Nemalé prostředky poskytuje státní
rozpočet na rozvoj vědy a techniky. Celkové
neinvestiční výdaje na rozvoj vědy
a techniky ze státního rozpočtu v roce 1971
činí přes 3,5 mld. Kčs. Připočteme-li
k této částce prostředky, které
na rozvoj vědy a techniky vynakládají podniky
a organizace z vlastních zdrojů a přiměřenou
část prostředků určených
na financování investic, neboť investiční
výstavbou se technický rozvoj realizuje, dostáváme
řádově desetimiliardové zdroje, které
naše společnost poskytuje každoročně
na financování rozvoje vědy a techniky.
Tato péče socialistického státu o
rozvoj a uplatňování vědy a techniky
ve všech oblastech hospodářského a společenského
života je jistě nejen správná, ale i
životně nutná, nechceme-li zaostávat
za vývojem v celém světě, kde věda
a technika sehrávají v rozvoji hospodářství
rozhodující úlohu. Je však současně
zcela na místě otázka, jaká je návratnost
takto vynakládaných prostředků resp.
konkrétní ekonomický a společenský
přínos vědy a techniky. Mám za to,
jak ostatně bylo již nejednou konstatováno,
že tento přínos stále neodpovídá
tomu, kolik materiálových a finančních
zdrojů spolu s pracovními silami je na tuto oblast
každoročně vynakládáno.
/Po dvouminutovém přerušení jednání,
způsobeném poruchou elektrického osvětlení
v zasedací síni, pokračoval zpravodaj posl.
ing. Ptáček ve svém projevu./
Hovořím o této problematice proto, abychom
vždy měli na zřeteli také hospodářský
a společenský efekt, který věda a
technika přináší a vytvářeli
jak podmínky, tak i odpovídající ekonomický
a morální tlak na celou oblast vědy a techniky,
aby se maximálně zrychlila realizace a využití
vyřešených úkolů rozvoje vědy
a techniky ve výrobě a v praxi vůbec. Jsem
přesvědčen, že v tom směru máme
dosud stále veliké nevyužité rezervy,
jejichž mobilizace by uvolnila značné zdroje
pro řešení nejnutnějších
problémů, o kterých víme, ale na jejichž
řešení stále nezbývá prostředků.
Pokud se týká rozpočtů národních
výborů, zvyšuje se jejich objem o 2,5 % a dosahuje
téměř 44 mld. Kčs. Celkový
vztah státního rozpočtu k rozpočtům
národních výborů činí
26 mld. Kčs a je o 1,3 mld. Kčs nižší
než bylo uvažováno v rozpočtovém
projektu. Toto snížení je odůvodněno
snížením plánovaných úkolů
v investiční výstavbě a je plně
kompenzováno vyšší úrovní
vlastních finančních zdrojů národních
výborů, které rostou proti roku 1970 o 17
%. Přitom do příjmů národních
výborů byly zapracovány jako doplňkové
zdroje část fondu rezerv a rozvoje ve výši
2,3 mld. Kčs včetně úspor 3 % neproduktivních
výdajů z roku 1970 a tzv. nerozpočtované
příjmy ve výši 440 mil. Kčs.
Těchto doplňkových zdrojů použijí
národní výbory na zabezpečení
zvelebovacích akcí, na rozvoj soutěže
na počest 50. výročí založení
KSČ a na další v plánu nezahrnuté
akce, ale také na některé plánované
úkoly.
V rozpočtech národních výborů
jsou kromě jiného zapracovány též
prostředky na opravy komunikací zhruba ve stejné
výši, jak byly na základě dodatečných
přídělů ze státního
rozpočtu a z vlastních zdrojů národních
výborů zabezpečeny v letošním
roce. Tím je vytvořen základní předpoklad,
aby nezbytné opravy silnic mohly být včas
naplánovány a připraveny.
V souvislosti s rozpočty národních výborů
je třeba ještě uvést, že na základě
vážných připomínek, zejména
našeho výboru pro národní výbory
a národnosti bylo upuštěno od zavedení
účelových subvencí na mzdové
fondy rozpočtových organizací ve školství.
zdravotnictví a sociálním zabezpečení
a na provoz podniků bytového hospodářství.
