Česká národní rada 1969 – 1971

Předseda ČNR E. Erban: Jako poslední do rozpravy je přihlášen posl. soudruh Příhoda. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Příhoda: Vážené soudružky a soudruzi poslanci. V souvislosti s návrhem plánu rozvoje národního hospodářství bych se chtěl zmínit o výsledcích a zejména způsobu řešení, které přináší jeden z nejvíce limitujících činitelů národního hospodářství v roce 1971 i v celé pětiletce, to je o palivoenergetické základně. Během roku jsme se měli možnost několikrát přesvědčit a výklad soudruha ing. Rázla to v plném rozsahu potvrdil, že přes radikální zásahy a úspěchy, kterých jsme dosáhli ve zvýšení výroby elektrické energie, musíme i nadále počítat s velmi tvrdými racionalizačními opatřeními a odvozeně s regulací spotřeby elektrické energie. Je to zcela pochopitelné, neboť nebylo možno během jednoho roku vyřešit následky chyb několika let v investiční činnosti jak na úseku samotné energetiky, tak na úseku těžby tuhých paliv. Z materiálů, které máme, vyplývá, že návrh plánu roku 1971 dává předpoklad dosáhnout požadovaného přírůstku v těžbě paliva k výrobě elektrické energie v příštích letech, ovšem to je budoucnost nejméně celé pětiletky.

Palivoenergetická základna spotřebuje v nejbližších letech největší díl všech investic republiky, zprvu 30 % a později 40 %, přesto nemůžeme očekávat, že se nám za rok podaří vybudovat tolik zdrojů, abychom v nejbližších letech plně uspokojili všechny požadavky odběratelů. A dovozem, jak bylo konstatováno v úvodním slově, nelze všechno řešit. Proto se také opět musí uvažovat v návrhu plánu těžby paliva s obětavou prací horníků o volných dnech, bez jejichž pochopení by energetika neměla ani to omezené množství uhlí, které může dostat. Současně stojí před námi úkol, jak řešit energetickou situaci v nejbližší době - nemluvím tedy o daleké budoucnosti - a zároveň hodnotit dosavadní regulační opatření, jak je provádíme od roku 1969 a zejména od podzimu letošního roku.

Jako poslanci průmyslového výboru jsme se zúčastnili průzkumu v několika továrnách. Shrneme-li poznatky z těchto průzkumů spolu s těmi, které denně získáváme ve svých volebních obvodech, můžeme je shrnout asi do dvou skupin:

Za prvé, že tak zvané krajské výseče, to znamená ten desátý stupeň, kde vybrané závody omezují svůj odběr na jednu hodinu odpoledne a jednu dopoledne až na technické minimum, jsou po týdnech časově pohyblivé, což znamená opakované organizační opatření na hodiny, kdy se musí zastavit provoz ve fabrikách. Tato stížnost je řešena od Nového roku tím, že cyklus výsečí se bude měnit až po měsíci a nikoliv po týdnech.

Za druhé daleko kritizovanější je však úprava, podle které se začátek pracovní doby v jednosměrných provozech posunul o jednu až dvě hodiny. I když motivace tohoto rozhodnutí byla správná a sledovala omezení ranní špičky v době, kdy se ještě musí svítit, její praktický dopad nebyl nijak příznivě přijat. Kritika se zvláště objevovala tam, kde pracuje většina žen, takže začátek té jejich druhé směny v domácnosti po skončení zaměstnání se zkrátil v daleko kratší časové etapy než dosud. Vznikly tak problémy ve školkách, jeslích, obchodech, zvláště vyhrocené tam, kde je v místech soustředěné pravidelné směnování, kde k posunu pracovní doby nedošlo.

Praktický dopad těchto opatření je velmi často anulován vůbec tím, že téměř všude musely být z těchto důvodů poskytnuty jednotlivé výjimky, takže zvláště tam, kde pracuje více lidí společně v jedné hale nebo kanceláři, stejně se svítí.

