Nový způsob zdanění obsažený
v předloženém návrhu zákona tuto
chybu napravuje. Míra rentability pro progresívní
zdanění společných družstevních
podniků je nyní stanovena poměrem zisku k
vlastním nákladům včetně nákladů
finančních.
Významným opatřením bude zdanění
podniků zemědělských služeb důchodovou
daní. Podle návrhu dojde u zemědělských
nákupních a zásobovacích podniků,
strojních a traktorových stanic a u ostatních
podniků zemědělských služeb ke
snížení intenzity zdanění ve
srovnání s dosavadním stavem. Tím
budou moci tyto organizace daleko lépe zabezpečovat
rozvoj vlastní materiálně technické
základny pro širší poskytování
služeb zemědělským podnikům.
Domnívám se, že v posledních letech
bylo zvláště v JZD nehospodárně
proinvestováno mnoho prostředků při
výstavbě skladů na obilí, posklizňových
linek, sušáren, opraven zemědělských
strojů apod. To proto, že kapacita podniků
zemědělských služeb nestačila,
nebo že úroveň cen za poskytované služby
byla často podstatně vyšší ve srovnání
s vlastními náklady na tyto služby přímo
v zemědělské prvovýrobě. To
je jistě nenormální stav, na který
se již po mnoho let poukazuje a který se dosud řešil
jen velmi pomalu.
Není pochyb o tom, že nový způsob zdanění
podniků zemědělských služeb znamená
významný krok k zabezpečení hospodárného
vynakládání investičních prostředků
v zemědělství a k racionálnějšímu
rozmisťování prostředků v zemědělství
vůbec.
Vládní návrh zákona řeší
tedy celou řadu důležitých opatření,
nutných k urychlení a podpoře žádoucího
procesu dělby práce uvnitř zemědělství
cestou budování společných družstevních
podniků s progresívní organizací a
technologií a cestou rozvoje podniků zemědělských
služeb.
K provedení zákona ČNR o důchodové
dani vydá ministerstvo financí vyhlášku,
jejíž návrh je již zpracován. Domnívám
se, že ho bude třeba ještě zpřesnit
v části vysvětlující nezemědělskou
činnost a dále v případě seznamu
preferovaných učebních oborů pro poskytování
slev z daně ze zisku na výchovu učňů.
Předložený vládní návrh
zákona odpovídá současným potřebám
řízení našeho národního
hospodářství. Doporučuji proto, aby
byl dnešním plenárním zasedáním
tak, jak je předložen, schválen.
Místopředseda dr. Ambruz: Děkuji soudruhu
posl. ing. Kovaříkovi. Do rozpravy se přihlásil
dále posl. Vondrouš.
Posl. Vondrouš: Soudružky a soudruzi poslanci,
vážená Česká národní
rado, vámi dnes projednávaný zákon
o důchodové dani a příspěvku
na sociální zabezpečení se dotýká
celé škály zemědělských
podniků, jak již uvedl posl. ing. Kovařík.
Jde o společné družstevní podniky, zemědělské
podniky bez půdy a podniky zemědělských
služeb, jako jsou zemědělské nákupní
podniky, traktorové stanice, opravny apod. Jde tedy - možno
říci - bez základních podniků
zemědělské prvovýroby jako JZD, státních
statků, semenářských a šlechtitelských
podniků, o všechny ostatní zemědělské
podniky. Proto je nutno považovat projednávanou důchodovou
daň za jednu z nejdůležitějších
součástí ekonomického režimu
hospodaření v celém zemědělství.
