Předseda ČNR E. Erban: Děkuji posl.
dr. Češkovi za jeho projev a prosím posl. ing.
Součka, aby se ujal slova.
Posl. ing. Souček: Vážená Česká
národní rado, vážení hosté.
V minulých dvou dnech projednalo a schválilo Federální
shromáždění návrh ústavního
zákona, kterým se mění a doplňuje
ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o čs.
federaci a dalších 13 zákonů.
Přijaté zákony i obsáhlá jednání
zákonodárných orgánů k těmto
otázkám potvrdily, že uskutečněné
federativní uspořádání našeho
státu postavilo na pevný a trvalý základ
soužití slovenského a českého
národa, v souladu s principy proletářského
internacionalismu, které jsou jediným řešením
rovnoprávného vztahu mezi národy.
Od uzákonění federace neuplynula ještě
dlouhá doba. Získané zkušenosti však
umožnily zhodnotit dosavadní výsledky a provést
příslušné závěry s ohledem
na další potřeby rozvoje našeho socialistického
státu.
Vycházelo se z poznání, že federativní
uspořádání se osvědčilo,
byly provedeny některé úpravy a doplňky
k zdokonalení některých funkcí federace.
Již delší dobu se nepříznivě
projevovala skutečnost, že k dořešení
vzájemných vztahů federálních
i národních orgánů neexistovala řada
zákonných norem, které ustavní zákon
o čs. federaci jako podmínku své účinné
realizace předpokládal a nutně vyžadoval.
Okruh přijatých zákonů dopracoval
tyto otázky ve smyslu direktiv obsažených v
usneseních ÚV KSČ.
V návaznosti na tato jednání Federálního
shromáždění projednáváme
nyní vládní návrh zákona o
změnách v soustavě ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní
správy ČSR. Dovolte mi, soudruzi a soudružky
poslanci, několik poznámek k předloženému
vládnímu návrhu, které též
vyplývají z řady jednání průmyslového
výboru České národní rady.
Projednávaný návrh ústavního
zákona aplikuje ustanovení novely zákona
o čs. federaci a zákona o působnosti federálních
ministerstev na české orgány výkonné
moci. V souladu s příslušnými politickými
závěry, které vyplývají zvláště
z lednového a prosincového zasedání
ÚV KSČ v letošním roce, dosahuje se
posílení integrační úlohy federace
celkově, zvláště významně
pak v oblasti ekonomiky. Cílem uvedených federálních
zákonů i projednávaného vládního
návrhu je dosažení racionální
dělby funkcí a kvalitního zabezpečování
vymezených okruhů působnosti.
Vládní návrh zákona ČNR, týkající
se změn soustavy ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy ČSR,
vychází z ústavního principu, že
orgány republiky vykonávají jen působnost,
která není vyhrazena orgánům federálním.
Proto základní klíčová odvětví
průmyslu - jako strojírenství, hutnictví,
paliva a energetika - budou řízena federálními
ministerstvy. Republikové orgány budou z oblasti
dnešní působnosti ministerstva průmyslu
nadále řídit odvětví chemického
a spotřebního průmyslu. Tím se pozitivně
posiluje integrační funkce federace a vytvářejí
se předpoklady pro účinnější
a efektivnější působnost orgánů
ČSSR i obou národních republik v rámci
jednotné čs. ekonomiky.
Mechanismus nové soustavy ústředních
orgánů státní správy musí
pracovat zvláště koordinovaně, se znalostí
stanovisek federálních i národních,
aby kvalitněji a hospodárněji byly řešeny
otázky rozvoje naší socialistické společnosti,
aby stanovené úkoly byly náročné,
ale reálné, aby se včas předcházelo
možným konfliktním situacím při
tvorbě a realizaci jednotlivých rozhodnutí.
Nové zákony Federálního shromáždění
i projednávaná novela českého kompetenčního
zákona nabývají účinnosti 1.
lednem 1971 a bezprostředně zasáhnou i do
činnosti České národní rady
a jejích orgánů. Bude proto nutné
příslušné změny zpracovat a na
nejbližších schůzích České
národní rady předložit návrhy,
zvláště změnu zákona ČNR
č. 1 o jednacím řádu, a vytvořit
tak podmínky k tomu, abychom se mohli my poslanci aktivně
a účelně podílet na zabezpečení
vyplývajících úkolů.