Nabízí se proto otázka, zda již prováděná regulační opatření bychom neměli upravit více s názory a přáními občanů už také proto, že víme, kolik MgW nám bude chybět v průběhu celé pětiletky. Víme, že to bude cca 400 - 500 MgW, takže bez regulačních opatření se v nastávajících letech vůbec neobejdeme.

Proto je připravován nový soubor opatření, podle kterých současná energetická situace není řešena jen na úkor odběratelů a tím také přímo na plnění základních výrobních úkolů, ale také v oblasti, kde omezovací dopad není tak přímý, např. se počítá s částečným omezením veřejného osvětlení zhruba o 50 %, s omezením osvětlení prodejních místností, reklam, a to hlavně v dobách energetických špiček. Rovněž se hledá řešení, aby atraktivní pořady Čs. televize se nesoustřeďovaly rovněž do těchto špiček. Počítá se dále s omezením vytápění elektrických vozidel veřejné dopravy, s rozšířením povinností snížení odběru i u maloodběratelů atd. Po těchto opatřeních bylo právem voláno s tím, aby tíha celého problému neležela jen na průmyslu, a tím negativními dopady na výrobě, přičemž se v maloodběru velmi málo nebo vůbec nešetří.

Uvažovaná opatření, která mají přijít k platnosti, však neřeší připomínky na posunutí začátku pracovní doby. Vím, že diskusí, zda začátek pracovní doby tak brzo ráno, jak jsme zvyklí v republice, což je ojedinělý zjev v celém světě, je vůbec správný, a to nechci klást do bezprostřední souvislosti s těmito připomínkami, ale s řešením zvyklostí a řadou podmínek souvisejících s všeobecným posunutím začátku pracovní doby.

V řadě závodů, kde jsme byli, jsme však se shledali s návrhy na řešení snížení odběru elektrické energie v ranní špičce bez posunutí pracovní doby, ale s posunutím času. Jinak řečeno - abychom celostátně posunuli čas o jednu hodinu kupředu v zimních měsících, kdy je zrána ještě dost tma, takže kupř. začátek v 6 hodin se posune prakticky až na 7. hodinu. Není to žádná novinka - tzv. zimní čas. Už jednou to zde bylo a údajně je to dodnes v některých státech používáno. Ale proto, že to zde bylo, jeví se to snad nepopulární, už také vzhledem k tomu, že tím vzniknou organizační problémy v mezinárodní dopravě na hraničních přechodech.

Ale jestliže dnes již víme, že budeme muset regulovat odběr elektřiny, že úsporná opatření nás neminou - mimochodem řečeno racionalizace spotřeby elektrické energie je u nás stále popelkou a naše spotřeba elektrické energie na jednotku národního důchodu je stále neúměrně vysoká proti jiným státům a dokonce stoupá. V roce 1966 jsme z jedné kWh vyrobili za 6,01 Kčs národního důchodu, zatímco v letech 1969 už jen 5,47 Kčs národního důchodu. To stojí za zamyšlení.

Proto projednávání návrhu plánu na rok 1971 by pro nás mělo být příležitostí zvážit ještě jednou všechny návrhy a připravit k jejich zavedení vhodné podmínky.

Soudruzi, kteří o těchto řešeních rozhodují, by měli dát na jednu stranu vah potíže, které ze zásadních řešení vyplývají, na druhou jejich zásadní význam. Bylo by třeba zvážit ještě jednou všechny návrhy a připravit k jejich zavedení - jak jsem řekl - vhodné podmínky a zejména pro ně získat pochopení široké veřejnosti. Mluvím o tom proto, že řešení energetické situace není v poměrně krátkém časovém údobí jednoho roku možné, protože výstavba elektrárny nebo moderního velkodolu trvá nejméně 5 let, a proto také celé řešení následků minulých let by mělo být koncepčnější a nikoli jen v krátkodobých nouzových opatřeních.

