Několik slov k investicím ve sféře
národních výborů, neboť to byla
oblast nejkonfliktnější při projednávání
návrhu plánu. Co si můžeme v rozsahu
investiční výstavby národních
výborů dovolit z hlediska současného
stavu:
Máme zásobník práce asi za 12,5 mld.
Kčs bez komplexní bytové výstavby.
Během příštího roku jej snížíme
asi o 10 mld. Kčs a i tak při průměrné
rozpočtované ceně jedné akce 30 -
35 mld. Kčs bude doba výstavby dlouhá cca
4 roky. Plán tedy počítá zahájit
za 2,5 mld. Kčs staveb, z toho připadne 1 mld. Kčs
na vodárenství a něco pod 1 mld. Kčs
na silnice. Na všechno ostatní máme asi 700
mil. Kčs.
Tato úroveň investic nám neumožňuje
v Praze zahájit v příštím roce
práce na propojení Severo-jižní magistrály
mezi Holešovicemi a Nuselským mostem ani zahájení
přípravných investic pro sídliště
Chodov jako nutného předpokladu, abychom v Praze
mohli postavit 40 tis. bytů v pětiletce. Tato úroveň
investic nám ovšem neumožňuje řešit
naléhavé potřeby Jihomoravského kraje
a v Brně, jako je Březovský vodovod, přehrada
na Křetince či vodohospodářské
investice v Gottwaldově. Nemůžeme udržet
ani rychlé tempo v odstraňování havarijních
škod, které jsme nasadili v roce 1969 a 1970. K těmto
stavbám se musíme vrátit při dopracování
5. pětiletky.
V komplexní bytové výstavbě bude dodavatelských
bytů zahájeno o 3 tis. méně, než
stanovila směrnice. Je to proto, že se začíná
realizovat přísná politika, určující
objem investic na bytové výstavbě jako závazný.
Vzhledem k tomu, že jsou překročeny rozpočtové
náklady, nemůžeme u řady národních
výborů zahájit počty bytů,
které jsme původně uvažovali.
Poslední oblastí plánu, na kterou vás
chci upozornit, je problematika pracovních sil a vývoje
zaměstnanosti. Domnívám se, že tentokrát
vidíme do bilance pracovních sil daleko podrobněji
než v roce minulém. Vzali jsme si totiž ponaučení
z toho, že nesmíme přebilancovat zdroje pracovních
sil, spíše naopak. Počítáme s
rezervou asi 8 tis. na prodloužení mateřské
dovolené, protože tento problém bude muset
být řešen z hlediska populačních
opatření.
V plánu se respektuje nutnost snížit o 10 %
řídící a správní aparát.
Snížení se promítá i do mzdových
fondů a do ostatních ukazatelů.
V oblasti průmyslu a stavebnictví se počítá
s malým růstem zaměstnanosti, vláda
zároveň rozhodla nelimitovat v těchto odvětvích
pro období definitivního sestavení podnikových
plánů počty pracovníků, a to
z těchto důvodů:
1. závazný podíl mezd na výkonech
je velmi přísným hlediskem při plánování
zaměstnanosti;
2. malá znalost centra o tom, jak jednotlivé KNV,
resorty a jejich podniky chtějí zabezpečit
vyšší využívání základních
fondů, zejména v podnicích strojírenství
a v závodech na výrobu stavebních hmot a
v zabezpečování prioritních staveb.
Závazný počet pracovníků vláda
proto schválí až po provedení krajských
bilancí pracovních sil, přibližně
k 15. březnu 1971. Přitom v plné míře
zůstávají v platnosti regulační
opatření v pohybu pracovních sil, přijaté
vládou již dříve.
Když hovořím o pracovních silách,
chtěl bych zdůraznit, že musíme být
mnohem přísnější v rozhodování
o nových investicích. Podle předběžných
zjištění jen v letošním roce národní
výbory potvrdily při registraci nových investic
další zaměstnanost v ČSR ve výši
37 tis. lidí. Tím si ovšem vytváříme
situaci, kterou v budoucnu budeme řešit jen s krajním
vypětím.
Několik vět na závěr. Jsme si dobře
vědomi toho, že přes všechno úsilí,
které bylo věnováno jeho přípravě,
plán na rok 1971 neřeší a nemůže
řešit všechny problémy. Je řada
otázek, které si vyžádají delší
doby na odpověď. Víme také, že
v plánu nejsou všechny vztahy definitivně provázány.
