V prověrce, kterou jsem prováděl na okrese
Nový Jičín, jsem zjistil, že komise
pro ochranu veřejného pořádku ONV
vede komise místních národních výborů
ke správné aplikaci zákona č. 60/1961
Sb., podle něhož národní výbory
zabezpečují socialistický pořádek
ve svých obcích.
Pokud jde o rozhodování soudů o přečinech,
nejvíce osob bylo odsouzeno pro přečin proti
majetku v socialistickém a osobním vlastnictví,
dále následují přečiny proti
pracovní kázni, proti příživnictví
a proti socialistickému soužití. Uložené
tresty byly přiměřené. Převážnou
část činí tresty odnětí
svobody podmíněně, uložené na
zkušební dobu, dále tresty nápravného
opatření a posléze tresty nepodmíněného
odnětí svobody. Nepodmíněné
tresty byly nejčastěji ukládány za
přečiny příživnictví,
proti socialistickému soužití, proti pracovní
kázni a za přečiny majetkové. K upuštění
od potrestání došlo v 5,5 % všech rozhodovaných
věcí a bylo vysloveno zejména u mladých
lidí.
Při objasňování přečinů
a v řízení před soudem má velký
význam součinnost s kontrolními, revizními
a jinými orgány. Tato spolupráce není
dosud na žádoucí úrovni a lze konstatovat,
že zatím je nejlepší mezi prokuraturou
a orgány ONV. Prokurátoři se zúčastňují
schůzí rad ONV, jsou i členy komisí
pro boj proti korupci a šmelině a také komisí
pro ochranu veřejného pořádku okresních
národních výborů.
Je však třeba zlepšit spolupráci prokuratury
s kontrolními a revizními orgány, a to jak
na úseku vnější, tak i vnitřní
kontroly. Zainteresování podniků, kontrolních
a revizních orgánů do spolupráce s
orgány zabývajícími se trestnou činností
včetně přečinů je předpokladem
k účinnějšímu využívání
zákona o přečinech.
V podstatě lze konstatovat, a zkušenosti to ukazují,
že zákonem o přečinech bylo dosaženo
zamýšleného účinku a byla zvýšena
ochrana společnosti proti jednání, která
nedosahují stupně trestného činu,
avšak jsou pro společnost nebezpečná.
To také konstatoval ústavně právní
výbor při projednávání zprávy
Generální prokuratury ČSR o vyhodnocení
účinnosti tohoto zákona. Výbor bude
sledovat aplikaci tohoto zákona nadále a proto se
obrátil na generálního prokurátora
ČSR, předsedu Nejvyššího soudu
ČSR, ministra spravedlnosti a ministra vnitra ČSR,
aby věnovali zvýšenou pozornost provádění
zákona o přečinech a v roce 1972 podali ústavně
právnímu výboru kontrolní zprávu.
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji posl.
L. Coufalovi. Dávám slovo posl. E. Dutkové.
Posl. Eva Dutková: Soudružky a soudruzi, vážení
hosté! Zpráva Nejvyššího soudu
ČSR se zmiňuje o úseku justice, který
v nesporném řízení zajišťuje
dodržování socialistické zákonnosti
a upevňování socialistického právního
řádu, o státních notářstvích.
Zákon č. 116/51 Sb., o státním notářství,
vymazal z dosavadního pojetí notářů
soukromokapitalistický podnikatelský charakter a
vytvořil státní orgán, jehož
předním úkolem je vytvářet
právní vztahy takové, které zajistí
socialistický vývoj naší společnosti.
Jak v rozhodovací činnosti, tak v listinné
agendě je státní notářství
významným činitelem při tvorbě
zemědělské politiky. Je obecně uznáváno,
že přísněji než kterýkoliv
jiný orgán střeží při
svém rozhodování ochranu půdního
fondu, ve spolupráci se zemědělskými
odbory ONV, zemědělskými sdruženími
i místními JZD pomáhá k ochraně
zájmů socialistických zemědělských
organizací, a to nejen dodržováním platných
předpisů, ale též osobní iniciativou
a politickou uvědomělostí svých jednotlivých
referentů. Neméně důležitá
je také jeho součinnost při bytové
výstavbě. Včasnou a odpovědnou registrací
dohod o osobním užívání pozemků
i dohod o omezení vlastnického práva pro
poskytnutí finančních prostředků
půjčkou na výstavbu bytových jednotek
napomáhá významně ke splnění
prvořadého úkolu národohospodářského
plánu.
V oblasti devizové politiky jsou státní notáři
a notářští tajemníci strážci
státních zájmů na tomto úseku.