Jinak jsem přesvědčen, že tak, jak to vyplývá z jednotlivých kapitol, že návrh plánu a rozpočtu citlivě uvažuje vše, co je možno v republice vůbec věnovat na vyřešení tohoto problému. Proto se domnívám, že bude správné, abychom souhlasili s návrhem usnesení tak, jak je uvedeno v předloženém návrhu.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji posl. Příhodovi.

Počet přihlášených řečníků je vyčerpán. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo se nehlásil./

Do rozpravy se již nikdo nehlásí, je tedy skončena.

Prosím zpravodaje posl. ing. Vladimíra Ptáčka o závěrečné slovo.

Zpravodaj posl. ing. Vladimír Ptáček: Soudružky a soudruzi poslanci! Při tak bohaté a obsáhlé diskusi je mé závěrečné slovo, které má být stručné, dosti obtížné. Přesto však mi dovolte, abych charakterizoval nejdříve rozpravu.

Domnívám se, že se nesla třemi společnými znaky.

První okruh problémů tvořila diskuse k úzkým, napjatým, někdy i velmi otevřeným místům v plánu 1971 a státního rozpočtu na něj navazujícímu, resp. zabezpečujícímu tento plán.

V této souvislosti bych chtěl říci, že jsme museli řadu hodin - doslova podle přikázaných kapitol v jednotlivých výborech projednávat tuto problematiku a nakonec na společném zasedání našeho výboru pro plán a rozpočet, rozšířeném o předsedy a rozpočtové zpravodaje, dne 18. prosince jsme tyto problémy znovu projednávali. Tedy závěr z 18. prosince, který navrhujeme plénu České národní rady, byl společným závěrem všech výborů, přičemž - a to je třeba jako klad uvést - v průběhu celého projednávání rozpočtových kapitol i v průběhu závěrečného projednávání 18. prosince jak zástupci ministerstva financí, tak zástupci ministerstva plánování zdůraznili, že se k některým problémům v průběhu roku bude třeba vrátit, že k některým problémům se také vytváří prostor a rezervy, aby se řešily. V tom smyslu je možno brát také ujištění vlády za natolik závazné, že zkušenosti nám říkají, že tyto problémy se budou dopracovávat, dokonce některé se již dopracovávají.

Druhým okruhem problému byly problémy kolem pětiletky. Zejména posl. Hechtová poukázala na tyto věci - domnívám se, že také diskusní příspěvek ing. Zíky se týkal těchto problémů - nikoli pouze roku 1971, nýbrž že to je záležitost sahající do celé pětiletky. Tedy při projednávání a přípravě pětiletky bude třeba, aby vláda vzala na tyto signalizující problémy zřetel a v rámci optimálních možností je řešila. Na základě toho na druhé straně ovšem abychom se těmito problémy v průběhu projednávání pětiletky zabývali také my.

Za třetí - a to považuji za rozhodující - dnešní jednání i celá rozprava vyzněla jednoznačně na podporu závěrů, pro přijetí návrhu plánu a státního rozpočtu na rok 1971. Proto mi dovolte, abych znovu opakoval původní návrh, aby předložený návrh plánu na rok 1971 a státního rozpočtu byl plénem České národní rady schválen.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji zpravodaji posl. ing. Ptáčkovi.

Soudružky a soudruzi, můžeme přistoupit k hlasování. Doporučuji, abychom hlasovali o celém předloženém vládním návrhu zákona najednou, a to ve znění zprávy výboru pro plán a rozpočet, rozšířeného o předsedy a rozpočtové zpravodaje ostatních výborů ČNR, která vám byla rozdána. Jsou proti tomu nějaké námitky? /Nikdo se nehlásil./

Nejsou. Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona ČNR o cílech a hlavních úkolech státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na rok 1971, jehož celkové příjmy se stanoví částkou 97.567,967.000 Kčs a jehož celkové výdaje se stanoví stejnou částkou, v němž jsou dále zahrnuty dotace a subvence ze státního rozpočtu federace do státního rozpočtu republiky v částce 12.432,907.000 Kčs, a který též obsahuje finanční vztahy v rozpočtu národních výborů, a to souhrnný finanční vztah dotace ve výši 11.975,900.000 Kčs a účelové subvence ve výši 14.004,800.000 Kčs, nechť zvedne ruku. /Děje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada schválila vládní návrh zákona o cílech a hlavních úkolech státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství ČSR a o státním rozpočtu ČSR na rok 1971.

