Česká národní rada 1969 – 1971

Předseda ČNR E. Erban /zvoní/: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. Dalším bodem schváleného pořadu je

Zpravodajem je ing. Jiří Souček; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. ing. Souček: Vážená Česká národní rado, vážení hosté, v souladu s čl. 12 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, schválilo Federální shromáždění ČSSR dne 17. 11. t. r. zákon o změnách a doplnění zákona č. 133/69 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, na základě kterého vláda ČSR předložila České národní radě novelu zákona ČNR č. 173/69 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení.

Předsednictvo České národní rady podle § 14 zákona ČNR č. 1/69 Sb. přikázalo vládní návrh k projednání dvěma výborům: výboru pro plán a rozpočet a výboru ústavně právnímu.

Výbor pro plán a rozpočet návrh zákona projednal na své schůzi 1. prosince t. r. a ústavně právní výbor na schůzi dne 4. 12. t. r. Závěry z těchto jednání jsou uvedeny ve společné zprávě obou jmenovaných výborů, kterou máte k dispozici jako tisk č. 93.

Federální a republikové daňové zákony, vydané ústavodárnými orgány v loňském roce, byly přijímány v zásadě pro rok 1970. Prováděné nyní novely se tedy předpokládaly již při přijímání původních zákonů.

Soudružky a soudruzi poslanci! Současný stav naší společnosti je charakterizován dovršováním konsolidace politického a hospodářského života, která si vyžádala značného úsilí nového vedení Komunistické strany Československa a státních orgánů, jakož i ostatních politických a hospodářských složek. Tato náročná práce, provedená v poměrně krátké době, přinesla nesporné pozitivní výsledky. V této době však nebylo ještě možné dopracovat perspektivní ucelenou a skloubenou soustavu plánovitého řízení národního hospodářství, pro kterou nebyly dosud vytvořeny některé zásadní předpoklady, jako návaznost na koncepci dalších prací na ekonomické reformě, návaznost na pětiletý plán, odstranění zbývajících odvodů podle vl. nař. č. 100/1966 Sb., změna pojetí důchodové daně apod.

Jistě že tyto důvody, jakož i poměrně krátká doba působení nového daňového systému nezakládají nutnost podstatněji měnit dosavadní daňový systém. Novela zákona Federálního shromáždění se soustředila na nevelký počet změn a doplňků věcného charakteru, resp. legislativní povahy.

Z nejpodstatnějších změn provedených novelou zákona č. 133/1969 Sb. lze jmenovat v prvé řadě diferenciaci sazeb daně ze zisku a daně z jmění. Základní daňová sazba ze zisku ve výši 65 % se snižuje na 40 % u organizací, které se zabývají výrobou stavebních hmot, výrobou konstrukcí nebo dílců a u organizací potravinářského průmyslu, na 50 % u energetických organizací a na 60 % u hornických organizací.

Sazba daně z jmění se snižuje z 5 na 2 % pro energetické a hornické organizace.

Základním principem snížení daňových sazeb je v podstatě nahradit daňové úlevy a dotace, které musely být v letošním roce poskytovány organizacím uvedených odvětví na vyrovnání plánovaných potřeb.

Další změnou jsou úpravy § 4 a 5, u nichž je důležité rozšíření připočitatelných položek a placení pokut a penále, o zúčtované přirážky k náhradě za vypouštění nečistot nebo nedostatečné čištění odpadních vod a zúčtované poplatky včetně přirážek za znečišťování ovzduší.

Třetím podstatným momentem novelizovaného daňového zákona je možnost zdanění zisku, případně jmění za VHJ jako celek. Tímto opatřením je dána možnost ověřit zvýšení pravomoci a efektivnosti řízení středního článku, tj. generálních ředitelství.

Působnost nového podnikového systému zdanění, jehož hlavním posláním bylo založit dokonalejší finanční vztah podnikové sféry k státnímu rozpočtu a prostřednictvím daní působit na efektivní hospodaření, rozvoj a pozitivní rozhodování jednotlivých podniků ve prospěch celé československé ekonomiky, byla a je sledována příslušnými státními i hospodářskými orgány.

Ministerstvo financí ČSR informovalo výbor ČNR pro plán a rozpočet již 25. června t. r. o dosavadních výsledcích působení nových daní. V září letošního roku zpracovalo informaci o zkušenostech a poznatcích při uplatňování zákona ČNR o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení k 30. 6. 1970.