Ve spolupráci s ministerstvem financí, finančními
odbory ONV i Správou pro věci majetkové a
devizové v rozhodovací agendě, ať při
projednávání dědictví, nebo
registraci listin, či ověřování
podpisů na plné moci a jiné listiny pro cizinu,
zabraňují neodůvodněnému vývozu
valut a znalostí a využíváním
všech daných nástrojů ochraňují
majetek tuzemských občanů a zejména
národní majetek.
V posledních letech přibyl státnímu
notářství další neméně
závažný úkol - napomáhat při
zakládání jednotné evidence nemovitostí
u středisek geodézie a kartografie. Dřívější
Nejvyšší kontrolní úřad
ve zprávě o stavu zavádění
jednotné evidence půdy předložené
v minulém roce výborům i plénu ČNR
uvedl, že zkušenosti okresních středisek
geodézie a kartografie se spoluprací se státními
notáři jsou velmi dobré, není zbytečných
průtahů v ohlašování změn
k zápisům, pracovníci notářství
ochotně a odpovědně poskytují pracovníkům
geodézie a kartografie pomocnou ruku tam, kde orgány
geodézie nemají dostatek právnicky vzdělaných
kádrů.
Kromě těchto a ještě dalších
úkolů, které nevyjmenovávám
a jimiž státní notářství
plní svou funkci orgánu státní moci
a poskytování služeb občanům,
připadá mu významná úloha fiskálního
činitele. Od roku 1967 mu totiž byl svěřen
úkol vyměřovat a v nižších
částkách i vybírat poplatky z převodů
nemovitostí i z darů, což předtím
přináleželo ONV. Ani v tomto ohledu státní
notářství nezklamala, o čemž
svědčí výsledky četných
kontrol a prověrek na pracovištích a neustále
stoupající příjem státní
pokladny z této činnosti, jak o tom hovoří
zpráva předsedy Nejvyššího soudu
ČSR.
Nejvyšší soud ČSR konstatuje, že
státní notářství požívá
důvěry občanů. Toto zjištění
je nejen hluboce pravdivé, občané považují
notáře za někoho, komu se mohou svěřit
a kdo jim poradí, kdo je jim blízký na rozdíl
od soudce, který přece jen sedí před
nimi o stupínek výše a jedná z pozice
autority, nebo prokurátora, když jen toto slovo vzbuzuje
v mnohém prostém občanu jako podmíněný
reflex myšlenku na nápravný ústav. Tato
skutečnost poskytuje pracovníkům notářství
možnost vychovávat občany k tomu, aby uspořádávali
své vzájemné právní vztahy,
vykonávali svá práva a plnili své
povinnosti dobrovolně a v souladu se zájmy společnosti,
účinně pomáhat chránit socialistické
společenské vlastnictví i osobní vlastnictví
občanů.
Takto pojatá a vykonávaná činnost
státních notářství pak upevňuje
socialistickou zákonnost v rozsáhlých oblastech
a poněvadž je zaměřena v oblasti úprav
vlastnických vztahů, vykonává příznivý
vliv v oboru hospodářského života a
vývoje státu a především ve svých
důsledcích znamená účinnou
procesní prevenci.
K úspěšné činnosti státních
notářství přispívá i
systém kontroly vykonávaný jednak soudními
orgány, jimiž jsou krajské soudy a Nejvyšší
soud ČSR a ČSSR, jednak ministerstvem spravedlnosti
v rozsahu jeho řídící činnosti.
Jestliže by byl rozhodnutím státního
notářství porušen zákon, může
podat stížnost pro porušení zákona
ve všech případech generální
prokurátor ČSSR nebo generální prokurátor
ČSR a ministr spravedlnosti republiky. Oprávnění
ministra spravedlnosti k podávání stížností
pro porušení zákona vytváří
další účinný prostředek
k dodržování zákonnosti a ke sjednocování
praxe státních notářství.
Je třeba ještě podtrhnout skutečnost,
že jednotlivá státní notářství
navzájem spolupracují a poskytují si pomoc
při plnění svých úkolů.
Tato spolupráce není omezena jen na notářství
v rámci jedné republiky. Notářství
v obou republikách jsou bezprostředně mezi
sebou ve styku, pomáhají si při vyřizování
své agendy a vyměňují si takto své
zkušenosti. To přispívá k jednotnosti
ve výkladu a aplikaci právních předpisů,
jejichž provádění je svěřeno
státním notářstvím na území
celé ČSSR a tím i k dalšímu upevnění
důvěry občanů v právní
řád naší socialistické republiky.
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji poslankyni
E. Dutkové. Jako poslední je přihlášen
do rozpravy poslanec prof. dr. Z. Češka.
Posl. prof. JUDr. Zdeněk Češka, CSc.:
Vážený soudruhu předsedo, soudružky
a soudruzi poslanci! Ústavně právní
výbor se podrobně zabýval zprávou
o stavu zákonnosti, kterou Nejvyšší soud
ČSR předkládá podle čl. 106
a, odst. 2 Ústavy České národní
radě a dospěl k návrhu usnesení pro
plenární zasedání ČNR, který
máte k dispozici.