Tím jsme projednali šestý bod pořadu.

Sedmým bodem schváleného pořadu schůze je

Zpravodajem je posl. dr. Jaroslav Srb. Dávám mu slovo.

Posl. dr. Srb: Vážená Česká národní rado, od poslední schůze České národní rady došly České národní radě tři žádosti soudců z povolání okresních soudů v České socialistické republice o zproštění soudcovské funkce.

Ústavně právní výbor ČNR projednal tyto žádosti ve své schůzi dne 21. prosince 1970.

Pokud jde o žádosti soudců z povolání o zproštění soudcovské funkce, stanoví zákon o organizaci soudů a o volbách soudců v § 52, že soudce může být na svou žádost soudcovské funkce zproštěn. Zákon dále stanoví další podmínku, že totiž žádost o zproštění soudcovské funkce musí být doložena i vyjádřením ústředního orgánu ověřeného správou soudu, tj. ministra spravedlnosti. O zproštění pak rozhoduje orgán, který soudce zvolil. Tímto orgánem je Česká národní rada.

Obě zákonné náležitosti, tedy žádost podaná soudcem a vyjádření ministra spravedlnosti, jsou splněny u soudců vyjmenovaných v tisku č. 99, který ústavně právní výbor předkládá České národní radě.

Doporučuji proto, aby Česká národní rada přijala usnesení navržené v předloženém tisku č. 99 a zprostila uvedené soudce z povolání soudcovské funkce.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji.

Má někdo k přednesené zprávě nějaké připomínky? /Nikdo se nehlásil./

Nemá. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Kdo souhlasí s písemným návrhem ústavně právního výboru, aby Česká národní rada zprostila soudce z povolání uvedené v předloženém návrhu soudcovské funkce, nechť zvedne ruku! /Děje se./ Děkuji.

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji, tím jsou soudci z povolání dr. Dagmar Černá, dr. Vladimír Říha a Bohuslav Novák, promovaný právník, zproštěni soudcovské funkce.

Tím jsme projednali 7. bod pořadu schůze.

Osmým bodem schváleného pořadu schůze je

Prosím soudruha ministra spravedlnosti dr. Jana Němce, aby svůj písemný návrh ústně odůvodnil.

Ministr spravedlnosti ČSR dr. J. Němec: Soudružky a soudruzi, podle § 51, odst. 1, písm. a/ zákona č. 19/1970 Sb. o organizaci soudů a o volbách soudců předkládám České národní radě návrh na odvolání dr. Oldřicha Nekudy, soudce z povolání okresního soudu v Třebíči. Dr. Oldřich Nekuda vykonával nynější soudcovskou funkci od roku 1961. V průběhu dvou uplynulých let vyvíjel aktivní činnost na podporu pravicově oportunistických sil, zejména ve svých veřejných vystoupeních na schůzích a aktivech po srpnu 1968 zaujímal protisovětské postoje a hanlivě se vyjadřoval o spojeneckých armádách. Svou činností, v níž pokračoval v roce 1969, přispěl k politické dezorientaci pracovníků okresního soudu a okresní prokuratury v Třebíči. Svými politickými postoji, jež měly nedobrý ohlas ve veřejnosti hrubě porušil své soudcovské povinnosti, ztratil důvěru potřebnou k výkonu funkce soudce z povolání.

Navrhuji proto, aby Česká národní rada přijala usnesení tak, jak je uvedeno v tisku 103.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruhu ministru spravedlnosti Němcovi za jeho odůvodnění. Má někdo k předloženému návrhu nějaké připomínky? Nemá.