Plán má některá rizika, ale má
i rezervy. Má je rozhodně v možnosti dosažení
větší efektivnosti. Jsme však rovněž
přesvědčeni, že při pečlivém
úsilí o jeho realizaci na všech stupních
řízení bude splněn, bude-li mu od
počátku věnována patřičná
pozornost. Jestliže jsme před několika lety
stáli na křižovatce, jak dál, zda cestou
extenzívního nebo intenzívního vývoje,
přesvědčili jsme se, že máme
síly a schopnosti k tomu, aby ekonomika řešila
svůj rozvoj jedině možnou cestou pro průmyslově
vyspělou zemi, to znamená cestou intenzívního
rozvoje. V letošním roce prokázaly všechny
řídící stupně schopnost zvládat
velmi složité problémy a jestliže v metodách
práce se bude postupovat tak, jak jsme začali, tj.
v prohlubování pružnosti řízení
a vzájemné spolupráce, domníváme
se, že i rok 1971 bude pro nás úspěšný.
Soudružky a soudruzi,
po schválení plánu bude naším
nejbližším společným úkolem
dovést tento plán rychle rozpisem na jednotlivé
podniky a těžiště položit na rozpis
do vnitropodnikových útvarů a seznámit
tak v konkrétní podobě pracující
s aplikací hospodářské politiky strany,
jak ji přijalo prosincové plénum ÚV.
Tento úkol nelze podceňovat, neboť ne všechny
podniky předložily plány, které byly
v souladu se směrnicemi. Naopak mnohé podniky se
budou muset znovu zamyslet a intenzívně hledat cesty,
jak odhalit rezervy ve svých závodech, jak konkrétně
naplňovat kvantitu i kvalitu úkolů plánu,
prokázat tak, že otázka racionalizace nemůže
být jen heslem, ale nutnou a nezbytnou potřebou.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
děkuji vám jménem vlády za pomoc a
spolupráci, kterou jste nám v průběhu
celého období přípravy plánu
poskytovali a prosím vás o spolupráci ve
vašich volebních obvodech při dopracování
a realizaci mimořádně vážných
národohospodářských úkolů
v roce 1971.
Jménem vlády České socialistické
republiky navrhuji, aby Česká národní
rada schválila předložený návrh
zákona. Děkuji vám.
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruhu
místopředsedovi vlády ing. Rázlovi
za jeho projev. O slovo se dále přihlásil
ministr financí ČSR ing. Leopold Lér, CSc.
Prosím, aby se ujal slova.
Ministr financí ČSR ing. Leopold Lér:
Vážené soudružky, vážení
soudruzi poslanci,
vláda České socialistické republiky
vám předkládá k projednání
návrh státního rozpočtu na rok 1971.
Dovolte mi, abych vám ve stručném výkladu
osvětlil některé otázky rozpočtového
hospodaření a zdůvodnil opatření
navrhovaná na úseku finanční politiky
pro příští rok.
Návrh státního rozpočtu České
socialistické republiky byl vypracován s vědomím
velké náročnosti a odpovědnosti, s
úsilím plně zaměřit pozornost
a energii na řešení základních
ekonomických úkolů.
V plnění státního rozpočtu
na rok 1970, který je základem pro vypracování
státního rozpočtu na rok 1971, se plně
odrážejí výsledky konsolidačního
úsilí, jak je konstatoval na svém prosincovém
zasedání ústřední výbor
KSČ.
Energická opatření proti živelnosti
a spekulaci přinesla pozitivní výsledky.
Byla obnovena vedoucí úloha strany v hospodářství,
centrální řízení a plánování,
což vedlo k zastavení inflačního vývoje,
k celkové stabilizaci vnitřního trhu a k
ozdravění hlavních vztahů v národním
hospodářství bez poklesu životní
úrovně obyvatelstva. Vzrostla sociální
jistota lidí i důvěra v pevnost naší
měny.
Rovněž ve finančním hospodaření
bylo dosaženo vcelku uspokojivých výsledků.
Hospodaření podle státního rozpočtu
České socialistické republiky skončí
podle odhadu přebytkem ve výši více
než 2 mld. Kčs a rozpočty národních
výborů ČSR přebytkem ve výši
asi 2,9 mld. Kčs.
