Česká národní rada 1969 – 1971

Místopředseda ČNR Jedlička: Děkuji soudruhu ministrovi ing. Lérovi.

Do rozpravy k tomuto bodu se přihlásili posl. Blažena Šmejkalová, ing. Polochová, Antonín Mazálek.

Prosím soudružku Blaženu Šmejkalovou, aby se ujala slova.

Posl. Šmejkalová: Soudružky a soudruzi poslanci, předkládaný vládní návrh, kterým se má měnit zákon ČNR z loňského roku o podnikových daních, velmi úzce se dotýká potravinářského průmyslu.

V § 6 a/ tohoto návrhu se doporučuje snížení daňové sazby ze zisku v podnicích potravinářského průmyslu s výjimkou podniků zabývajících se převážně strojírenskou výrobou a výrobou obalů z dosavadních 65 % na 40 %.

Citovaný vládní návrh zákona odpovídá potřebám potravinářského průmyslu a snahám výboru pro zemědělství a výživu. Již v loňském roce v souvislosti s projednáváním paragrafovaného znění návrhu zákona o podnikových daních a příspěvcích na sociální zabezpečení jsme upozorňovali předsedu ústavně právního výboru Federálního shromáždění na značný dopad podnikových daní na potravinářský průmysl, dosahující zhruba 1 mld. Kčs, což by mělo za následek neúměrné krácení vlastních finančních zdrojů určených na reprodukci základních fondů v tomto odvětví. Výbor v této souvislosti doporučoval uplatňování selektivní politiky v oblasti podnikových daní podle dosahované rentability a tvorby prostředků potřebných pro rozšířenou reprodukci a perspektivní rozvoj těchto odvětví.

V minulých letech, kdy investiční výstavba byla plně financována ze státního rozpočtu, nebyly potravinářskému průmyslu poskytovány dostatečné prostředky na rozšířenou reprodukci, ba dokonce v některých oborech nebyla zajišťována ani prostá reprodukce. Modernizace a výstavba nových kapacit neúměrně zaostává za růstem zemědělské prvovýroby a trendem produkce potravin, o čemž svědčí skutečnost, že zatímco od roku 1965 do roku 1969 vzrostla výroba potravin o 65 %, základní fondy se zvýšily jen o 17 %. Z celkového objemu investičních prostředků vynaložených do národního hospodářství v letech 1956 - 1965 činil podíl určený do potravinářského průmyslu jen 2,4 %, ačkoliv se tato odvětví řadí podílem na tvorbě společenského produktu a národního důchodu na druhé místo v rámci všech průmyslových odvětví.

V důsledku nedostatku finančních prostředků nebyly v potřebném objemu vyřazovány fyzicky a morálně opotřebované a naprosto zastaralé základní fondy. Proto stav opotřebení základních prostředků v potravinářském průmyslu je jedním z nejvyšších v celém národním hospodářství a dosahoval koncem minulého roku v ČSR přes 62 %. V některých oborech je stáří fondu ještě podstatně vyšší a dosahuje hranice únosnosti. Např. v cukrovarnickém průmyslu činí opotřebení 90 % a v pivovarsko-sladařském oboru 73 %.

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR František Toman./

Růst zemědělské výroby a charakteristická sezónnost tohoto odvětví způsobuje, že některé kapacity jsou ve špičkách neúměrně přetěžovány. Např. ve špičkovém období jsou kapacity na ošetření mléka využívány na 130 - 140 %, nebo chladírenské kapacity na ošetření masa byly v roce 1968 využívány na 158 %.

Tyto negativní jevy pak zákonitě vedou k nedodržování technologických norem, zhoršování kvality výrobků, k nežádoucím ztrátám na surovinách, získávaných ze zemědělství.

Zaostalost základních výrobních fondů se promítá v potravinářském průmyslu do nedostatečného vybavení sociálním a kulturním zařízením, což znesnadňuje jak nábor nových pracovníků, tak i pracovníků, kteří v tomto oboru již pracují.

Navrhované snížení sazby daně v potravinářském průmyslu z dosavadních 65 % na 40 % představuje pro toto odvětví celkový roční finanční přínos ve výši 688 mil. Kčs. Tímto opatřením se bezesporu zlepší důchodová situace, která zásadně ovlivní tempo výstavby a modernizaci nevyhovujících a zastaralých výrobních kapacit.