Soudružky a soudruzi poslanci, po prostudování
předloženého vládního návrhu
zákona ČNR o změně v soustavě
ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy ČSR doporučuji
jménem průmyslového výboru ČNR
i jménem svým schválit předložený
návrh zákona s připomínkami ústavně
právního výboru, jak je uvedl zpravodaj dr.
Procházka.
Předseda ČNR E. Erban: Děkuji. Pořadí
přihlášených řečníků
je vyčerpáno. Kdo se ještě hlásí
do rozpravy? /Nikdo./ Rozprava je tedy skončena. Prosím
zpravodaje posl. dr. Procházku o závěrečné
slovo.
Posl. dr. Procházka: Soudružky a soudruzi,
myslím, že z rozpravy nevyplynuly žádné
připomínky nebo podněty, které by
k projednávanému návrhu, jak vám jej
předložil ústavně právní
výbor, přinesly něco nového. Proto
doporučuji, aby Česká národní
rada tento návrh zákona ve znění zprávy
ústavně právního výboru schválila.
Předseda ČNR E. Erban: Soudružky a soudruzi,
můžeme přistoupit k hlasování.
Doporučuji, abychom hlasovali o celém vládním
návrhu zákona ČNR o změnách
v soustavě ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy ČSR
najednou, a to ve znění předložené
zprávy ústavně právního výboru.
Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu
hlasování? /Nebyly./ Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s celým vládním
návrhem zákona ČNR o změnách
v soustavě ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy ČSR,
a to ve znění předložené zprávy
ústavně právního výboru, nechť
zvedne ruku. /Hlasuje se./.
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Děkuji. Tím Česká národní
rada schválila vládní návrh zákona
ČNR o změnách v soustavě ministerstev
a jiných ústředních orgánů
státní správy ČSR a projednala tak
pátý bod svého jednání.
Přerušuji nyní schůzi na 15 minut.
/Schůze byla přerušena v 16.23 hod. a opět
zahájena v 16.50 hod./
Předseda ČNR E. Erban: Soudružky a soudruzi,
zahajuji přerušenou schůzi České
národní rady.
Přistoupíme k projednávání
šestého bodu denního pořadu, kterým
je
Zpravodajem je posl. ing. Vladimír Ptáček.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. ing. Ptáček: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, na pořadu jednání České
národní rady je významný dokument
- vládní návrh zákona ČNR o
cílech a hlavních úkolech státního
prováděcího plánu rozvoje národního
hospodářství ČSR a o státním
rozpočtu na rok 1971. Význam tohoto dokumentu je
dán tím, že určuje hlavní směry
a cíle hospodářské politiky v roce
1971 a současně vymezuje hmotné a finanční
prostředky včetně pracovních sil,
stejně jako cesty k jejich zabezpečení. Předložený
vládní návrh respektuje zásadu jednotnosti
hospodářství ČSSR především
tím, že je v souladu se státním plánem
rozvoje národního hospodářství
a se státním rozpočtem federace na rok 1971,
s nimiž spolu se státním prováděcím
plánem rozvoje národního hospodářství
a se státním rozpočtem SSR tvoří
jeden celek.
Cílem státního plánu a státního
rozpočtu na rok 1971 je především efektivnost
národního hospodářství tak,
aby bylo možno přejít od hospodářské
konsolidace k realizaci rozvojových úkolů
v souladu se záměry směrnice pro vypracování
5. pětiletého plánu, jak se také v
úvodních ustanoveních návrhu zákona
konstatuje. Návrh sám současně představuje
posílení a prohloubení funkce a autority
plánu a rozpočtu a plánovitosti řízení
hospodářství a společenského
rozvoje vůbec, což je jedním z hlavních
postulátů lednového i prosincového
pléna ÚV KSČ z letošního roku.
Porovnáme-li pak politickou a hospodářskou
situaci a podmínky v letošním roce, ve kterém
byl návrh plánu a rozpočtu připravován,
s podmínkami a situací, jaké byly před
rokem, je na první pohled zřejmý zásadní
rozdíl. Důslednou realizací opatření
přijatých vládními orgány na
základě usnesení vrcholných stranických
orgánů se podařilo překonat hlubokou
nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, zejména
na vnitřním trhu, nesoulad mezi růstem mezd
a produktivity práce, zpomalení tempa výroby
a celkový pokles efektivnosti, jakož i další
negativní tendence, které představovaly vážnou
inflační hrozbu. Potvrzuje to vcelku příznivé
plnění úkolů státního
plánu a státního rozpočtu v letošním
roce a dodržení, resp. v některých směrech
i určité překročení základních
záměrů hospodářské politiky
na rok 1970.
