Česká národní rada 1969 – 1971

Druhou významnou institucí, která slouží k ochraně přírodního a tím i životního prostředí, je fond ovzduší. S ohledem na to, že v roce 1971 lze použít prostředků tohoto fondu pouze na akce zajištěné ve schváleném objemu výstavby, je nebezpečí, že prostředky tohoto fondu nebudou plně využity. Příčiny jsou zejména v tom, že v důsledku nedostatku stavebních kapacit a nedodávek technologického zařízení investoři sníží své požadavky na finanční zdroje. Je nutno, aby všichni zainteresovaní investoři a dodavatelé si uvědomili, že každé další oddalování investic v tomto směru nese další nenahraditelné škody na přírodním i životním prostředí. Proto i správce fondu musí důrazněji působit na ekonomické využití těchto prostředků.

Zákon č. 35/1967 Sb., a vládní vyhláška č. 16/1966 Sb., na jejichž základě byly fondy vodního hospodářství a ochrany ovzduší zřízeny, znamenaly sice velký krok vpřed pro ochranu těchto důležitých složek přírodního prostředí. Mám zato, že však již v mnohém nevyhovují a že není ani kladen dostatečný důraz na řešení těchto otázek.

Jsme svědky toho, že vztah k přírodnímu prostředí je takový, že zatím dáváme přednost krátkodobému efektu ve výrobě před dlouhodobým zajištěním zdravých podmínek života. Proto se také stále dále devastuje přírodní prostředí tak, že v budoucnosti bude jen velmi obtížné škody, které vzniknou, odstranit. Již několikrát z našeho i zdravotního výboru ČNR vyšla usnesení, která na nedostatky v tomto směru i způsoby jejich odstranění upozorňovala.

Jsme si vědomi napjatosti mezi zdroji prostředků a potřebami v naší společnosti. Víme, že musíme napravit mnoho chyb v naší ekonomice, způsobených bezbřehou liberalizací plánování v minulém období. Věříme ale, že kompetentní orgány, tak jak budou narůstat další nové zdroje, znovu dají prioritu k vytvoření a udržování nezávadného životního prostředí.

Soudružky a soudruzi, upozornil jsem na některé skutečnosti, které limitují další rozvoj dvou základních výrobních odvětví. Přes tyto problémy je možno charakterizovat prováděcí plán rozvoje národního hospodářství a státní rozpočet ČSR jako další kladný faktor konsolidace a stabilizace naší ekonomiky, a proto poslanci výboru pro zemědělství a výživu budou pro vládní návrh zákona hlasovat.

Předseda ČNR E. Erban: Soudružky a soudruzi, konstatuji, že přihlášku do diskuse odvolali poslanci Vodička a Vybral.

Dále je přihlášen posl. Brabec.

Posl. Brabec: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, jedním z hlavních cílů státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na rok 1971, jak je formulován v odst. 2, písm. d/ vládního návrhu zákona ČNR o státním plánu a státním rozpočtu ČSR na rok 1971, je další rozvoj životní úrovně růstem osobní spotřeby při důsledném odměňování podle výsledků práce. Přitom je nutno dále upevňovat stabilizaci vnitřního trhu řešením strukturální stránky spotřeby.

Ve výboru ČNR pro obchod považujeme tento úkol za mimořádně důležitý a po dobu více než půldruhého roku aktivně podporujeme linii strany, přijatou a uskutečňovanou od května 1969, která stabilizaci vnitřního trhu postavila na jedno z předních míst ve svých politickoekonomických záměrech.

Vítáme, že rázným opatřením stranických a státních orgánů podařilo se zabránit rozvratu ekonomiky, zastavit nebezpečné inflační tendence a uklidnit vnitřní trh, který byl zmítán panikami a nákupními horečkami. Globální rovnováha na vnitřním trhu je skutečností a za to patří dík cílevědomému úsilí nového stranického vedení a vlády na jedné straně a úsilí většiny poctivých pracovníků ve výrobě a v obchodě na straně druhé.

Při jednáních našeho výboru jsme se současně seznámili s řadou faktů, které nám potvrdily správný závěr řídících orgánů, že dosažením globální rovnováhy naše úsilí o spokojenost pracujících nemůže a nesmí skončit. Úplná konsolidace politická a ekonomická spolu úzce souvisí a vzájemně se podmiňují.

