Je potěšitelné, mohu-li zde konstatovat, že
úsporná opatření vlády pro
dosažení úspor v oblasti správy a řízení
byla realizována. Vytvoření povinné
úspory ve schválených výdajích
na společenskou spotřebu rozpočtových
a příspěvkových organizací
a v neinvestičních výdajích hospodářských
organizací financovaných ze státního
rozpočtu ve výši 3 % přispěla
k dosažení rozpočtového přebytku
částkou 25 8 mil. Kčs. Také národní
výbory úsporná opatření splnily
a úspory z titulu 3 % snížení neproduktivních
výdajů a ze snížení řídícího
a správního aparátu o 10 % představují
v jejich rozpočtovém hospodaření přínos
150 mil. Kčs. Rozpočtové hospodaření
NV v roce 1970 skončilo výsledným přebytkem
ve výši téměř 4 mld. Kčs.
Se zůstatkem fondu rezerv a rozvoje ke konci roku 1970
ve výši 2,1 mld. Kčs představují
disponibilní prostředky národních
výborů, po finančním vypořádání
částku 5,8 mld. Kčs. Je na NV samotných,
aby svou organizátorskou prací dovedly těchto
prostředků v rámci daného systému
limitních ukazatelů a regulačních
opatření co nejefektivněji využít.
O rozsáhlých možnostech v tomto směru
svědčí fakt, že mnoho NV dovedlo účinně
podněcovat aktivitu občanů a vytvořit
za poměrně málo peněz značné
hodnoty celospolečenského významu. Z celkového
rozboru finančních výsledků v roce
1970 vyplývá, že v tomto roce bylo dosaženo
výrazné ekonomické a finanční
a měnové konsolidace. Současně však
přetrvávaly v národním hospodářství
ještě některé nedostatky. Na tyto nedostatky,
z nichž řada trvá mnoho let, bude třeba
zaměřit pozornost při plnění
plánu v letošním roce i v dalších
letech pětiletky. Jde zde zejména o trvající
tendence vysoké materiálové náročnosti
výroby, o nedostatky sortimentní struktury spotřebního
zboží, které vedou k neuspokojování
poptávky obyvatelstva při současném
růstu zásob ve vnitřním obchodě,
nedostatky v přípravě a realizaci rozhodujících
investic a uvádění nových kapacit
ve stanovených termínech.
Příslušná opatření vyplývající
z hospodářského vývoje v roce 1970
pro rok 1971 byla již vládou přijata, zejména
v usneseních ke státnímu plánu a státnímu
rozpočtu republiky na rok 1971 a dále v usneseních
motivovaných hospodářským vývojem
v tomto roce, jmenovitě v prvním čtvrtletí.
Hlavní důraz klademe na řešení
dlouhodobých strukturálních problémů
národního hospodářství a na
jeho proporcionální rozvoj v duchu směrnic
k 5. pětiletému plánu rozvoje národního
hospodářství přijatých na XIV.
sjezdu KSČ.
Vláda republiky věnuje současnému
vývoji národního hospodářství
značnou pozornost a je odhodlána učinit vše
pro překonání některých trvajících
nedostatků a pro další upevnění
ekonomiky. Vláda navrhuje ČNR, aby z dosaženého
přebytku rozpočtového hospodaření
republiky za rok 1970 ve výši 1,2 83 mil. Kčs
bylo použito 200 mil. Kčs na posílení
státních finančních rezerv ČSR
a 1083 mil. Kčs na částečnou úhradu
investičních úvěrů s delší
dobou návratnosti, a to podle zásad schválených
federální vládou v usnesení č.
164 ze dne 10. 6. 1971 o státním závěrečném
účtu federace za rok 1970. Tímto opatřením
je celostátně řešena obtížná
finanční situace některých podniků,
které se po letech 1966 a 1967 přijetím zásady,
že veškerá investiční výstavba
bude financována z vlastních finančních
zdrojů, dostaly do nevyrovnané finanční
situace a nejsou schopny poskytnuté investiční
úvěry splatit. Řeší se i úvěry,
kdy se návratnost úvěrů posunula daleko
za hranice lhůty splatnosti dohodnutých s bankou.
Soudružky a soudruzi, stojíme před náročnými
úkoly realizace záměrů 5LP rozvoje
národního hospodářství. Výsledky
plnění státního plánu a státního
rozpočtu v období od počátku roku
do konce května 1971 nás opravňují
k závěru, že jdeme dobrou cestou k rozvoji
socialistické společnosti, tak jakto vytyčil
XIV. sjezd KSČ, tj. zajistit v souladu se socialistickým
způsobem života vyšší uspokojování
potřeb a další upevňování
životních jistot pracujících na základě
trvalého rozvoje a zvyšování efektivnosti
společenské výroby.
