Česká národní rada 1969 – 1971

Místopředseda ČNR dr. Ambruz: Děkuji soudruhu posl. Josefu Tomanovi za jeho vystoupení. Hovořit bude soudruh posl. Jedlička.

Místopředseda ČNR Jedlička: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi, projednávaný návrh zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143 ze dne 27. října 1968 o československé federaci, představuje významný krok k upevnění československé federace jako společného socialistického státu Čechů a Slováků.

Československá strana socialistická, prostřednictvím svého klubu poslanců v České národní radě, jehož jménem se ujímám slova k návrhu na vyjádření České národní rady k projednávanému vládnímu návrhu tohoto ústavního zákona, vyjádřila v posledních letech při různých příležitostech několikrát svoje kladné stanovisko k federativnímu uspořádání společného státu Čechů a Slováků.

Proto hned na začátku svého dnešního projevu chci opětovně zdůraznit, že považujeme federativní uspořádání socialistického Československa za správné a trvalé řešení vztahů mezi oběma národy. Jsme si však stále vědomi toho, že ústavní zákon č. 143 z 27. října 1968 znamenal pouze první, byť nejvýznamnější krok na cestě ku prohlubování a zdokonalování tohoto svazku.

Již při původním projednávání tohoto ústavního zákona o československé federaci jsme si uvědomovali, že život bude přijaté zásady prověřovat a že nás povede určitě k některým úpravám. Přesto můžeme na základě dosavadních dvouletých zkušeností s radostí zaznamenat, že se přijaté principy federativního uspořádání státu osvědčily, takže předložený návrh novely ústavního zákona o československé federaci na nich také nic nemění a úpravy jsou vlastně uznáním skutečného stavu věci a zjevných potřeb.

Jsme toho názoru, že v jednom společném státě, který je charakterizován vysokým rozvojem výrobních sil, může existovat jen jedna integrovaná ekonomika, která je jedním z nejdůležitějších předpokladů ekonomického rozvoje obou našich národů. Naproti tomu závažnou překážku představuje prosazování úzkých podnikových a místních zájmů, proti němuž se zásadně stavíme v obou národních republikách a v celé federaci. Nesmíme připustit, aby se osobní zájmy občanů, zájmy regionální a podnikové povyšovaly na zájem celé společnosti. Bylo by nesprávné vykládat prohřešky osob a podniků proti těmto zásadám jako projevy soupeření národních republik.

Úzké politické sepětí socialistických států, sdružených v Radě vzájemné hospodářské pomoci a růst ekonomických potenciálů jejích členů, vytvářejí objektivní potřebu hlubší ekonomické integrace. Nepochopit tento objektivní směr vývoje, znamenalo by poškozovat rychlý rozvoj našeho československého národního hospodářství.

Proto plně souhlasíme s posílením pravomoci federace i na úseku měny, zahraničního obchodu, národohospodářského plánování a daňového systému. Je přitom logické, že jednotná ekonomika vyžaduje také jednotnou dopravní a spojovou soustavu.

Nesmíme si nikterak zakrývat, že v činnosti orgánů národních republik bylo možno pozorovat hledání cesty k naplnění principů federace, což se výrazně projevilo zejména v České socialistické republice, která nemohla - na rozdíl od Slovenské socialistické republiky - navazovat na tradice, jaké Slovensku přineslo dlouholeté působení Slovenské národní rady.

Právě tak i v činnosti federálních orgánů přežívaly ještě tendence z unitárního státu.

Domníváme se proto, že současné předložení návrhu kompetenčního zákona federace je v našem československém právním řádu historickým počinem, který umožňuje posílit socialistickou zákonnost a který vytváří opravdové předpoklady pro odstranění možných kompetenčních mezer a rozporů.

Navrhované úpravy ústavního zákona o československé federaci umožňují lepší a účinnější dělbu práce. Převedení odvětví energetiky, paliv, hutí a strojírenství do přímého řízení federací neznamená, že by národní republiky měly být méně zainteresovány na jejich činnosti a rozvoji. Právě tak zrušení federálního výboru pro průmysl neznamená, že by rozvoj chemického průmyslu, průmyslu stavebních hmot a spotřebního průmyslu neměl být federálními orgány koordinován.

Považujeme za správné a účelné, že koordinaci hospodářských odvětví ve výlučné pravomoci národních republik bude napříště provádět především národohospodářský plán, ale i oba příslušní ministři národních republik.

Ukázalo se například v odvětví obchodu, že je snazší koordinovat činnost vnitřního obchodu v obou národních republikách, než prosadit autoritu odvětvového řízení obchodu v jiných resortech téže republiky.

Správné pochopení závazné řídící úlohy státního národohospodářského plánu může úspěšně rozřešit i otázky řízení materiálně technického zásobování a celého oběhu zboží, investiční politiky, vědecko-technického rozvoje i racionalizačních programů. To se samozřejmě týká i dalších odvětví ve výlučné pravomoci národních republik, jako farmaceutický průmysl, místní hospodářství a jiné.