K těmto relativně příznivým
výsledkům nesporně pozitivně přispělo
obnovení řídící úlohy
plánu, na jehož základě se podařilo
regulovat vývoj jak ve výrobním procesu,
tak v investiční výstavbě, zaměstnanosti,
ve mzdách, ve vztahu k produktivitě práce
a ostatních příjmech obyvatelstva, jakož
i ve výdajích státního rozpočtu.
Domnívám se proto, že dnes můžeme
s plnou odpovědností konstatovat, že na základě
realizace přijatých opatřeních z centra
podařilo se v podstatě dosáhnout globální
rovnováhu na nejdůležitějších
úsecích ekonomiky včetně upevňování
důvěry obyvatelstva v naší měnu,
jak ukazuje velmi příznivý vývoj růstu
úsporných vkladů.
Relativně příznivá výchozí
základna pro přípravu státního
plánu a rozpočtu na rok 1971 však zdaleka neznamená,
že sestavení plánu a rozpočtu bylo snadné.
Zůstávají některé problémy
v národním hospodářství, zejména
limitující faktor zásobování
obyvatelstva palivy a elektrickou energií, nedostatky v
investiční výstavbě, především
neplnění úkolů ve snižování
rozestavěnosti, pokračující růst
rozpočtových nákladů staveb, pomalé
dokončování a nekomplexnost bytové
výstavby a opožděné uvádění
nových kapacit do provozu, stejně jako strukturální
nedostatky výroby nepříznivě se projevující
ve vývoji finálního užití produkce
a v umrtvování velké části
vyšší tvorby hmotných zdrojů v
nadměrném růstu objemu zásob.
Tyto problémy způsobily, že k zabezpečení
úkolů směrnice v plánu stejně
jako k vypracování vyrovnaného státního
rozpočtu bylo třeba vynaložit nemalé
úsilí. Chtěl bych proto velmi ocenit práci
všech, kteří se na zabezpečení
tohoto náročného úkolu podíleli
a vyslovit jim za to náš upřímný
dík.
Vyrovnanost vládou předloženého návrhu
státního rozpočtu také neznamená,
že je bez problémů nebo že jeho zabezpečení
v důsledku příznivých výsledků
letošního roku bude méně náročné.
Náročnost, a možno říci napjatost
rozpočtu je jak v jeho příjmové, tak
i výdajové části.
Při plánovaném růstu hrubé
průmyslové výroby o 5 %, objemu stavebních
prací o 5,5 % a hrubé zemědělské
produkce o 3,4 %, zvyšují se příjmy
plynoucí do rozpočtové soustavy o 8,1 %.
To znamená, že prakticky celý přírůstek
národního důchodu je znovu rozdělován
státním rozpočtem, což odpovídá
záměru dále upevňovat centrální
řízení naší ekonomiky.
V porovnání s rozpočtovým projektem
byl rozpočet zpevněn o 2 mld. Kčs. Jejich
zabezpečení si vyžádá zvýšený
tlak na efektivnost, na snižování nákladů
a na společenské úspory na všech úsecích.
Přitom nelze nevidět, že zabezpečení
vyšší efektivnosti výroby, s níž
návrh plánu a rozpočtu počítá,
bude mnohem náročnější než
např. v letošním roce, poněvadž
poměrně snadno realizovatelné rezervy se
postupně vyčerpávají. Při výrazně
omezených možnostech extenzívního rozvoje
jak cestou nových investic, tak zvyšováním
zaměstnanosti, která zůstává
v podstatě na úrovni letošního roku,
musí být prakticky celý plánovaný
přírůstek výroby zabezpečen
zvýšením produktivity práce. Roste tudíž
význam komplexní socialistické racionalizace
a využívání iniciativy pracujících
jako hlavního zdroje růstu efektivnosti výroby.