V našem zemědělství a výživě
začíná intenzívně probíhat
v současné době proces koncentrace a specializace
a s tím spojený rozvoj integračních
a kooperačních vztahů. Je to logický
důsledek a současně i základní
předpoklad k uplatnění vědeckotechnických
poznatků v zemědělské praxi, uplatnění
nové techniky a moderní technologie, s nimiž
bezprostředně souvisí i prohlubování
společenské dělby práce, vyčleňování
celých úseků a oborů ze zemědělské
prvovýroby a jejich osamostatňování
se do samostatných podniků, i rozvoj služeb,
které si dosud o nízké koncentraci zajišťovaly
zemědělské podniky samy. Mám za to,
že tyto tendence prakticky znamenají další,
druhou, kvalitativně vyšší přestavbu
zemědělství. Toto ale bude nutné všestranně
materiálně, technicky a především
také ekonomicky podporovat, neboť jde o tendence společensky
nejvýše prospěšné. Nemusím
uvádět, co to znamená z hlediska produktivity
práce a společenské efektivnosti jako celku.
Nejenom to, za dnešní situace v reprodukci pracovních
sil jde o jedinou možnou cestu, jak řešit svízelnou
situaci, do které se zemědělství -
rozhodně bez svého vlastního přičinění
- dostalo v pracovních silách.
Zde situace je velmi vážná a jen málo
z nás si uvědomuje hloubku tohoto problému
a jeho politické a ekonomické důsledky pro
celou naši společnost.
Způsob zdaňování může
procesům koncentrace a integrace napomáhat nebo
je může brzdit. Dosud platný systém
byl prozatím spíše ekonomickou bariérou
nežli nástrojem jejich rozvíjení. Způsoboval,
že zemědělské podniky neměly
ekonomický zájem na zřizování
společných družstevních podniků
na výrobu masa a vajec; neměly ani ekonomický
zájem na službách, které jsou nejenom
někdy nepružné a mnohdy ne zrovna kvalitní,
ale především ve srovnání se
stejnými službami, pokud si je zemědělský
podnik obstarává sám ve vlastní režii,
i když o daleko menší koncentraci, jsou mnohem
dražší, někdy vinou zvláštních
odvodů.
Ukáži to na příkladu. Zemědělský
podnik je zdaněn globálně zemědělskou
daní. Vyčlení-li ze svého výrobního
programu chov prasat a chov drůbeže do společného
družstevního podniku, zbavuje se prakticky cenově
i jinak ekonomicky nejvýhodnějších úseků
výroby s dobrou rentabilitou a ponechává
si v živočišné výrobě pouze
chov skotu, který je, i přes určité
zlepšení v posledních dvou létech, ve
většině případů dosud
ztrátový. Přitom ve společném
družstevním podniku, jehož je členem,
bude mu tato rentabilní výroba zdaňována
prakticky podruhé /poprvé zemědělskou
daní v základním podniku, tj. v JZD nebo
státním statku/. To je jedna věc.
Druhá - je systém zdanění ve společných
družstevních podnicích. Chov drůbeže
a prasat, o jehož koncentraci v drtivé většině
případů dnes jde, má při vysoké
koncentraci vysoké materiálové náklady
a mzdové náklady velmi nízké. Vždyť
krmiva vyrábí základní zemědělský
podnik, selata také a dodávají je do společných
družstevních podniků; a to je výroba,
která vyžaduje nejvíce lidské práce.
Na 1 ošetřovatele při vysoké koncentraci
a v plně mechanizovaných provozech připadá
1000 i více prasat, několik tisíc slepic
atd. To je konečně účel těchto
opatření. Přesto se rentabilita a tím
i procento zdanění vyvozovaly z poměru zisku
ke mzdovým nákladům, jak je tomu ještě
v roce 1970. A platí se vysoká daň za vyšší
produktivitu práce.
Proto jsme v zemědělském výboru uvítali,
že procento zdanění u společných
družstevních podniků bude od 1. 1. 1971 vyvozováno
z rentability počítané jako poměr
zisku a celkových nákladů včetně
nákladů finančních a tak je uplatňováno
do zákona. Uplatnění nové soustavy
zdanění podle navrhovaného zákona
bude znamenat značné snížení
výše důchodové daně u společných
družstevních podniků se zemědělskou
výrobou. To dává příznivější
perspektivy pro rozvoj těchto podniků. Vždyť
jde o dlouhodobá opatření ve výrobě
a přitom základní opatření
v socialistické racionalizaci celé zemědělské
výroby.