Víme, že na našem vnitřním trhu přes výrazné zlepšení dosud chybí řada položek zboží, které musí občané pracně shánět. Tento stav, kdy si občan nemůže rychle a normálně opatřit některé běžné potřeby a drobnosti nebo i levnější druhy některého průmyslového zboží, je v přímém rozporu s vyspělostí naší ekonomiky.

Vítáme proto, že vláda přímo v návrhu zákona a resort ministerstva obchodu ve svém programu kladou potřebný důraz na strukturu vnitřního trhu, sortimentní úplnost jednotlivých položek. Tyto náměty budeme nadále plně podporovat všemi pro nás existujícími možnostmi jak v orgánech České národní rady, tak při své politické práci ve svých volebních obvodech.

Víme, že plán a rozpočet na rok 1971 neřeší všechny problémy a že je v něm řada konfliktních míst. Jsme však realisty a chápeme a plně podporujeme skutečnost, že plán na rok 1971 vychází z možností naší ekonomiky, i když potřeby na některých úsecích nebylo možno plně podpořit. To se týká především celé terciární sféry a v neposlední řadě materiálně technické základny obchodu a celého oběhu zboží, jejíž trvalé zaostávání mohlo by ohrozit úroveň prodeje a spokojenost obyvatelstva.

Vítáme proto, že federální a česká vláda mají v úmyslu problémy terciární sféry v relativně krátké době znovu přezkoumat a situaci tam začít měnit, že chtějí udělat všechno proto, aby to bylo možné udělat aspoň v polovině příští pětiletky. Takový postup je reálný a nutný.

Nechci vás zdržovat líčením podrobností o problémech materiálně technické základny obchodu a dopravy, přesto mi však dovolte, abych u příležitosti projednávání zákona o plánu a rozpočtu se aspoň zmínil o některých stručných závěrech, k nimž dospěl náš výbor po řadě velmi důkladných a dokumentovaných jednání. Dospěli jsme k závěru, že prvořadou pozornost je třeba věnovat problematice zásob ve výrobě a v obchodě a skladovém hospodářství. V současné době představují zásoby přes 80 % národního důchodu vytvořeného v jednom roce, přičemž jejich pomalý pohyb a sortimentní neúplnost a nevyrovnanost nám stravují obrovské hodnoty. Neméně velké rezervy existují ve skladech a při manipulaci s materiálem a se zbožím.

V souladu s budoucími záměry našich vlád ve třetí sféře klademe důraz na včasné zpracování koncepce dlouhodobého rozvoje obchodní sítě, zařízení veřejného stravování, ubytovacích zařízení a ostatních zařízení domácího cestovního ruchu. Dospěli jsme k závěru, že je nutné soustředit investiční prostředky v obchodě na rozhodující akce a nerozptylovat je na často neúčelné rekonstrukce a přestavby dosavadní obchodní sítě. Plně podporujeme přednostní řešení obchodní sítě v hlavním městě.

V souvislosti s přípravou 5. pětiletky se domníváme, že je nezbytné řešit celý nezbytný problém materiálně technického zásobování celého národního hospodářství a dodavatelsko-odběratelské vztahy včetně problematiky skladování a ve vnitřním obchodě systém velkoobchodní činnosti a moderní metody nákupu a prodeje. Své názory na posílení postavení odběratele v zájmu občanů - spotřebitelů jsme vyjádřili ve svých doporučeních k prováděcím předpisům souvisejících s novelizací hospodářského zákoníku.

Jsme toho názoru, že pozornost jmenovaným problémům se nám vyplatí a že se kladně projeví v druhé etapě konsolidace naší společnosti.

Vzhledem k dosud omezeným možnostem naší ekonomiky vůči celé třetí sféře se domníváme, že je zde nezbytné plně využít všech možností, které můžeme získat racionalizací od poslední provozovny a prodejny až po řídící centrum.