Na přírůstku rozpočtových zdrojů
se z více než 90 % podílí růst
příjmů od socialistického sektoru,
zejména daň ze zisku. Z celkového přírůstku
zisku ve výši 8 mld. 300 mil. Kčs připadá
na snížení materiálových nákladů
3 mld. 500 mil. a na snížení mzdových
nákladů 2 mld. 100 mil. Kčs. Náročnost
snížení materiálových nákladů
je zřejmá z porovnání s letošním
rokem. Při očekávaném růstu
výkonů v letošním roce o 7 % se materiálové
náklady zvýší asi o 6 %, což představuje
snížení jejich podílu na výkonech
asi o 1 %. Naproti tomu plán na rok 1971 při nižší
dynamice růstu výroby vzhledem k vyšší
výchozí základně počítá
se snížením podílu materiálových
nákladů o 1,2 %. Pokud se týká mzdových
nákladů, počítá plán
se snížením jejich podílu z 15,66 Kčs
na 15,18 Kčs na 100 Kčs výkonů, tj.
o 3,1 %. To je jistě značně mobilizační
úkol.
V rozpočtu jsou zabezpečeny základní
potřeby v návaznosti na státní plán
rozvoje národního hospodářství.
Byla také vytvořena nezbytná rezerva na pokrytí
některých mimořádně naléhavých
potřeb, zejména řešení problematiky
pohraničí a hlavního města Prahy.
Vzhledem k tomu, že hlavním problémem na těchto
úsecích je zabezpečení potřebných
kapacit a hmotných zdrojů, platí zásada,
podle které bude zvýšena finanční
potřeba při zabezpečení větších
kapacit a hmotných zdrojů na rozvoj Prahy pokryta
koncem roku z federálního rozpočtu.
Naproti tomu omezené zdroje státního rozpočtu
neumožňují ani v roce 1971 uspokojit některé
oprávněné a mnohdy již delší
dobu neřešené potřeby. Týká
se to zejména problematiky zastaralosti výrobního
zařízení zvláště v odvětvích
spotřebního a potravinářského
průmyslu a řešení finanční
situace některých podniků, které se
bez vlastního zavinění dostaly do finančních
potíží. Jde o zvlášť tíživý
problém, neboť platební neschopnost se v takových
případech řetězově přenáší
do dalších podniků. Jeho řešení
je proto velmi naléhavé a je tedy třeba hledat
cesty, jak se s ním vypořádat. Zejména
je třeba přezkoumat možnost použít
k ozdravění finanční základny
podnikové sféry části očekávaného
rozpočtového přebytku z letošního
roku. Přitom pochopitelně musí platit zásada,
že řešení tohoto problému bude
předcházet komplexní prověrka příčin
vzniku nevyrovnané finanční situace, aby
státní pomoc byla poskytnuta jen tam, kde se podnik
dostal do obtíží bez vlastního zavinění.
Stejně jako v letošním roce počítá
státní rozpočet i v roce 1971 s odvodem části
odpisů do státního rozpočtu. Podíl
odpisů odváděných do státního
rozpočtu na celkové tvorbě odpisů
klesá ze 42,6 % v letošním roce na 40,5 %,
což je v souladu se záměrem finanční
politiky ponechávat podnikům stále větší
podíl odpisů na krytí vlastních investičních
potřeb. Situace v rozpočtu však zatím
neumožnila, aby pokles tohoto podílu byl podstatně
větší. Absolutně zůstává
odvod odpisů v roce 1971 zhruba na stejné úrovni
jako v roce 1970.
Významnou položku v rozpočtových výdajích
představují neinvestiční dotace. Jejich
rozsah je předmětem častých diskusí
a kritik, a to i na půdě České národní
rady, zejména ve výboru pro plán a rozpočet.
To také vedlo k tomu, že vláda svým
usnesením ke státnímu rozpočtu na
rok 1970 uložila příslušným resortům
prověřit rozsah jim poskytovaných neinvestičních
dotací a navrhnout jejich snížení nebo
zrušení vůbec. Prověrka však nepřinesla
žádoucí výsledek, naopak v některých
případech bylo dokonce požadováno zvýšení
dotací. Přitom však Nejvyšší
kontrolní úřad ČSR při své
prověrkové činnosti zjistil řadu případů,
kdy byly dotace ze státního rozpočtu poskytovány
v rozporu s platnými předpisy. Proto ministerstvo
financí samo navrhlo a se souhlasem vlády zapracovalo
do návrhu rozpočtu na rok 1971 snížení
neinvestičních dotací. Výsledkem tohoto
opatření, které je třeba plně
podporovat, je alespoň to, že rozsah neinvestičních
dotací v roce 1971 na srovnatelné základně
zůstává zhruba na úrovni rozpočtu
roku 1970, a to i přes zdůvodněný
růst cenových dotací a intervencí
v závislosti na růstu nákupu a výkonů
v hospodářských organizacích.