Kromě nového systému zdanění
důchodovou daní a snížení její
maximální hranice na 40 % ze zdanitelného
základu přivítali jsme velmi i to, že
zákon dává možnost na dva roky osvobodit
nově budované podniky tohoto typu, jakož i
nově budované podniky zemědělských
služeb vůbec.
V souladu s názorem všech poslanců výboru
České národní rady pro zemědělství
a výživu mám za to, že by tato možnost
daná § 37, bod 2, odst. d/ měla být
co nejšířeji využívána právě
u společných družstevních podniků
na výrobu vajec a masa, jakož i podniků zemědělských
služeb.
Mám také za to, že kromě nových
podniků by na určitou dobu měly být
osvobozeny i stávající podniky zemědělských
služeb, pokud rozvíjejí silně progresívně
zemědělské služby, na jejichž rozšiřování
má společnost prvořadý zájem.
Nový zákon o důchodové dani, který
dnes projednáváme, přináší
také snížení zdanění pro
okresní zemědělské stavební
podniky ve srovnání s jejich dosavadní úrovní.
Těchto podniků není mnoho - pouze 15 jako
státní hospodářské organizace.
Myslím si, že je to vůči nim opatření
naprosto správné, a to z několika důvodů.
Předně jde o již uvedené důvody
platné obecně pro všechny podniky zemědělských
služeb; jde o určitou formu podpory integračních
tendencí i na tomto úseku. Nejde stále spoléhat
na to, že zemědělské podniky drtivou
většinu svých stavebních investic si
budou zajišťovat samy svépomocnou výstavbou.
Myslím si však, že JZD to nemohou zvládnout
ani kádrově, ani materiálově, ani
technicky. Také si nevytvářejí výchovu
učňů v této profesi.
Proces společenské dělby práce a integrace
se musí proto zcela zákonitě prosazovat i
v této oblasti. Kromě toho dnes v zemědělství
se staví převážně část
staveb s rozpočtovou cenou nad 1,5 mil. Kčs i v
hodnotách desetimiliónových, a to vyžaduje
specializovanou organizaci s vysokým technickým
vybavením, produktivitou práce, průmyslovou
organizací výstavby a s vyspělými
odbornými pracovníky.
Na druhé straně je nutno vidět, že tyto
okresní zemědělské stavební
podniky a sdružení, ať jsou již organizovány
jako společné družstevní podniky či
jako národní podniky, stavějí zcela
jiný typ výstavby, nežli jaká je obvyklá
v tak zvaném velkém stavebnictví. Jde zde
nikoliv o koncentrovanou výstavbu jako je tomu u Průmstavu,
Pozemního stavitelství, ale o rozptýlenou
účelovou a bytovou výstavbu na vesnici, kde
ukazatele rentability a efektivnosti jsou daleko jiné,
horší než u velkého stavebnictví.
Chtěl bych na závěr upozornit, že bude
třeba nový systém zdanění společných
družstevních podniků a podniků zemědělských
služeb jako jednu z velmi důležitých součástí
celého systému ekonomických podmínek
hospodaření celého zemědělství
podrobit analýze při komplexní úpravě
podmínek hospodaření zemědělských
podniků, se kterou se počítá v průběhu
5. pětiletky.
Závěrem mi dovolte několik připomínek
k uplatnění dnes schvalovaného zákona
o dani důchodové v odvětví zemědělství
a výživy, tj. k prováděcím směrnicím,
které má ministerstvo financí ČSR
podle § 40 zákona vydat a ke způsobu využití
zmocnění, daného § 37, odstavce 2, písmene
b/.
Zdůraznil jsem, že kromě základních
podniků zemědělské prvovýroby,
tj. JZD, státních statků a šlechtitelských
a semenářských podniků zahrnuje působnost
zákona o důchodové dani a příspěvku
na sociální zabezpečení prakticky
všechny ostatní zemědělské podniky.
