doporučil schválit závěrečný účet ČSR, jak předloženo v materiálu. Děkuji za pozornost.