Také poslanci Sněmovny národů a Sněmovny lidu provedli průzkum působení nového daňového systému za I. pololetí letošního roku ve 23 výrobních podnicích různých odvětví.

Při tomto poslaneckém průzkumu jsme zjistili, že nový systém podnikových daní ve srovnání se starým systémem odvodů v zásadě přinesl pozitivní výsledky. Ukázalo se rovněž, že je třeba současně řešit i ostatní. nástroje a prostředky hospodářské politiky a dosáhnout jejich stabilizace.

Objevily se některé problémy v uplatňování nového zákona v důsledku opožděného vydávání prováděcích předpisů a řady doplňků k nim. Zcela oprávněný je požadavek podniků, aby prováděcí předpisy k novele zákona byly vydány co nejdříve po schválení zákona.

V podnicích převažují názory, že nový systém přispěl ke zjednodušení a racionalizaci odvodů. Poukazuje se však na to, že došlo ke složitějšímu výpočtu daňové základny a zvláště připočitatelné a odpočitatelné položky jsou mimořádně náročné na evidenci a kontrolu a měly by doznat zjednodušení s ohledem na svůj finanční dopad.

Jednotlivé druhy daní nepůsobí dosud všemi směry. Tak na vynakládání mzdových prostředků více působí vztah podílu mezd k hodnotě výkonů než daň z objemu mezd, jejíž konstrukce na základě průměrných výdělků je neustále středem kritiky a je hodnocena spíše negativně.

Daň ze jmění dosud málo působí na rozhodování podniku o jeho rozvoji. V některých případech dala impuls k likvidaci nepotřebných prostředků. Příliš tvrdá se však ukazuje sazba této daně zvláště u podniků sezónního charakteru.

Při průzkumu poukazovaly podniky také na potřebu řešit problémy cenové politiky, která bezprostředně souvisí s tvorbou zisku.

Jestliže shrneme tyto výsledky průzkumu, lze říci, že zákon o podnikových daních v zásadě plní fiskální funkci; jako nástroj řízení a ovlivňování chování podniků působí dosud omezeně.

Zákon Federálního shromáždění o změnách a doplnění zákona č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad a podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, je zákonným podkladem pro novelu zákona ČNR č. 173/69 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, která je předmětem jednání dnešního plenárního zasedání České národní rady.

Návrh předložený vládou České národní radě plně respektuje změny a doplňky, které byly schváleny Federálním shromážděním.

Další navrhované změny se týkají částí V., VI. a VII. zákona a nejsou zásadní povahy.

Jednotlivá ustanovení zákona jsou zpřesněna na základě dosavadních zkušeností a jsou provedeny příslušné úpravy s ohledem na nově vytvořené zákonné orgány pro obhospodařování a správu daní - finanční správy, podle zákona ČNR č. 33/1970 Sb.

Během projednávání tohoto návrhu zákona v orgánech České národní rady nebylo zásadních připomínek k navrhovaným změnám a doplňkům.

Bylo poukazováno na možné negativní dopady některých ustanovení zákona, zejména daně z objemu mezd a diferencovaných sazeb daně ze zisku.

Pokud se týká daně z objemu mezd, která zůstává v novele v podstatě beze změny, bylo poukazováno na její nepříznivý dopad na hospodaření s pracovními silami a na celkový vývoj zaměstnanosti. V této souvislosti bylo doporučeno hledat jiné racionální cesty regulace mzdového vývoje, které by vedly k odpovědnému hospodaření s pracovními silami a zejména působily na snížení podílu mzdové složky ve vlastních nákladech výroby.

Důvodem pro ponechání dosavadní konstrukce daně z objemu mezd v zákonu je skutečnost, že v poměrně krátké době necelého roku působení nového systému podnikových daní nebylo možno účinnost jiných nástrojů regulace mezd dostatečně ověřit, takže daň z objemu mezd v závislosti na přírůstku průměrných mezd zůstává nadále hlavní zábranou neúměrného růstu výdělků.

K provedené diferenciaci sazeb daně ze zisku a z jmění je nutné upozornit na možné komplikace u organizací se smíšenou výrobou. To jest u podniků, které vedle základní výroby provozují činnost, jež svým charakterem patří do odvětví se sníženou daňovou sazbou /jde např. o výrobu stavebních hmot v organizacích nestavebních nebo výstavbových, o výrobu energie mimo podniky energetické apod./.