Jménem vlády navrhuji, aby ČNR schválila
předložený státní závěrečný
účet ČSR za rok 1970.
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruhu
ministrovi za jeho projev. Nyní přistoupíme
k rozpravě k tomuto bodu, do které je přihlášeno
šest poslanců, kteří vystoupí
v tomto pořadí: ing. Milan Ptáček,
ing. Josef Kovařík, ing. Zdeňka Polochová
ing. Vladimír Ptáček, posl. Rudolf Chlad
a prof. ing. Antonín Červinka, CSc. Prosím
ing. Ptáčka, aby se ujal slova.
Posl. ing. Milan Ptáček: Soudružky a
soudruzi, v našem výboru pro národní
výbory a národnosti jsme se při projednávání
státního závěrečného
účtu ČSR za rok 1970 zabývali i hospodařením
a finančním vypořádáním
národních výborů a konstatovali jsme,
že národní výbory hospodařily
celkem úspěšně.
Svědčí o tom i výsledky soutěžení
národních výborů za rok 1970, které
výrazně převyšují minulá
léta.
Hodnota vytvořeného díla na výstavbě
a zvelebení obcí a měst v rámci soutěže
k 25. výročí osvobození ČSSR
činí téměř 4 mld. Kčs,
při skutečně vynaložených nákladech
1,823 mil. Kčs.
To znovu potvrzuje, že současná úprava
finančního hospodaření NV se v podstatě
osvědčuje, podněcuje u nich větší
iniciativu v hledání a využívání
místních a materiálových, finančních
i pracovních zdrojů pro další rozvoj
měst a obcí. Je možno říci, že
se v souladu s naším jednáním na poslední
schůzi výboru principy tohoto hospodaření
nyní po několikaletém odstupu a po realizaci
základních konsolidačních opatření
ještě příznivěji projevují.
Odstraněním nedostatků, které se pochopitelně
nevyhýbají ani sféře NV, by bylo dosaženo
ještě pronikavějšího efektu.
O příznivých výsledcích hospodaření
a o porozumění NV pro celostátní zájmy
a potřeby svědčí i výsledky
úsporných opatření v jejich hospodaření
v roce 1970. Jejich hodnota činí 1 mld. 161 mil.
Kčs. Kromě toho národní výbory
v souladu se zákonem ČNR o státním
rozpočtu na rok 1970 zapojily do rozpočtového
hospodaření 1 mld. 757 mil. Kčs ze svých
fondů rezerv a rozvoje.
Pečlivě jsme také posuzovali přebytky
hospodaření NV za rok 1970. NV skončily své
hospodaření v roce 1970 přebytkem ve výši
téměř 4 mld. Kčs a na účtech
fondu rezerv a rozvoje k 31. 12. 1970 měly další
2 mld. Kčs. Při finančním vypořádání
vztahů ke státnímu závěrečnému
účtu ČSR za rok 1970 se tato částka
snížila o část poskytnutých účelových
prostředků, které při finančním
vypořádání národní výbory
vrátily.
Z prostředků takto vytvořeného fondu
zapojily NV na výdaje zařazené do jejich
schválených rozpočtů na rok 1971 2,695
mil. Kčs, což svědčí o jejich
odpovědném přístupu a reálném
hodnocení současné ekonomické situace.
Na fondech rezerv a rozvoje NV na rok 1971 tedy zbývá
3,155 mil. Kčs. Z toho u MNV a MěstNV necelých
650 mil. Kčs.
Hospodaření národních výborů
vykazuje tedy i tak poměrně vysoké přebytky
a zůstatky ve fondech rezerv a rozvoje. Dost často
jsou v této souvislosti vyslovovány pochybnosti,
zda je pro využití těchto zdrojů dostatečný
prostor, zejména pokud jde o možnosti materiálového
a kapacitního krytí. Je nutno říci,
že fondy rezerv a rozvoje jsou využívány
zejména ve svépomocných formách ke
zvelebení našich měst a obcí a že
tedy zde inflační tlaky nehrozí plně
v té podobě jako např. při růstu
požadavků na dodavatelsky prováděnou
investiční výstavbu. Navíc je možno
přizpůsobit použití těchto prostředků
místním materiálovým podmínkám
i struktuře materiálových fondů. Proto
případné úvahy o úpravě
zásad používání prostředků
fondu rezerv a rozvoje národních výborů
by měly být vedeny nikoliv snahou o jejich podstatné
omezení, ale snahou o hledání optima jejich
výše a rozložení mezi jednotlivé
stupně národních výborů i rozložení
územní, přirozeně s přihlédnutím
k objektivním omezením v dané hospodářské
situaci.