Přitom je nutno vidět, že vyrovnanost schváleného
státního rozpočtu na letošní
rok byla podmíněna tím, že se vypořádáme
s několika přímo nerozepsanými mobilizačními
úkoly v příjmech a výdajích
v hodnotě 2,5 mld. Kčs.
S těmito náročnými úkoly jsme
se ve státním rozpočtu na rok 1970 v průběhu
jeho plnění nejen vyrovnali, ale navíc zajistili
i přebytek, a to zejména díky výsledkům
podnikové sféry; ta zlepšila své saldo
proti rozpočtu o 1,7 mld. Kčs. Federální
rozpočet má uhradit při finančním
vypořádání rozpočtu ČSR
1,2 mld. Kčs v důsledku změn ekonomických
nástrojů v zahraničním obchodě,
schválených federální vládou.
Dobré výsledky rozpočtového hospodaření
během roku umožnily řešit některé
naléhavé problémy. Například
částka 2 mld. Kčs určená v
rozpočtu na neinvestiční výdaje na
silnice, se ukázala vzhledem ke škodám i pohotovým
kapacitám jako nízká a byla během
roku zvýšena na 3 mld. Kčs, a to s pomocí
prostředků národních výborů,
centrálního rozpočtu i silničního
fondu.
Naše úspěchy v roce 1970 jsou sice nesporné,
nebylo by však správné podlehnout uspokojení.
Víme dobře, kolik nedostatků a nedořešených
problémů v našem hospodářství
existuje. Snažíme se proto, aby státní
rozpočet na rok 1971 prohluboval a upevňoval dosavadní
příznivý ekonomický vývoj a
současně krok za krokem pomáhal řešit
existující nedostatky.
Státní rozpočet na rok 1971 úzce navazuje
na státní plán. Plán v roce 1971 zavádí
celou soustavu závazných ukazatelů a limitů,
které jsou v rozpočtu plně promítnuty.
Vazba státního plánu a státního
rozpočtu je ve svém celku i v jednotlivostech mnohem
užší než v minulých letech. Rovněž
soustava závazných ukazatelů státního
rozpočtu je lépe propojena finančními
plány ministerstev a podniků, takže celá
finanční soustava odshora dolů se podstatně
zpevnila.
Státní rozpočet přitom není
pasívním odrazem státního plánu.
Státní rozpočet plní svou relativně
samostatnou funkci, zaměřenou na všestranné
prosazování efektivnosti při plnění
úkolů státního plánu.
Například investiční plán je
finančně plně zabezpečen; naším
úkolem však bylo mobilizovat pro tyto úkoly
především vlastní zdroje hospodářských
organizací, zpevnit úvěrovou politiku a ze
státního rozpočtu poskytnout dotace či
subvence jen po prověření, že příslušná
ministerstva a podniky využily všechny své vnitřní
rezervy.
Obdobně u zásob, které se v posledních
dvou letech staly "únikovým kanálem"
použití národního důchodu, usiluje
státní rozpočet stanovením závazného
ukazatele vztahu zásob k výkonům o přeměně
zásob v pozitivního růstového činitele.
Toto opatření nepřeceňujeme, považujeme
je však spolu s jinými opatřeními za
krok k vytvoření zábrany proti zhoršování
situace na úseku zásob. Na to musí navázat
zlepšení organizace oběhu a obratu zboží
a zdokonalení materiálně technického
zásobování.
Rovněž v jiných oblastech vytváří
rozpočet ekonomický tlak. Bylo rozhodnuto snížit
plánované výdaje na vědu a výzkum
o 10 %. Rozhodně v tom nelze spatřovat opatření
proti efektivnímu rozvoji vědecko-výzkumné
základny. V této oblasti je třeba posílit
jistotu, že vynakládané prostředky jdou
na rozhodující a pro naši společnost
nezbytné úkoly, že dochází ke
zhospodárňování a k vyloučení
činností, nepřinášejících
žádný efekt, nebo dokonce namířených
proti cílům a podstatě našeho společenského
rozvoje. Snížení výdajů má
být diferencované a tudíž má
vyvolat hlubokou analýzu a prověrku všeho,
co v této oblasti financujeme.
Příjmy státního rozpočtu se
po promítnutí vztahů k federálnímu
rozpočtu navrhují ve výši 97 568 mil.