Před našimi národy je mnoho problémů, které je třeba odhodlaně a zásadně řešit. Musíme se co nejrychleji dostat z etapy extenzívního rozvoje národního hospodářství, z ekonomického a leckde i politického romantismu některých lidí a nastoupit cestu přísné racionality. Uvědomuje si plně, že racionalita v politickém i hospodářském myšlení nás vždy vedla a povede k úspěchů.

Předložený návrh novely ústavního zákona je dokladem této racionality. Ona musí vést k systémovému propracování celé soustavy řízení ve federálních i národních republikách. Přitom musíme navazovat na všechno pozitivní, čeho jsme již v minulosti dosáhli. Jsme toho názoru, že toho není málo a že se nemáme zač stydět. Uzákonění federativního uspořádání je právě jedním z těch pozitivních kroků, které jsme učinili.

Bude nyní záležet na nás, abychom správně pochopili smysl a ducha navržené novely a abychom činnost federálních i národních orgánů nadále rozvíjeli směrem k posílení našeho společného socialistického státu, jeho národního hospodářství a socialistické demokracie.

Jsme přesvědčeni, že naši občané s navrženou novelou ústavního zákona o československé federaci právě tak jako my budou plně souhlasit.

Proto prohlašuji jménem klubu poslanců Československé strany socialistické v České národní radě, že budeme nejen pro předložený návrh usnesení České národní rady hlasovat, ale že poskytneme plnou podporu uvedení změn v život tak, aby otevřely cestu k dalšímu úspěšnému řešení problémů socialistického vývoje naší společnosti a její všestranné maximální prosperity.

Místopředseda ČNR dr. Ambruz: Děkuji posl. Jedličkovi za jeho vystoupení. Soudružky a -soudruzi, pořadí přihlášených řečníků je vyčerpáno. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo se nehlásil./ Do rozpravy se již nikdo nehlásí. Rozprava je skončena. Dávám zpravodaji soudruhu posl. dr. Vaněčkovi závěrečné slovo.

Zpravodaj posl. prof. dr. Vaněček: Vážená Česká národní rado! Mám-li se pokusit o shrnutí diskuse, v níž vstoupila řada významných řečníků a bylo proneseno mnoho závažných myšlenek, řekl bych, že debata byla nesena duchem skutečně státnickým. Projevila plné pochopení pro aktuální celostátní nezbytnosti vyjádřené v předložené velmi důležité, možno říci historické novele ústavního zákona č. 143/68 Sb. a potvrdila v celku i v jednotlivostech společný návrh našich 4 výborů na vyjádření České národní rady k předloženému návrhu.

Zvláště bych vyzvedl myšlenku v této diskusi pronesenou, že federálním orgánům se ukládají velmi těžké povinnosti. Mám-li to říci obrazně, řekl bych, že federální vláda tímto návrhem podepisuje směnku, která bude splatná hned 1. ledna 1971.

A dále bych vyzvedl myšlenku, že pokud se v roce 1968 uplatňovala jiná než marxistická hlediska, je nyní věc uváděna v mnoha bodech do správných kolejí. Také v tom byla velmi dobře vystižena důležitost a význam této novely.

Závěrem mám za to, že po provedené debatě nic není na překážku tomu, aby soudruh předseda dal o věci hlasovat. Děkuji.

Místopředseda ČNR dr. Ambruz: Děkuji posl. prof. Vaněčkovi za jeho závěrečné slovo.

Můžeme přistoupit nyní k hlasování. Doporučuji, abychom hlasovali o celém stanovisku České národní rady najednou, tak jak je obsaženo v předloženém společném návrhu výborů ČNR. Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? /Nebyly./

Námitky nejsou. Kdo souhlasí se stanoviskem České národní rady k vládnímu návrhu ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon 143 z roku 1968 Sb. o čs. federaci, tak jak je obsaženo v předloženém společném návrhu výborů ústavně právního, pro plán a rozpočet, průmyslového a pro obchod, dopravu, pošty a telekomunikace, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Děkuji.

Tím Česká národní rada schválila své stanovisko k vládnímu návrhu ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/68 Sb. o československé federaci.

Přejeme si jistě všichni, aby provedené změny vedly k posílení socialismu v naší vlasti, aby se projevily v dalších politických, kulturních a ekonomických úspěších pro blaho a spokojenost všeho našeho lidu.

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu pořadu, kterým je

Zpravodajem je posl. doc. J. Toman, kterému předávám slovo.

Zpravodaj posl. doc. ing. Josef Toman: Soudružky a soudruzi poslanci, předkládaný návrh zákona ČNR o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení je v jeho základních rysech dobře znám. Projednávali jsme ve výboru pro plán a rozpočet i ústavněprávním už stanovisko k zásadám zákona, které předsednictvo České národní rady předalo Federálnímu shromáždění.

Jde totiž o zákon, kde zásady jsou podle dosavadní ústavní úpravy schvalovány zákonem Federálního shromáždění a zákony národních rad z této úpravy vycházejí. Prakticky se to projevuje tak, že § 1 - 22 předkládané osnovy jsou již zákonem Federálního shromáždění stanoveny.

Navrhovaný zákon představuje po věcné stránce celek se zákonnou úpravou podnikových daní, kterou dnes rovněž projednáváme.