Existenci tohoto institutu a využívání
prostředků fondu rezerv a rozvoje na to, co jsou
schopny národní výbory zabezpečit
ve prospěch rozvoje našich měst a obcí,
je nutno zároveň brát jako faktor dlouhodobější
povahy, vedoucí k cílevědomému a plánovitému
hospodaření, přesahujícímu
rámec jednoho rozpočtového roku.
Navíc fondy rezerv a rozvoje národních výborů
významně přispívají k rozvoji
iniciativy a k zapojování občanů do
veřejně prospěšné činnosti.
Mají tedy i svůj politický efekt. Tento efekt
je třeba mít na paměti zejména v současném
období, ve kterém připravujeme provedení
všeobecných voleb a ve kterém má být
založena finanční politika v oblasti národních
výborů na celé příští
funkční období národních výborů.
V závěru bych chtěl říci, že
hospodaření národních výborů
za rok 1970 svědčí o tom, že vládní
finanční politika je ve vztahu k národním
výborům prováděna rozumně a
citlivě. Dokladem toho jsou i současná stanoviska
vlády a ministerstva financí ČSR k zásadám
na použití přebytků hospodaření
národních výborů v letošním
roce i v celé pětiletce, v nichž se promítá
snaha po maximální stabilitě nástrojů
finanční politiky, umožňující
uvážlivé zabezpečení chodu hospodářských
procesů v oblasti národních výborů
a úkolů, které před ně postavil
XIV. sjezd strany.
Výbor pro národní výbory a národnosti
České národní rady to plně
oceňuje a z tohoto hlediska jednoznačně doporučuje
proto státní závěrečný
účet ke schválení.
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruh
poslanci Ptáčkovi. Dávám slovo soudruhu
poslanci ing. St. Kovaříkovi.
Posl. ing. Stanislav Kovařík: Vážené
soudružky a soudruzi! Předložená zpráva
ministerstva financí ČSR ke státnímu
závěrečnému účtu ČSR
potvrzuje, že opatření, učiněná
k zabezpečení hospodářské a
politické konsolidace, založená na obnově
úlohy státního plánu a posílení
centrálního řízení ekonomiky,
přinesla celou řadu pozitivních výsledků.
Bezesporu mezi ně patří i postupující
obnovování a upevňování disciplíny
a pořádku ve všech oblastech hospodářství,
obnovení funkce kontroly a revize a zvýšení
jejich účinnosti jako nedílné součásti
soustavy plánovitého řízení
na všech stupních.
Jestliže nyní můžeme s uspokojením
konstatovat, že přebytek státního rozpočtu
za rok 1970 činí 1,283 mld. Kčs, pak na tom
mají významnou zásluhu i revizní orgány
ministerstva financí a Českého cenového
úřadu.
Celkový finanční efekt 76 000 kontrol, provedených
finančními správami v roce 1970, činí
225 mil. Kčs a u 1454 revizí dokonce 1,129 mld.
Kčs. Výsledky cenových revizí pak
činily dalších 211 mil. Kčs, a tak do
státního rozpočtu bylo odvedeno zásluhou
této revizní činnosti více než
1,5 mld. Kčs.
Zároveň je však třeba zdůraznit,
že hlavní přínos činnosti finančních
kontrolních orgánů spočívá
v morálně politickém působení
na podniky, na vytváření a posilování
pocitu odpovědnosti u pracovníků podniků
za dodržování principů finančního
hospodaření a za správné a včasné
plnění povinností podniků ke státnímu
rozpočtu.
Před rokem schválila Česká národní
rada návrh zákona o finančních správách,
jehož účelem, jak tehdy uvedl zpravodaj soudruh
Koutný, bylo umožnit v oblasti státních
financí důsledné prosazování
jednotné finanční politiky státu,
prohloubit finanční správu, zajistit předpoklady
pro jejich nestrannost a maximální specializaci
a pro soustavnou a cílevědomou výchovu finančních
pracovníků po odborné a politické
stránce, posílit finanční kázeň
v podnicích a přispět tak k dalšímu
rozvoji našeho národního hospodářství.
Navíc měla nová organizace státní
finanční správy oprostit národní
výbory od agendy, která nesouvisela s jejich vlastní
činností a národní výbory zatěžovala.
Přípravě zákona o zřízení
finančních správ věnovaly orgány
České národní rady značnou
péči, především pak tomu, aby
vytvoření nových orgánů finanční
soustavy nebylo pouhou reorganizací, vyžadující
navíc další pracovníky a prostředky,
aniž by došlo k kvalitativní změně.
Dnes, po roce činnosti finančních správ,
můžeme konstatovat, že se plně osvědčily,
o čemž svědčí nejen výsledky
jejich práce stručně dokumentované
v předložené zprávě, ale také
poznatky, které máme z okresů a krajů.