Pokud jde o dopravu, domníváme se, že není možné přejít existující problémy. Do působnosti ČSR tu patří mj. celý systém silniční sítě s výjimkou dálnice, celý systém silniční automobilové nákladní a osobní dopravy a městská hromadná doprava ve 22 městech ČSR. Stav silniční sítě je vám všem osobně znám, ale méně známá je skutečnost, že v příštích letech je ohrožena reprodukce nákladních automobilů ČSAD, že jsou vážné potíže s reprodukcí tramvajového parku, s opravárenskými kapacitami a náhradními díly pro všechny druhy vozidel a s koncepcí financování všech uvedených oborů dopravy.

Domníváme se, že i tyto problémy bude třeba v nejbližší době řešit zejména s ohledem na prudký rozvoj motorismu a omezené možnosti dalšího rychlejšího rozvoje železniční dopravy v celé naší republice.

Jsme přesvědčeni, že vláda ČSR bude hledat a nalezne i zde nejúčinnější věcné řešení a že v krátké době najde i nejúčinnější a nejúčelnější řešení institucionálního uspořádání a systému řízení všech oborů dopravy, spadajících do působnosti ČSR.

Výbor pro obchod doporučuje České národní radě návrh zákona schválit, a ubezpečuje vládu, že může s pomocí výboru vždy počítat.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruhu posl. Brabcovi, slovo má soudruh poslanec Latner.

Poslanec Latner: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, chci hovořit k té části návrhu státního rozpočtu ČSR na rok 1971, která se týká rozpočtového hospodaření národních výborů.

V našem výboru pro národní výbory a národnosti jsme návrh rozpočtu národních výborů projednávali za účasti předsedů a dalších funkcionářů krajských národních výborů a národních výborů statutárních měst. Důkladně jsme se zabývali nejen návrhem rozpočtových čísel, ale posuzovali jsme zásady a metodiku finančního hospodaření národních výborů a zejména uvažovaná opatření k rozšíření účelového financování.

Vycházeli jsme z toho, že rozpočtové hospodaření národních výborů v letošním roce vykazuje příznivý vývoj a je předpoklad, že skončí přebytkem téměř 3 mld. Kčs. K tvorbě přebytků významně přispěla i skutečnost, že národní výbory dobře pochopily úsilí stranického a státního vedení o konsolidaci národního hospodářství a zabezpečily výraznější růst dosažitelných rozpočtových i mimorozpočtových příjmů a úspory na výdajích větší než v minulých letech. Přitom finančně zabezpečují převážně z vlastních doplňkových zdrojů četné mimořádné úkoly, které v jejich schválených rozpočtech nebyly vůbec nebo jen v nedostatečné míře obsaženy a s jejichž krytím ze státního rozpočtu nebylo možno předem počítat. Jde především o odstraňování škod na silnicích, škod z živelných pohrom a další výdaje.

Tyto skutečnosti dokazují, že dosavadní úprava finančního hospodaření národních výborů se v podstatě osvědčuje a že i po přijetí některých omezujících opatření pro rok 1970 podněcuje u národních výborů zdravou iniciativu a zájem o zvyšování rozpočtových i mimorozpočtových příjmů a o účelnější a hospodárnější vynakládání prostředků. V tomto směru národní výbory významně přispívají k celkové konsolidaci národního hospodářství.

Výbor také konstatoval, že národní výbory vypracovaly a předložily návrhy svých rozpočtů na rok 1971 na kvalitativně lepší úrovni než v minulých letech. Počítá se v nich s výraznějším růstem rozpočtových příjmů a se zapojením vlastních doplňkových zdrojů ve výši zhruba 2 mld. Kčs. Ve výdajové části návrhů rozpočtů se podstatně lépe vyjadřuje celkový úhrn finančních záměrů národních výborů.

To všechno vytváří příznivé předpoklady pro úspěšné rozpočtové hospodaření národních výborů v r. 1971. Proto výbor nedoporučil provádět do dosavadní úpravy rozpočtového hospodaření hlubší zásahy. Doporučil, aby se nepřistupovalo k zavádění účelového financování mzdových fondů rozpočtových organizací, ve školství, zdravotnictví a sociálním zabezpečení ani k účelovému financování příspěvku na ztrátu podniků bytového hospodářství.

Předložený návrh státního rozpočtu je v souladu s tímto doporučením výboru a ponechává financování těchto úkolů v rámci souhrnného finančního vztahu.