Tato diferenciace podnikových daní je v souladu s požadovaným růstem zemědělské prvovýroby, jakož i objemu výroby a spotřeby potravin uvažovaných v 5. pětiletém plánu.

Výraznější posílení finanční situace potravinářského průmyslu podle mého názoru umožní nejen zvyšování kvality výroby, snižování ztrát při zpracování surovin, ale obohatí i sortiment výroby v souladu s požadavky spotřebitelů a růstem životní úrovně našeho obyvatelstva.

Jsem přesvědčena, že selektivní politika v oblasti podnikových daní bude mít hlubší celospolečenský význam, a proto doporučuji tento vládní návrh zákona schválit.

Místopředseda ČNR F. Toman: Děkuji posl. Šmejkalové za přednesení diskusního příspěvku a uděluji slovo posl. ing. Polochové.

Posl. ing. Polochová: Vážená Česká národní rado, vážení hosté, ve svém vystoupení se chci zabývat jednou z hlavních změn, které přináší novela zákona ČNR o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení v porovnání s úpravou podnikových daní platnou v letošním roce. Mám na zřeteli diferenciaci dosud jednotné sazby daně ze zisku, a to její snížení pro hornictví, plynárenství, energetiku, a zejména výrobu stavebních hmot, konstrukcí a dílců a potravinářský průmysl.

Federálním shromážděním již schválené a v projednávaném vládním návrhu zákona ČNR obsažené snížení sazby daně ze zisku pro jmenovaná odvětví považuji za plně oprávněné a ekonomicky zdůvodněné, neboť

1. podnikové daně zavedené od 1. ledna letošního roku dopadly na uvedená odvětví zvlášť tíživě, neboť pro ně před zavedením nového systému podnikových daní platily obecně platné výjimky z odvodů z hrubého důchodu a zisku. Přitom důvody pro poskytování těchto celoodvětvových slev zpravidla stále trvají,

2. jedná se o odvětví, která v různých směrech vybočují z celkového průměru, a to vesměs ve svůj neprospěch. Tak např. při celkové rentabilitě k vlastním nákladům za I. pololetí 1970 15,44 % dosáhl potravinářský průmysl jen 7,27 %, nebo při celkové rentabilitě k vlastnímu jmění 12,80 % vykázal průmysl stavebních hmot jen 8,17 % a energetika dokonce jen 4,42 %. Obdobně je možno uvést další čísla o poměru disponibilního zisku k vlastnímu jmění v těchto odvětvích, která jsou vesměs pod celkovým průměrem,

3. potřeba finančních zdrojů na pokrytí plánovaných potřeb je v těchto odvětvích podstatně vyšší, než kolik zdrojů jim zůstává při použití jednotné sazby daně ze zisku. Proto bylo při dosavadním způsobu zdanění, tj. při použití jednotné sazby daně ze zisku třeba řešit nedostatek finančních zdrojů u podniků těchto odvětví podle záměrů centrálních orgánů zvláštní finanční politikou, respektive daňovými slevami. Vysoká závislost krytí celkových finančních potřeb v těchto odvětvích na dotacích z centrálních zdrojů je zřejmá z toho, že podíl takto poskytovaných prostředků z celkové finanční potřeby činí v letošním roce v energetice 5,4 %, v hornictví 6,3 %, ve výrobě stavebních hmot 2,3 % a v potravinářském průmyslu dokonce 2,9 %.

Přitom jistě není třeba zvlášť zdůvodňovat, že vysoká závislost krytí celkových finančních potřeb na přísunu prostředků z centra, zejména ve výrobě stavebních hmot a v potravinářském průmyslu není činitelem, který by podniky mobilizoval k vyhledávání a využívání rezerv v zájmu dosažení lepších hospodářských výsledků, spíše naopak působí na podniky demobilizačně.