Kčs a stejné výše dosahují navržené
výdaje. Rozpočet je tedy vyrovnaný. Je vyrovnán
ve stávající organizaci. Do konce příštího
roku bude převeden na organizaci v souladu s přijatým
souborem zákonů o dílčích úpravách
ve federativním uspořádání
státu.
Podrobnější údaje jsou uvedeny ve zprávě,
kterou máte před sebou. Mimoto jsme pro vaši
potřebu ekonomické propagandy a vysvětlování
otázek státního hospodaření
mezi občany vypracovali na požadavek výboru
pro plán a rozpočet některá podrobnější
fakta a argumenty.
Rozpočtové příjmy vznikající
na území ČSR rostou o 8,l %, výdaje
o 5,7 %. Příjmy tedy rostou rychleji než výdaje.
Je jasné, že tato proporce, nezbytná pro vytvoření
centrálního federálního přebytku
může být zabezpečena především
tlakem na efektivnost a hospodárnost ve výrobní
sféře, která nese hlavní tíhu
tohoto úkolu. To vyžaduje uložit ve výrobní
sféře velmi mobilizační úkoly,
například při růstu výkonů
o 5 % zvýšit rentabilitu o 10 %. Takovýto vzestup
rentability vyžaduje zaměřit maximální
pozornost na snižování materiálových,
mzdových i režijních nákladů,
usilovně zavádět do praxe všechna opatření,
zvláště neinvestiční, ke zvýšení
efektivnosti a zejména konkrétně, praktickými
činy přistoupit ke komplexní socialistické
racionalizaci. Celkový zisk hospodářské
sféry vzroste o více než 8 mld. Kčs,
z toho 6 mld. Kčs se odvede do rozpočtu a přes
3 mld. Kčs zůstane podnikům na financování
investic. obratových prostředků a na dotace
do neinvestičních fondů.
Tato finanční politika ostrého tlaku na efektivnost
naráží v podnicích ČSR na řadu
objektivních obtíží. Některé
podniky se ne vlastní vinou dostaly do finanční
situace, která vyžaduje brzké řešení.
Projevuje se zde ještě pozůstatek dřívějšího
modelu, kdy podnikům byly odebrány obratové
fondy, zavedlo se splácení zůstatkové
hodnoty základních fondů, počítalo
se s působením "hry" cen a mezd. Nepříznivě
se to projevuje zejména u podniků s velkou investiční
výstavbou. Jsou i případy, že některým
podnikům nestačí na úroky z investičních
úvěrů ani celý zisk. Někdy
jsme dokonce úvěrovali rozvoj ztrátových
podniků, kde splácení úvěru
je zcela iluzorní. Vláda ČSR proto uložila
ministru financí, aby nejpozději do dubna předložil
návrh na řešení finanční
nerovnováhy podniků, které se do obtíží
dostaly bez vlastní viny.
Zastavuji se u této otázky proto, že ukazuje
v poněkud jiném světle dosažený
přebytek českého rozpočtu. Přebytek
vznikl nejen jako důsledek dobrého hospodaření,
nýbrž i toho, že jsme někde odčerpali
prostředky, které musely být vzhledem k dané
rentabilitě v neúnosné míře
nahrazeny investičními úvěry. Nejde
o pouhý přesun prostředků mezi státním
rozpočtem a úvěrovým fondem. Jde o
celkovou nápravu finančních proporcí,
nezbytnou k tomu, abychom zreálnili finanční
hospodaření, podpořili zdravé ekonomické
myšlení v podnicích a vytvořili spolehlivější
základnu pro měření a ukládání
úkolů ve zvyšování efektivnosti
a dovedli správně rozlišovat dobře či
špatně pracující podniky.
Velkou pozornost jsme v průběhu rozpočtových
prací věnovali otázkám financování
investiční výstavby.
Na investice ústředně řízených
hospodářských organizací přispívá
státní rozpočet dotací ve výši
6,2 mld. Kčs. Dotace kryjí 18,5 % celkové
finanční potřeby na investice; úvěrem
je kryto 27,4 % a plných 54,1 % finanční
potřeby hradí organizace z vlastních zdrojů.
V roce 1971 se zavádí důsledné posuzování
důchodové situace investora a jeho nadřízených
orgánů jako hlavní podklad pro poskytování
rozpočtové dotace.