Považujeme financování dosavadního okruhu potřeb národních výborů formou souhrnného finančního vztahu spolu s institucí fondu rezerv a rozvoje za významný nástroj k podpoře zájmu národních výborů o rozvoj jejich hospodářství, o využívání místních surovinových, pracovních a finančních zdrojů a o účelné vynakládání rozpočtových i mimorozpočtových prostředků.

Jejich přednosti se začínají výrazněji projevovat právě nyní v období konsolidace národního hospodářství a po určitém odstupu od jejich zavedení. Umožňuje se tu národním výborům, zejména místním a městským, aby si v průběhu několika let nastřádaly prostředky na provedení významnějších akcí ke zlepšení životního prostředí, na výstavbu, rekonstrukce a úpravy veřejných zařízení, na rozvoj služeb a na jiné účely.

To právě dělá z národních výborů hospodáře. Umožňuje jim, aby si stanovily dlouhodobější záměry a získaly pro jejich realizaci občany v souladu s jejich zájmy a potřebami.

Taková možnost cílevědomější práce podporuje autoritu národních výborů u občanů a současně podporuje i úsilí centra o účelnější vynakládání společenských prostředků. Co národní výbory nejvíce potřebují, to je určitá jistota, že nutná míra jejich samostatnosti bude zachována i v dalších letech a že do finančních vztahů mezi centrem a národními výbory nebudou každoročně prováděny různé omezující zásahy. Tuto nutnou stabilitu je nutno zabezpečit alespoň na období celé pětiletky.

Je to požadavek, který vystupuje do popředí zejména nyní, kdy se nová pětiletka připravuje a kdy se současně blíží termín voleb do národních výborů, ke kterému by národní výbory měly mít možnost připravit reálné volební programy.

Jsem přesvědčen, že návrh rozpočtu národních výborů a navrhovaný zákon o státním rozpočtu ČSR vytváří nutné podmínky pro úspěšné plnění úkolů národních výborů a pro rozvoj jejich iniciativy k 50. výročí založení KSČ v příštím roce. Proto doporučuji jménem výboru pro národní výbory a národnosti, aby Česká národní rada tento návrh zákona schválila.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji. Dále uděluji slovo posl. ing. Františku Michelemu, CSc.

Posl. ing. Michele: Vážená Česká národní rado, vážení hosté, dovolte mi, abych vás z pověření průmyslového výboru seznámil se stanoviskem výboru k rozpočtové kapitole ministerstva průmyslu ČSR.

Výbor konstatoval, že plán a rozpočet ministerstva průmyslu ČSR na rok 1971 v podstatě zajišťuje směrnici vlády ČSR. Značné obtíže při jeho sestavování způsobila okolnost, že nebyly vyjasněny některé ekonomické podmínky, jako novelizace zákona o podnikových daních, sazebních srážek a přirážek při vývozu a dovozu, zásady dotační politiky apod. Za tohoto stavu hodnotil průmyslový výbor kladně organizátorskou a řídící práci ministerstva průmyslu ČSR při přípravě plánu a rozpočtu na rok 1971, která již brala ohled na očekávané vyčlenění některých odvětví do kompetence federálního ministerstva hutnictví a strojírenství.

Základním cílem vládní směrnice na rok 1971 je pokračovat v konsolidaci národního hospodářství a současně zakládat rozvojové záměry na 5. pětiletku. Poněvadž návrhy VHJ nezajišťovaly dostatečně tento základní směr, navrhlo ministerstvo průmyslu ČSR vlastní progresívnější koncepci plánu a rozpočtu při jeho dopracování.

Příčiny. proč VHJ nenavrhly progresívnější ukazatele plánu, jsou zejména v tom, že záměry směrnice nejsou dostatečně podporovány ekonomickými stimuly, že iniciativní zlepšování ukazatelů směrnice přináší podnikům nepříznivé důsledky, a dále v tom, že není dopracována dlouhodobá koncepce rozvoje národního hospodářství, a to zejména v průmyslu, z níž by měl roční plán vycházet. VHJ si proto nepochybně ponechaly ve svých návrzích určité rezervy.