Doporučuje se proto zvláště sledovat dopady daně u těchto organizací, zejména zda nepůsobí negativně ve směru nežádoucího vyčleňování těchto výrob nebo omezování jejich potřebného dalšího rozvoje.

/Řízení schůze převzal místopředseda ČNR Věroslav Jedlička./

Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, projednávání podnikových daňových zákonů podle ústavního zákona č. 143/1968 Sb., ukázalo, že dosavadní systém přijímání zásad zákonů Federálním shromážděním a vlastních zákonů národními radami je zbytečně složitý a zdlouhavý. Myslím, že i naše zkušenosti plně podporují zjednodušení, které jsou částí dnes projednávaného návrhu změn ústavního zákona o čs. federaci, podle kterých zákony o základních daních budou nadále schvalovány pouze Federálním shromážděním.

V závěru mé zpravodajské zprávy mi dovolte doporučit vám ke schválení předložený vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 173/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve smyslu společné zprávy výboru ČNR pro plán a rozpočet a výboru ústavně právního, tj. beze změny.

Místopředseda ČNR Jedlička: Děkuji zpravodaji posl. ing. Součkovi za přednesení zpravodajské zprávy.

O slovo požádal ministr financí ČSR soudruh ing. Leopold Lér. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSR ing. Lér: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, na základě usnesení ÚV KSČ z ledna letošního roku, na základě některých zkušeností z uplatňování podnikových daní v letošním roce a na základě zákona schváleného 17. listopadu t. r. Federálním shromážděním předkládá vám vláda návrh, který je předmětem dnešního projednávání.

Navrhovanou úpravou podnikových daní má být zajištěno jejich těsnější spojení s plánem a posíleno plánovité řízení finančního hospodaření na všech stupních.

Vzhledem k tomu, že soudruh poslanec Souček jako zpravodaj prakticky vyčerpávajícím způsobem vysvětlil změny, ke kterým dochází, a vzhledem k tomu, že změny, ke kterým dochází, nejsou principiální povahy, aby měnily strukturu už platného zákona, chtěl bych vás jen upozornit na některé věci, které nemají zcela zásadní charakter.

Především z působnosti zákona o podnikových daních se navrhuje vyjmout okresní stavební podniky a okresní zemědělské stavební podniky a zařadit je od 1. ledna 1971 jako poplatníky důchodové daně, jejíž nová úprava byla právě dnes dopoledne schválena. Jinak zůstává okruh poplatníků podnikových daní nezměněn.

Jak už uvedl zpravodaj, u daně ze zisku se navrhuje snížit pro některá odvětví, u nichž je to ekonomicky odůvodněno, základní jednotnou 65 % sazbu této daně. Snížené sazby se pohybují od 40 do 60 % a navrhují se pro ta odvětví, u nichž se projevuje dlouhodobé napětí mezi finančními zdroji a plánovanými potřebami. Jde o odvětví jako je energetika, hornictví, plynárenství, výroba stavebních hmot a potravinářský průmysl, kde je potřeba finančních zdrojů na krytí plánovaných potřeb vyšší, než kolik zůstává v těchto odvětvích při jednotné sazbě daně ze zisku. Jde zároveň o odvětví, u nichž je účelné podporovat touto cestou také jejich plánovaný rozvoj. Snížením obecně platných sazeb daně ze zisku se u jmenovaných odvětví ve značné míře omezí rozsah nutné finanční pomoci poskytované jim v roce 1970. Bez finanční pomoci se však ani v roce 1971 i při snížené sazbě daně ze zisku neobejdou některá odvětví, jako např. energetika a odvětví výroby stavebních hmot, jejichž rozvoj si vyžádá i v roce 1971 nutnost poskytovat jim investiční dotace v souladu s plánem investiční výstavby.

U daně z jmění se navrhuje snížit jednotnou pětiprocentní sazbu pro některá investičně náročná odvětví, jako je energetika, paliva a těžba rud, a to na 2 %. Nižší sazba z jmění má platit také pro zřídelní organizace, Československou námořní plavbu a Brněnské veletrhy a výstavy, Toto opatření má nejen kvantitativní rozsah, ale znamená posílení tendence, která byla zásadou při zavádění podnikových daní, tj. snížit podíl daní, resp. odvodů tak zvaného kriteriálního charakteru, jejichž povinnost placení vzniká bez ohledu na vytvořený zisk.