Prostředky na financování těchto potřeb
jsou stejně jako dosud zajištěny v rámci
souhrnného finančního vztahu národních
výborů, který se v minulosti plně
osvědčil jako výraz nedílné
pravomoci a odpovědnosti národních výborů
v oblasti jimi řízeného hospodářství
a současně jako významný ekonomický
nástroj, který umožňuje národním
výborům operativně využívat prostředků
v souladu se zabezpečováním jejich konkrétních
potřeb.
Soudružky a soudruzi poslanci, vládou předložený
návrh státního rozpočtu ČSR
na rok 1971 je střízlivým a proto reálným
vyjádřením finanční politiky
státu v roce 1971. Je sestaven v návaznosti na státní
plán rozvoje národního hospodářství,
zabezpečuje jeho základní proporce a je proto
dalším významným krokem k naplnění
závěrů lednového pléna ÚV
KSČ o posílení plánovitého
řízení našeho národního
hospodářství. Jako nedílná
součást jednotné rozpočtové
soustavy vytváří podmínky pro postupný
přechod od konsolidace k plánovitému rozvoji
národního hospodářství a k
tomu, aby rok 1971 byl solidním nástupem do 5. pětiletky.
Doporučuji proto České národní
radě jménem výboru pro plán a rozpočet,
rozšířeného o předsedy a rozpočtové
zpravodaje z ostatních výborů, aby ve smyslu
tisku 98 schválila vládní návrh zákona
ČNR o cílech a hlavních úkolech státního
prováděcího plánu rozvoje národního
hospodářství ČSR na rok 1971 ve znění
tisku 96, jak byl předložen vládou ČSR.
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji zpravodaji
ing. Ptáčkovi za jeho projev.
O slovo se nyní přihlásil místopředseda
vlády a ministr plánování ČSR
ing. Stanislav Rázl.
Místopředseda vlády ČSR ing. Rázl:
Vážená Česká národní
rado, vláda ČSR mne pověřila podat
vám výklad o národohospodářském
plánu na rok 1971 v souvislosti s předložením
vládního návrhu zákona o plánu
a rozpočtu. Přijetí tohoto zákona
považuje vláda za nutné proto, že pro
období let 1971 až 1975 není dosud schválen
zákon o pětiletém plánu rozvoje. Tímto
postupem se zdůrazní úloha plánu ve
výchozím roce 5. pětiletky.
Plán na rok 1971 vychází ze směrnice
schválené stranickými a vládními
orgány v červenci t. r., o jejímž obsahu
jsme jednotlivé výbory ČNR podrobně
informovali.
Při sestavování plánu se ukázala
správnost koncepce nastoupené cesty rozvoje čs.
ekonomiky a schopnost podnikové sféry direktivy
v praxi uskutečňovat. Těm, kterým
se dosažené výsledky letošního
roku nelíbí, je třeba připomenout
stav před dvěma roky, nebo ještě před
necelým rokem. Dosažené výsledky, které
si plán na rok 1970 stanovil, jsou dobré a odpovídající.
Pravda, nebyly uspokojivě vyřešeny otázky
všude a ve stejné kvalitě. S poznatky, klady
a zápory vývoje národního hospodářství
v letošním roce jste se již podrobně seznámili
v souvislosti s průběhem a výsledky prosincového
zasedání ÚV KSČ. Chtěl bych
vás ve svém výkladu orientovat zejména
na úkoly roku 1971 a některé otázky
podrobněji vysvětlit.
Základem prováděcího plánu
na rok 1971 je realizace hospodářské politiky
strany, která zdůrazňuje přechod z
období konsolidace k plynulému proporcionálnímu
vývoji národního hospodářství.
Plán naplňuje směrnice s tím, že
zvyšuje průmyslovou výrobu o 2 mld. Kčs,
zvyšuje efektivnost výroby v celém národním
hospodářství, zrychluje obrat zahraničního
obchodu na země socialistického tábora i
na kapitalistické státy a těžiště
vyššího objemu zahajovaných investic soustřeďuje
do palivoenergetické základny, konkrétně
do zahájení další elektrárny
Dětmarovice.
Z hlediska souhrnných národohospodářských
vazeb je třeba zdůraznit, že národní
důchod roste rychleji než společenský
produkt, přírůstek národního
důchodu je kryt z 84,5 % růstem společenské
produktivity práce, přičemž snížení
výrobní spotřeby asi o 0,4 % vytváří
určité rezervy, jejichž mobilizace umožňuje
další růst národního důchodu.