K řešení nahromaděných problémů
v oblasti investic učinila vláda v letech 1969 a
1970 řadu opatření. Podařilo se omezit
počet nově zahajovaných staveb, avšak
celkově zvládnout tuto složitou problematiku
našeho národního hospodářství
se dosud nepodařilo. Nedaří se uspokojivě
snižovat rozestavěnost staveb a dobu výstavby,
rostou rozpočtové náklady staveb. Na investiční
výstavbu jsou rok co rok vynakládány obrovské
prostředky, avšak efekt jejich použití
není úměrný. Často se staví
dlouho, zahajují se akce projekčně řádně
nepřipravené, projekty se mění v průběhu
výstavby, rozpočtové náklady se překračují.
Proto se v plánu i v rozpočtu na rok 1971 prohlubují
i zpřísňují opatření
v investiční výstavbě, v její
přípravě i realizaci.
Další rozsáhlou složkou výdajů
na hospodářství jsou i v roce 1971 neinvestiční
dotace. Rozsah neinvestičních dotací byl
sice prověřován, avšak výsledek
prověrky nepřinesl téměř žádné
úspory rozpočtových výdajů.
Proto vláda pro příští rok schválila
opatření k určitému snížení
těchto dotací, a to v rozsahu cca 700 mil. Kčs;
z toho se v rozpočtu ČSR přímo promítá
419 mil. Kčs. Na rok 1971 uvažuje návrh státního
rozpočtu s neinvestičními dotacemi ústředně
řízeným hospodářským
organizacím ve výši 13 923 mil. Kčs,
což je proti očekávané skutečnosti
roku 1970 o 1,6 % více. Neinvestiční dotace
tedy rostou daleko pomaleji než objem rozpočtu.
Na úhradu ztrát organizací bytového
hospodářství se v návrhu rozpočtu
na rok 1971 zajišťuje částka 1 853 mil.
Kčs. Dotace na ztrátu těchto organizací
se proti očekávané skutečnosti za
rok 1970 zvyšuje o 11 %. Přes určité
zlepšení péče o údržbu a
opravy bytového majetku v posledních letech jsou
však stále zjišťovány vážné
nedostatky v hospodaření organizací, které
bytový majetek spravují. Nekontroluje se náležitě
rozsah, cena a kvalita provedených oprav ve značném
rozsahu se vnitřní zařízení
vyměňuje nehospodárně, vyřazované
předměty se nahrazují nákladnějšími
a práce vlastních údržbářských
čet není náležitě organizována
a kontrolována. Státní peníze se zde
často vydávají "lehkou rukou" aniž
se dostatečně zajišťuje jejich efektivnost.
Proto vláda pro tuto oblast přijala některá
opatření, která budeme muset důsledně
kontrolovat.
Rovněž u společenské spotřeby
je zabezpečen soulad rozpočtu s plánem Objem
výdajů na společenskou spotřebu v
rozpočtu ČSR a v rozpočtech národních
výborů roste o 6,1 %, z toho objem peněžních
příjmů /důchodů, stipendií
atd. o 5,5 %. V rozpočtu ČSR na zabezpečení
potřeb školství, zdravotnictví, kultury
důchodového a nemocenského pojištění
se počítá s částkou 52,8 miliard
Kč. U správy promítáme plně
úspory s 10% snížením administrativy
provedeným během roku 1970. Počítáme
s odvodem částek, které jsou podniky podle
federálního zákona z tohoto titulu povinny
odvést do příslušných rozpočtů.
Soustava vztahů státního rozpočtu
k rozpočtům národních výborů
se po dlouhodobé diskusi a rozborech proti r. 1970 v podstatě
nemění. Vycházíme z toho, že
nová opatření na úseku národních
výborů musí být vždy zvažována
v celém komplexu národních výborů
a že při potřebě upevňování
centrálního řízení by nemělo
dojít k utlumení velké iniciativy a zainteresovanosti
národních výborů. Dohodli jsme však
s národními výbory, že zpřísněná
finanční politika a mobilizace vlastních
zdrojů musí plně platit i na úseku
národních výborů. Národní
výbory proto musí část svých
přebytků použít na financování
úkolů obsažených v plánu. Chtěl
bych zdůraznit, že s tímto pojetím jsme
našli u národních výborů plné
pochopení.