Jsem proto přesvědčena, že navrhované snížení sazby daně ze zisku v hornictví, plynárenství, energetice, ve výrobě stavebních hmot, konstrukcí a dílců a v potravinářském průmyslu, stejně jako s nížení sazby daně z jmění v hornictví a energetice vzhledem k velké investiční náročnosti těchto odvětví, je nejen plně ekonomicky zdůvodněné, ale hospodářsky žádoucí. Toto opatření umožní v některých odvětvích zcela a v dalších až na některé výjimky, zvláště pokud jde o investiční dotace na zabezpečení plánovaného investičního rozvoje palivoenergetické základny, odstranit nebo podstatně omezit rozsah prostředků poskytovaných podnikům formou zvláštní finanční politiky, příp. jinou formou finanční pomoci ze státního rozpočtu.

Vzhledem k plné ekonomické odůvodněnosti jak uvedených, tak dalších změn obsažených v návrhu novely zákona ČNR o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, doporučuji České národní radě schválit předložený vládní návrh zákona beze změny.

Místopředseda ČNR F. Toman: Děkuji poslankyni ing. Polochové. Nyní bude hovořit posl. Mazálek.

Posl. Mazálek: Vážené soudružky a soudruzi, provedl jsem konsultaci navržených změn a doplňků zákona č. 173/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení v národním podniku TOS - Kuřim, kde pracuji.

Zúčastnil jsem se projednávání v průmyslovém výboru, kde došlo k odsouhlasení navrhovaných změn a doplňků. Návrh novely zákona, který nepůsobí dlouhou dobu, vychází z poznatků, které z dosavadního uplatnění podnikových daní vyplývají a vyžadují změny získané zkušenostmi při sledování letošního roku. Základním sjednocujícím opatřením byl především přechod podniků základních hospodářských odvětví z hrubého důchodu na zisk. Sazba daně ze zisku ve výši 65 % se navrhuje snížit pro vybrané obory, což je zcela správné, vzhledem k důležitosti rozvoje uvedených oborů.

U odvodu daně ze zisku považuji za nepřesné to, že výpočet a úprava skutečné daně ze zisku provádí se až po uplynutí čtvrtletí. Tímto nařízením je narušována platební schopnost podniků, jelikož v průběhu roku v jednotlivých měsících dochází k značným rozdílům v tvorbě zisku. Toto se projevuje negativně, obzvláště ve III. čtvrtletí, kdy dochází k čerpání dovolených. Domnívám se, že by bylo správnější narovnání odvodu daně na skutečnost předcházejícího měsíce dle měsíční účetní uzávěrky.

U daně ze mzdy bych chtěl doporučit, aby vláda dle § 28 odst. d/ stanovila podmínky, za kterých nebude zdaňován přírůstek průměrných mezd, vyplývající ze snížení zaměstnanosti.

Podniky při dosahovaném snižování zaměstnanosti by nebyly postiženy zvýšenou progresívní sazbou, vyplývající z nárůstu průměrných výdělků. Toto opatření by bylo tím žádoucí, jelikož v průběhu dalších let bude trvalý nedostatek pracovních sil.

Navrhované změny a doplnění zákona České národní rady č. 173/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, doporučuji jménem poslanců průmyslového výboru ke schválení v plném rozsahu, jelikož nelze ukvapeně navrhnout a doporučit zásadní komplexní změny. Podnikové daně jsou jedním z nástrojů řízení a hospodářských opatření, které mají svůj vymezený okruh působnosti, které nelze krátkodobě měnit bez důkladných, nezbytných analýz.

Projednávaná novela zákona o podnikových daních neobsahuje příliš mnoho zásadních změn. To plně odpovídá současnému postavení a funkci zákona. Zjišťované skutečnosti a působení vytváří do budoucna předpoklad pro rozšíření soustavy podnikových daní do dalších odvětví

Místopředseda ČNR F. Toman: Děkuji soudruhu posl. Mazálkovy. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo se nehlásil./ Ptám se ještě zpravodaje ing. Součka, zda si přeje slovo. /Zpravodaj posl. Souček se vzdává slova./

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Doporučuji, abychom hlasovali o celém návrhu zákona ČNR, a to ve znění, jak je obsaženo v předložené společné zprávě výboru pro plán a rozpočet a ústavně právního výboru. Jsou nějaké námitky nebo připomínky k tomuto způsobu hlasování? /Nikdo se nehlásil./

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 173/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, a to ve znění společné zprávy výboru pro plán a rozpočet a ústavně právního výboru, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada schválila vládní návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č.. 173/1969 Sb., o podnikových daní a příspěvku na sociální zabezpečení.