Vážené soudružky a soudruzi, vzhledem
k tomu, že jsme se celý letošní rok zabývali
otázkou zabezpečení národního
hospodářství a obyvatelstva palivy, chtěl
bych se krátce zmínit i o této části
plánu. Při předpokládaném růstu
společenského produktu o 4,9 % vzrostou prvotní
zdroje energie celkově o 4,6 %, z toho pak z vlastních
zdrojů v republice pouze o 1 %. To znamená, že
tempo dovozu prvotních zdrojů energie bude v roce
1971 proti plánu roku 1970 větší téměř
o 15 %. Z celkového přírůstku 4,1
mil. tun měrného paliva je kryto 3,4 mil. tun, to
je přes 80 % dovozem. Je to nový moment z hlediska
naší platební bilance a nový prvek z
hlediska zabezpečování nutného předstihu
tempa vývozu nad dovozem, protože až dosud v
předchozích pětiletkách jsme v podstatě
kryli přírůstky prvotních zdrojů
energií z největší části
vlastní těžbou.
Ukazuje se dále, že pro rok 1971 se podařilo
vytvořit určité podmínky ve výrobě
elektrické energie, která se zvýší
o 6,3 %, přičemž dovoz elektřiny bude
větší než 4 mld. kWh. Rovněž
výkonová rezerva nepatrně stoupne a měla
by činit něco málo přes 13 %. Je to
však rezerva stále ještě nedostatečná
ve srovnání s tím, kolik potřebují
naši energetici k zabezpečování rovnoměrných
dodávek národnímu hospodářství,
tj. asi 18 %. Předpokládáme proto nutnost
regulovat i v prvním čtvrtletí 1971 spotřebu
elektrické energie jako dosud, tj. s použitím
10. stupně.
Celková těžba uhlí za celou ČSSR
je plánována na úrovni 111 mil. tun a v současné
době je ověřena asi do výše 108
- 109 mil. tun. Čeká nás tedy ještě
dodatečně ověřování
a zajišťování dílčí
těžby o 2 mil. tun. Přitom předpokládáme,
že dovozy uhlí budou realizovány tak, jak byly
zapsány do plánu, tj. 3 mil. tun z SSSR, 2600 tis.
z PLR a 7000 tun z NDR.
Pro obyvatelstvo a drobné mimotržní spotřebitele
vzroste spotřeba v měrném palivu o 5,5 %,
z toho v černém uhlí o 10,4 %, v hnědém
uhlí, lignitu a briketách však pouze o 1,6
%, v koksu o 12,6 %, topná nafta o 39 %, svítiplyn
a zemní plyn o 9 % a elektřina téměř
o 11,5 %.
Hlavní problémy se koncentrují do oblasti
hnědého uhlí, zejména tříděného,
kterému jak z hlediska těžby, tak i rozdělování
musíme věnovat neustálou pozornost.
Dovolte mi nyní, abych soustředil vaši pozornost
na oblast vnitřního obchodu, zahraničního
obchodu, investiční výstavby a pracovních
sil. Nebudu uvádět tempa rozvoje jednotlivých
odvětví národního hospodářství,
neboť s těmi byli poslanci seznámeni ve výborech.
Chci se o uvedených čtyřech oblastech zmínit
ne proto, že nedoceňujeme náročnost
úkolů v průmyslu, ve stavebnictví
či zemědělství, ale proto, že
svou problematikou, před jejíž mnohotvárností
stojíme a kterou musíme řešit, vytváříme
předpoklady pro harmonický rozvoj hospodářství
a uspokojování potřeb obyvatel. Významným
politickým úspěchem letošního
roku je bezesporu vyřešení bilance příjmů
a výdajů obyvatelstva a globální rovnováhy
vnitřního trhu.
Pro rok 1971 proto pozornost této oblasti neoslabujeme,
naopak chceme dosáhnout dalšího, zejména
kvalitativního zlepšení. Je třeba si
uvědomit, že v příštím roce
potřebujeme zajistit z důvodů národohospodářských
i z důvodů stimulace pracovních výsledků,
aby lidé po roce určitého zklidnění
vnitřního trhu začali více kupovat.