Členové ústavně právního
výboru při jednání o zprávě
Nejvyššího soudu ČSR konstatovali, že
zpráva je důkladná a poskytuje náležitý
přehled o stavu socialistické zákonnosti
v ČSR. Podle mého mínění je
největším kladem zprávy způsob
jejího zpracování, který byl volen
tak, aby otázky zákonnosti nebyly podány
izolovaně, ale v přímé souvislosti
s obecně politickými problémy. Takto pojatá
zpráva může svými střízlivě
a jasně formulovanými závěry nejlépe
ukázat, jak lze na úseku socialistické zákonnosti
přispět k vyřešení aktuálních
společenských úkolů.
Považuji za správné, že ve zprávě
Nejvyššího soudu ČSR není veden
ostrý předěl mezi trestní a občanskoprávní
agendou našich soudů, jak jsme toho byli často
svědky v minulosti a jak se s touto tendencí setkáváme
někdy i dnes, ačkoliv veškerá činnost
soudů musí nezbytně tvořit jednolitý
celek.
Z tohoto hlediska nutno kladně hodnotit rovněž
to, že se ve zprávě harmonicky prolínají
a vzájemně doplňují jednotlivé
úkoly našich soudů, ať již jde o
rozhodovací činnost, činnost výchovnou,
činnost signalizační i činnost jinou.
Vyzdvihnout nutno rovněž to, že ve zprávě
Nejvyššího soudu ČSR je pamatováno
též na činnost státních notářství,
která bývá někdy neprávem opomíjena
či podceňována, ačkoliv tu jde o činnost
nikterak jednoduchou a z politického i ekonomického
hlediska zdaleka nikoli nevýznamnou.
Nesporným kladem zprávy Nejvyššího
soudu ČSR jsou rovněž některé
návrhy na změnu dosavadní právní
úpravy tam, kde aplikací dosavadních právních
předpisů nelze dosáhnout žádoucích
společenských důsledků.
Otázky socialistické zákonnosti nesmějí
být jen věcí soudů, prokuratury a
orgánů bezpečnosti, ale musí stát
ve středu zájmu všech státních
orgánů, socialistických organizací
i jednotlivých občanů. Je proto na místě,
že Nejvyšší soud ČSR ve zprávě
o stavu socialistické zákonnosti věnuje mimořádnou
pozornost součinnosti soudů se společenskými
organizacemi a že zdůrazňuje odpovědnost
všech občanů za odhalení a postižení
trestné i jiné protispolečenské činnosti.
Je také třeba vidět, že není
rozpor mezi požadavkem důsledného plnění
občanských povinností a realizací
práv občanů, neboť ochrana práv
a zákonných zájmů občanů
může být nejlépe zabezpečena,
jestliže budou plněny povinnosti těmto právům
korespondující.
Tu pak vidím široké pole působnosti
též pro nás, poslance České národní
rady. Ve zprávě ústředního
výboru na XIV. sjezdu strany bylo uvedeno, že se v
minulých letech velmi narušilo dodržování
zákonů a požaduje se tam zintenzivnění
politickovýchovné práce, pokud jde o respektování
zákonů a prohloubení úcty k nim, jakož
i pokud jde o dodržování pravidel socialistického
soužití. Znamená to pro naši poslaneckou
činnost v pracovních obvodech, abychom seznamovali
občany se zákonnou úpravou na příslušných
úsecích, objasňovali jim smysl jednotlivých
právních předpisů a zdůrazňovali
význam socialistické zákonnosti. Zpráva
Nejvyššího soudu ČSR o stavu socialistické
zákonnosti nám může přitom poskytnout
i účinnou pomoc.
Mohlo by se zdát, že otázky státu a
práva hrají vedle jiných politických,
zejména ekonomických úkolů podružnou
roli, avšak takový pohled by byl nutně povrchní.
Svou mocenskou i organizátorskou povahou představují
stát a právo významný faktor dalšího
vývoje společnosti, a proto jim socialistická
společnost musí věnovat náležitou
pozornost.
S uspokojením je třeba kvitovat, že se obecně
konsoliduje, jak to vyplývá ze zprávy o socialistické
zákonnosti, situace na úseku soudnictví,
jak v trestních, tak v občanskoprávních,
pracovněprávních i rodinných věcech,
a to přes nedostatky, které se dosud v činnosti
soudů ČSR vyskytují, a k jejichž postupnému
odstranění podstatně přispívá
dozorová a sjednocovací činnost Nejvyššího
soudu ČSR spolu s kontrolní funkcí ministerstva
spravedlnosti. Proto navrhuje ústavně právní
výbor České národní radě,
aby nejen vzala na vědomí zprávu Nejvyššího
soudu ČSR o stavu socialistické zákonnosti,
ale aby též zhodnotila konsolidaci na úseku
trestního a občanskoprávního soudnictví.