Mimo rámec jeho působnosti podle mých informací
by zůstaly pouze dva podniky, oborový podnik Státní
rybářství a oborový podnik Drůbežnictví
Xaverov. Pro tyto podniky by tedy měl zůstat v platnosti
nevyhovující způsob odvodů v závislosti
na hrubém důchodu podle vládního nařízení
100/66 Sb.
I když vím, že nejde u těchto podniků
o podniky služeb, doporučoval bych - v zájmu
jednotnosti - vztáhnout působnost dnes projednávaného
zákona i na ně. Tím by přestaly nevyhovující
zásady vládního nařízení
100/66 Sb. pro zemědělské podniky působit.
Dále jde o organizace společenských organizací,
členy Národní fronty. Jsou to české
svazy chovatelů drobného zvířectva,
ovocnářský a zahrádkářský,
včelařů, rybářů a konečně
Český myslivecký svaz. Tyto svazy mají
být podle mých informací zdaňovány
podle § 2 odst. 1 písm. f/ zákona, jelikož
údajně nejde o organizace hospodářsky
vedené vyššími orgány v organizaci
Národní fronty, ale o organizace vedené ministerstvem
zemědělství a výživy. Mám
však za to, že jde o zřejmé nedorozumění.
Tyto organizace jsou řádnými členy
Národní fronty a jsou vedeny ze strany ministerstva
zemědělství - zdůrazňuji -
pouze po odborné stránce. Nebude-li možno přesto
jejich zdaňování zahrnout do § 2 odst.
2 písm. e/ jako je tomu u jiných společenských
organizací Národní fronty, jak je tomu např.
u Svazarmu apod., mám za to, že by ministerstvo financí
mělo zde poskytovat úlevy ve smyslu § 37 odst.
2 zákona všude tam, kde by zdanění podle
tohoto zákona mělo za důsledek výraznější
zvýšení dosavadní jejich daňové
výše. Jinak dojde ke značnému oslabení
důchodové situace u těchto společenských
organizací s mimořádně celospolečenským
posláním. Prosím, zda by se k tomu mohl vyjádřit
soudruh ministr financí ing. Lér.
Závěrem doporučuji jménem poslanců
zemědělského výboru přijetí
a schválení zákona o důchodové
dani a příspěvku na sociální
zabezpečení.
Místopředseda dr. Ambruz: Děkuji posl.
Vondroušovi za přednesené stanovisko. Do rozpravy
se přihlásil soudruh ministr Lér. Prosím,
aby se ujal slova.
Ministr financí ČSR ing. Lér: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, k vystoupení soudruha
poslance Vondrouše bych chtěl uvést dvě
skutečnosti.
Pokud jde o jeho druhou připomínku, když tady
hovořil o zahrádkářích, tak
podle našeho názoru a podle našeho výkladu
je tato připomínka plně respektována
v § 2 odst. 2 písm. e/, který hovoří
o organizacích hospodářsky vedených
vyššími orgány organizací Národní
fronty atd. Ty neplatí tuto daň, pokud jim vyšší
orgány společenských organizací určí
odvody nejméně ve výši odpovídající
dani ze zisku podle tohoto zákona. I když jde o odborné
vedení Svazu ministerstvem zemědělství,
my vykládáme tento bod tak, že se vztahuje
i na Český svaz ovocnářský
a zahrádkářský. Čili domnívám
se, že tím je připomínka soudruha posl.
Vondrouše respektována.
Pokud jde o otázku, na koho dalšího ještě
vztáhnout tento zákon, chtěl bych jednak
říci, že okruh subjektů, na něž
se tento zákon vztahuje, je přesně vymezen
v těch paragrafech, které podléhají
schválení Federálního shromáždění.