Pro lepší představu mi dovolte uvést,
že letos nám vzrostl maloobchodní obrat o necelé
3 mld. Kčs, avšak úspory občanů
ve spořitelnách se zvýší asi
o 7 mld. Kčs. Předpokládáme proto,
že bychom v roce 1971 měli dosáhnout objemu
126 mld. Kčs maloobchodního obratu, tj. o 6 % více
než v roce 1970, z toho o 8,5 % má vzrůst prodej
průmyslového zboží.
Příští rok musí být proto
krokem k oživení našeho vnitřního
trhu, k čemuž budeme muset umět vytvořit
podmínky i ve zlepšení sortimentu zboží.
Domníváme se, že bude nutné provést
analýzu struktury odložené kupní síly
obyvatelstva a - jednoduše řešeno - bude třeba
zjistit, nač lidé šetří a které
skupiny obyvatelstva to jsou. Samozřejmě jde o velmi
náročný úkol a výsledky analýzy
by nám měly pomoci orientovat výrobu na takové
druhy zboží, které kupující žádají.
Musíme dále získat hluboké znalosti
i o tom, jaká je struktura zásob, a to jak v průmyslu,
tak i v obchodě, a do jaké míry jsou tyto
nahromaděné zásoby fakticky prodejné
z hlediska zájmů občana-spotřebitele.
Domnívám se také, že bude třeba
konečně důsledně rozpracovat otázku
zabezpečení nedostatkového zboží.
Metody letošního roku se osvědčily,
je však třeba dále zvýšit nároky
na práci centra, ale i podnikové sféry.
Stejně naléhavou pozornost vyžaduje zabezpečení
spotřeby masných výrobků. V příštím
roce spotřeba masa na obyvatele v ČSR dosáhne
76,5 - 77 kg. A to je už velmi vysoká úroveň.
Složitost problému dosáhnout této úrovně
spočívá v tom, že jsme letos dovezli
více než 85 tisíc tun masa. V příštím
roce počítáme s dovozem maximálně
do úrovně 41 tisíc tun. Celý tento
rozdíl, tj. 40 tisíc tun a k tomu ještě
plánovaný přírůstek spotřeby,
musí být zabezpečen naší zemědělskou
výrobou. Ukazuje se, že stavy skotu by tomuto požadavku
odpovídaly, rovněž i tak předpokládaná
produkce drůbeže. Je ovšem třeba soustředit
pozornost znovu na problematiku chovu prasat, a to zejména
selat, protože už dnes nemáme ve velkovýkrmnách
zabezpečeny potřebné stavy pro nedostatek
selat. I když jde o vysoce náročnou změnu
ve struktuře a v práci zemědělské
výroby, je tento úkol možno zajistit, poněvadž
přes všechny rozpory a požadavky, které
zemědělství má, je bilance krmiv na
příští rok relativně lépe
zajištěna než v roce letošním.
Dalším centrem naší pozornosti musí
být zásobování mlékem, máslem
a mléčnými výrobky. Při letošním
poklesu stavu dojnic máme podle plánu v příštím
roce vykoupit více o 140 mil. litrů mléka,
což vyžaduje mít potřebný stav
dojnic, vysokou dojivost a potřebné množství
objemových i jadrných krmiv.
Při řešení této problematiky
se obracíme na všechny naše zemědělce
a všechny národní výbory a zemědělské
správy, aby upřeli pozornost na tyto úkoly
a pomohli je řešit ve prospěch naší
společnosti.
Abychom udrželi rovnováhu vnitřního
trhu, počítáme s dovozem zhruba na úrovni
letošního roku, přičemž se současně
budou zkoumat otázky související s využitím
prostředků pro podporu řešení
úzkoprofilových druhů zboží v
průmyslu. Závěrem k této části
bych chtěl konstatovat, že současná
úroveň zajištění trhu je na jedné
straně náš úspěch a veliké
politické vítězství, ale současně
klade na řídící aparát veliké
nároky v koordinaci všech vztahů. Tato práce
je náročná, zejména na průmysl,
kde zájmy na udržení trhu a zabezpečení
vývozu stojí mnohdy proti sobě.
Soudružky a soudruzi,
druhá oblast, o níž bych. chtěl hovořit,
je zahraniční obchod. Říkám
zcela otevřeně, že ji oceňujeme jako
oblast nejsložitější.