Z úkolů, kterým je třeba na úseku
socialistické zákonnosti věnovat i v budoucnu
prvořadou pozornost, navrhuje ústavně právní
výbor České národní radě
zdůraznit především ochranu socialistického
státu a jeho třídní podstaty, ochranu
socialistického společenského zřízení
a socialistického vlastnictví, prosazování
celospolečenských zájmů a uvedení
zájmů jednotlivců do souladu s těmito
zájmy celospolečenskými, dále zajištění
řádné výchovy dětí,
vedení občanů k pracovní kázni
a náležitou aplikaci ustanovení zákoníku
práce, zejména pokud jde o ukončení
pracovního poměru.
Zvláštními problémy, které nelze
ponechat stranou, jsou recidiva a trestná činnost
mladistvých pachatelů. Na tyto problémy bude
třeba soustředit pozornost nejen mocenských
orgánů, ale i vědeckovýzkumných
institucí, které se budou muset intenzívněji
zabývat též příčinami
trestné činnosti vůbec.
Závěr návrhu usnesení, který
předkládá ústavně právní
výbor České národní radě,
je věnován signalizační a propagandistické
činnosti soudů a státních notářství,
kterým ve spolupráci s jinými státními
orgány a společenskými organizacemi připadá
nemalá role při právní výchově
občanů.
Přijme-li Česká národní rada
návrh usnesení, předložený společně
se zprávou Nejvyššího soudu ČSR
o stavu socialistické zákonnosti ústavně
právním výborem, vytyčí tím
hlavní směry působení na úseku
socialistické zákonnosti nejen pro soudy, ale i
pro jiné státní orgány, socialistické,
zejména též společenské organizace,
jakož i pro jednotlivé občany.
Předseda ČNR E. Erban: Tím je pořadí
přihlášených řečníků
vyčerpáno. Hlásí se ještě
někdo do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí,
je tedy skončena. Můžeme přistoupit
k hlasování, a to tak, že budeme hlasovat o
schvalovacím usnesení, jak je připravil a
písemně předložil ústavně
právní výbor. Má někdo nějaké
námitky proti tomuto postupu? Nemá.
Kdo tedy souhlasí s tím, aby Česká
národní rada schválila usnesení ke
zprávě Nejvyššího soudu ČSR,
a to ve znění předloženém písemně
ústavně právním výborem, nechť
zvedne ruku! /Hlasuje se./
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Děkuji, tím Česká národní
rada projednala a schválila první bod denního
pořadu.
Přerušuji jednání na 15 minut.
/Jednání schůze České národní
rady znovu zahájeno v 15.25 hodin./
Předseda ČNR E. Erban /Zvoní/: Soudružky
a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi ČNR.
Přistoupíme k projednání druhého
bodu pořadu, kterým je
Zpravodajem je poslanec prof. ing. Kurt Rozsypal. Dávám
mu slovo.
Posl. prof. ing. Kurt Rozsypal: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté!
Státní závěrečný účet
za rok 1970 předložený vládou ČSR
byl projednán výborem pro plán a rozpočet
ČNR za účasti předsedů a rozpočtových
zpravodajů ostatních výborů ČNR.
Poslanci považovali za hlavní smysl jednání
o státním závěrečném
účtu posoudit účinnost státního
plánu a státního rozpočtu na rok 1970
a tím i účinnost řídící
činnosti státních orgánů a
hospodářských organizací. Jednání
vycházelo ze zkušeností poslanců z volebních
obvodů a z běžné kontrolní činnosti
výborů ČNR v uplynulém období.
Hlavním kritériem hodnocení byly zásadní
direktivy Komunistické strany Československa, přijaté
v roce 1969 a zejména v lednu 1970 na zasedání
ÚV KSČ.
Dovolte mi, abych úvodem konstatoval, že konfrontace
zkušeností poslanců s hodnotícími
závěry zprávy ministra financí ČSR
ke státnímu závěrečnému
účtu vyúsťovala ve shodu názorů
na hlavní hodnotící závěry
obsažené ve zprávě, jež jsou převážně
pozitivní, a že nebylo rozporů ani pokud jde
o hodnocení hlavních příčin
některých negativních jevů, jež
vývoj ekonomiky v roce 1970 doprovázely.
Hodnotíme-li dosažené výsledky hospodaření
a tendence, které vývoj ekonomiky v roce 1970 doprovázely,
musíme se vrátit do období, ve kterém
byl rozpočet sestavován a připomenout si
hospodářsko-politické direktivy KSČ
z roku 1969 a z ledna 1970. Hlavními úkoly, na jejichž
plnění měla být soustředěna
pozornost státních a hospodářských
organizací, bylo