Východiskem sestavení plánu a rozpočtu na rok 1971 byl rozbor očekávaného plnění ukazatelů roku 1970. Plnění bylo resortem dostatečně progresívně odhadnuto a byly zváženy převážně pozitivní výsledky rozvoje hospodářství v roce 1970 a hlavní rozdíly očekávané skutečnosti oproti plánu, zejména stagnace, případně zpomalení odbytu některých výrobků, zvýšení stavu skladů tím, že obchod neodebíral dodávky v původně plánovaném rozsahu, dále existence řady nadále nedostatkových výrobků. Závažnou okolností je, že nadále pokračoval v roce 1970 úbytek pracovních sil v průmyslu, ačkoli ve vybraných oborech mělo dojít k jejich růstu. V resortu se nepodařilo zbrzdit natolik investiční rozestavěnost, aby bylo dosaženo plánovaného objemu.

Nutno vyzvednout. že součástí příprav zpracování plánu byl "Návrh programu komplexní socialistické racionalizace v ministerstvu průmyslu ČSR" a že efekt návrhů VHJ byl vyčíslen a zahrnut do plánu a rozpočtu ministerstva na rok 1971. Pozitivní je rovněž to, že započaly práce na projektech rozvojových nosných programů, byli jmenováni nositelé a garanti jednotlivých programů, aby bylo dosaženo cíle, tj. založeny první předpoklady zlepšování efektivnosti struktury národního hospodářství v 5. pětiletce a v dalším výhledu.

Význam předkládané rozpočtové kapitoly ministerstva průmyslu ČSR vyplývá z rozhodujícího objemu zdrojů, které podniky ministerstva vytvářejí pro národní hospodářství. Netřeba jej detailně rozebírat a zdůvodňovat.

Ačkoli by průmysl a zejména pak strojírenství měly být rozhodujícím nositelem přírůstku vývozu, nemají k tomu v současné době vytvořeny dostatečné podmínky v dlouhodobých dohodách a v konkrétních zakázkách v potřebné struktuře a množství na rok 1971. Podniková sféra potřebuje jistotu v zajištění rozvoje výroby, a to zejména dodávkami paliv, elektrické energie, plynu, surovin a polotovarů, a zajištění nezbytných pracovních sil. Nutno velmi uvítat, že řada nových zákonů a opatření je právě tímto směrem zaměřena.

Dosud však existuje řada otevřených odběratelsko-dodavatelských vztahů uvnitř oborů a mezi obory jak v českých VHJ, tak ve vztahu ke slovenským průmyslovým podnikům. Nejsou zatím dopracovány a ověřeny možnosti exportu do socialistických zemí zejména v oblasti strojírenství, mezi ministerstvem zahraničního obchodu a ministerstvem plánování a plánovacími útvary ministerstva průmyslu, jejichž požadavky na vývoz by měly vycházet z reálných kapacitních možností výroby, měly by být již nyní na rok 1971 naplněny konkrétními technicky a obchodně vyjasněnými zakázkami. Tento stav signalizuje, že v oblasti vnějších vztahů není ještě vše v pořádku, že bude nutno podstatně zvýšit akviziční činnosti pro zahraničí a předcházet konjunkturálním vlivům. Bude nutno urychleně vyjasnit, zda již uzavřené nebo připravované výrobní dohody jsou v potřebném objemu zajištěny dovozem surovin a polotovarů.

Průmyslový výbor konstatoval, že se řádově největší problémy v zajišťování směrnice nadále projevují v odvětví strojírenství, palivoenergetické základny a v chemii.

Nepříznivě se jeví finanční situace v oblasti investiční výstavby v resortu v roce 1971, kde je nutno řešit nedostatek vlastních finančních zdrojů resortu zvýšenými dotacemi ze státního rozpočtu a jinou účastí státu. Situace podniků je navíc komplikována jejich značnou zadlužeností.

Průmyslový výbor konstatoval a ocenil značnou dynamiku v tempech růstu výkonů, podstatně rychlejší tempa tvorby finančních zdrojů než tempa růstu hlavních položek potřeb. Nadprůměrné indexy růstu výkonů dosahují odvětví energetiky, strojírenství a chemie, hlavním zdrojem výkonů je růst výroby zboží, což je jistě správné.

Souhrnné stanovisko průmyslového výboru k rozpočtové kapitole ministerstva průmyslu ČSR je pozitivní, a proto průmyslový výbor vám doporučuje, vážené soudružky a soudruzi poslanci, hlasovat pro jeho přijetí.

Děkuji za pozornost.