V této otázce bych chtěl uvést, že
původní předpoklad, někdy z ledna,
byl podstatně širší, širší
koncepce tohoto zákona. Poněvadž si ovšem
dnes nemůžeme dovolit rozhodovat o věcech,
kde ještě nemáme pevně zjištěnou
půdu a pevné znalosti, o určitém výhledu
systému řízení v jednotlivých
odvětvích, přistoupili jsme nakonec k užšímu
pojetí a výběru organizací, na které
se tento zákon vztahuje s tím, že u ostatních
organizací budou platit v příštím
roce ještě některá ustanovení,
která jsou známa z vládního nařízení
č. 100, a jejich vztahy ke státnímu rozpočtu
budou prakticky určeny individuálně podle
povahy činnosti a působení té které
organizace.
Chtěl bych říci, že přijímaná
opatření pro rok 1971 v celém systému
řízení předpokládají,
že se bude intenzívně pokračovat - a
to se týká i oblasti zemědělství
- ve vypracování komplexního systému
řízení našeho národního
hospodářství a že v těchto věcech
může dojít v budoucnosti k příslušným
korekturám.
Nakonec bych chtěl ještě uvést k vystoupení
soudruha posl. Linharta, že v tom duchu, jak zde vystupoval,
byla také vedena několikerá zasedání
vlády ČSR a jak se např. můžete
přesvědčit i z dnešní tiskové
konference o celostátní poradě s odbory pracovních
sil, jsme si vědomi toho, že tuto oblast tzv. drobného
socialistického podnikání a jiného
takového podnikání nemůžeme postihnout
pouze daňovými cestami, i když se je snažíme
postihnout, ale současně i řadou dalších,
můžeme říci i administrativních,
ale podle našeho názoru velmi nutných opatření.
Tuto oblast postihujeme také přímou regulací
pracovních sil a stanovením přesného
a mohu říci i přísného režimu,
které organizace se mohou čím zabývat
a s kolika pracovníky mohou počítat po projednání
s příslušnými orgány, zejména
ONV.
Domnívám se, že opatření federální
a české vlády pro systém regulace
a hospodaření s pracovními silami v příštím
roce dávají národním výborům
i ústředním orgánům i orgánům
Národní fronty dosti solidní a pevnou základnu,
aby mohly rozhodně bojovat proti nežádoucím
protispolečenským jevům, které se
v této oblasti ještě vyskytují.
Místopředseda dr. Ambruz: Děkuji soudruhu
ministru Lérovi za vysvětlení připomínek
z diskuse.
Soudružky a soudruzi, konstatuji, že pořadí
přihlášených řečníků
je vyčerpáno. Hlásí se ještě
někdo do rozpravy? /Nikdo./ Do rozpravy se nikdo nehlásí.
Je tedy skončena.
Dávám slovo zpravodaji soudruhu doc. Tomanovi.
Posl. doc. ing. Toman: Soudruhu místopředsedo,
domnívám se, že vzhledem k průběhu
diskuse není zapotřebí mého závěrečného
slova,
Místopředseda dr. Ambruz: Děkuji.
Můžeme nyní přistoupit k hlasování.
Doporučuji, abychom hlasovali o celém vládním
návrhu zákona ČNR o důchodové
dani a příspěvku na sociální
zabezpečení najednou, a to ve znění,
jak je obsaženo ve společné zprávě
výboru pro plán a rozpočet a ústavně
právního výboru.
Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu
hlasování? /Nikdo se nehlásí./ Námitky
nejsou.
Kdo tedy souhlasí s celým vládním
návrhem zákona ČNR o důchodové
dani a příspěvku na sociální
zabezpečení ve znění společné
zprávy výboru pro plán a rozpočet
a ústavně právního výboru,
nechť zvedne ruku. /Děje se./
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Děkuji.
Tím Česká národní rada schválila
vládní návrh zákona ČNR o důchodové
dani a příspěvku na sociální
zabezpečení.
Nyní přerušuji naše jednání.
Odpoledne začne druhá část našeho
zasedání ve 13.30 hod.
/Dopolední část zasedání ČNR
skončena ve 12.05 hod., odpolední zahájena
ve 13.40 hod./