Nežli podám charakteristiku vlastního obsahu, chci ještě dodat, že úpravy daní, které máme projednat a schválit, nejsou zásadní daňovou reformou, ale pouze úpravou, která má lépe nežli dosud přihlížet ke skutečným podmínkám v podnikové sféře našeho hospodářství tím, že daňové nástroje diferencovaně rozkládají finanční povinnosti a tím aktivněji přispívají k vytvoření zájmu na rentabilní výrobě.

Tento zájem je společný státnímu vedení i podnikům a organizacím. Pozitivně může však soustava daní působit jen tehdy, bere-li v úvahu existující finanční poměry a podřizuje-li daňové nástroje hospodářskopolitickým cílům současného období.

Zákon se týká odvětví služeb a výroby státního i družstevního sektoru a hospodářské činnosti společenských organizací, odvětví obchodu, místní výroby a služeb, zemědělských služeb a místního stavebnictví a řady dalších oborů podnikání. Blíže o tom bude hovořit ministr financí soudruh Lér.

Vydání zákona bylo vyvoláno u organizací služeb a místní výroby potřebou zrušit přechodné daňové úlevy, zejména v oblasti sériové výroby, při daňovém zvýhodnění poskytovaných služeb a vytvořit relativně stejné ekonomické podmínky pro všechny organizace zabývající se přibližně stejnými činnostmi. U státních obchodních organizací a u organizací zemědělských služeb dosavadní nevyhovující systém odvodů z hrubého důchodu nahradit progresívním zdaněním zisku.

Návrh vychází ze zkušeností s dosud uplatňovanou důchodovou daní, podnikovými daněmi i odvody z hrubého důchodu a přihlíží k ekonomickým podmínkám organizací. Zvyšuje se intenzita zdanění místní výroby, zejména sériové, protože je žádoucí vytvořit na tomto úseku relativně stejné podmínky ve srovnání s ostatními odvětvími národního hospodářství. Na úseku služeb, oprav se v podstatě ponechává dosavadní intenzita daní.

U okresních stavebních podniků a zemědělských stavebních podniků dochází k zásadní změně v tom, že zdaňování bude prováděno progresívní sazbou ze zisku, která odpovídá konkrétním podmínkám podniků a jejich důchodové situaci. Pro organizace zemědělských služeb a společné družstevní podniky je navržena progresívní daň ze zisku. Nový systém zdanění podporuje rozvoj společných družstevních podniků, které vznikají v probíhajícím procesu dělby práce uvnitř zemědělství, jako organizace s progresívní organizací a technologií. Obdobně jako u poplatníků podnikových daní se uplatňuje u poplatníků důchodové daně daň z objemu mezd a parafiskální odvod příspěvku na sociální zabezpečení.

Hlavním smyslem zákona je uplatnit u organizací zabývajících se osobními, věcnými a obchodními službami a drobnou řemeslnou malosériovou výrobou jednotný systém zdanění, který by odpovídal jak základnímu poslání těchto organizací, tak i jejich ekonomickým možnostem a potřebám.

Při projednávání v orgánech České národní rady byla přijata některá doporučení, která se týkala

- osvobození nově založených organizací zemědělských služeb a společných zemědělských podniků od daně ze zisku za první dva roky po jejich vzniku,

- dořešení problematiky dvojího zdanění zisku společných družstevních podniků,

- zvyšování sazby daně ze zisku za každé jedno procento tržeb z nezemědělské činnosti jen o jedno procento a vymezením pojmu nezemědělské činnosti,

- zdaňování vlastní stavební kapacity výrobních družstev.

Všechna tato doporučení jsou přijata a jsou v zákonu Federálního shromáždění i v předkládané osnově zákona, případně v prováděcí vyhlášce, která byla rovněž posouzena výborem pro plán a rozpočet, plně respektována, nebo jejich doplnění - např. pokud jde o zpřesnění preferovaných učebních oborů - dohodnuto.

Chtěl bych se ještě zmínit o zkušenostech předkládaných osnov. Podle názoru výboru pro plán a rozpočet se dvoustupňové schvalování daňových zákonů ukázalo jako neúčelné. Několikeré projednávání nepřispívá ke koncentraci pozornosti a je časově náročné, aniž by dalo významným věcem nebo právně metodický přínos. Úprava daňového zákonodárství, tak, jak se předpokládá v novele ústavního zákona o čs. federaci, tj. přenesení kompetence na Federální shromáždění, je podle našeho názoru správná, přičemž národním radám zůstává dostatek možností se k připravovaným úpravám vyjádřit a podle dobré tradice, která se vytvořila, není obav, že by zůstaly nevyužity.

I když napříště bude postup jiný, bylo by nespravedlivé nezmínit se o kvalifikovaném a pozorném přístupu ministerstva financí ke zkušenostem, názorům a námětům poslanců. Přáli bychom si, aby tato dobrá spolupráce trvala při všech dalších jednáních.

Soudružky a soudruzi, v souladu se společnou zprávou doporučuji jménem výboru pro plán a rozpočet a výboru ústavně právního ČNR přijmout a schválit návrh zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení v předloženém znění.