Můžeme proto přistoupit k hlasování. Kdo souhlasí s předloženým písemným návrhem ministra spravedlnosti ČSR na odvolání soudce z povolání dr. Oldřicha Nekudy ze soudcovské funkce, nechť zvedne ruku. /Děje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Tím byl návrh usnesení, jak jej ministr spravedlnosti České národní radě předložil, schválen. Tím jsme projednali osmý bod pořadu.

Devátým bodem je

Prosím úřadujícího místopředsedu ústředního výboru Národní fronty ČSR posl. Pelnáře, aby návrh blíže odůvodnil.

Posl. Pelnář: Vážená Česká národní rado, přijetím ústavního zákona č. 155/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje hlava osmá ústavy z roku 1960, došlo též ke změnám, pokud jde o volby soudců. Soudce z povolání volí nyní národní rady. Ústavní zákon, kterým se mění a doplňuje 8. hlava ústavy z roku 1960, svěřuje navrhování kandidátů do funkce soudce z povolání orgánům Národní fronty.

Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSR proto v dohodě s ministrem spravedlnosti ČSR soudruhem dr. Janem Němcem připravilo a předkládá vám se zřetelem k ústavnímu zákonu č. 52/70 Sb. o prodloužení volebního období soudců krajských a okresních soudů návrhy na volby soudců, a to na volbu některých soudců z povolání obvodních soudů v Praze, okresních soudů v ČSR a krajských soudů v Plzni a v Ústí nad Labem.

Při přípravě předkládaných návrhů na volbu soudců z povolání byla výběru kandidátů věnována zvýšená pozornost a byli vybráni kandidáti, jejichž odborná připravenost a zkušenosti ze soudcovské praxe jsou v soudnictví známy. Zdůrazňuji, jak je to konečně uvedeno i ve všech písemně předložených návrzích, že kandidatura byla s každým navrhovaným soudcem projednána a že všichni kandidáti se svou kandidaturou souhlasí. Všichni kandidáti podle názoru předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR zaručují, že budou aplikovat právní předpisy ve shodě se zájmy socialistického státu i s oprávněnými zájmy občanů a že splňují všechny zákonné předpoklady pro volby.

Jménem předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR navrhuji, aby Česká národní rada všechny navrhované soudce z povolání schválila.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji posl. Pelnářovi za jeho odůvodnění. Má někdo k návrhu na volbu soudců nějaké připomínky? /Nikdo se nehlásí./

Nemá. Můžeme přistoupit k hlasování. Doporučuji, abychom hlasovali o celém návrhu usnesení na volbu soudců najednou tak, jak je obsažen v předloženém písemném návrhu předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSR.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? /Námitky nebyly./

Nejsou. Kdo tedy souhlasí s celým návrhem usnesení na volbu soudců z povolání obvodních soudů v Praze, okresních soudů v ČSR a krajských soudů v Plzni a v Ústí n. L., jak je obsažen v předloženém písemném návrhu, nechť zvedne ruku! /Děje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./ Děkuji. Tím jsme projednali tento bod pořadu.

Posledním bodem pořadu schůze je

Tato zpráva vám byla, soudružky a soudruzi poslanci, jako obvykle rozdána písemně.

Má někdo k předložené písemné zprávě nějaké otázky nebo připomínky? /Nikdo se nehlásí./

Nemá. Protože předložená písemná zpráva neobsahuje nic, o čem jednací řád ČNR nařizuje hlasování, sděluji, že Česká národní rada bere tuto zprávu o činnosti předsednictva na vědomí.

Tím jsme projednali pořad schůze.

Dovolte, milé soudružky a soudruzi, abych vám všem před skončením schůze přál příjemné vánoce a mnoho pracovních i osobních úspěchů do nového roku 1971.

Končím schůzi.

/Schůze skončena ve 20.50 hod./