Takto snížené sazby daně ze zisku a daně z jmění představují snížení příjmů státního rozpočtu zhruba o 2 mld. Kčs. Naproti tomu odpadne ve stejném rozsahu tzv. selektivní finanční politika, jako jsou dotace a slevy.

Navrhuje se také, aby vláda byla zmocněna v případech odůvodněných specifickými podmínkami a ekonomickou účelností k povolování experimentu ve zdanění výrobní hospodářské jednotky jako celku, pokud jde o daň ze zisku, popřípadě i o daň z jmění. Poplatníkem daně za celou VHJ by bylo oborové ředitelství. Předpokládáme a činíme opatření, aby problematika postavení středního článku řízení v řídícím procesu a zvýšení jeho úlohy, pravomoci a odpovědnosti byla v roce 1971 ověřena i v oblasti finančního hospodaření. Zatímco v roce 1970 byl zdaňován zisk za VHJ jako celek jen u dvou VHJ - Severočeské hnědouhelné doly Most a Kamenouhelné doly Kladno - připravujeme opatření, aby v roce 1971 byl zdaňován zisk např. i jmění za VHJ jako celek u dalších generálních /oborových/ ředitelství. K zásadním rozhodnutím o změně současné struktury vztahů podnikové sféry ke státnímu rozpočtu v uvedeném smyslu nelze však přistoupit ukvapeně, a proto se navrhuje jen forma experimentu.

Vláda ČSR na svém včerejším zasedání schválila jeden takový veliký experiment, a to v organizaci Chemapetrol, která má experimentovat organizační formy a též mechanismus finančních vztahů na bázi jednotné sazby a ve vztahu ke státnímu rozpočtu.

Vedle podnikových daní bude v roce 1971 umožněno provádět i redistribuce prostředků, tj. přerozdělení zisku po zdanění a odpisů po odvodech uvnitř výrobních VHJ i mezi nimi. Redistribuce bude prováděna odčerpáním prostředků formou dodatkových odvodů stanovených podnikům a VHJ a na druhé straně přídělem z takto na VHJ centralizovaných zdrojů podnikům, popř. dotací výrobní hospodářské jednotce z rozpočtových prostředků získaných od jiných VHJ. Pravomoc k redistribuci uvnitř VHJ budou mít oborová /generální/ ředitelství, redistribuci mezi VHJ jednotlivých odvětví budou navrhovat v etapě vypracování finančního plánu příslušná odvětvová ministerstva.

K otázce, o které se šíře zmínil i zpravodaj soudruh ing. Souček, pokud jde o daň z objemu mezd, chtěl bych vás ujistit, že tato otázka je předmětem trvalé pozornosti orgánů vlády ČSR. Nyní máme soustředěnu jak na ministerstvu financí, tak na ministerstvu práce a sociálních věcí, řadu žádostí a připomínek k působení daně z objemu mezd. Některá opatření, kde by tato daň působila v rozporu se zájmy plánovitého řízení, v letošním roce už byla provedena. Byla poskytnuta řada výjimek, která upravuje výchozí základnu pro zvýšení průměrné mzdy, aby nedošlo k nerozumnému a nelogickému postižení vývoje mzdového fondu touto daní z objemu mezd.

V současné době my, ministerstvo financí a ministerstvo práce a sociálních věcí, připravujeme pro výrobní sféru některé zásady, které umožňují využít oprávnění, která jsou dána v zákoně, abychom v případech skutečné tvrdosti a nezaviněného postihu umožnili řešit některé finanční potíže, které vzniknou v některých podnicích v důsledku této daně z objemu mezd. Musím však upozornit, že tyto určité úlevy nemohou v principu působit proti centrální vládní politice, pokud jde o vztah produktivity práce a průměrných mezd, a nemohou být takové úlevy, aby centrální záměry v této oblasti nebyly plněny.

Předložený návrh zákona byl projednán se všemi ústředními orgány, s krajskými orgány, s federálním ministerstvem financí, v legislativní radě, ve vládě ČSR a v příslušných orgánech České národní rady, byl dohodnut nebo také upraven podle připomínek těchto orgánů. Je v plném souladu s přijatým zákonem Federálního shromáždění. Proto vám i jménem vlády navrhuji, abyste jako Česká národní rada předložený návrh zákona schválili.