V roce 1971 počítáme s těmito tempy:
vývoz do SZ 110,1 %, do KS 108,3 /bez DNÚ/
dovoz ze SZ 105,9 % z KS 104,6 /bez DNÚ/
V příštím roce plánujeme menší
dovoz než vývoz. Zajistit tento úkol naráží
na značné potíže, je však nutné
ho splnit proto, že musíme postupně snižovat
naši zadluženost vůči socialistickým
zemím. Složitost této politiky v oblasti vnějších
vztahů se projevuje v tom, že v naší ekonomice
probíhá proces trvalého zvyšování
náročnosti na dovozy. To znamená, že
dovozy trvale stoupají nejen objemově, ale také
ve vztahu k výstupu nebo tempu růstu průmyslové
výroby.
Příčiny růstu dovozů jsou jednak
vnitřní, jednak vnější.
Vnitřní příčiny jsou dány
např. úsilím o udržení sortimentu
průmyslového zboží i potravin na vnitřním
trhu, dovozem pro zemědělství a potravinářský
průmysl. Ve vztahu ke kapitalistickým státům
je to růst dovozu pro investiční kompletace,
dovoz techniky a náhradních dílů.
Z hlediska vnějších příčin
je třeba uvést na jedné straně růst
cen, např. u potravin, které dovážíme
a kde se očekává v příštím
roce růst cen o 10 %, u některých dokonce
15 - 20 %, na druhé straně je to pokles cen např.
v oblasti metalurgie, která je vývozním odvětvím.
Mnozí soudruzi nám kladou otázku, kam se
ztrácí vysoké aktivní saldo našeho
průmyslu. Vláda pozorně posuzovala tuto otázku
a dospěla k závěru, že pro udržení
úrovně zemědělství, potravinářského
průmyslu a rovnováhy vnitřního trhu
/mám na mysli sortiment jižního ovoce, kávy,
masa apod., ale také osobní automobily a průmyslové
zboží/ musí být do české
republiky dovezeno ze socialistických zemí i kapitalistických
států zboží za 16,5 mld. Kčs.
Uvedené vysoké tempo vývozu a přísný
dovozní režim bude vyžadovat náležitou
pružnost, neustálou pozornost a kvalifikované
rozhodnutí.
Soudružky a soudruzi, nyní několik poznámek
k problematice investic. Jestliže se nám letos podařilo
zastavit inflační tendence mezi příjmy
a výdaji obyvatelstva a vnitřním trhem, nemohli
jsme být spokojeni s výsledky dosahovanými
v oblasti investic. Vláda proto předpokládá
takový plán, kterým chce energicky řešit
i tuto oblast. Uvědomujeme si přitom, že dosažení
normálního stavu v oblasti investic není
možné si představit jako úkol jen roku
1971 - neboť to bude proces dlouhodobější.
Přesto pro rok 1971 navrhujeme kurs, který by sledoval
obdobně restriktivní tendence jako v oblasti příjmové
v roce 1970.
O jaká opatření zde v podstatě půjde:
především se rázně musíme
postavit k rozestavěnosti a k růstu rozpočtových
nákladů. Kdybychom měli dosáhnout
z dnešní pětileté doby výstavby
ekonomicky únosnou tříletou dobu, kterou
chceme docílit koncem pětiletky, potřebovali
bychom zvýšit kapacity /stavební, strojní
i montážní/ o 12 - 13 mld. Kčs. Ale
tyto kapacity nemáme, musíme pracovat metodou postupného
zkracování doby výstavby z roku na rok. Předpokládáme
tedy, že v příštím roce snížíme
zůstatky rozpočtových nákladů
o 7,5 mld. Kčs, tzn. asi o 12 % a dostaneme se na dobu
výstavby asi 4,5 roku. Tomuto cíli je podřízeno
urychlení dodávek na rozestavěné stavby.
Z těchto důvodů nelze vyhovět uplatněným
požadavkům na další zahajování
staveb v roce 1971 v rozsahu více než 3 mld. Kčs,
i když mnohdy jde o velmi naléhavé potřeby.
Tímto záměrem plánu se současně
hlásíme k zásadě, že investice
je nutno řídit na začátku investičního
procesu, a to jak u investorů, tak i u dodavatelů.
Jen tak můžeme v příštím
roce při sníženém zahajování
staveb a přísném ověřování
rozpočtových cen a rozpočtových nákladů
zachytit inflační proces v oblasti investic.