Šestým bodem schváleného poradu je

Prosím zpravodaje posl. prof. dr. Vaněčka, aby se ujal slova.

Posl. prof. dr. Vaněček: Soudružky a soudruzi poslanci, v době od poslední schůze České národní rady došlo České národní radě 18 žádostí o zproštění soudcovské funkce ze strany soudců z povolání krajských a okresních soudů. Ústavně právní výbor ČNR projednal tyto žádosti ve schůzi konané 23. 11. 1970, a to za přítomnosti náměstka ministra spravedlnosti ČSR dr. Karla Kejzlara.

Pokud jde o žádosti soudců, platný zákon o organizaci soudců a o volbách soudců stanoví v § 52, že soudce z povolání může být na svou žádost funkce zproštěn za předpokladu, že žádost o zproštění soudcovské funkce bude doložena i vyjádřením ústředního orgánu pověřeného správou soudu, tj. vyjádřením ministra spravedlnosti.

O zproštění pak rozhoduje orgán, který soudce zvolil, a tímto orgánem je Česká národní rada.

Konstatuji, že obě zákonné náležitosti, tedy žádost podaná soudcem a vyjádření ministra spravedlnosti, jsou splněny u všech soudců vyjmenovaných v tisku č. 87, který ústavně právní výbor předkládá České národní radě. Tento tisk máte před sebou. Doporučuji, aby Česká národní rada přijala usnesení navržené a uvedené v tisku 87 a zprostila uvedené soudce z povolání soudcovské funkce,

Místopředseda ČNR F. Toman: Děkuji soudruhu posl. prof. dr. Vaněčkovi za jeho zprávu. O slovo se přihlásil v zastoupení ministra spravedlnosti ministr vnitra ČSR soudruh ing. Jung. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČSR ing. Jung: Soudružky a soudruzi poslanci! Soudruh Němec, ministr spravedlnosti, který se nemohl zúčastnit našeho dnešního zasedání, neboť je zaneprázdněn jinými naléhavými úkoly, mne požádal, abych v jeho zastoupení uvedl předložený návrh na zproštění 18 soudců z povolání dosavadní soudcovské funkce. Tento návrh souvisí s dalším návrhem na volbu soudců z povolání krajských a okresních soudů ČSR, který byl ústředním výborem Národní fronty ČSR předložen dnešnímu zasedání a je připraven k projednání.

Při výběru kandidátů na volbu soudců z povolání, který vychází z kritérií, kladených na politický a odborný profil socialistického soudce, požádali někteří dosavadní soudci o zproštění soudcovské funkce.

/Řízení schůze převzal předseda ČNR Evžen Erban./

Předkládám proto návrh ministra spravedlnosti na vyhovění jejich žádostem. Jedná se o soudce, jejichž jména a dosavadní soudcovské funkce jsou uvedeny v předloženém sněmovním tisku č. 87.

Jedná se celkem o 18 soudců z různých krajů České socialistické republiky, z toho ze Středočeského kraje 1, ze Západočeského kraje 1, právě tak 1 ze Severočeského kraje, z Jihomoravského kraje 9 a ze Severomoravského kraje 6 soudců, kteří se obrátili na Českou národní radu se žádostí o zproštění funkce soudce z povolání z různých důvodů. 8 z těchto soudců požádalo o zproštění funkce a odůvodňuje své žádosti svým nepříznivým zdravotním stavem a doporučením lékaře. Zbývajících 5 soudců žádá o uvolnění ze soudcovské funkce z věkových důvodů a nárokem na starobní důchod.

Ústavně právní výbor přezkoumal předmětné žádosti na svém zasedání dne 23. 11. 1970 a uznal uplatněné důvody za závažné a odpovídající zákonným požadavkům. Odvolávám se zde na úvodní vystoupení zpravodaje posl. prof. Vaněčka. Tento výbor rozhodl předložit návrh na jejich zproštění dnešnímu zasedání České národní rady.

Z uvedených důvodů v zastoupení ministra spravedlnosti soudruha Němce navrhuji, aby se Česká národní rada usnesla ve smyslu předloženého návrhu.