Především je třeba zdůraznit,
že vytvoření finančních správ
neznamenalo rozšíření aparátu,
spíše naopak. Mezi krajskými a okresními
finančními správami je organizována
účelná dělba práce, což
v podmínkách národních výborů
nebylo vždy možné. Řízení
se zjednodušilo, přičemž nebyla narušena
spolupráce mezi národními výbory a
ustavenými finančními správami.
Pracovníky finančních správ je velmi
dobře hodnocena skutečnost, že ministerstvo
financí věnuje mimořádnou péči
jejich politickému a odbornému školení.
Zůstávají však ještě některé
nedořešené problémy jak v kádrovém,
tak materiálovém zabezpečení činnosti
finančních správ.
Kontrolní a revizní činnost v roce 1970,
ať jde o kontrolu daní, poplatků a ekonomických
nástrojů v zahraničním obchodě,
tak o finanční a daňové revize, zaměřené
na revizi výchozí základny či revize
za léta 1967 - 1969, tématické revize a prověrky
a periodické revize, ukázala na celou řadu
vážných nedostatků ve finačním
hospodaření rozpočtových a hospodářských
organizací.
Domnívám se však, že části
těchto nedostatků lze napříště
předejít zkvalitněním řízení
ze strany centrálních orgánů. Uvedu
některé příklady, které i když
mohou být vyjádřeny jednostranně bez
postižení všech souvislostí, nicméně
ukazují že je co zlepšovat.
Vysvětlivky problematiky, související s uplatněním
zákona č. 173 o podnikových daních,
byly vydány značně opožděně
a přitom je dostaly pouze finanční správy
a podniky zůstaly bez včasných informací.
Některé otázky, jak tvrdí i pracovníci
finančních správ, nejsou zcela jasné,
zvláště pokud jde o připočitatelné
a odpočitatelné položky pro výpočet
daně ze zisku. V tom se podniky dopouštějí
častých chyb.
Dále jde o problematickou záležitost dodržování
ustanovení vyhlášky ministerstva financí
č. 102 z roku 1966 o tom, že náklady, týkající
se úprav a modernizace základních prostředků,
přesahující 5 % z hodnoty základního
prostředku, je třeba považovat za investici,
tzn. vyloučit je z nákladů a zvýšit
tak dodatečně základnu zisku pro zdanění.
Vzhledem k růstu cen v letech 1967 - 1969 je dodržení
tohoto ustanovení velmi problematické. Při
současné regulaci rozsahu investiční
výstavby může být přísné
dodržování tohoto ustanovení vážnou
brzdou provádění racionalizačních
opatření.
Zjištěné nedoplatky daně z obratu u
mnoha podniků mají také příčinu
ve značném množství dodatků sazebníku.
Bylo by velmi vhodné, aby byl vydán nový
sazebník daně z obratu a všechny další
dodatky postupně očíslovány místo
dosavadní praxe vydávání dodatků
pod jednacími čísly. Je to snad malichernost,
která však může být velmi prospěšná.
Dále bude třeba vyřešit následující
situaci. Nejvyšší soud ČSR údajně
před rokem rozhodl o tom, že splatnost daní,
připadajících na volnou sobotu, se překládá
na nejbližší další pracovní
den. Informaci o tom obdržely finanční správy
až nyní. Během roku však byly podnikům
vyměřeny penále pro opožděné
platby a nyní se zjišťuje, že snad neoprávněně.
Pojem volné soboty, jak ukazuje i tento příklad,
není pro některé vztahy v národním
hospodářství dostatečně přesně
vymezen.
Ještě poznámku k počtu pracovníků
finančních správ. Je nesporné, že
zvládání úkolů se současným
stavem pracovníků je velmi obtížné.
Jsou však i jiné možnosti řešení
než zvýšení počtu pracovníků.
Vedle mechanizace administrativních prací se nabízí
možnost zjednodušení v oblasti odvodů
a daní. Finanční správy jsou například
poměrně značně zatěžovány
kontrolou daně ze mzdy u přidružené
výroby JZD, která má přímou
souvislost s odváděnou tzv. vyrovnávací
daní z obratu a přitom poměrně malý
efekt. Odvody ze snížení řídícího
a administrativního aparátu mají snad rovněž
dočasný význam.
Vůbec je třeba zdůraznit, že dosavadní
soustava odvodů je administrativně velmi náročná
pro podniky i finanční orgány. Bylo by proto
třeba při zdokonalování soustavy plánovitého
řízení národního hospodářství
usilovat o jednotný, ucelený systém odvodů,
administrativně méně náročný.
Soudružky a soudruzi, domnívám se, že
soudruh zpravodaj profesor Rozsypal a soudruh ministr inženýr
Lér dostatečně odůvodnili návrh
státního závěrečného
účtu. Doporučuji proto, aby Česká
národní rada schválila předložený
návrh usnesení.